Základy Ekonomie pro adiktology část 10 Prof. Martin Dlouhý

Prezentace na téma: "Základy Ekonomie pro adiktology část 10 Prof. Martin Dlouhý"— Transkript prezentace:

1 Základy Ekonomie pro adiktology část 10 Prof. Martin Dlouhý

2 POPTáVkA po VÝROBNÍCH Faktorech
Ekonomie rozlišuje tři obecné výrobní faktory: Půda Kapitál Práce

3 NÁJEMNÍ ceny VF Předpokládáme, že si výrobce výrobní faktory najímá. Když je vlastní, tak platí implicitní nájem. Stačí se tedy zabývat nájemními trh vf.

4 produkční Funkce Popisuje souvislost mezi výrobními faktory a produkcí Y=F(X1, X2,…, XN). VF jsou fixní nebo variabilní, podle toho jak jejich množství je spojeno s hodnotou produkce (příklad ordinace nebo nemocnice). Zákon klesajících výnosů. Popisuje průběh přírůstků produkce s růstem jednoho variabilního faktoru, ostatní jsou fixní). Dáno poklesem vybavenosti variabilního faktoru fixními faktory.

5 produkční Funkce Celkový produkt (TP), průměrný produkt (AP), mezní produkt (MP) Možnost substituce mezi výrobními faktory (izokvanta – příklad dvou výrobních faktorů). Hranice produkčních možností – příklad pro dva produkty.

6 Poptávka pro výrobních faktorech
Nájem výrobního faktoru se vyplatí, když je hodnota mezního produkty vyšší než nájemní cena výrobního faktoru. P x MP > W

7 Volba výrobní technologie
MP(1)/P(1) = MP(2)/P(2)=…=MP(N)/P(N) Pokud se změní cena výrobního faktoru, změní se technologie výroby. Technický pokrok mění mezní produkty, objevuje nové výrobní faktory… Lze předpokládat, že technický pokrok reaguje na cenové signály. Např. cena ropy může ovlivňovat investice do vývoje elektromobilů.

8 Nabídka práce Člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které si může koupit za mzdu. Vyšší mzda vede k vyšší nabídce času na úkor volného času. Nákup volného času se snižuje, lidé více pracují a volný čas nahrazují jinými statky– substituční efekt. U vyšších mezd začíná působit důchodový efekt. Člověk si může dovolit více volného času i více ostatních statků. Substituční a důchodový efekt působí proti sobě. S růstem mzdy množství nabízené práce nejprve roste, ale pak začne klesat.

9 Nominální a reálná mzda
Od očekávaného zvýšení mzdy (nominálního) je třeba odečíst růst cen, abychom zjistili reálný růst mzdy. Růste cen měříme pomocí spotřebního koše a cenami spotřebních statků v něm obsažených.