Vyhodnocování rodičovských kompetencí v sociálně – právní ochraně dětí

Prezentace na téma: "Vyhodnocování rodičovských kompetencí v sociálně – právní ochraně dětí"— Transkript prezentace:

1

2 Vyhodnocování rodičovských kompetencí v sociálně – právní ochraně dětí
Ústí nad Labem 8. listopadu 2018 Jindřich Racek Lumos

3 LUMOS Národní 9 Praha 1, Tel:  453 LUMOS je mezinárodní nezisková organizace, která pomáhá znevýhodněným dětem v mnoha zemích po celém světě. Naším hlavním posláním je přispět ke změně systému péče o ohrožené děti, tak aby děti měli možnost především zůstat ve své biologické rodině nebo měly možnost odejít do náhradní rodinné péče. Spolupracujeme s ministerstvy a krajskými úředníky na klíčových dokumentech Snažíme se o komplexní metodickou příprava a vzdělávání poskytovatelů, pracovníků a uživatelů sociálních a školských služeb Spolupracujeme s řediteli a zaměstnanci ústavů a pomáháme jim porozumět nutným procesům v oblasti transformace Pracujeme i s dětmi tak, aby mohly být zapojeny do rozhodovacích procesů

4 Systémová podpora rodiny vede k snížení institucionalizace dětí

5 Příklad systémové podpory - Počty dětí se zdravotním postižením umístěné do institucionální péče ČR

6 Příklad důvodů odebírání dětí Karlovarský kraj 2017

7 Legislativní ukotvení vyhodnocení potřeb dítěte a situace rodiny a individuálního plánování

8 Zákon č. 359/1999 Sb. § 10 odstavec 3 písmeno c Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen: c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny

9 Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí (č
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí (č.473/2012Sb) - Vyhodnocování Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a provádí se na základě a) vyhodnocování situace dítěte, které zahrnuje 1. zjištění míry ohrožení práv a zájmů dítěte, 2. vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno, 3. posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte, 4. zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání, 5. určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte, 6. vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich získání, 7. zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti, 8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě,

10 Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí (č
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí (č.473/2012Sb) Vyhodnocování b) vyhodnocování situace rodiny, které zahrnuje 1. analýzu situace rodiny a rodinného prostředí, 2. analýzu příčin krize v rodině, 3. zhodnocení vztahu rodiče a dítěte, 4. určení potřeb rodiny, 5. určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických a sociálních, 6. určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte, 7. posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny, 8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě, c) vyhodnocování širšího prostředí rodiny, které zahrnuje 1. určení možností v širší rodině, včetně vztahových, ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost pro rodinu, 2. určení možností v širším sociálním prostředí rodiny, včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních, výchovně-vzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti lokality, 3. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího prostředí rodiny v konkrétním případě.

11 Proces sociálně – právní ochrany v ČR

12

13

14 Metodiky k posouzení potřeb dítěte a situace rodiny.
LUMOS - Vyhodnocování potřeb dětí - Praktický průvodce, Lumos Foundation / Praha 2014 / Vydání první, ISBN Manuál implementace - VYHODNOCOVÁNÍ SITUACE DÍTĚTE A RODINY A TVORBY INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU OCHRANY DÍTĚTE pro orgány sociálně-právní ochrany – MPSV 2014 Ontárijský index zanedbávání dítěte - Ontario child neglect index A další

15 Příklady nástrojů pro posouzení rizik v rodině
Rozhodujeme v zájmu dítěte – RVZD Znaky bezpečí - OZON - Odolnost, Zranitelnost, Ochrana, Nepříznivé situace (Lumos) Trojúhelníky ochrany a rizika Jednotný rámec pro vyhodnocování rizik ve Skotsku National Risk Framework to Support the Assessment of Children and Young People

16 RVZD 1 Složení rodiny 2 Nemoci a sociálně-patologické jevy v chování a v osobnosti rodičů 3 Zaměstnanost a finanční závazky 4 Manželství /Pertnersví /Rozvod 5 Typ vazby rodiče k dítěti a míra kontroly dítěte ze strany rodičů Symptomy špatného zacházení s dítětem ze strany rodičů Sourozenci Bydlení Limity rodičů při péči o dítě

17 Znaky bezpečí – Signs of safety
Znaky bezpečí obsahují 4 klíčové prvky: Pozornost je zaměřena na bezpečnost dítěte Partnerství s rodiči Identifikování ochranných faktorů vedoucích k vytváření bezpečného prostředí Plánování zaměřené na bezpečí a rozvoj bezpečných vztahů

18

19 Jednotný rámec pro vyhodnocování rizik - Skotsko
1. Obecná rizika 2. Graf odolnosti – zranitelnosti 3. Kruh změnyNástroje lze použít jednotlivě nebo společně. National Risk Framework to Support the Assessment of Children and Young People

20

21 OZON Dotazník, který posuzuje ochranné a rizik u Dítěte, Rodičů a v Prostředí Výstupem jsou sumarizace ochranných faktorů a rizikových faktorů.

22

23

24

25 Na základě posouzení potřeb a situace dítěte vzniká Individuální plán ochrany dítěte (IPOD)
Nenaplněná potřeba dítěte Cíl - naplnit potřeby dítěte Krok k naplnění cíle – např. naučit rodiče naplňovat potřeby dítěte Příklad: Nenaplněná potřeba: František potřebuje hranice. Cíl: Maminka bude vědět, kde je František večer a budou se společně domlouvat na čase příchodu domů Krok: Maminka Františka bude navštěvovat kurz zaměřený na posílení rodičovských kompetencí v oblasti dávání hranic.

26 Mgr. Jindřich Racek jindrich.racek@wearelumos.org.uk
DěkujI za pozornost Mgr. Jindřich Racek