Co můžeme očekávat v české energetice v nejbližších letech

Prezentace na téma: "Co můžeme očekávat v české energetice v nejbližších letech"— Transkript prezentace:

1 Co můžeme očekávat v české energetice v nejbližších letech
Jiří Gavor ředitel ENA a ANDE KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2019

2 Jiří Gavor ENA s.r.o. březen 2011 gavor@ena.cz
Jak přežít s limity Jiří Gavor ENA s.r.o. březen 2011

3 Pozice uhlí v energetice
Nedostatek uhlí rozhodně nehrozí. Konverze uhelných zdrojů mají na svědomí jiné faktory – vesměs environmentální tlak. V EU jsou již země bez ohlášeného uhelného exitu výjimkou, to se projeví v každém dalším rozhodování a hlasování o záležitostech typu BREF a BAT. Přechod na plyn: Spolana, Etanol Energy, Teplárna Náchod, do r i nyní ekologizovaný T700 Unipetrol. Desítky malých kogenerací ročně, možnost i velkých výkonů. Přechod na biomasu (odpady): ŠkoEnergo – nyní poměr HU/biomasa 70/30, do roku 2025 požadavek na CO2 neutralitu. Problémy s udělováním výjimek z BAT – posledním příkladem záporné stanovisko Poděbrad ke Chvaleticím. Ale hlavním otazníkem jsou Počerady… 3 3

4 Uhelnou energetiku čekají těžké časy…
Zpřísnění emisních limitů i pro zdroje do 50 MW už od A další rány mohou přijít... 4 4

5 Zápas tepláren o přežití
Již neplatí, že cena z uhelných CZT je nejnižší. Vyšší ceny povolenek kontra snížená DPH, vyšší příspěvek na kogeneraci, energetické daně (?), přibrzděná akumulace. Přesto dojde (už dochází) ke snižování nejméně efektivního elektrického výkonu a výroby. Povolenky: 4. obchodovací období s úpravou podmínek (roční pokles přidělování bezplatných EP se zrychlí z 1,74 % na 2,2 % apod.) Evropa je jediným regionem, kde se očekává mírný pokles celkové spotřeby plynu 5 5

6 Co nás čeká v legislativě
Nový EZ + POZE (integrovaný a nezávislý agregátor, flexibilita, její stanovení a fakturace, aukce POZE). Zápas s EU o národní závazné cíle v NEKIP. Směrnice EU o OZE: nejen elektřina, ale i teplo! Indikativní cíl zvyšování podílu tepla z OZE o 1,1 % ročně z úrovně roku Zatím se nám dařilo zvyšovat cca o 1%. V r.2016 v teple 19,87 % z OZE. Směrnice o energetické účinnosti: závazný cíl úspor ve výši 0,8 % roční konečné spotřeby energie. Neplníme ani cíl 2020. Evropa je jediným regionem, kde se očekává mírný pokles celkové spotřeby plynu 6 6

7 SEK ČR – aktualizace v r.2020. Odlišná proti většině EU s kombinací úspory + OZE + plyn
7 7

8 A co na to jádro? Staví se hlavně v Číně a rozvojových zemích, ve vyspělých zemích převažuje útlum, celkově stagnace. Westinghouse – vzpamatovává se z bankrotu Areva – téměř bankrot, záchrana přes státní EDF Jihokorejský APR Jižní Korea vyhlásila odchod z jaderné energetiky Čínský Hualong One – bez referencí ze států mimo Čínu, lze čekat obtíže při získání licence Rosatom – nejlepší reference, ale Rusy tu nechceme… 8 8

9 A co na to jádro? Hra o čas. Pozice státu ve stylu „chytrá horákyně“
Kalkulace celkových nákladů (EGÚ, jádro/OZE/plyn) kontra tržní realita pro výrobce – provozovatel nových JE dostane zaplaceno jen německé ceny… Finanční náklady na výstavbu určují banky, nikoliv vláda. Ta je jen může snížit převzetím případné výstavby do vlastní režie. 9 9

10 Ale plyn je drahý a ještě k tomu z Ruska!
„Můžeme postavit plynové elektrárny, ale budeme závislí na dovozu plynu. V mírových časech to funguje, ale co když přijde těžká doba a nikdo plyn nebude chtít dodat?“ Německo se tak moc ruského plynu nebojí, viz zápas o Nord Stream 2… 10 10

11 Odmítavý postoj k OZE je stejně pošetilý jako pionýrské nadšení.
Zdroj: Peggy Zeppei, GIE 2017 11 11

12 Sluneční a větrné elektrárny už nejsou tak drahé…
U větru se výsledky aukcí v Evropě dostaly na cenu 43 EUR/MWh (Německo). Přibývají projekty nevyžadující žádnou dotaci, Nizozemí, Španělsko, Německo, Itálie a UK. SLUNCE Velká fotovoltaika dorovnala větrníky, ceny na 43 EUR/MWh (2/2018, Německo). EnBW oznámila, že postaví až 400 MW bez dotací. 12 12

13 Baterie zlevňují také, i když nevyřeší vše. Odhady situace r
Baterie zlevňují také, i když nevyřeší vše Odhady situace r.2030 a dále na základě současných vstupů jsou proto problematické a mohou vést k nesprávným závěrům. 13 13

14 Příležitosti pro byznys už tu jsou…
Akumulace je v ČR trochu přibrzděna, ale trend je nezvratný – na trh vstoupí noví hráči. Prozíravější teplárny se již připravují. Především primární regulace (FCR) je dobře návratná. V ČR jednotky MW, v zahraničí stovky MW, včetně virtuálních zdrojů. Desítky žádostí o připojení v ČR (jen EON registruje 27 žádostí, přes 130 MW) Akumulace do tepla (včetně horkovodní sítě, viz 2 kogenerace v Brně) nepodléhá žádným omezením, závisí jen na aktivitě tepláren. Pro spotřebitele možnost ořezávání špiček a snížení platby za rezervovanou kapacitu. 14 14

15 Co tradičním energetikům vadí?
Cenové signály jsou silně zkreslené (cenové i necenové výhody pro OZE), nicméně to je realita současné energetiky. A ta se pak projevuje v energetickém byznysu. Miliardové investice v EU mají větší váhu než národní SEK. 15 15

16 Co nás čeká na trzích s elektřinou
Integrace trhů se silovou elektřinou i podpůrnými službami. Úbytek výroby v CEE kolem 140 TWh v JE a UE potáhne silovku nahoru. Přesto potřeba podpůrných služeb a jejich ceny budou celkově v regionu spíše klesat, ale možnost uplatnění v zahraničí. 15minutová zúčtovací perioda – ČR požádalo o posun z r.2021 na To dále zlepší pozici OZE na trhu – a sníží potřebu podpůrných služeb. 16 16

17 Už je toho nového trochu moc…
Cross-border intraday coupling (XBID), připojení ČR už letos. Propojíme se tak se západem EU, Polsko a SR zatím mimo. Umožní zobchodovat vnitrodenní pozice napříč jednotlivými trhy EU bez nutnosti explicitní alokace přenosové kapacity. Regulační energie: Zavedení standardních produktů pro všechny TSO. Aktivace podle ceny přes všechny TSO. Implementace nových platforem pro balancing: IGCC, Picasso, Mari, Terre, což v praxi znamená vzájemnou výměnu a krácení odchylek jednotlivých TSO a společné platformy pro podpůrné služby. 17 17

18 A na závěr něco povzbudivého: Energetika se mění, energetici zůstávají!
Děkuji za pozornost Ing. Jiří Gavor, CSc. ředitel ENA a ANDE 18 18