Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence"— Transkript prezentace:

1 Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

2

3 Předpoklady Vzhledem k velkému množství prodejců nemůže v dokonalé konkurenci žádná z firem ovlivnit tržní cenu a za tuto cenu může prodat jakékoliv množství produkce Cíl firmy – dosažení co nejvyššího zisku Všechny důležité veličiny, na nichž zisk závisí (tedy TR, MR, AR a TC, MC, AC) jsou zase nějakým způsobem závislé na objemu produkce  dosažení co nejvyššího zisku je vázáno na nalezení optimálního rozsahu produkce (takového, při kterém bude vzájemná výše příjmových a nákladových veličin nejvýhodnější… )

4 Optimální rozsah produkce
Q Stručné shrnutí zlatého pravidla maximalizace zisku: V situaci, kdy se firmě podaří prodat další vyrobenou jednotku produkce za vyšší částku (cenu , MR), než jsou náklady na její výrobu (MC), pak se výroba této jednotky vyplácí a zvyšuje se tím zisk firmy. Za těchto podmínek (MR > MC) je vhodné objem produkce zvyšovat. Naopak v situaci, kdy je firma schopna prodat další vyrobenou jednotku za částku, která nepokryje náklady na její výrobu, se tato dodatečná výroba nevyplácí a firmě by se její výrobou snižoval zisk. Za těchto podmínek (MR < MC) není z hlediska zisku vhodné objem produkce zvyšovat, případně je vhodné jej snížit. Dodatečně vytvořený zisk Kč Q Dodatečně vytvořená ztráta MC MC Dodatečné příjmy (tržby) Dodatečné příjmy MC > MR Vzpomeňme si, že v DK platí, že: MR = AR = P P = MR MC udávají, jaké byly náklady na výrobu poslední jednotky produkce MR udávají, jaké byly příjmy z prodeje poslední jednotky produkce P = MR MR > MC Dodatečné náklady Ekonomicky optimální rozsah produkce dokonale konkurenční firmy závisí na vztahu mezi mezními náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí zlaté pravidlo maximalizace zisku: MC = MR Protože pokud vyrábíme nižší objem produkce (např. Q1), kdy MC < MR = P, pak růst produkce povede k růstu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude vyšší, než náklady na její výrobu (MC) a výroba další jednotky se firmě vyplatí (zvýší jí zisk). Pokud vyrábíme vyšší objem produkce (např. Q2), kdy MC > MR = P, pak růst produkce povede k poklesu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude nižší, než náklady na její výrobu (MC) a vyplatí se spíše objem produkce snížit Pokud tedy v případě Q1, kdy je MR > MC, můžeme zisk zvýšit růstem produkce na Q* a v případě Q2, kdy je MC > MR, můžeme zisk zvýšit poklesem produkce na Q*, pak výrobou objemu produkce Q*, kdy MC = MR dosáhneme maximálního zisku. Dodatečné náklady Zisk roste Zisk roste Q1 Q* Q* Q2 = P Proč právě při objemu produkce, který odpovídá této rovnosti, je zisk firmy maximální? Problematika maximalizace zisku firmou je častou příčinou neúspěchu studentů u zkoušky, proto věnujte tomuto tématu náležitou pozornost! Pokud MC > MR = P, pak pokles produkce povede k růstu zisku, neboť pokles z příjmů z těchto (neprodaných) výrobků bude vynahrazen vyšší úsporou nákladů . 4

5 Bod(y) zvratu v podmínkách DK
MC AC P Q Body zvratu (AR = AC) P(= AR = MR) Q1 Q2 Q3 Q4 Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk

6 Křivka nabídky firmy Již tedy víme, že firma vyrábí optimální objem produkce, který odpovídá průsečíku ceny (MR, AR) a mezních nákladů (MC). Křivka MC nám tedy ukazuje vztah mezi výší ceny a optimálním objemem produkce. Z toho vyplývá, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy, avšak nikoliv celá, ale pouze od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy

7 Bod ukončení činnosti firmy
Jinými slovy: S cenou, která je ještě alespoň na úrovni AC je schopna firma existovat libovolně dlouho. Nemá sice zisk, ale ani není ve ztrátě (všechny náklady je schopna uhradit) a tudíž nemusí ještě ukončovat svoji činnost... Bod ukončení činnosti firmy Další informace dole v poznámce … pokud však cena klesne pod AC, dostává se do ztráty (příjmy firmy již nepokrývají všechny náklady). Tato situace je však ještě po krátkou dobu udržitelná, ale pouze tehdy, pokud je cena vyšší než AVC, protože se touto cenou pokryjí nejen všechny variabilní náklady, ale i část fixních nákladů a pro firmu je tedy lepší ještě krátkodobě vyrábět a tím ztrátu snížit. Z kapitoly o tržním mechanismu víme, že střet nabídky a poptávky na trhu ovlivňuje tržní cenu. Případný pokles tržní ceny má však své hranice a může vést až k ukončení činnosti firmy. Pro určení spodní hranice ceny ale musíme nejdříve rozlišit, v jakém období se nacházíme: V dlouhém období musí cena uhradit veškeré náklady na jednotku, tedy AC (v DO již nerozlišujeme FC a VC); pokud cena při optimálním objemu produkce nepokryje ani AC, firma ukončuje svoji činnost V krátkém období firma ukončuje svoji činnost při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC; FC je nutné hradit i když se nevyrábí a pokud je cena pod AC avšak nad AVC, uhrazuje se alespoň část FC  firmě se vyplatí vyrábět Optimální objem produkce určuje firma za předpokladu dané tržní ceny, kterou firma přejímá a na jejím základě určuje optimální objem produkce, kdy maximalizuje zisk. V praxi však tržní cena není stabilní a často podléhá změnám podle pohybu nabídky a poptávky. Mohlo by se zdát, že to nevadí, a firma vždy bude vyrábět objem produkce, kdy se cena rovná MC. Ne každá úroveň ceny je však přijatelná a má své hranice. Zjednodušeně řečeno, tou hranicí je cena, která firmě způsobuje ztrátu, při které firma ohlásí: Končíme s podnikáním!

8 Dolní hranice ceny - příklad
Podnik má FN = Kč, vyrábí ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus. Jaká je dlouhodobá dolní hranice ceny? P = / = 30 Kč Jaká je krátkodobá dolní hranice ceny? P = 20 Kč

9 Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období
Další informace dole v poznámce Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období Nejnižší dlouhodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AC) MC = S P i Q i Bod uzavření firmy v dlouhém období (důležitý není ani tak samotný bod, jako výše ceny, na kterou odkazuje) AC Dlouhodobá křivka nabídky firmy Krátkodobá křivka nabídky firmy AVC P1 = 45 P = AR = MR Firma při ceně P1 maximalizuje zisk při objemu produkce Q1 (MR = MC) V dlouhém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AC. Zisk 45 * – ( * ) = Při této ceně (P = AC) firma ukončuje svoji činnost v dlouhém období Ztráta = FN Ztráta Při této ceně (P = AVC) firma ukončuje svoji činnost v krátkém období. Ztráta je při této ceně přesně rovna celkovým fixním nákladům. P2 = 30 Ztráta (ve výši FN = ) Při této ceně (P < AVC) se firmě za daných podmínek vůbec nevyplatí vyrábět (výrobou Q4 by pouze zvyšovala ztrátu) V krátkém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AVC. P3 = 20 Obrázek vyjadřuje oproti zadání příkladu určitou nepřesnost. V zadání je řečeno, že variabilní náklady na kus jsou 20 Kč. Tvar křivky AVC naopak ukazuje, že variabilní náklady na kus se v závislosti na objemu produkce mění. V zadání příkladu také udáváme pevný objem výroby, který se v grafu mění podle toho, při jakém objemu výroby se MC budou rovnat MR, neboli ceně. Tyto chyby jsou přehlíženy v rámci zjednodušení zadání a na popisovanou myšlenku to nemá výrazný vliv (v daném rozpětí produkce Q1 až Q4 se navíc AVC pohybují kolem 20 Kč ). Bod uzavření firmy v krátkém období (opět je důležitá výše ceny, na kterou odkazuje) + VN 40 000 P4 = 10 Nejnižší krátkodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AVC) Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 4 000 7 000 10 000 13 000

10 Řešení příkladu z jiného pohledu…
Zadání: Podnik má FC = Kč, vyrábí ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus Tržní cena diktovaná konkurencí nebo státními zásahy Řešení příkladu z jiného pohledu… Zisk = Kč Vydělíme-li hodnoty vlevo objemem produkce Q, získáme hodnoty jednotkové (připadající na jeden kus) Zisk / Q = 10 Kč FC = Kč (fixní náklady) Ztráta (celková) = Kč Ztráta (na kus) = 10 Kč AFC = 10 Kč VC = Kč (variabilní náklady) Kč Vynásobíme-li hodnoty vpravo objemem produkce Q, získáme hodnoty celkové + 5 Kč AVC = 20 Kč TC = Kč AC = 30 Kč TR (tržby) = Kč TR (tržby) = Kč TR (tržby) = Kč TR (tržby) = Kč TR / Q = AR = cena = 40 Kč TR / Q = AR = cena = 20 Kč TR / Q = AR = cena = 30 Kč TR / Q = AR = cena = 15 Kč