Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence"— Transkript prezentace:

1 Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

2

3 Předpoklady Vzhledem k velkému množství prodejců nemůže v dokonalé konkurenci žádná z firem ovlivnit tržní cenu a za tuto cenu může prodat jakékoliv množství produkce Cíl firmy – dosažení co nejvyššího zisku Všechny důležité veličiny, na nichž zisk závisí (tedy TR, MR, AR a TC, MC, AC) jsou zase nějakým způsobem závislé na objemu produkce  dosažení co nejvyššího zisku je vázáno na nalezení optimálního rozsahu produkce (takového, při kterém bude vzájemná výše příjmových a nákladových veličin nejvýhodnější… )

4 Optimální rozsah produkce
Q Dodatečně vytvořený zisk Kč Q Dodatečně vytvořená ztráta MC MC Dodatečné příjmy (tržby) Dodatečné příjmy MC > MR Vzpomeňme si, že v DK platí, že: MR = AR = P P = MR MC udávají, jaké byly náklady na výrobu poslední jednotky produkce MR udávají, jaké byly příjmy z prodeje poslední jednotky produkce P = MR MR > MC Dodatečné náklady Ekonomicky optimální rozsah produkce dokonale konkurenční firmy závisí na vztahu mezi mezními náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí zlaté pravidlo maximalizace zisku: MC = MR Protože pokud vyrábíme nižší objem produkce (např. Q1), kdy MC < MR = P, pak růst produkce povede k růstu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude vyšší, než náklady na její výrobu (MC) a výroba další jednotky se firmě vyplatí (zvýší jí zisk). Pokud vyrábíme vyšší objem produkce (např. Q2), kdy MC > MR = P, pak růst produkce povede k poklesu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude nižší, než náklady na její výrobu (MC) a vyplatí se spíše objem produkce snížit Pokud tedy v případě Q1, kdy je MR > MC, můžeme zisk zvýšit růstem produkce na Q* a v případě Q2, kdy je MC > MR, můžeme zisk zvýšit poklesem produkce na Q*, pak výrobou objemu produkce Q*, kdy MC = MR dosáhneme maximálního zisku. Dodatečné náklady Zisk roste Zisk roste Q1 Q* Q* Q2 = P Proč právě při objemu produkce, který odpovídá této rovnosti, je zisk firmy maximální? Problematika maximalizace zisku firmou je častou příčinou neúspěchu studentů u zkoušky, proto věnujte tomuto tématu náležitou pozornost! Pokud MC > MR = P, pak pokles produkce povede k růstu zisku, neboť pokles z příjmů z těchto (neprodaných) výrobků bude vynahrazen vyšší úsporou nákladů . 4

5 Optimální rozsah produkce (detailnější vysvětlení)
V tomto bodě platí, že AC jsou minimální. Firma by tedy vyráběla objem Q1 s minimálními náklady, ale nikoliv s nejvyšším ziskem, neboť každá další jednotka produkce až do objemu Q2 by mohla být prodána za vyšší cenu, než jsou její MC, a tudíž přinést dodatečný zisk. Pro objem produkce Q3 platí, že cena je menší než MC a tudíž se vyplatí snižovat objem produkce až na Q2 (každá jednotka nad objem Q2 byla vyrobena s většími náklady, než za kolik byla prodána). Firma však není v absolutní ztrátě, neboť cena je pořád nad úrovní AC. Jedná se o ztrátu relativní, což znamená, že při Q3 je dosahován menší zisk než při Q2. V tomto bodě platí, že cena P (AR) je rovna AC. Firma tedy dosahuje při objemu Q4 nulový zisk. Optimální rozsah produkce (detailnější vysvětlení) V tomto bodě platí rovnost P = MC a tedy je to bod maximálního zisku (kterého dosáhneme výrobou Q2). Tím bylo řečeno to podstatné, ale nyní si to zdůvodníme (proč je nejvyšší zisk při objemu produkce Q2 a ne jinde?) Protože MC > P, zisk není při objemu Q3 maximální  … Relativní ztráta při objemech výroby Q1 a Q3 oproti objemu Q2 P i Q i MC AC Absolutní ztráta (cena je pod úrovní AC) 13 12 NÁKLADY P(= AR = MR) 10 TRŽBY ZISK 3 200 ZISK 3 500 TRŽBY 8 000 TRŽBY 10 000 … ale stále nějaký je (AR>AC).  8 6,5 6 NÁKLADY 6 500 NÁKLADY 4 800 Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 800 1000 1200 1600

6 Bod(y) zvratu v podmínkách DK
MC AC P Q Body zvratu (AR = AC) P(= AR = MR) Q1 Q2 Q3 Q4 Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk

7 Bod(y) zvratu v podmínkách DK
MC AC P Q Body zvratu (AR = AC) P(= AR = MR) Q1 Q2 Q3 Q4

8 Optimální rozsah produkce DK firmy
Q TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální Optimální rozsah produkce DK firmy TR

9 Křivka nabídky firmy Již tedy víme, že firma vyrábí optimální objem produkce, který odpovídá průsečíku ceny (MR, AR) a mezních nákladů (MC). Křivka MC nám tedy ukazuje vztah mezi výší ceny a optimálním objemem produkce. Z toho vyplývá, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy, avšak nikoliv celá, ale pouze od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy

10 Bod ukončení činnosti firmy
Jinými slovy: S cenou, která je ještě alespoň na úrovni AC je schopna firma existovat libovolně dlouho. Nemá sice zisk, ale ani není ve ztrátě (všechny náklady je schopna uhradit) a tudíž nemusí ještě ukončovat svoji činnost... Bod ukončení činnosti firmy Další informace dole v poznámce … pokud však cena klesne pod AC, dostává se do ztráty (příjmy firmy již nepokrývají všechny náklady). Tato situace je však ještě po krátkou dobu udržitelná, ale pouze tehdy, pokud je cena vyšší než AVC, protože se touto cenou pokryjí nejen všechny variabilní náklady, ale i část fixních nákladů a pro firmu je tedy lepší ještě krátkodobě vyrábět a tím ztrátu snížit. Z kapitoly o tržním mechanismu víme, že střet nabídky a poptávky na trhu ovlivňuje tržní cenu. Případný pokles tržní ceny má však své hranice a může vést až k ukončení činnosti firmy. Pro určení spodní hranice ceny ale musíme nejdříve rozlišit, v jakém období se nacházíme: V dlouhém období musí cena uhradit veškeré náklady na jednotku, tedy AC (v DO již nerozlišujeme FC a VC); pokud cena při optimálním objemu produkce nepokryje ani AC, firma ukončuje svoji činnost V krátkém období firma ukončuje svoji činnost při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC; FC je nutné hradit i když se nevyrábí a pokud je cena pod AC avšak nad AVC, uhrazuje se alespoň část FC  firmě se vyplatí vyrábět Optimální objem produkce určuje firma za předpokladu dané tržní ceny, kterou firma přejímá a na jejím základě určuje optimální objem produkce, kdy maximalizuje zisk. V praxi však tržní cena není stabilní a často podléhá změnám podle pohybu nabídky a poptávky. Mohlo by se zdát, že to nevadí, a firma vždy bude vyrábět objem produkce, kdy se cena rovná MC. Ne každá úroveň ceny je však přijatelná a má své hranice. Zjednodušeně řečeno, tou hranicí je cena, která firmě způsobuje ztrátu, při které firma ohlásí: Končíme s podnikáním!

11 Dolní hranice ceny - příklad
Podnik má FN = Kč, vyrábí ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus. Jaká je dlouhodobá dolní hranice ceny? P = / = 30 Kč Jaká je krátkodobá dolní hranice ceny? P = 20 Kč

12 Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období
Další informace dole v poznámce Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období Nejnižší dlouhodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AC) MC = S P i Q i Bod uzavření firmy v dlouhém období (důležitý není ani tak samotný bod, jako výše ceny, na kterou odkazuje) AC Dlouhodobá křivka nabídky firmy Krátkodobá křivka nabídky firmy AVC P1 = 45 P = AR = MR Firma při ceně P1 maximalizuje zisk při objemu produkce Q1 (MR = MC) V dlouhém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AC. Zisk 45 * – ( * ) = Při této ceně (P = AC) firma ukončuje svoji činnost v dlouhém období Ztráta = FN Ztráta Při této ceně (P = AVC) firma ukončuje svoji činnost v krátkém období. Ztráta je při této ceně přesně rovna celkovým fixním nákladům. P2 = 30 Ztráta (ve výši FN = ) Při této ceně (P < AVC) se firmě za daných podmínek vůbec nevyplatí vyrábět (výrobou Q4 by pouze zvyšovala ztrátu) V krátkém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AVC. P3 = 20 Obrázek vyjadřuje oproti zadání příkladu určitou nepřesnost. V zadání je řečeno, že variabilní náklady na kus jsou 20 Kč. Tvar křivky AVC naopak ukazuje, že variabilní náklady na kus se v závislosti na objemu produkce mění. V zadání příkladu také udáváme pevný objem výroby, který se v grafu mění podle toho, při jakém objemu výroby se MC budou rovnat MR, neboli ceně. Tyto chyby jsou přehlíženy v rámci zjednodušení zadání a na popisovanou myšlenku to nemá výrazný vliv (v daném rozpětí produkce Q1 až Q4 se navíc AVC pohybují kolem 20 Kč ). Bod uzavření firmy v krátkém období (opět je důležitá výše ceny, na kterou odkazuje) + VN 40 000 P4 = 10 Nejnižší krátkodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AVC) Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 4 000 7 000 10 000 13 000

13 Podrobnější vysvětlení
Z hlediska této problematiky je nutné rozlišit dva pojmy: zastavení výroby a ukončení činnosti. 1) Pokud firma zastaví výrobu, variabilní náklady (např. materiál) budou nulové, ale firma musí stále hradit fixní náklady (nájem, atd.). 2) Pokud firma ukončuje svoji činnost, přestává existovat (rozprodává majetek, ukončuje smluvní vztahy) a tudíž ji nevznikají žádné náklady. V dlouhém období, pokud cena nepokryje AC, pak se firmě nevyplatí vyrábět, ani zastavit výrobu, ale jen ukončit činnost. V krátkém období, pokud cena nepokryje AC, avšak je vyšší než AVC, pak se firmě vyplatí krátkodobě pokračovat ve výrobě, protože cena pokrývá nejen AVC, ale i část AFC a tudíž bude vyrobenou a prodanou produkcí uhrazena alespoň určitá část celkových FC a ztráta bude menší, než kdyby firma zastavila výrobu (ztráta by se v takovém případě rovnala celkovým FC). Je samozřejmě na zvážení firmy, jak dlouho je tato situace udržitelná a zda se v budoucnu cena zvýší alespoň na úroveň AC nebo bude v delším časovém horizontu nutné ukončit činnost. Jestliže by však cena nepokryla ani AVC, pak (pokud by se v blízké době nedalo očekávat zlepšení situace) firma ukončuje svoji činnost nejen v dlouhém, ale i krátkém období.

14 Zisk jako motivátor vstupu do odvětví
Tento bod nazýváme bodem vyrovnání. Platí pro něj, že P = ACmin. Při této ceně do odvětví žádné firmy nepřicházejí, ani je žádné neopouštějí. Zisk jako motivátor vstupu do odvětví Odvětví Firma Při této ceně P2 platí, že: P = MC = minimum AC což znamená, že je při P2 dosahováno dlouhodobé rovnováhy v DK odvětví. Q P Kč S Poptávková křivka firmy (odvozená od rovnovážné ceny na trhu) MC = s D S´ AC P1 Zisk Poptávková křivka odvětví MR, AR, d P2 Q2 Q1 Pokud je při ceně P1 dosahován firmami v určitém odvětví zisk, vstupují do odvětví nové firmy, jež zvyšují nabídku… …a tím tlačí cenu statku dolů až dokud není ekonomický zisk nulový (cena P2), což odradí další firmy od vstupu do odvětví.

15 Efektivnost DK

16 Efektivnost trhů v dokonalé konkurenci
Efektivnost – tzv. Paretovo optimum – nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: MU = P = MC D = S Dokonalá konkurence naplňuje Paretovo optimum

17 Trojí rovnost a efektivnost na trhu
P = MU : cena, za kterou kupující nakupuje poslední jednotku se rovná částce, kterou je ochoten za ni zaplatit; s výjimkou posledního kusu platí za všechny méně než je ochoten a realizuje tak spotřebitelský přebytek P = MC : cena, kterou výrobce dostane za prodej poslední vyrobené jednotky je rovna nákladům na její výrobu; za všechny předchozí dostal více, než byly náklady na ně vynaložené a realizoval tak přebytek výrobce MU = MC : znamená to, že D = S; na trhu nic nepřebývá a nic nechybí, trh je v rovnováze

18 Rovnováha dokonale konkurenčního trhu
P i Q i P = MU P = MC MU = P = MC D = S MC = S MU = D Přebytek spotřebitele E PE Přebytek výrobce (Zisk) Q E

19 Důsledky Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady – v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule – tomu se podniky brání snižováním nákladů

20 Shrnutí Při objemu produkce, kdy platí, že AR > AC, dosahuje podnik zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že AR < AC, dosahuje podnik ztráty (absolutní). Při objemu produkce, kdy platí, že AR = AC, dosahuje podnik nulového zisku (bodu zvratu). Při objemu produkce, kdy platí, že MR = MC, dosahuje podnik maximálního zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že MR > MC nebo MR < MC, dosahuje podnik relativní ztráty (zisk není maximální). Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AC, firma ukončuje v dlouhém období svoji činnost. Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AVC, firma ukončuje v krátkém období svoji činnost. V dlouhém období je cena v DK odvětví stlačována na úroveň AC a dlouhodobě rovnovážná cena P = MC = minimum AC. Zisk firmy je tak stlačován k nule.

21 P i Q i MC AC P(= AR = MR) Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Q6 NÁKLADY
13 12 NÁKLADY 12 * = ZTRÁTA 3 200 P(= AR = MR) 10 ZISK 2 400 TRŽBY 16 000 TRŽBY = NÁKLADY TRŽBY 12 000 TRŽBY 8 000 ZISK 3 200 TRŽBY ZISK 3 500 TRŽBY 10 000 NÁKLADY 8 6,5 NÁKLADY 1200 * 8 = 9 600 6 NÁKLADY 6 500 NÁKLADY 4 800 Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Q6 800 1000 1200 1600