Druhy živelních pohrom

Prezentace na téma: "Druhy živelních pohrom"— Transkript prezentace:

1 Druhy živelních pohrom
Ing. Milan Říha, DiS.

2 Přírodní katastrofa Přírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben účinkem gravitace, zemské rotace nebo rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou zemi, vodstvo i atmosféru. Živelní pohromy mohou nastat: rychlým pohybem hmoty (zemětřesení, svahové procesy); uvolněním energie v hlubinách Země a jejím převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení); zvýšením vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, mořské zátopy, tsunami); mimořádně silným větrem (orkány, tropické cyklony); atmosférickými poruchami (bouře); kosmickými vlivy (škodlivé druhy záření, meteority).

3 Přírodní katastrofa Na výzkumu přírodních katastrof a ochrany proti nim se podílí celá řada vědních oborů: Příčiny a podstatu přírodních katastrof a ochrany proti nim Geologie – věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř planety i na jejím povrchu. Jedná se o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Geofyzika – multidisciplinární věda, která se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země. Meteorologie – věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“. Hydrologie – je věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi. Studuje také hydrologické cykly a vodní zdroje.

4 Rozdělení živelních pohrom
Dle místa vzniku pohrom s ohledem na zemský povrch rozdělujeme živelní pohromy na: pohromy vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy); pohromy vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, záplavy, požáry); pohromy vznikající nad zemským povrchem (cyklony, tornáda, bouře, dopady meteoritů).

5 Účinek přírodních jevů
Účinek přírodních jevů závisí na jejich síle. Pro ilustraci je možno energii jednotlivých jevů odhadnout následovně: letní bouře má energii 1 kt TNT; zemětřesení s magnitudem 8,7 má sílu 100 Mt; erupce sopky Krakatoa měla energii 200 Mt; dopad asteroidu o váze 10 kg má energii 104 Mt. 20 kt TNT Energie některých katastrofických procesů se často srovnává s energií uvolněnou při výbuchu určitého množství výbušniny trinitrotoluenu (TNT), obvykle udávaného v tunách (t).

6 Domino efekt Dominový efekt – řetězová reakce vzájemně ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí. Dominový efekt způsobuje, že i malá lokální změna může mít globální následek. Stejně jako mezi všemi přírodními procesy, tak i mezi živelními pohromami existuje vzájemná souvislost. Jedna pohroma totiž vyvolává druhou.

7 Řetězec nepříznivých událostí
Řetěz nepříznivých události může být třeba takový: zemětřesení – požáry, protržení přehradních hrází, poruchy energovodů; sesuvy – protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy energovodů (např. výbuchy plynu); povodně – znečištění studen a spodních vod, epidemie nakažlivých nemocí; bouřky – požáry, přerušení dodávek elektrického proudu.

8 Endogenní a exogenní procesy
Podle geologů je možno procesy působící na zemský povrch zdola, z nitra Země, označit jako endogenní a procesy působící shora jako exogenní. Obdobně můžeme rozdělit i pohromy. Endogenní pohromy jsou zemětřesení a sopečná činnost, všechny ostatní druhy pohrom jsou exogenní. Endogenní (z řec. endon, uvnitř a „genés“, narozený, pocházející) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zevnitř, ze systému či organismu samého. Opak je exogenní. Exogenní (z řeckých slov exó, vně, mimo a „genés“) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zvenčí, z vnějšku systému.

9 Přírodní katastrofa Synergie (z řec. syn-ergazomai, spolu-pracovat) znamená spolupráci, společné působení. Označuje situace, kdy výsledný celek je větší než součet složek, kdy „1+1=3“, jak se synergie často vysvětluje. Synergický efekt – přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně.

10 KONEC