TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.

Prezentace na téma: "TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert."— Transkript prezentace:

1 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert

2 OSNOVA PŘEDNÁŠKY Technická příprava, technika.
Sportovní dovednosti - vytváření, typy. Fáze technické přípravy - metodické aspekty, vč. intenzity zatížení, zpětné vazby a transferu. Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky, specifika u dětí.

3 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA (TEP)
Proces zaměřený na osvojování a zdokonalování sportovních dovedností, jimiž sportovec projevuje svůj výkonnostní potenciál v podmínkách soutěží. V tréninku techniky jde především o opakované provádění učeného pohybu, při kterém dochází k opravování a zpřesňování jeho průběhu.

4 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA (TEP)
složka obsahu sportovního tréninku základem je motorické učení úzké vazby na ostatní obsahové složky v některých sportovních odvětvích dochází ke spojení s technickou přípravou v technicko-taktickou přípravu

5 Ucelená koncepce technické přípravy
TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Ucelená koncepce technické přípravy TRENÉR PEDAGOGICKÝ PROCES SPORTOVEC UČENÍ PODMÍNKY

6 Úkoly TEP Osvojování a zdokonalování pohybových a sportovních dovedností v souvislosti s rozvojem koordinačních schopností. Vytváření předpokladů pro optimální realizaci sportovních techniky v podmínkách soutěží.

7 TECHNIKA Způsob řešení pohybového úkolu v souladu s pravidly, biomechanickými zákonitostmi a pohybovými možnostmi sportovce. Rozvoj techniky je převážně založen na empirii trenéra a závodníka – hledá se  individuálně optimální pohybové řešení (styl) - často s podporou poznatků z biomechaniky.

8 ASPEKTY TECHNIKY Rozhodující význam koordinačních schopností – usnadňují vytváření kinematických a dynamických charakteristik pohybových struktur, mají vliv na přesnost, plynulost, přizpůsobení pohybu apod.).

9 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Učením získané předpoklady sportovce řešit specifické pohybové úkoly, které jsou v souladu s možnostmi sportovce. SD = základ pro specifické jednání v soutěži vytvořený v procesu motorického učení (dochází k zdokonalování řízení a regulace pohybu) .

10 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Rozlišuje se fázová (časoprostorová, kinematická) struktura a dynamicko–časová struktura.

11 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Fázová (časoprostorová, kinematická) struktura smečovaného podání

12 TYPY SPORTOVNÍCH DOVEDNOSTÍ
Členění vzhledem k míře automatičnosti a plasticity: SD otevřené uzavřené

13 Uzavřené a otevřené dovednosti
Dovednosti realizované ve stálém, neměnném prostředí bez větších zásahů vnějších vlivů (gymnastika na nářadí, skoky do vody, běhy…) Otevřené Dovednosti realizované v proměnlivém prostředí (terénu, za aktivní činnosti soupeřů, divoké vodě), vyžadující variabilitu

14 Proces vytváření sportovních dovedností
Obsah technické přípravy se s věkem a výkonností sportovce mění Osvojování základů techniky Dokonalé zvládnutí techniky Zdokonalování techniky Podmínky: Důsledné respektování specifiky techniky daných specializací Etapovitý průběh procesu osvojování techniky Stabilizace techniky na úrovni maximálních výkonů

15 Vytváření SD otevřených
Nejdříve zaměření na uzlové body SD (automatizace struktury pohybových vzorců a jejich variant). Modifikace uzlových bodů vzhledem k typickým soutěžním situacím. Stabilizace SD v soutěžních podmínkách a podmínkách jím blízkých, včetně záměrného zatěžování v diskonfortu.

16 Vytváření SD uzavřených
Nejdříve zaměření na uzlové body SD. Zaměření na přesnost, stabilitu (maximální automatizaci pohybových vzorců ). Postupné zatěžování respektuje požadavky energetického zabezpečení a event. vnější rušivé vlivy.

17 TRENÉR A VYTVÁŘENÍ SPORTOVNÍCH DOVEDNOSTÍ
Trenér (učitel): promyslet obsahovou, metodickou a organizační stránku v delším časovém horizontu - metody, postupy, formy využít zákonitostí procesu motorického učení a specifik osobností sportovců a zajistit jejich připravenost a aktivitu… předávat efektivní zpětnovazebné informace

18 Fáze technické přípravy
STABILIZACE ZDOKONALOVÁNÍ NÁCVIK Plynule na sebe navazují, mají své specifické úkoly, své zaměření, průběh, přístup

19 1. Nácvik základů techniky SD
Cíl: Zvládnout pohybovou strukturu v hrubé formě. Realizace nácviku: Stanovení cíle, motivace, přijetí cíle a pochopení sportovcem. Seznámení s úkolem (výklad, ukázka, vysvětlení) → vytvoření prvotní hrubé představy (nejasná) o nacvičované dovednosti. Systematické opakování pohybu → hrubá představa se opakováním zpřesňuje, vytvoření hrubé pohybové struktury dovednosti.

20 1. Nácvik základů techniky SD
Realizace nácviku (pokračování): Nácvik ve zjednodušených podmínkách. Znalost průběhu a výsledku pohybu na základě zpětnovazebných informací (ZVI) umožňuje stanovení nových úkolů se snahou provést pohyb dokonaleji. Další aspekty nácviku: Výběr vhodných cvičení - především průpravných cvičení, didaktických postupů (nácvik vcelku i po částech), dalších ukázek…

21 2. Zdokonalování techniky
Cíl: Zpevnit a stabilizovat techniku - dosáhnout biomechanického optima (dokonalost pohybu, rytmičnost, konzistence …) standardního provedení techniky. Realizace zdokonalování: Další opakování (především v podmínkách praktické realizace) zaměřené na celkové provedení i detaily → zdokonalování kinematických a dynamických parametrů pohybových struktur + dále se zpřesňuje představa o pohybu směřující k automatizaci pohybu.

22 2. Zdokonalování techniky SD
Realizace zdokonalování (pokračování): Propojování techniky s kondičním základem a energetickým zajištěním pohybu řízeným zatěžováním, event. uplatňování postupně zdokonalované techniky v soutěži.

23 3. Stabilizace techniky SD
Cíl: Stabilizovat techniku v souladu se soutěžními požadavky a specifiky (aby nedocházelo k jejímu narušení ve změněných vnějších nebo vnitřních podmínkách). Podstatou je automatizace a nezbytná míra variability. Realizace stabilizace: Opakování SD se zaměřením na detaily techniky.

24 3. Stabilizace techniky SD
Realizace stabilizace (pokračování): Další prohlubování propojení techniky s kondicí, taktikou, psychikou (především cvičení komplexního charakteru). Zvýšení podílu tréninku v podmínkách blížících se soutěžím - uplatňování komplexů sportovních dovedností jako celků. Trénink v diskomfortu, navození extrémních situací, experimentování...

25 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metody: 1) Metody seznamování s pohybovou činností: názorné (ukázky) slovní (vysvětlování, rozhovoru). 2) Metody vlastního nácviku, zdokonalování a stabilizace: opakování (postupně měnit zaměření pozornosti sportovců jako prevence ztráty zájmu)

26 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
2) Metody vlastního nácviku, zdokonalování a stabilizace (pokračování): pasivního pohybu kontrastu soutěžení ideomotorická (předpokládá jasnou představu o pohybu) metody názorné a slovní (viz bod 1).

27 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
3) Další metody: a) členění z hlediska uplatnění počtu trénovaných činností (a jejich variant) METODA BLOKOVÉ PRAXE ROZPTÝLENÉ

28 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda blokové praxe Opakování jedné sportovní dovednosti, avšak s možností určité variace např. v síle, směru, rychlosti, výšce apod. Vhodné spíše v časném stádiu učení nebo za účelem dosažení krátkodobého zlepšení spojeného se zvýšením jistoty sportovců před soutěží.

29 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda rozptýlené praxe Opakování několik dovedností v náhodném pořadí (např. v tenise forehandu, backhandu a zkráceného úderu). Doporučuje se ve všech ostatních případech, především při stabilizaci sportovních dovedností a upřednostňuje se pro efektivnější přenos do sportovního výkonu v soutěži, lepší zapamatování a rychlejší znovu vyvolání.

30 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
3. Další metody: b) členění z hlediska uplatnění trénované činnosti v čase METODA KONCENTRACE DISPERZE

31 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda koncentrace Realizace jedné trénované činnosti v delším časovém úseku bez zařazení jiného obsahu. Metoda disperze Realizace trénované činnosti je přerušována tréninkovou činností s jiným obsahem.

32 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Zpětná vazba (ZV) - umožní sportovci zhodnotit realizovaný pokus a na tomto základě vytvořit „záměr“ pro pokus následující. ZV vnější (poskytuje trenér) ZV vnitřní (hráč) Pro začátečníky má hlavně význam konkrétní informace týkající se způsobu provedení pohybu, ne výsledku!

33 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Zpětná vazba: 1) Pozitivní – lépe motivuje a vytváří smysl pro kontrolu (x negativní „děláš to pořád úplně špatně) 2) Hodnotící – specifická (co dělá a změní-li pohyb co nastane) nebo obecná (hodnocení provedení bez konkretizace) 3) Informativní – jak zlepšit provedení pohybu

34 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Transfer 1) Široký transfer – např. hráči se učí řadě dovedností s míčem (rozvíjí tak koordinační schopnosti –„cit pro míč), čehož je v budoucnu využito pro rychlejší učení HČJ a jejich zvládnutí na vyšší úrovni. 2) Úzký transfer – např. ve volejbale se zvládnutí bagru projeví v kvalitě přihrávky, nebo zařazování cvičení pro smečované podání se projeví zlepšením při smeči.

35 Doporučení pro trénink techniky u dětí
Zvažte, které základní pohybové dovednosti osvojovat jako předpoklad optimální techniky v následujících etapách tréninku. Přizpůsobujte obsah dětem, vycházejte nejen z toho, co děti potřebují, ale i co je baví. Zjednodušujte taktiku, pravidla... Redukujte počet hráčů, hrací prostor (umožní lépe realizovat hru, využívat dovedností). Měňte nářadí a náčiní (např. velikost a hmotnost míče).

36 KONTROLNÍ OTÁZKY 1) Charakterizujte technickou přípravu a její základní úkoly? 2) Co je to technika a jaký má vztah k sportovnímu výkonu a dovednostem? 3) Popište 3 základní fáze technické přípravy. Jaké metody jsou v jejím průběhu využívány? 4) Objasněte pojem „zpětná vazba“ a „transfer“. Jaké typy lze v tréninkové praxi využít? 5) Jaká jsou specifika tréninku techniky u dětí?