PLATEBNÍ STYK jeho předmětem jsou především pohledávky a závazky, které vznikají mezi podnikatelskými subjekty uskutečňuje se převážně prostřednictvím.

Prezentace na téma: "PLATEBNÍ STYK jeho předmětem jsou především pohledávky a závazky, které vznikají mezi podnikatelskými subjekty uskutečňuje se převážně prostřednictvím."— Transkript prezentace:

1 PLATEBNÍ STYK jeho předmětem jsou především pohledávky a závazky, které vznikají mezi podnikatelskými subjekty uskutečňuje se převážně prostřednictvím peněžních ústavů 2 subjekty – PLÁTCE (dlužník, odběratel) - PŘÍJEMCE (věřitel, dodavatel) Druhy placení: HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK

2 HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
211 – Pokladna účtujeme o stavu a pohybu peněz v hotovosti (tuzemské měny i měn cizích – tzv. valut), také o šecích a přijatých poukázkách k zúčtování jako platební prostředky součástí hotovosti jsou také nasáčkované výplaty mezd, pokud nebyly předány v den výplaty zaměstnancům a depozita (úschovy peněz) peníze v pokladně nesmí být nahrazovány stvrzenkami a všechny výdaje a příjmy peněz musí být doloženy doklady a řádně zaúčtovány

3 placení v hotovosti je omezeno limitem 15 000 EURO v průběhu jednoho kalendářního dne stejné osobě
Účetní doklady: příjmové (PPD) a výdajové (VPD) pokladní doklady Analytické účtu k účtu 211 Podle jednotlivých měn korunová pokladna valutová pokladna a podle hmotně odpovědných osob Pokladník hmotně odpovědný za peněžní prostředky v pokladně, sepsána dohoda o hmotné odpovědnosti vede pokladní knihu – uskutečňuje záznamy podle pokladních dokladů

4 Inventarizace peněžních prostředků
Pro každou pokladnu je zřizována samostatná pokladní kniha může být vedena ručně nebo na počítači Po skončení pokladních hodin provádí pokladník fyzickou inventuru = přepočítáním peněz zjišťuje skutečnou fin. hotovost, kterou porovnává se zůstatkem v pokladní knize =tzv. POKLADNÍ SKONTRO Inventarizace peněžních prostředků Podle zákona o účetnictví musí být inventarizace provedena nejméně jednou za účetní období a zjištěné inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány v pokladní knize a v hlavní knize na účtu 211 v tom období, ve kterém vznikly Inventarizační rozdíly pokladní schodek 569/211 předpis schodku zam. 335/669 pokladní přebytek 211/668

5 Účet 261-Peníze na cestě slouží k překlenutí časového nesouladu mezi účtováním podle pokladních dokladů v pokladní knize a na účtu 211 a podle výpisů z bankovních účtu na 221 výběr hotovosti z účtu PPD výběr hotovosti z banky (zatím nemáme VBÚ) 211/261 VBÚ na obdrženou hotovost 261/221 odvod hotovosti na účet VPD na odvedení hotovosti na účet u banky 261/211 VBÚ na připsanou hotovost na účet 221/261

6 Valutová pokladna o cizích měnách je účtováno též na syntetickém účtu 211- Pokladna, a to v korunách. Současné jsou k tomuto účtu zřízeny pro jednotlivé cizí měny (valuty) samostatné analytické účty, na kterých je účtováno jak v korunách, tak i v příslušných cizích měnách pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění úč. případu může účetní jednotka používat Denní kurz ČNB Pevný kurz stanovený účetní jednotkou na určité období Kurz peněžního ústavu nebo směnárny, kde valuty nakoupila nebo prodala (jen pro přepočet u nakoupené cizí měny) Ke dni účetní závěrky k musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k -> vzniklé kurzové rozdíly se zaúčtují na 563 – Kurzové ztráty nebo 663 – Kurzové zisky

7 Výplata valut na zahraniční služební cesty
Podle svého rozhodnutí může účetní jednotka účtovat o kurzových rozdílech v průběhu účetního období, což uvede ve své vnitřní účetní směrnici. Vždy však musí účtovat o kurzových rozdílech k okamžiku účetní závěrky Výplata valut na zahraniční služební cesty Zaměstnavatel je povinen poskytnout zálohu na služební cestu, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak Pro vyúčtování služ. cesty (doplacení příslušné částky zaměstnanci) se použije stejný kurz jako v den určení výše zálohy Doplatek zaměstnanci je uskutečněn zpravidla v české měně (pokud se nedohodne jinak), vrácení přeplatku může být v české i cizí měně poskytnutí zálohy na služ. cestu 335/211/2 vyúčtování služební cesty 512/335 doplatek zaměstnanci 335/211/1 (popř./2) vrácení přeplatku 211/1 nebo 211/2/335

8 Účtování cenin Ceniny mají podobnou povahu jako hotové peníze
O stavu a pohybu cenin se účtuje na účtu 213-Ceniny V některých případech lze zaúčtovat nákup cenin přímo do spotřeby (– v tomto případě neúčtujeme na 213) Výdej cenin do spotřeby – 518 -> poštovní známky, telefonní karty > dálniční známky a kolky Analytické účty – vedou se podle jednotlivých druhů cenin a hmotně odpovědných osob Ceniny podléhají inventarizaci s fyzickou inventurou k okamžiku úč. závěrky a případně zjištěné inventarizační rozdíly se zaúčtují v úč. období, za které byla inventarizace provedena Inventarizační rozdíly u cenin a) schodek 569/213 b) přebytek 213/668

9 Stravenky Jedná se o stravenky do provozoven veřejného stravování, které podnik prodává zaměstnancům za cenu nižší než je jejich nominální hodnota Příspěvek zaměstnavatele do výše 55 % z nominální hodnoty stravenky a 70 % stravného při cestě 5-12 hodin je daňově uznatelným nákladem (527–Zákonné sociální náklady) Příspěvek zaměstnavatele nad uvedenou hranici je daňově neuznatelným nákladem (528-Ostatní sociální náklady) Rozdíl mezi nominální hodnotou stravenky a příspěvkem zaměstnavatele hradí zaměstnanec (335-Pohledávky za zaměstnanci) Př. 60 % hradí organizace, 40 % zaměstnanci VÚD – 55 % 527/213 VÚD – 5 % 528/213 VÚD – 40 % - předpis k úhradě zaměstnanci 335/213

10 BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
Účtování na bankovních účtech O stavu a pohybu peněžních prostředků účetní jednotky se účtuje na vkladových bankovních účtech, které jsou evidovány na syntetickém účtu 221-Bankovní účty Jde o tyto bankovní účty BĚŽNÝ ÚČET – úč. jednotka na něm má peněžní prostředky k financování své činnosti, vždy zůstatek aktivní povahy KONTOKORENTNÍ ÚČET – jsou zde vedeny jak peněžní prostředky úč. jednotky, tak i poskytnutý kontokorentní úvěr k překlenutí krátkodobého nedostatku prostředků na placení, může mít zůstatek i pasivní – pokud poskytnutý úvěr nebyl vyrovnán (vykazován pak v rozvaze v pasivech) DEVIZOVÝ ÚČET – úč. jednotka na něm má uloženy peníze v cizích měnách, pravidla pro účtování jsou stejná jako u valutové pokladny, analytická evidence se vede podle jednotlivých měn TERMÍNOVANÉ VKLADY – uložené dočasně volné prostředky na dobu kratší než 1 rok (jinak se považují za DFM – 069 – Ostatní fin. maj.)

11 Podkladem pro účtování na bankovních účtech je VÝPIS Z ÚČTU
V okamžiku účetní závěrky zasílá banka závěrečný výpis z účtu, který je podkladem k provedení inventarizace na b.ú. Na běžném účtu se obvykle účtují všechny bankovní úroky a poplatky ->úroky z uložených peněžních prostředků uložených u bank 221/662 ->placené úroky z poskytnutých úvěrů /221 ->různé bankovní výlohy a poplatky 568/221 Převody peněžních prostředků na bankovních účtech se uskutečňují podle příkazů k úhradě nebo příkazů k inkasu (jednotlivé, hromadné, trvalé) -> (nejsou účetním dokladem, neboť ještě neprokazují, že se platba uskutečnila)

12 Účtování bankovních úvěrů
rozlišujeme úvěry: Krátkodobé – splatnost do jednoho roku (231–Krátkodobé bankovní úvěry, 232-Krátkodobé eskontní úvěry) Dlouhodobé – splatnost déle než 1 rok (461-Dlouhodobé bankovní úvěry) Poskytnuté úvěry buď připisuje banka na běžný účet účetní jednotky, nebo přímo z povoleného úvěru uhrazuje faktury dodavatelům Úvěry se splácejí z prostředků na běžném účtu Podkladem pro účtování jsou výpisy z úvěrových účtů Na konci úč. období se ověřuje jejich zůstatek podle závěrečných výpisů z úvěrových účtů zasílaných bankou

13 Výpisy z účtů (úvěr. a běžného)
Výpisy z účtů (úvěr. a běžného) 221/231(461) na převod poskytnutého úvěru (pokud 1 výpis chybí, použije se 261) Výpis z BÚ na úhradu dodavatelům 321/221 Výpis z úvěr. účtu na přímou úhradu dodavatelům z bankovního úvěru 321/231(461) Výpisy z účtů (ú. a b.) na splátku úvěru 231(461)/221 VBÚ na úroky z úvěrů 562/221