Politika zaměstnanosti. Povinnosti firem v oblasti zaměstnanosti.

Prezentace na téma: "Politika zaměstnanosti. Povinnosti firem v oblasti zaměstnanosti."— Transkript prezentace:

1 Politika zaměstnanosti. Povinnosti firem v oblasti zaměstnanosti.
Ilona Kostadinovová Kontakt:

2 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Základní prameny 1. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ZP), účinnost od 2. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. z. č. 118/2000 Sb. Subjekt práva je fyzická nebo právnická osoba, které je adresována norma objektivního práva. Jde o možné účastníky právních vztahů. Aby se subjekty práva (možní účastníci právních vztahů) staly reálnými subjekty právních vztahů musí nezbytně přistoupit určitá právní skutečnost předpokládaná právní normou, která je nezbytnou podmínkou vzniku právního vztahu, tj. pracovní smlouva – volba – jmenování. Další subjekty: Jedná se o subjekty občanského práva, kterým pracovní právo přiznává určité nároky odvozené z pracovněprávního vztahu třetí osoby (rodinného příslušníka). Nároky pozůstalých po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nároky na náhradu škody, která vznikla rodinným příslušníkům spolupracujícím při výkonu prací konaných na základě dohody o pracovní činnosti. Nároky rodinných příslušníků zemřelého zaměstnance podle ustanovení § 260 zákoníku práce – peněžité mzdové nároky do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zemřelého zaměstnance přecházejí postupně na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době ve společné domácnosti. Není-li těchto osob, stávají se předmětem dědictví.

3 Prováděcí právní předpisy
Mgr. Ilona Kostadinovová Prováděcí právní předpisy Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Vyhláška č. 518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Vyhláška č. 519/2004 Sb. , o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.

4 Politika zaměstnanosti.
Mgr. Ilona Kostadinovová Politika zaměstnanosti. Součástí sociální politiky státu je i státní politika zaměstnanosti. Cílem je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Základem právní úpravy politiky zaměstnanosti je u nás zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb.,§ 1 „Dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti jsou základními cíli zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.“ .

5 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Nezaměstnanost. Politika trhu práce a sociální ochrana proti nezaměstnanosti se prolínají a doplňují. Nezaměstnanost není považována za vážný ekonomický a sociální problém do té doby, dokud se nestává masovou. Samotná existence nezaměstnanosti je přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii.

6 Ekonomické nástroje řízení zaměstnanosti.
Mgr. Ilona Kostadinovová Ekonomické nástroje řízení zaměstnanosti. Administrativní nástroje řízení zaměstnanosti, z nichž vycházel předchozí systém zabezpečení zaměstnanosti, jsou nahrazovány nástroji ekonomickými, především daňovou a dotační politikou, zejména podpora podnikání ze strany státu a podpora vytváření nových pracovních míst. Administrativní nástroje zůstávají u zabezpečení zaměstnání u občanů se zdravotním postižením, kde jsou oba druhy nástrojů kombinovány.

7 Členění státní politiky zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Členění státní politiky zaměstnanosti Centrální Regionální Aktivní Pasivní

8 Centrální politika zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Centrální politika zaměstnanosti Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům. Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí.

9 Regionální politika zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Regionální politika zaměstnanosti Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na úřadech práce. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.

10 Aktivní politika zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : nových a efektivních pracovních míst – investiční pobídky, dotace společensky účelných pracovních míst veřejně prospěšných prací zajišťování rekvalifikace

11 Pasivní politika zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti znamená ze zákona: zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti

12 Právo na práci X Právo na zaměstnání
Mgr. Ilona Kostadinovová Právo na práci X Právo na zaměstnání Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách MOP (č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) Významná je Evropská sociální charta z roku 1961a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.

13 Právo na práci Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně: Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat.

14 Právo na zaměstnání, §§ 10 až 12 zákona o zaměstnanosti
Mgr. Ilona Kostadinovová Právo na zaměstnání, §§ 10 až 12 zákona o zaměstnanosti Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti. Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

15 Hlavní principy právní úpravy:
Mgr. Ilona Kostadinovová Hlavní principy právní úpravy: Upřesnění postupů a zpřísnění podmínek při zprostředkování zaměstnání úřady práce. Úprava podmínek pro zařazení a vedení evidence uchazečů o zaměstnán. Stanovení podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna ve výši podpory a v délce podpůrčí doby s ohledem na věk uchazeče. Závazná pravidla pro agenturní zaměstnávání. Částečné zaměstnávání.

16 Další principy právní úpravy
Mgr. Ilona Kostadinovová Další principy právní úpravy Zavedení nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Postavení občanů EU a jejich rodinných příslušníků na trhu práce. Zapracování ochrany dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti. Zaměstnávání cizinců. Rozšířené kontrolní pravomoci úřadů práce, celních úřadů, inspektorátů práce. Vyšší sankce za přestupky a správní delikty zjištěné při kontrolách.

17 Další princip právní úpravy
Mgr. Ilona Kostadinovová Další princip právní úpravy Stát má povinnost vytvořit takové podmínky, aby občanovi umožnil získávat prostředky k obživě svojí prací a zároveň zajistil určitou stabilitu vzniklého konkrétního právního vztahu, na základě které bude zajištěno právo získanou práci si udržet a pozbýt ji jen na základě zákonem stanovených podmínek. Stát má povinnost zajistit občana hmotně v případě, že z nějakého zákonem uznaného důvodu nemůže pracovat.

18 Důležité pojmy zákona o zaměstnanosti:
Mgr. Ilona Kostadinovová Důležité pojmy zákona o zaměstnanosti: Zájemce o zaměstnání, §§ 22 až 23 Uchazeč o zaměstnání, §§ 24 až 33 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, §§ 39 až 57 – 5 měsíců podpůrčí doba, případně 8 u osob od 50 let a 11 u osob starších 55 let Zprostředkování zaměstnání agenturami práce, §§ 14 , 58 až 66 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, §§ 67 až 84 – povinný 4% podíl u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci

19 Podpora v nezaměstnanosti v ČR
Úprava je obsažena v zákoně o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění – text zákona na: S účinností od došlo k výrazným změnám pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, podpůrčí doba snížena o měsíc v každé kategorii Podpůrčí doba činí: 5 měsíců – osoby mladší 50 let 8 měsíců – osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců – osoby starší 55 let

20 Podmínky nároku a výše podpory v ČR
Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti je, že osoba musela být v době posledních 3 let před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu sociálního pojištění v délce 12 měsíců Lze si vydělávat v zaměstnání, kde započitatelný příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 4.000,- Kč Výše podpory je závislá na výši předchozího příjmu a délce pobírání podpory. Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem, dle § 55 odst. 1b) zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění – podpora v nezaměstnanosti nenáleží

21 Výše podpory v ČR Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2009 činí ,- Kč, což je 56,5 % z průměrné mzdy za rok 2008 (která činila ,- Kč).

22 Změny v podpoře v nezaměstnanosti pro rok 2011
- Vládní návrh zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila dne sněmovní tisk č. 155, Senát Parlamentu ČR schválil dne sněmovní tisk č. 363 Prezident zákon podepsal 23. 11.  Schválený zákon doručen k podpisu premiérovi 30. 11.  Zákon vyhlášen 8. 12. 2010 ve Sbírce zákonů v částce 127 pod číslem 347/2010 Sb. Část pátá – změna zákona o zaměstnanosti: Vliv odstupného – podpora v nezaměstnanosti až po době odpovídající nároku na odstupné Vliv způsobu skončení pracovního poměru – výpověď ze strany zaměstnance či dohoda – jen 45 % průměrného výdělku (od ) Nebude možné si přivydělávat, pokud uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.

23 Úřad práce, 435/2004 Sb. Kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných Hlášení volných pracovních míst Zaměstnávání cizinců Evidence občanů EU pracujících na našem území

24 Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb.
Mgr. Ilona Kostadinovová Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb. Účinnost zákona od Zánik Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátů bezpečnosti práce, dnes tedy: Státní úřad inspekce práce – správní úřad - podřízen MPSV - v čele je generální inspektor - plní úkoly vymezené v § 4 zákon o inspekci práce Oblastní inspektoráty práce – organizační složka státu, - v čele je vedoucí inspektor - je jich 8, někde jsou detašovaná pracoviště jako např Olomouc, Sokolov - vykonávají kontrolu v rozsahu § 3 zákon o inspekci práce

25 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
O čem rozhodují Inspektoráty práce, obecně je působnost dána právními předpisy: z nichž vznikají práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odměňování, náhrady mzdy nebo platu stanovující pracovní dobu a doby odpočinku k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu o zaměstnávání žen, mladistvých upravující výkon umělecké, kulturní, pracovní a reklamní činnosti dětmi

26 Inspekce práce, 251/2005 Sb. Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty

27 Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to ,- Kč. 1,5 násebek činí ,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku ,- Kč.

28 Cvičný příklad Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Zaměstnavatel Jan Sladký provozuje cukrárnu, ve které zaměstnává dva cukráře. Na období zvýšené spotřeby práce v letních měsících přijal do pracovního poměru K. Mladého, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, ve které byly obsaženy všechna podstatné náležitosti pracovní smlouvy, ale nebyla žádná zmínka o mzdě za vykonanou práci. 1) Je taková pracovní smlouva platná?  2) Na jakou mzdu má v takovém případě zaměstnanec nárok?

29 Agenturní zaměstnávání
Mgr. Ilona Kostadinovová Agenturní zaměstnávání Upraveno agenturní zaměstnávání v ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce.

30 Cvičný příklad Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
H. Votavová navštívila úřad práce v místě svého trvalého bydliště, kde příslušnému referentovi sdělila, že žádá o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vzhledem k tomu, že v dosavadním zaměstnání s ní byl rozvázán pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost a jí má skončit výpovědní doba. Od jí proto podle jejího názoru náleží podpora v nezaměstnanosti. 1) Jak byste vy na místě referenta na její žádost reagovali? 2) Má odstupné, které H. Votavová ke dni skončení předchozího pracovního poměru obdrží, vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti? 3) Může být nárok na poskytování podpory v nezaměstnanosti ovlivněn způsobem či důvodem skončení předchozího zaměstnání?

31 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Povinnosti OSVČ ve vztahu k úřadům správy sociálního zabezpečení jsou ve stručnosti následující: Oznámit příslušné okresní (Pražské) správě sociálního zabezpečení den ·  zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat. ·    ukončení samostatné výdělečné činnosti ·    zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ·    od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti. ·  od kterého nemá nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, na starobní důchod, na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem, nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Oznámení se podává nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.

32 Účast OSVČ na důchodovém pojištění:
Mgr. Ilona Kostadinovová Účast OSVČ na důchodovém pojištění: v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje a přepočítávacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

33 Účast OSVČ na nemocenském pojištění:
Mgr. Ilona Kostadinovová Účast OSVČ na nemocenském pojištění: Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, a nebo je od placení záloh osvobozena. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se přihlásila. Zpětně může účast na pojištění vzniknout pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do 8 dnů od zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti a v té samé lhůtě se přihlásila i k účasti na důchodovém pojištění. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno  nemocenské  peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc)

34 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
ZAMĚSTNAVATELÉ Podle nového zákona o nemocenském pojištění, z. č. 262/2006 Sb. dávky nemocenského pojištění vyplácet vždy okresní správa sociálního zabezpečení. Agendu vyplácení dávek náhrady mzdy po dobu prvních 14 dní pracovní neschopnosti vedou všichni zaměstnavatelé bez ohledu na počet zaměstnanců, které mají. Od však po dobu prvních 21 dní a nikoli 14. Pojistné za zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel ( organizace a malá organizace). Zaměstnavatel je povinen vypočítat výši pojistného za zaměstnance a strhnout je ze zaměstnancovy mzdy (platu – zákonná srážka ze mzdy – viz § 12 zák. č.1/1992 Sb. a § 18 zák. č. 143/1992 Sb. Zaměstnavatel je současně povinen vypočíst výši svého pojistného. Celkové pojistné je potom zaměstnavatel jako malá organizace povinen odvést na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Pojistné odvádí v den, kter je určen jako výplatní termín za příslušný kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede (§ 10 zákona č. 589/1992 Sb.). Zaměstnavatel jako organizace je povinen od vybraného pojistného odečíst úhrn vyplacených dávek nemocenského pojištění a zbytek odvést na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Je-li úhrn zúčtovaných dávek vyšší, požádá zaměstnavatel příslušnou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu (§ 9 zákona č. 589/1992 Sb.). OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti formou záloh na pojistné a doplatku pojistného (§ 13 z. 589/1992 Sb. Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění platí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce.

35 Povinnosti OSVČ vůči úřadům práce
Mgr. Ilona Kostadinovová Povinnosti OSVČ vůči úřadům práce §§ 34 – 38 zákona o zaměstnanosti, 435/2004 Sb. Zaměstnavatel má povinnost hlásit volná pracovní místa do 10 kalendářních dnů a jejich charakteristiku a neprodleně nejpozději do 10 kalendářních dnů oznamovat obsazení těchto míst. Na vyžádání úřadu práce vybere zaměstnavatel z volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče, kterým úřad práce věnuje ze zákona zvýšenou péči.

36 Zaměstnávání cizinců Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci všech občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vyslání zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce. Evidence obsahuje identifikační údaje zaměstnance, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování, číslo cestovního dokladu a název vydávajícího orgánu, druh, místo a dobu výkonu práce, pohlaví, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu platnosti povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, den nástupu a skončení zaměstnání či vyslání. Cizince lze získávat pouze na pracovní místo, které je zaměstnavatelem hlášeno na úřadu práce jako volné a na které nelze přijmout občana ČR, zejména uchazeče o zaměstnání, § 85 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

37 Děkuji za pozornost a těším se na diskusi.
Mgr. Ilona Kostadinovová Děkuji za pozornost a těším se na diskusi. Přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne milí posluchači. Ilona Kostadinovová