Ohrožené dítě v centru pozornosti státní správy Praha, listopad 2018

Prezentace na téma: "Ohrožené dítě v centru pozornosti státní správy Praha, listopad 2018"— Transkript prezentace:

1 Ohrožené dítě v centru pozornosti státní správy Praha, listopad 2018
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 • tel.: •

2 zařízení jako subjekt:
Síť školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy 139 dětských domovů (dětské domovy - v současnosti 1 spadá pod MŠMT, kraje (129 zařízení), privátní sektor (6) a církev (3) Celkem zařízení MŠMT: 58 Druh zařízení DÚ DDŠ VÚ zařízení jako celek: 11 - DÚ+DDŠ 2 20 19 VÚ+DDŠ 6 zařízení jako subjekt: 13 28 25 66 /

3 Síť středisek výchovné péče
71 pracovišť, z toho 31 kmenových zařízení (8 soukromých) a 40 detašovaných pracovišť

4 Školní rok Počet dětí Počet klientů Celkem (dětí) DD (dětí) DDŠ (dětí) VÚ (dětí) DÚ (dětí) celkem ambulantní SVP celodenní SVP internátní SVP 2008/09 7820 4739 742 1546 793 8800 7775 69 956 2009/10 7878 4704 787 1534 853 8340 7353 58 929 2010/11 7397 4628 760 1445 564 8064 7108 75 881 2011/12 7150 4451 761 1395 543 8354 7426 106 822 2012/13 6941 4442 713 1269 517 9380 8414 123 843 2013/14 6547 4253 697 1146 453 9932 8917 81 934 2014/15 6495 4314 679 1081 421 10 874 9759 147 968 2015/16 6482 4260 741 1089 392 12 066 10 939 152 975 2016/17 6500 4270 730 1096 404 13 154 11 865 134 1155 2017/18 6 345 4 262 696 1 004 383 14 018 12 656 188 1 174

5 Kapacita školských zařízení v ČR za rok 2017/2018 celkem: 7502
z toho kapacita dětských domovů: 4987 z toho kapacita dětských domovů se školou: 919 z toho kapacita výchovných ústavů: 1118 z toho kapacita diagnostických ústavů: 479

6

7 Ze současné praxe umísťování dětí do školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy i pro preventivně výchovnou péči vyplynula akutní potřeba inovované právní úpravy, která by pomohla reagovat na stávající problémy. Požadavek na novelizaci zákona č. 109/2002 Sb. vyplývá také z požadavků odborných pracovníků z oblasti institucionální výchovy, kdy některá jeho ustanovení jsou již překonaná a je zde nutná nová úprava odpovídající stávajícím poměrům v této oblasti, zejména s přihlédnutím ke zjištěním České školní inspekce v zařízeních.

8 Z hlediska systémových změn vnímáme za klíčové provést:
Revizi nastavení profilace jednotlivých zařízení tak, aby byl zřejmý trend od preventivní péče k péči vysoce specializované (od středisek výchovné péče, přes diagnostické ústavy, které posoudí na základě potřeb a nejlepších zájmů dětí umístění do běžného dětského domova, nemá-li dítě závažné výchovně vzdělávací problémy, v případě takových problémů dle věku umístění do dětských domovů se školou či výchovných ústavů, a to i s přihlédnutím k tomu, zdali je dítě schopno navštěvovat běžnou školu či nikoliv). Cílem tohoto kroku je profilace a prostupnost jednotlivých zařízení v síti.

9 Kromě profilace je nezbytné v rámci síti efektivní nastavení specializace poskytovaných služeb (s ohledem na stávající klientelu a trendy v umísťovaných klientech) – např. zařízení pro psychiatricky medikované děti, dále pak problémové uživatele návykových látek, obecně adiktologickou péči, péči o nezletilé matky s dětmi, extrémní poruchy chování apod. Při nastavování bude v maximální míře zohledněna kompetence pracovníků a dostupnost specializovaných služeb (např. dětské psychiatrie apod.)

10 Jasnější a transparentnější vymezení práv a povinností ve vztahu ke klientům i zařízením tak, aby byl systém efektivně nastaven a současně umožňoval transparentní a jednoznačné posuzování služeb v zařízeních poskytujících.

11 Nastavení minimálního pedagogického standardu v jednotlivých zařízení s přihlédnutím na jejich specializaci a specifické podmínky dle velikosti cílové skupiny poskytovaných služeb.

12 Vrácení kompetencí při přemísťování či umísťování diagnostickým ústavům, protože současný způsob, kdy o každém přemístění zdlouhavě rozhoduje soud, je nevhodný. V lednu 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., podle nějž mohou soudy na návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí rozhodovat o umístění dětí do jednotlivých konkrétních zařízení bez jejich předcházejícího umístění v diagnostickém ústavu pro provedení diagnostiky. Vzhledem k tomu, že orgány sociálně právní ochrany dětí nejsou vždy plně kompetentní k posouzení dítěte a jeho zařazení do vhodného zařízení, dochází často k umístění dítěte do pro něj nevhodného prostředí, kdy zpravidla jedním z hlavních kritérií je blízkost domova, nikoliv nejlepší zájem dítěte s ohledem na jeho potřeby a jeho přemístění poté je komplikované.

13 Z dosavadní praxe vyplývají mimo jiné tato prioritní témata k meziresortnímu řešení:
MŠMT, MS – vytvořit metodický výklad k umísťování dětí do sítě zařízení ústavní péče se zajištěním diagnostiky. Přehodnotit systém a účelnost rezervací - v současnosti v rámci sítě je 500 míst rezervovaných ze strany OSPOD (soudů) pro možné budoucí umístění či přemístění dětí v rámci sítě => dochází tak k blokaci míst či tzv. zdvojování klientů. MŠMT vnímá jako efektivní rezervovat pouze místa pro akutní případy – do 24 hod. umístění dítěte na předběžné opatření. Řešit umístění dětí, které spáchaly závažný trestný čin (těžké ublížení na zdraví, vražda) a jsou trestně odpovědné umisťovat do odpovídajících zařízení k tomu určených.

14 MPSV, Orgány sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) – nastavit včasný systém podpory, prevence a péče před umístěním do ústavní péče => práce s rodinou, současně dosažení konsensu nezbytnosti realizace diagnostiky před umístěním (u dětí, které dosud v síti nejsou) a přemístěním dítěte (děti, které již v zařízeních jsou a je třeba je přemístit do jiného typu zařízení). Dále je nutné zabezpečení efektivních opatření po ukončení ústavní péče, tzv. provázení, návrat do společnosti

15 Nejvyšší státní zastupitelství, Policie ČR – metodický výklad k záchytům; v současnosti často dochází k tomu, že pokud je dítě na útěku, Policie jej odváží do nejbližšího záchytného pracoviště (kterým je stále stanoven diagnostický ústav) a ten zabezpečuje následné přemístění do zařízení, ze kterého dítě uteklo. Toto se v praxi jeví jako velmi nebezpečné, neboť diagnostický ústav nemá o dítěti žádné informace, nezná ho. Daleko účelnější je nastavit systém tak, aby zachycené dítě na útěku, bylo předáno do zařízení, ze kterého uteklo. Dále je účelné stanovit smysluplně a efektivně práva a povinnosti dětí a pracovníků v zařízeních tak, aby nedocházelo k různým výkladům jejich uplatňování; vymezit kompetence jednotlivých orgánů a našich zařízení

16 Ministerstvo zdravotnictví – s ohledem na stoupající potřebu řešit zdravotní stavy dětí (psychiatrické poruchy dětí v zařízení, častá medikace dětí, péče o nezletilé matky s dětmi, adiktologické problémy apod.) je nezbytné společně definovat obsah a rozsah specializovaných zařízení, kde budou společně pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Na základě této definice dle možností MŠMT a MZ zajistit dostupnost těchto specializovaných zařízení – pracovišť.

17 Děkuji Vám za pozornost
Mgr. Martina BUDINSKÁ vedoucí Oddělení institucionální výchovy a prevence Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy