FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ.

Prezentace na téma: "FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ."— Transkript prezentace:

1 FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

2 HLAVNÍ PROBLÉMY: celková úroveň financování ekonomické vlastnosti vzdělání lidský kapitál produkce vzdělání finanční toky a objemy

3

4

5

6 PRE-PRIMARY PRIMARY, SECONDARY TERTIARY TOTAL PUBLIC 0.5 3.6 1.1 5.2
Countries invest in educational institutions to help foster economic growth, enhance productivity, contribute to personal and social development, and reduce social inequality. The level of spending depends on how a country – including its government, private enterprises, individual students and their families – prioritises education in relation to overall spending. Education spending largely comes from public budgets and is closely scrutinised by governments. Expenditure on educational institutions as a percentage of GDP, by source of fund and level of education (2011) PRE-PRIMARY PRIMARY, SECONDARY TERTIARY TOTAL PUBLIC 0.5 3.6 1.1 5.2 PRIVATE 0.1 0.3 0.9 0.6 3.9 1.6 6.1 Source: Education at a Glance 2014, OECD

7

8

9

10

11

12 MAKROEKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁNÍ
Vzdělání a makroekonomický růst – spojen s teorií lidského kapitálu Model Mankiw – Romer – Weil (1992 – A Contribution to the Empirics of Economic Growth. Quarterly Journal of Economics, 107, 2, pp. 407 – 437.) Doplněný Solowův model

13 nebo Benhabib – Spiegel
po log úpravě

14 Např. Temple (1999) JAKÉ JSOU ZDROJE RŮSTU Z LIDSKÉHO KAPITÁLU: růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib, Spiegel 1994) vzdělaná pracovní síla může přilákat zahraniční investice – přímo nebo nepřímo jako záruka politické stability celková produktivita faktorů produkce prostřednictvím technologických inovací

15 MIKROEKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ
Smíšený veřejný statek: vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.) vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

16 Np…počet studentů bez veřejného zásahu
C…školné Np…počet studentů bez veřejného zásahu G…školné po veř. zásahu P A MSC MEB MSB=MPB+MEB MPB Školné/rok Počet studentů/rok Ns Np G C Z2 B Z1 F kde: MPB…mezní soukromý benefit MEB…mezní externí benefit=subvence, dotace MSB…mezní společenský benefit MSC…mezní společenský náklad

17 VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

18 Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaci
V této prezentaci: LIDSKÝ KAPITÁL JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK NA TRHU PRÁCE mikroekonomické souvislosti vzdělání LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - makroekonomické souvislosti vzdělání

19 Mikroekonomické souvislosti:

20

21

22 Modifikace pro nespojité S, kde roky vzdělání jsou nahrazeny dummy variables pro jednotlivé úrovně vzdělání – základní, sekundární a terciární

23 MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ
Dvě skupiny měření – podle využité formulace lidského kapitálu plná metoda (někdy redukovaná vzhledem k nedostatku dat na "zkrácenou" metodu) regresní rovnice Mincerova typu VÝSLEDKY – velké množství naměřených návratností s mnoha různými specifikacemi a mnoho časových řad

24 V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly. SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní) SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzdělání FISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

25 The World Bank 2002 – úplná metoda
Autoři Psacharopoulos, Patrinos

26

27

28 OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ
Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus VÝHODY: odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

29 Výzkum provedený na několika českých vysokých školách mezi studenty ekonomických oborů
0.5 1 1.5 2 2.5 3 Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Roky výzkumu Očekávané mzdové zisky Muži absolventi Muži po 10 letech Ženy po absolventky Ženy po 10 letech

30 PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU
(Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny) Měření (odhady) nákladů na vzdělání Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů Externality Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika Asymetrie informací Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. Finanční trhy jsou nedokonalé

31

32

33 NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

34 VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

35 EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

36

37 ASYMETRIE INFORMACÍ – různé projevy - obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity. sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

38 PROBLÉMY FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁNÍ JAKO LIDKÉHO KAPITÁLU
SOUKROMÉ: Vzdělávací dráha se začíná v době, kdy soukromý investor nemá prostředky Tento druh kapitálu nemá obvykle na finančním trhu možnost protihodnoty (ručení) – ale: vznikají nové nástroje Výnosy jsou dlouhodobé VEŘEJNÉ: Veřejné zdroje jsou omezené vzhledem k množství investic (mnoho studentů) O zdroje soutěží mnoho veřejných nároků, zejména sociální sféra

39 FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

40 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ
Není jednoduché a všeobecné řešení TENDENCE: sdílení nákladů veřejných a soukromých veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

41 Future Earnings Need is great, costs are great
Public finance – limited Private funds – inequitable Therefore, tap future earnings Loans Human capital contracts Education savings accounts

42 Cost Sharing Increases efficiency Enhances equity
Expands source of revenue

43 Financování školství … co přidat nového
Cost-Sharing Mechanisms Subsidization Mechanisms

44 Cost-Sharing Mechanisms
Traditional “Mortgage Type” Loans Numerous Human Capital Contracts MyRichUncle (USA) Graduate Tax Income-Contingent Loans Australia, Ghana, Hungary, Namibia, New Zealand, Sweden, UK

45 Student Loans Mortgage-type Problems Specified period, fixed payments
Harms access No additional resources Costly Defaults Little private funding

46 Income Contingent Loans
Defer payments until working Allows needy access Adjust payments to capacity

47 Higher Education Contribution Scheme
Australia Higher Education Contribution Scheme Income-related payments, income-tax Repayment 2-4% of taxable income Cost sharing in public higher education 30% enrollment expansion in few years

48 Human Capital Contracts
Student pays % of future income for specified period In exchange for funds Investors determine % of future income Varies: type of learning, investors’ judgment re: borrower’s likely income

49 Education Savings Accounts Individual Learning Accounts
2. Subsidization Mechanisms Vouchers Chile, Guatemala, Holland, Sweden Education Savings Accounts Canada Individual Learning Accounts Holland, Sweden, Spain, Switzerland, UK Tax Credits USA

50 Individual Learning Account
United Kingdom Holland Sweden Spain

51 Loan/Grant Combination
Related to wealth and needs Similar to US GI Bill Billions of dollars, millions of veterans (Spain) (Brazil) Today – Bolsa Família (Mexico)

52 Poskytování školského vzdělání
produkce (čili vzdělávání) je proces, jehož produkční funkce není dobře známa kde At…dosažený výsledek vzdělání t, m, k, b… vstupy X… vektor studentových vlastností

53 Spending & Achievement
TIMSS Ranking Maths Science United States Switzerland Austria Canada Norway Denmark Japan Netherlands New Zealand Spain Czech Rep. Korea Hungary 28 17 8 25 12 8 18 18 26 20 27 34 3 3 9 6 24 22 31 27 6 2 2 4 14 9 2,000 4,000 6,000 8,000 Source: OECD, TIMSS Expenditure/student

54

55 Financování organizací poskytujících své služby netržně
ZDROJE: veřejná dotace poplatky od uživatelů vlastní zdroje (např. z podnikání) PROBLÉM – JAK VELKOU DOTACI PŘIDĚLIT TAM, KDE NENÍ ZNÁMA PRODUKČNÍ FUNKCE – ŠKOLSKÉ ORGANIZACE

56 Možnosti určení dotace:
podle vstupů podle výstupů kombinace Formulové financování: objem prostředků = počet studentů x normativ (podle typu a oboru studia)

57 Koeficient ekonomické. náročnosti
Příklad – veřejné vysoké školy v ČR Základní normativ roku 2007: Kč Koeficient ekonomické. náročnosti studijních programů 1.00 např. ekonomie 1.20 např. učitelství 1.65 např. těl. výchova, informatika 2.25 např. biologie 2.80 např. všeobecné lékařství 3.50 např. zubní lékařství, veterinární lékařství 5.90 např. hudební umění