PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Přednáška P5 07. 03. 2018.

Prezentace na téma: "PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Přednáška P5 07. 03. 2018."— Transkript prezentace:

1 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Přednáška P5

2 Pracovní prostředí

3 Pracoviště

4 Pracoviště

5 Pracoviště

6 Pracoviště – dosah rukou vsedě i vstoje
Oblast A – časté ( 20 až 40× za osmihodinovou směnu) a přesné pohyby. Oblast B – pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy – mírné předklánění, pohyb do stran. Oblast C – maximální dosah – méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.

7 Pracoviště – dosah rukou ve svislé rovině vstoje
Oblast A – Oblast B – Oblast C –

8

9 Pracovní výkon a výkonnost

10 Pracovní křivka

11 Kolísání pracovního výkonu – DEN

12 Kolísání pracovního výkonu – ROK

13 Legislativa Zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci platném znění. Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem. Chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest. Biologické činitele se člení na skupiny. Fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny.

14 Mikroklima pracoviště
Osvětlení. Hluk. Vibrace. Pracovní ovzduší. Estetika.

15 Hodnocení mikroklimatických podmínek – např. teplota
Subjektivní metody Pohoda - tepelně neutrální pocity člověka nastávají tehdy, jestliže není pociťováno ani teplo, ani chlad, není pociťováno proudění vzduchu, oděv není nepříjemně pociťován, vzduch v místnosti připadá jako vyhovující. Mírná nepohoda - mírně chladno nebo teplo, jsou provázeny obvykle nevýrazným pocitem chladu nebo tepla, proudění vzduchu je pociťováno, oděv je pociťován, avšak není snaha jej změnit. Nepohoda - chladno nebo teplo, je provázena obvykle výrazným pocitem chladu nebo tepla s mírným pocením, proudění vzduchu v chladnu je vnímáno jako průvan, v teple je naopak vnímáno velmi příjemně, oděv je pociťován buď jako příliš lehký (v chladnu), nebo příliš těžký (v teple) a je snaha ho změnit. Značná nepohoda - zima nebo horko, je provázena výrazným pocitem zimy (často s třesem) nebo horka s pocením, proudění vzduchu je pociťováno jako závan zimy nebo v horku také nepříjemně, neboť způsobuje nadměrné ochlazování částí těla s propoceným oděvem.

16 Osvětlení Vhodná soustava osvětlení (celkové, místní, kombinované) max. využití denního osvětlení v pracovní rovině, dostatečná intenzita osvětlení, je požadovaná rovnoměrnost osvětlení (tj. poměr max. a min. intenzity), vhodná relace mezi celkovým a místním osvětlením a odstranění oslnění tím, že přímé světlo je nejméně 30° odkloněno od horizontální roviny pohledu, odstranění nadměrných kontrastů jasu v zorném poli, žárovky vydávají příjemnou barvu světla, ale jsou málo energeticky účinné. Zářivky jsou čtyřikrát účinnější a vytvoří tzv. stroboskopický jev (důsledek kmitání intenzity světelného zdroje).

17 Hluk a vibrace Hluk = zvuk, který má na člověka škodlivý účinek (poškozuje sluchové ústrojí, působí negativně na nervový systém člověka). Otřesy a vibrace způsobují nemoci z pohybu (kinetosy). Nařízení č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

18 Hluk a vibrace Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 dB. Hodnocení ustáleného a proměnného hluku podle průměrné expozice se provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v LAeq,8h od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku LAmax 107 dB.

19 Hluk – zdroje v závodech průmyslové stavební výroby
Měřeno 1m od zdroje zvuku: primární drtiče ( dB), kulové mlýny ( dB), třídiče ( dB), vibrační třídiče ( dB), výroba ŽB dílců - vibrační prahy ( dB). Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.

20 Hluk – zdroje Pozemní komunikace a železniční dráhy Doba dne
LAeq,T [dB] Dálnice, silnice I. a II.tř., místní komunikace I. a II.tř. Denní 65 Noční 55 Silnice III. tř, komunikace III.tř. a účelové komunikace 60 50 Železniční dráhy v ochranném pásmu dráhy Železniční dráhy mimo ochranné pásmo dráhy

21 4. Pracovní ovzduší Charakterizováno: teplotou, vlhkostí (30 – 70%),
rychlostí proudění vzduchu (menší jak 0,2 m·s-1), čistotou vzduchu (škodlivé látky v ovzduší). Škodlivé látky v ovzduší (tuhé a plynné): prach plicní fibróza (SiO2).

22 Pracovní ovzduší Prachy s převážně fibrogenním účinkem
křemen kristobalit tridymit gama oxid hlinitý dinas grafit prach černouhelných dolů koks slída talek ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) šamot horninové prachy slévárenský prach Prachy s možným fibrogenním účinkem amorfní SiO2 svářečské dýmy bentonit

23 Příznivý vliv rostlin na kvalitu ovzduší – studie Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

24 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

25 NV 361/2007 Sb. Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci v platném znění

26 1) Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C. 2) Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná; pro muže není celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová opatření je nutno aplikovat i při t0 ≤ 10 °C.

27 Estetika

28 SBS – Sick Building Syndrome

29 SBS – projevy Postižení očí a horních cest dýchacích:
pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení. Postižení dolních cest dýchacích: tlak na prsou, dušnost, někdy až astmatického rázu. Postižení kůže: dráždění, svědění, zčervenání pokožky, vyrážka. Centrálně nervové: jako bolesti hlavy, letargie, někdy naopak vznětlivost, snížení pracovní kapacity a paměti, poruchy nočního spánku s denní ospalostí, nesoustředivost, únava.

30 MOTIVACE Vnitřní motivace Vnější motivace

31 Výkonová motivace Úroveň pracovního výkonu (Bedrnová, Nový, 2004):
Výkonnost člověka je dána zejména: Pracovní způsobilostí. Pracovní motivací. Úroveň pracovního výkonu (Bedrnová, Nový, 2004): V ... Úroveň pracovního výkonu (z hlediska kvantity i kvality) S ... Schopnosti pracovníka M ... Motivace pracovníka

32 Vztah motivace a výkonu

33 Kritéria pracovního výkonu
Na pracovní výkon působí i faktory, které pracovník nemůže ovlivnit nebo s ním nesouvisí: špatná organizace práce, nepřiměřené zařízení nebo vybavení, nedostatek spolupráce, nedostatečná instruktáž, nevhodný typ kontroly, nevhodné fyzické prostředí, špatné normy, špatné životní podmínky pracovníka, neštěstí v rodině, nemoci …

34 Sociálně-psychologické podmínky práce
Sociologie práce Vztahy členů kolektivu ovlivňují: jejich zkušenosti, kvalifikace, psychické dispozice, motivy jednání, aspirace a celková životní organizace.

35 Použité zdroje Psychologie pro ekonomy a manažery, D.Pauknerová a kol., 2006 Organizace a řízení závodů, P.Pytlík, K.Kulísek, 2009 Jak vést a motivovat lidi, F. Bělohlávek Vedení lidí, týmů a firem, Jiří Plamínek Psychologie pro ekonomy a manažery, D. Pauknerová a kol.