Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB

Prezentace na téma: "Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB"— Transkript prezentace:

1 Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB
Cesta z (hlavního) města Některé statistky k tématice rozpočtového určení daní X. Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB

2 Obsah Historie Jak jsme na tom nyní Kdo se jak zadlužuje? Zamyšlení
Mezinárodní srovnání Budoucnost?

3 Historie: cesta z centra v krocích
V důsledku novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kterou se zvýšilo procento krajů na sdílených daních, vznikl krajům v rámci vlastních příjmů určitý prostor pro stanovení vlastních finančních priorit. S účinností od roku 2005 tak kraje rozhodují o alokaci prostředků na výkon kompetencí, které na ně byly převedeny v průběhu II. fáze reformy veřejné správy nebo kompetencí zcela nových, které dosud zabezpečovaly resorty a které byly do této doby financovány výhradně dotacemi ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Změna rozpočtového určení daní pro kraje v roce 2005 měla vliv na strukturu dotací, které byly obsaženy ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů tvořil v roce 2006 jen příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby, jež nebyla předmětem převodu do daňových příjmů krajů. transformace prostředků Evropské unie do území prostřednictvím kapitol státního rozpočtu V roce 2006 bylo v důsledku novely zákona o rozpočtovém určení daní financování krajů zabezpečeno z jedné třetiny daňovými příjmy, téměř dvě třetiny tvořily dotace ze státního rozpočtu. 2008: novým návrhem se zvýší podíl měst a obcí na sdílených daních z 20,59 procenta na 21,4 procenta. - Zavádí se nové kritérium prostého počtu obyvatel s váhou tři procenta. Kritérium posiluje příjmy obcí s malým počtem obyvatel. - Zavádí se nové kritérium rozlohy obce s váhou tři procenta. Kritérium posiluje příjmy obcí s nízkou hustotou obyvatel. - Snižuje se váha současného kritéria počtu obyvatel upraveného o koeficient velikostní kategorie obce ze současných 100 procent na 94 procent. - Odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí a zavádí se pouze čtyři velikostní kategorie místo současných 14.

4 Jak jsme na tom? Extrémně vysoký podíl kvazi-dání
Tyto kvazi-daně se týkají jen státního rozpočtu Vyšší podíl nepřímých daní Nižší podíl přímých daní Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

5 Horní výše korporátních daní v EU25 Data z roku 2006, vyjádřeno v % (srovnává se jen sazba, rozdílné základy daně se nezohledňuje) Postupné snížení na 19% Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

6 Korporátní daně v ČR klesají již dávno
Vývoj sazby firemních daně 1993 – 2010 % % % % % % % % % % % % % % % % % % Source :MF CR

7 … ale to všude v EU Nové členské státy mají nižší daně
Korporátní daně však klesají všude stejným tempem (o 10 proc. bodů) Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

8 Horní výše osobnívh daní v EU25 Data z roku 2006, vyjádřeno v % (srovnává se jen sazba, rozdílné základy daně se nezohledňuje) Postupné snížení na „15“% Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

9 Většina zemí Evropy ponechává majetkové daně místním rozpočtům
Posílení subsidiarity Větší návaznost výdajů na příjmy Bližší zodpovědnosti Sama o sobě stabilní daň Flexibilní výše Vysoká administrace Náchýlná ke změnám Zdanění majetku v Evropě, JUDr. Ing. Michal Radvan, 2006

10 Nízký (a klesající) podíl výnosů z majetkových daní
Pokles příjmů téměř na polovinu za 12 let Zdanění majetku v Evropě, JUDr. Ing. Michal Radvan, 2006

11 Podíl místních samospráv na daních data z roku 2004, % celkových daň výnosů
Zahrnuje všechny příjmy místních samospráv Komparativně vysoká váha centra (v ČR 75% všech příjmů versus 59% průměr EU25) v ČR nízká autonomie co se týče vyšší či nižší daně místních samospráv většina příjmu dle koeficientu nebo jako dotace malá ekonomická autonomie místních samospráv nad příjmovou stránkou Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

12 Srovnání stát vs místní samospráva
Dluh obcí = 2,8% HDP (veřejné rozpočty = 27,4% HDP) Z toho Praha dosáhla ke konci 2006 na dluh 33,6 mld. Kč Kraje: 7,7 mld Kč (oproti roku 2005 nárůst o 4,8 mld. Kč!) Source : Státní závěrečný účet 2006

13 Saldo a dluh (veřejné finance a ÚSC)

14 Výhody větší decentralizace
Větší zohlednění místa vzniku daní F. A. Hayek: problém státního plánování: kdo má blíže k informaci, má rozhodovat. Větší motivace k vstřícnosti obcí a krajů k obyvatelstvu a podnikatelům Subsidiarita: řešení na co nejnižší možné úrovni (co dokáže řešit obec ať řeší obec) Zvýšení atraktivity a konkurence krajů Řešení aktuálních problémů krajů

15 Příklad USA: Rozdílné DPFO
Rozdílná pravidla v každém regionu, nikoli jen státu (alkohol, tabák, knihovny, zodpovědnost) Vyšší administrativa

16 Rozdílné „sales tax“ i korporátní daň

17 Budoucnost? Menší závislost na daňových příjmech ze sdílených daní
Větší spoléhání se na fondy EU EU jde cestou Federalizace Regionalizace Obojí nicméně vede k oslabování role centrálních státních orgánů ve regionů a zvyšování samostatnosti a odpovědnosti regionů

18 Děkuji za pozornost Tomas Sedlacek Chief Macroeconomic Strategist ČSOB
gsm: tel:

19

20

21

22 Celostátní úroveň

23