PISA 2015 Mgr. Radek Blažek 19. září 2018.

Prezentace na téma: "PISA 2015 Mgr. Radek Blažek 19. září 2018."— Transkript prezentace:

1 PISA 2015 Mgr. Radek Blažek 19. září 2018

2 PISA 2015 – hlavní zjištění PISA Mezinárodní šetření PISA provádí mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česká republika – členský stát OECD – je zapojena od počátku projektu v roce 2000. Šetření PISA v České republice zajišťuje Česká školní inspekce.

3 PISA 2015 Účastníci členské země OECD (35)
PISA 2015 – hlavní zjištění PISA 2015 Účastníci členské země OECD (35) další země a ekonomické regiony (37) patnáctiletí žáci Hlavní oblasti šetření přírodovědná funkční gramotnost čtenářská funkční gramotnost matematická funkční gramotnost

4 PISA v průběhu let 2000 Čtenářská gramotnost
Přírodovědná gramotnost Matematická gramotnost Matematická gramotnost Čtenářská gramotnost Řešení problému Přírodovědná gramotnost Čtenářská gramotnost Matematická gramotnost Finanční gramotnost Přírodovědná gramotnost Týmové řešení problému PISA 2015 – hlavní zjištění PISA v průběhu let

5 Přehled uskutečněných cyklů projektu PISA
Rok Hlavní testovaná gramotnost Počet zemí Počet škol v ČR Počet žáků v ČR 2000 čtenářská 32 253 9 400 2003 matematická 41 260 9 900 2006 přírodovědná 56 246 9 000 2009 65 290 7 500 2012 69 297 6 535 2015 72 345 7 000

6 PISA 2015 Další oblast a dotazníky Týmové řešení problému
Žákovský dotazník Školní (ředitelský) dotazník Učitelský dotazník pro učitele přírodovědných předmětů pro učitele dalších předmětů

7 PISA 2015 − metodika testování přírodovědné gramotnosti

8 Přírodovědná gramotnost PISA 2015
PISA 2015 – metodika Přírodovědná gramotnost PISA 2015 je schopnost přemýšlet a jednat ve všech věcech souvisejících s  přírodními vědami a jejich principy jako aktivní občan. Přírodovědně gramotný člověk je schopen a ochoten zapojit se do věcné debaty o přírodních vědách a technologiích, k čemuž musí mít následující dovednosti:

9 Přírodovědná gramotnost PISA 2015
PISA 2015 – metodika Přírodovědná gramotnost PISA 2015 1. Vysvětlovat jevy vědecky Rozpoznávat, nabízet a hodnotit vysvětlení různorodých přírodních jevů a technologií. 2. Vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum Popisovat a hodnotit přírodovědná zkoumání a navrhovat vědeckovýzkumné otázky. 3. Vědecky interpretovat data a důkazy Analyzovat a vyhodnocovat různé podoby dat, tvrzení a důkazů a vyvozovat odpovídající vědecké závěry.

10 Fyzika Chemie Biologie Zeměpis
PISA 2015 – metodika Fyzika Chemie Biologie Zeměpis

11 Přírodovědné oblasti PISA
PISA 2015 – metodika Přírodovědné oblasti PISA Přírodověda Systémy Země a vesmíru Živé systémy Fyzikální systémy

12 Znalosti přírodovědné gramotnosti PISA
PISA 2015 – metodika Znalosti přírodovědné gramotnosti PISA Obsahová znalost Procedurální znalost Epistemická znalost

13 PISA 2015 – metodika Obsahová znalost − znalost základních teorií a principů vědy a znalost obsahu přírodovědných oblastí. Mají význam ve skutečných životních situacích. Představují významné přírodovědecké poznatky nebo zásadní principy, které jsou trvale platné. Odpovídají znalostní vývojové úrovni patnáctiletých žáků.

14 PISA 2015 – metodika Procedurální znalost Znalost postupů a strategií používaných při vědeckém zkoumání, metod dotazování, používání dovedností, algoritmů, technik a metod. vyhodnocování a navrhování pokusů interpretace dat a tvorba vědeckých závěrů

15 PISA 2015 – metodika Epistemická znalost Znalost postupů ověřování tvrzení a hodnocení výsledků výzkumu a vyhodnocení, zda byly použity vhodné postupy a závěry jsou odůvodněné. schopnost navrhnout, jak lze problém vhodně vědecky zkoumat znalost pojmů a znaků tvorby systému znalostí ve vědě zdůvodňování spolehlivosti vědeckých poznatků

16 Požadované úrovně poznání
PISA 2015 – metodika Požadované úrovně poznání Nízká Žák provádí jednoduché úkony. Střední Žák vysvětluje jevy nebo použije postupy se dvěma nebo více kroky. Vysoká Žák analyzuje složité informace nebo údaje, samostatně je shrnuje, zhodnotí a ověří.

17 Vybraná témata v různém kontextu
PISA 2015 – metodika Vybraná témata v různém kontextu Osobní Místní / Národní Globální Zdraví a nemoci Péče o zdraví, úrazy, výživa Kontrola nemocnosti, přenos chorob, výběr stravy, zdraví společnosti Epidemie, šíření infekčních chorob Přírodní zdroje Osobní spotřeba surovin a energie Péče o obyvatelstvo, kvalita života, bezpečnost, výroba a distribuce potravin, zásobování energií Obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje, růst populací, udržitelné využívání druhů Kvalita životního prostředí Ekologicky uvědomělé chování, použití a likvidace materiálů a zařízení Hustota obyvatelstva, likvidace odpadů, dopad na životní prostředí Biologická rozmanitost, ekologická udržitelnost, kontrola znečištění, hospodaření s půdou a biomasou Ohrožení přírodního prostředí Posouzení rizik výběru životního stylu Náhlé změny (např., zemětřesení, nepříznivé počasí), pomalé a postupné změny (např. eroze a sedimentace), posuzování rizik Změna klimatu, vliv moderních komunikačních prostředků Další pozoruhodné oblasti vědy a techniky Přírodovědné poznatky v zálibách, používaných technologiích, hudbě a sportovních aktivitách Nové materiály, zařízení a postupy, genetické modifikace, léčebné postupy a zdravotní technologie, doprava Vymírání druhů, výzkum vesmíru a jeho původ a struktura

18 přírodovědné gramotnosti žáka
PISA 2015 – metodika Konstrukce testu přírodovědné gramotnosti žáka Úroveň poznání Znalost Dovednost Témata a kontexty Úloha

19 PISA 2015 – metodika

20 PISA 2015 – metodika

21 Úloha „Pouštní lednička“, otázka 1/4
Framework categories 2015 Framework Knowledge type Procedural Competency Evaluate and design scientific enquiry Context Natural Resources Cognitive demand High PISA 2015 – metodika Koncepční kategorie  Úloha „Pouštní lednička“, otázka 1/4  Znalost Procedurální  Dovednost Vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum  Úroveň poznání Vysoká  Kontext Osobní  Vybrané téma Přírodní zdroje Obsahová Procedurální a epistemická Vysvětlovat jevy vědecky Vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum Vědecky interpretovat data a důkazy Nízká Střední Vysoká Osobní Místní/Národní Globální Zdraví a nemoci Přírodní zdroje Kvalita životního prostředí Ohrožení přírodního prostředí Další pozoruhodné oblasti vědy a techniky

22 PISA 2015 – metodika

23 Hlavní výsledky šetření PISA 2015 a vývoj výsledků v čase

24 Průměrný výsledek (body)
PISA 2015 – hlavní zjištění Přírodovědná gramotnost Země Průměrný výsledek (body) Rozdíl vůči ČR Singapur 556  Japonsko 538 Estonsko 534 Finsko 531 USA 496  Rakousko 495 Francie Švédsko 493 Česká republika Španělsko Lotyšsko 490 Maďarsko 477  Slovensko 461 Rumunsko 435 Dominikánská republika 332 průměrný výsledek (bodové skóre) škály Průměr zemí OECD 493 bodů S

25 Přírodovědná gramotnost – vývoj mezi roky 2006 a 2015
PISA 2015 – hlavní zjištění Přírodovědná gramotnost – vývoj mezi roky 2006 a 2015

26 Průměrný výsledek (body)
Země Průměrný výsledek (body) Rozdíl vůči ČR Singapur 564  Japonsko 532 Čína (vybrané čínské provincie) 531 Korejská republika 524 Švýcarsko 521 Estonsko 520 Vietnam 495  Ruská federace 494 Švédsko Austrálie Francie 493 Velká Británie 492 Česká republika Portugalsko Itálie 490 Island 488 Maďarsko 477  Slovensko 475 Rumunsko 444 PISA 2015 – hlavní zjištění Matematická gramotnost Průměr zemí OECD 490 bodů

27 Průměrný výsledek (body)
Země Průměrný výsledek (body) Rozdíl vůči ČR Singapur 535  Kanada 527 Finsko 526 Irsko 521 Estonsko 519 Korejská republika 517 Japonsko 516 Norsko 513 USA 497 Španělsko 496 Ruská federace 495  Čína (vybrané čínské provincie) 494 Švýcarsko 492 Vietnam 487 Česká republika Maďarsko 470  Slovensko 453 Rumunsko 434 Libanon 347 PISA 2015 – hlavní zjištění Čtenářská gramotnost Průměr zemí OECD 493 bodů

28 Změny ve výsledcích českých žáků
PISA 2015 – hlavní zjištění Změny ve výsledcích českých žáků v šetření PISA od roku 2000 Zdůrazněné jsou výsledky hlavních testovaných oblastí daný rok šetření. R

29 Přírodovědná gramotnost v roce 2015 – dílčí výsledky

30 Zastoupení žáků v přírodovědných gramotnostních úrovních
PISA 2015 – dílčí výsledky Zastoupení žáků v přírodovědných gramotnostních úrovních Země OECD a další vybrané země 6 % žáků

31 PISA 2015 – dílčí výsledky Zastoupení českých žáků v přírodovědných gramotnostních úrovních mezi roky 2006 a 2015 Označeny jsou roky, kdy byla přírodovědná gramotnost hlavní testovanou oblastí PISA.

32 PISA 2015 – dílčí výsledky Zastoupení českých žáků v přírodovědných gramotnostních úrovních v letech 2006 a 2015 v druzích škol S

33 PISA 2015 – dílčí výsledky Zastoupení českých žáků ZŠ a VG pod druhou přírodovědnou gramotnostní úrovní v krajích 24 až 34 %

34 Průměrný výsledek a průměrný index ESCS v krajích
PISA 2015 – dílčí výsledky Průměrný výsledek a průměrný index ESCS v krajích Index ESCS - index ekonomického, sociálního a kulturního statusu rodiny žáka. Kombinuje informace o dosaženém vzdělání a povolání rodičů s informacemi o vybavenosti domácnosti a jejích kulturních a vzdělávacích zdrojích.

35 Výsledky žáků v různých druzích škol v přírodovědné gramotnosti v čase
PISA 2015 – dílčí výsledky Výsledky žáků v různých druzích škol v přírodovědné gramotnosti v čase

36 Výsledky na dílčích škálách přírodovědné gramotnosti.
PISA 2015 – dílčí výsledky Výsledky na dílčích škálách přírodovědné gramotnosti. Dovednosti Znalosti

37 Faktory ovlivňující výsledky žáků

38 Faktory ovlivňující výsledky žáků
Přírodovědná gramotnost v šetření PISA 2015 a náklady na vzdělávání v zemích OECD

39 Faktory ovlivňující výsledky žáků
Rozdíly ve výsledcích žáků v přírodovědné gramotnosti uvnitř škol a mezi školami Země OECD

40 Mýty o šetření PISA

41 Mýty o šetření PISA Ty nejlepší země dosahují tak dobrých výsledků proto, že do šetření nezahrnují všechny žáky Ve skutečnosti jsou testované vzorky žáků ve všech zemích účastnících se šetření PISA plně reprezentativní pro populaci patnáctiletých, kteří chodí do školy. Žáci jsou do testovaného vzorku vybíráni na základě vědeckých postupů zajišťujících, že všechny sledované skupiny žáků jsou ve vzorku proporčně zastoupeny. V realitě je v šetření PISA 2015 populace patnáctiletých pokryta v průměru zemí OECD z 89 % a v České republice z 94 %.

42 Svět je rozdělen na národy bohaté a vzdělané a chudé a špatně vzdělané
Mýty o šetření PISA Svět je rozdělen na národy bohaté a vzdělané a chudé a špatně vzdělané Ve skutečnosti výše HDP na obyvatele vysvětluje v zemích OECD méně než čtvrtinu rozdílů ve výsledcích testu PISA 2015 v přírodovědné gramotnosti. Existují tedy země, které nejsou bohaté, ale jsou schopny poskytnout výborné vzdělání (např. Vietnam 525 bodů), a na druhé straně velmi rozvinuté země, které v šetření PISA nedosahují ty nejlepší výsledky (např. Lucembursko 483 bodů). Investice do vzdělání jsou sice důležité, ale existují i další rozhodující faktory.

43 K dosažení vynikajících výsledků je nutná selekce žáků
Mýty o šetření PISA K dosažení vynikajících výsledků je nutná selekce žáků Ve skutečnosti jsou vzdělávací systémy s nejlepšími výsledky spíše neselektivní a poskytují podobné vzdělávací příležitosti všem žákům. % rozdílů Země jsou seřazeny dle průměrného bodového výsledku v přírodovědné gramotnosti (s výsledkem na úrovni průměru OECD a vyšším).

44 Kvalitu vzdělávání ovlivňuje zejména velikost tříd
Mýty o šetření PISA Kvalitu vzdělávání ovlivňuje zejména velikost tříd Ve skutečnosti vzdělávací systémy s nejlepšími výsledky v přírodovědné gramotnosti v šetření PISA kladou větší důraz na kvalitu učitelů než na velikost tříd.

45 Velikost třídy a výsledek v přírodovědné gramotnosti
Mýty o šetření PISA Velikost třídy a výsledek v přírodovědné gramotnosti

46 Mýty o šetření PISA Vliv učitelem usměrňovaných aktivit na výsledek v přírodovědné gramotnosti Častější aktivita – dle žáků je zařazována v mnoha hodinách či každou nebo téměř každou hodinu. Změny v bodovém výsledku jsou po započtení vlivu socioekonomického zázemí žáků a škol.

47 Četnost učitelem usměrňovaných aktivit v hodinách
Mýty o šetření PISA Četnost učitelem usměrňovaných aktivit v hodinách Četnost zařazování těchto aktivit posuzovali žáci na 4bodové škále nikdy nebo téměř nikdy, v některých hodinách, v mnoha hodinách, každou nebo téměř každou hodinu. R

48 Vzdělávací zdroje (PISA 2012, OECD)
Finanční zdroje Lidské zdroje Materiální zdroje Časové zdroje Výdaje na vzdělávání Požadavky na učitelské povolání Stavby, zařízení pozemky Čas na učení ve škole Platy učitelů Příprava budoucích učitelů Pomůcky Délka vyučovací hodiny Profil učitele a jeho kvalifikace Technologie Počet žáků ve třídě Počet učitelů Metodické materiály Čas na učení při mimoškolní výuce Vztah učitel – žák Zdroje vzdělávání učitelů Čas na mimoškolní aktivity Další profesní rozvoj učitelů

49 Vzdělávací zdroje (PISA 2015, OECD)
Finanční zdroje Lidské zdroje Materiální zdroje Časové zdroje Výdaje na vzdělávání Platy učitelů Nedostatek vzdělávacích materiálů Čas na učení ve škole Příprava budoucích učitelů, požadavky na učitelské povolání, profil učitele a jeho kvalifikace Počítače ve škole Doba učení žáků Další profesní rozvoj učitelů Velikost školy Pomoc s domácími úkoly ve škole Nedostatek učitelů Mimoškolní aktivity ve škole Vztah učitel – žák a velikost třídy Předškolní vzdělávání

50 Popis situace Silné stránky a výzvy Politická doporučení PISA
 Ekonomika opět roste a investice do vzdělání rostou, ale zůstávají v mezinárodním srovnání na nízké úrovni.  Složitý mnohoúrovňový systém řízení školství obsahující různé typy škol.  Je ekonomický zájem na dosažení vyššího vzdělání, ale jsou zakořeněné nerovnosti ve vzdělávacím systému.  Demografické změny snížily účinnost školství. Silné stránky a výzvy  Pětiletý strategický plán ministerstva Strategie 2020 se zaměřuje na hlavní problémy.  Míra autonomie na úrovni škol je sice vysoká, avšak je třeba posílit regionální a obecní strategické řízení.  Důkazy o stabilizaci základního vzdělávání sice jsou, avšak přetrvávají problémy v některých regionech a na druhém stupni základních škol.  Existuje sice politická vůle více integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, avšak přetrvávají některé překážky.  Přidělování financí na vzdělávání na národní a krajské úrovni je sice transparentní, avšak peníze se dál přerozdělují do regionálních a obecních škol.  Systém financování celého školství je sice stabilní a jednoduchý, avšak na regionální úrovni a ve školách je příliš komplikovaný a svazující.  Normativy na pokrytí přímých nákladů sice nezahrnují regionální a místní specifika, avšak vyčleňují některé prostředky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.  Prestiž učitelů je nízká a je potřeba zvýšit platy učitelů.  Mezi výkonem učitele a odměnami a uznáním jsou pouze slabé vazby, ale byly zavedeny učební standardy.  Školy a učitelé mají vysokou úroveň samostatnosti, avšak může se zlepšit odborné vzdělávání a spolupráce.  Jmenování ředitele školy a jeho prodloužení má pevný právní základ, avšak rozhodnutí může být netransparentní.  Ředitelé škol mohou volně delegovat odpovědnost v rámci své škole, ale legislativa nepodporuje rozvoj pedagogických dovedností a podporu výuky. Politická doporučení  Podpořit a zajistit účinné provádění strategie  Podporovat tvorbu strategických dokumentů a zaměřit se na zlepšení kvality vzdělávání.  Vyvinout hlavní zásady pro plánování sítě škol podle vzdělávacích stupňů.  Pečlivě vyhodnotit nový přístup k dělení speciálních vzdělávacích potřeb.  Převést granty na financování předškolních zařízeních a základních škol přímo do obecních rozpočtů (nikoli do krajských).  Vytvořit pružnější národní systém přidělování normativů.  Krajům dát větší možnosti, jak přerozdělovat prostředky.  Zaměřit se na to, jak do škol přilákat a udržet v nich nejkvalitnější učitele.  Ve vzdělávání používat zpětnou vazbu a pozorování, využívat další údaje o žácích a spolupracovat.  Zvýšit objektivitu při rozhodování o jmenování, hodnocení a odměňování ředitelů škol.  Vytvořit vizi rozvoje učitelů a prosazovat ji.

51 PISA 2015 PISA 2015 v České republice 820 P

52 PISA 2015 – výstupy z mezinárodního šetření

53 Výstupy PISA Školní zprávy Uvolněné testové úlohy Sekundární analýzy
Využití výstupů PISA Výstupy PISA Školní zprávy Uvolněné testové úlohy Sekundární analýzy Datové soubory a dotazníky

54 Využití výstupů PISA Školní zprávy

55 Využití výstupů PISA

56 Uvolněné testové úlohy – zveřejnění, InspIS SET
Využití výstupů PISA Uvolněné testové úlohy – zveřejnění, InspIS SET

57 Výstupy PISA Školní zprávy Uvolněné testové úlohy Sekundární analýzy
Využití výstupů PISA Výstupy PISA Školní zprávy Uvolněné testové úlohy Sekundární analýzy Datové soubory a dotazníky

58 Mgr. Radek Blažek Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Tel.: 251 023 127
ǀ