Týmová spolupráce při doprovázení pěstounských rodin

Prezentace na téma: "Týmová spolupráce při doprovázení pěstounských rodin"— Transkript prezentace:

1 Týmová spolupráce při doprovázení pěstounských rodin
„Děti v domovech vyrůstají, ale v rodinách mohou opravdu žít…“ Andrea Pavlištíková, metodik sociální práce v Centru psychologické pomoci

2 Detašovaná pracoviště na území celého MSK
Oblasti NRP se věnujeme již od roku 2003 Doprovázíme a podporujeme více než 390 pěstounských rodin Odbornou podporu poskytujeme také rodinám, které přijaly dítě do osvojení Náš tým je tvořen více než 50 odborníky z řad psychologů a sociálních pracovníků

3 Naše poslání a cíle v oblasti doprovázení
Pomáhat a podporovat ohrožené děti a jejich rodiče nebo náhradní rodiče tak, aby děti mohly vyrůstat v bezpečném a přirozeném prostředí… Dlouhodobě a komplexně podporovat rodiny s dětmi v NRP (podpora při naplňování práv a potřeb dětí žijících v náhradní rodině, podpora a rozvoj kompetencí náhradních rodičů…) Dosáhnout stability situace dítěte (zajistit aby byly včas učiněny všechny kroky k tomu, aby dítě mělo pocit sounáležitosti, životní kontinuity a cítilo se v bezpečí…) Nejlepší cíl je ten, který odpovídá individuální situaci dítěte !!! „Čas dítěte plyne daleko rychleji než ten náš a je nezvratný…“

4 Podpora dítěte v pěstounské péče
Děti, které přicházejí do NRP si s sebou přinášejí mnoho zážitků, zkušeností, pocitů, názorů, neviditelných i viditelných handicapů… Dítě potřebuje naplnit hlubokou touhu po pocitu bezpečí… Důvěra, pocit bezpečí a vazba mezi pěstounem a dítětem může vzniknout jen tehdy když je schopen přijmout dítě takové jaké je, bez výhrad a se vším co si s sebou přináší… Dítě přijme náhradního rodiče natolik, nakolik on přijme jeho… Dítě v pěstounské péči většinou nemá důvod věřit, že vztahy mezi lidmi jsou trvalé, bezpečné, že dospělí budou naplňovat jeho potřeby, které jsou velmi specifické s ohledem na jeho předchozí traumatické zážitky… „Potřeby dětí v pěstounské péči jsou velmi specifické a proto je důležité pečlivé vyhodnocení situace dítěte a následné vytvoření kvalitního plánu péče v rámci týmové spolupráce všech zainteresovaných subjektů“

5 P Proč je důležitá pravidelná podpora pěstouna?
Zvládání problémů v chování u dětí, které zažily zanedbávání, trauma a týrání vyžaduje zvláštní znalosti a dovednosti pečující osoby Některé děti mají mnoho potřeb a naplnit tyto potřeby může být pro pěstouna velmi frustrující (dítě mnohdy nereaguje a pěstoun cítí, že vynaložené úsilí bylo zbytečné, schází mu zdroj radosti, dítě nic neoplácí…) Pěstoun musí rozumět tomu, že o dítě musí pěstoun začít pečovat v závislosti na jeho emocionální fázi vývoje (ne s ohledem na jeho biologický věk) Je nezbytné průběžně rozvíjet kompetence pěstouna v oblasti práce s traumatizovaným dítětem (terapeutické rodičovství) Pro pěstouna je důležitá pravidelná reflexe vývoje dítěte a jeho projevů s někým kdo mu rozumí a může mu pomoci pokud nastane obtížná situace „Žádný pěstoun nebo odborný pracovník v systému SPOD nemůže mít všechny dovednosti a zdroje nezbytné pro naplnění specifických potřeb dětí a rodin“

6 Multidisciplinární spolupráce ve prospěch dítěte v NRP
OSPOD – sociální pracovník dítěte Doprovázející klíčový Psycholog Rodiče nebo jiní příbuzní Sociální rodičů (příbuzných) Pěstouni OSPOD – sociální pracovník pěstounů Soudce Školka Škola

7 Proč je důležitý multidisciplinární přístup?
Jedině tak je možné… zajistit komplexní vyhodnocení situace dítěte, rodiny i komunity… určit aktuální stav dítěte a jeho potřeb… stanovit reálné cíle a kroky k jejich naplnění… průběžné vyhodnocování situace dítěte a další plánování… ujasnit si jednotlivé role a zodpovědnost v týmu… koordinovaně rozvíjet kompetence v oblasti práce s traumatizovaným dítěte u jednotlivých členů týmu… Jedině tak je možné dělat rozhodnutí, která budou v zájmu dítěte s ohledem na jeho individuální potřeby!!!

8 Doprovázení jako podpora kvality péče
Doprovázení zahrnuje tři složky: PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ KONTROLU Poskytovat kvalitní služby, znamená neustále se vzdělávat, hledat nové cesty a inspiraci... v praxi je potřeba průběžně reagovat na potřeby dítěte i pěstounů, ale doprovázet i v těžkých (krizových) chvílích kompetentní klíčový pracovník je schopen určit, co je v nejlepším zájmu dítěte ale potřebuje k tomu spolupráci ostatních…

9 Role klíčového pracovníka
Klíčový sociální pracovník je náhradní rodině oporou a pomáhá ji vytvářet vhodné zázemí pro výkon pěstounské péče přičemž dbá na to, aby zájem a blaho dítěte byl nadřazen nad všemi ostatními zájmy Klíčový pracovník: Zjišťuje potřeby, zájmy a názory dětí a pěstounů Vyhodnocuje situaci dítěte a pečující rodiny Plánuje průběh výkonu pěstounské péče (zajišťuje potřebné služby odborníků) Zajištuje dohled nad naplňováním dohody o výkonu PP a odpovídá za sledování výkonu pěstounské péče (předává informace OSPOD) Vede spisovou dokumentaci o rodině NEOBEJDE SE BEZ EFEKTIVNÍ TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY !!!

10 Potřeby klíčového pracovníka?
Profesní rozvoj (odborné znalosti, zkušenosti z praxe, lidský přístup…) Specializované vzdělávání a pravidelné intervize a supervize Zpracované metodické postupy organizace a reflexe jejich použití v praxi Navázat s pěstounem a dítětem důvěrný vztah (spíše přítel rodiny než úředník) Vysokou úroveň spolupráce týmu: OSPOD Doprovázející organizace Pěstouni Další odborníci Jako člen týmu nemůže ve svých krocích vycházet pouze z vlastního posouzení situace, potřebuje informace a pohledy dalších členů týmu aby nedošlo k subjektivnímu vyhodnocení situace V PRAXI MNOHDY DOCHÁZÍ MEZI ČLENY TÝMU K ODLIŠNÝM POHLEDŮM NA TO, CO JE V ZÁJMU DÍTĚTE, ALE JE NUTNO NAJÍT SPOLEČNÝ POHLED, KTERÝ BUDOU VŠICHNI RESPEKTOVAT!!!

11 Umíme naplňovat zájem dítěte v praxi?
Různé pohledy na to, co je v nejlepším zájmu dítěte Konflikt rolí jednotlivých členů týmu Řešení sporů s ohledem na společné cíle Hledání optimálního řešení vyžaduje vždy respekt, vzájemně se doplňující role a především uvědomění si toho, že každé dítě to má jinak… „DĚTI ŽIJÍ OKAMŽIKEM“ „MY ODBORNÍCI PŘECE VÍME CO JE PRO NĚJ DOBRÉ…“

12 Role náhradního rodiče
Náročná role, která s sebou přináší vedle radosti také celou řadu obtížných situací a zahrnuje mimo jiné tyto úkoly: 1. Chránit děti a starat se o ně (porozumět specifikům péče o děti v NRP, umět se vcítit do jejich pocitů a pomoci jim tyto pocity zvládnout…) 2. Naplňovat vývojové potřeby dětí a řešit jejich opožděný vývoj (uvědomění si skutečnosti, že dítě může mít nenaplněné základní potřeby, prožité ztráty a dopady s tímto související v projevech svého chování, porozumění významu identity dítěte a důležitosti práce s životním příběhem dítěte… ) 3. Podporovat vztahy mezi dětmi a jejich rodinami (práce s informacemi o původní rodině včetně respektování a podpory vztahů dětí k jejich biologické rodině i předchozím pečovatelům, např. PPD…) 4. Vytvářet pro děti bezpečné a pečující vztahy na celý život (umět navazovat a udržovat dlouhodobé vztahy a naučit to také přijaté dítě, pokud je to možné pomoci vytvořit podmínky pro návrat dítěte k původní rodině) 5. Pracovat jako člen týmu (považovat za samozřejmé, že budou spolupracovat s OSPOD a doprovázející organizací, rozumět významu týmové spolupráce pro naplňování potřeb dítěte) NEOBEJDE SE BEZ PODPORY A POMOCI ODBORNÍKŮ A BLÍZKÝCH!

13 Náročná role náhradního rodiče
Má zákonem stanoveny práva a povinnosti při výkonu PP („Služba dítěti“) 24 hodin denně 7 dní v týdnů pečuje o dítě/děti se specifickými potřebami… Pomáhá dítěti získat ztracenou důvěru a zajistit pocit bezpečí… Dítě přijímá takové jaké je… Společně s dítětem přijímá také svým způsobem i jeho rodinu… Tato role vyžaduje hodně specifických dovedností, lásky, trpělivosti a času!!!

14 Na čem pracuje klíčový pracovník s pěstounem?
Aby si dokázal připustit, že pečovat o dítě v NRP je náročná role vyžadující hodně času, empatie a úsilí a proto potřebuje týmovou podporu například při: Problémech s adaptací dítěte v rodině problémech vyplývajících z poruchy attachmentu problémech vyplývajících z naučených vzorců chování dítěte problémech kdy přijaté dítě nenaplňuje očekávání pěstouna problémech s konfliktem loajality dítěte problémech spojených se spolupráci s biologickou rodinou dítěte problémech vzniklých mezi přijatými a biologickými dětmi … Aby si pěstoun dokázal připustit, že jeho pohled na potřeby dítěte může být subjektivní (je ovlivněn jeho vnímáním dítěte a jeho vztahem k dítěti) „PŘI SVÉ PRÁCI SE KLÍČOVÝ PRACOVNÍK NEOBEJDE BEZ VŠÍMAVOSTI PĚSTOUNŮ K PROBLÉMŮM DÍTĚTE HNED NA ZAČÁTKU, DŘÍVE NEŽ SE SITUACE ZHORŠÍ…“

15 Kdo je hlavní koordinátor týmu SPOD?
Orgán sociálně-právní ochrany dítěte: Je odpovědný za vyhodnocení situace dítěte a zpracování individuálního plánu ochrany dítěte na který může klíčový pracovník navázat při zahájení spolupráce a plánováním dalšího průběhu pobytu dítěte v pěstounské péči Co nám „doprovázejícím“ v praxi často chybí??? IPOD není zpracován nebo je zpracován pouze formálně; neobsahuje cíl zaměřený na dosažení stability dítěte a kroky nezbytné ke splnění tohoto cíle včetně časového rámce jednotlivých kroků; není projednán s klíčovým pracovníkem, pěstounem, dítětem; není pravidelně aktualizován s ohledem na potřeby dítěte a pěstouna Souběžné plánování OSPOD (práce s více možnostmi jak dosáhnout stability dítěte) Předávání informací Týmová spolupráce při nastavení formy a frekvence kontaktů dítěte s rodiči „POKUD OSPOD NENÍ ZAINTERESOVÁN NA PLÁNOVÁNÍ NEMŮŽE TÝM SPOD NIKDY DOBŘE FUNGOVAT“!!!

16 Kdy se v praxi daří týmová spolupráce?
Pokud členové týmu: chápou společné cíle a úkoly a zajišťují sdílení informací vzájemně se respektují a váží si pohledu druhého sdílejí společné hodnoty a řídí se právními předpisy v oblasti SPOD snaží se porozumět tomu, co dítěti přináší pocit stability, předvídatelnosti a identity a získané informace zapracovávají do života dítěte uznávají přístup orientovaný na dítě mají kromě odborných znalostí také zkušenosti z praxe a především lidský přístup pravidelně vyhodnocují situaci a potřeby dítěte

17 Co neprospívá efektivní týmové spolupráci?
Nejsou ujasněny role a kompetence jednotlivých členů týmu Členové týmu mají omezené kompetence (chybí jim specifické znalosti a dovednosti) Časté střídání členů týmu Nepředávání důležitých informací Nedostatek objektivity a prosazování vlastních způsobů řešení situace Nadměrné emocionální zapojení Členové týmu nesdílejí společné hodnoty (přístup orientovaný na potřeby dítěte, který musí být v souladu s hodnotami a předpisy pro výkon SPOD) Přetíženost členů týmů (nedostatečné zázemí) Omezený přístup k pomoci odborníků Situace dítěte a jeho potřeby nejsou pravidelně vyhodnocovány

18 Co ještě neprospívá efektivní týmové spolupráci?
Konkurenční prostředí pro doprovázení pěstounských rodin Před rokem 2013 se tématem NRP na profesionální bázi zabývalo cca 20 organizací V současnosti působí v ČR cca 140 pověřených osob uzavírajících dohody o PP Bouřlivý rozvoj služeb na podporu výkonu NRP Časté přechody pěstounských rodin mezi doprovázejícími organizacemi Nedostatečné kompetence pracovníků doprovázejících organizací (jen odborné vzdělání nestačí …)

19 Co nám nejvíce chybí v praxi při péči o ohrožené děti?
Pomáhat rodičům dětí zvládnout jejich život, protože cítí-li se dobře biologický rodič dítěte, cítí se dobře také dítě… Preventivní služby pro práci s ohroženou rodinou v režimu SPOD… Preventivní programy pro rodiče, kteří neumějí pečovat o své děti… Systematická ucelená odborná podpora rodičům, kteří nemohou zajišťovat péči o své děti… Z praxe je patrné, že pokud dojde k vytvoření státem garantovaného finančního prostoru pro nestátní neziskové organizace, může dojít velmi rychle k rozvoji dalších služeb potřebných k péči o ohrožené děti…

20 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Nejdůležitějším členem týmu je pěstoun, který je s dítětem v každodenním kontaktu a může tedy nejlépe vědět, co dítě opravdu potřebuje… Pěstounův pohled na potřeby dítěte však může být subjektivní (je ovlivněn svým vnímáním dítěte a vztahem k němu), proto je důležité aby pěstoun mimo jiné: rozuměl tomu, že vlastní žebříček životních hodnot a zkušeností může být odlišný od toho co dítě skutečně potřebuje rozuměl důležitosti otevřené komunikace s ostatními členy týmu vedl vzájemný dialog a respektoval pohledy ostatních členů týmu zohledňoval názor dítěte (s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost) Bez řádné podpory a profesionální týmové spolupráce může dojít k selhání pěstounské péče... „Není nic těžšího než sledovat rozpad pěstounské rodiny a osud dítěte, které musí z rodiny pryč, a zažívá další ztrátu, odmítnutí a bolest, kterou si ponese celý život…“

21 „Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni dohromady“
„Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni dohromady“ japonské přísloví Děkuji za pozornost 