Setkání pracovníků městských a obecních úřadů - Zlín

Prezentace na téma: "Setkání pracovníků městských a obecních úřadů - Zlín"— Transkript prezentace:

1 Setkání pracovníků městských a obecních úřadů - Zlín
Kohezní politika po roce její zaměření a význam pro obce Zlínského kraje Pracovníci odboru strategického rozvoje KÚ ZK

2 Kohezní politika pro období 2014 – 2020
Program jednání Kohezní politika pro období 2014 – 2020 - Úvod do problematiky (Mgr. Milan Filip) - Zhodnocení končícího programového období (Ing. Ivana Habartová) - Kohezní politika po roce 2014 o Východiska pro nové období (Mgr. Milan Filip) o Nařízení EK (PhDr. Jana Pšejová) o Pozice ČR a Zlínského kraje: Priority pro nové období (Mgr. Milan Filip) o Přeshraniční spolupráce ČR/SR v novém programovacím období (Mgr. Milan Filip) - Diskuse

3 Dotační politika Zlínského kraje
Program jednání Koncepční činnost a významné rozvojové projekty realizované ve Zlínském kraji Strategické plánovaní ve Zlínském kraji (RNDr. Jan Vaňek) RIS – Aktualizace Akčního plánu RIS (Ing. David Mareček) Brownfields ve Zlínském kraji (Ing. Ivana Habartová) Dotační politika Zlínského kraje - Regionální operační program Střední Morava – Aktuální informace (Ing. Jana Koldová)

4 Přidělené finanční prostředky jako makroekonomický stimul
2,6 mld. EUR v období 26,7 mld. EUR v období Jedná se o investice do našeho sociálního, hospodářského a územního rozvoje Tyto investice probíhají na základě identifikace reálných potřeb a identifikace nejefektivnějších oblastí vedoucích právě k tomuto rozvoji (rozděleno do 7 let, roční alokace ve výši téměř 10% státního rozpočtu ČR)

5 Komentář a zkušenosti stávajícího období
Příprava programů pro stávající období byla poznamenána dlouhodobým ekonomickým růstem nejen ČR, ale i Evropy – dnes je situace odlišná ČR má v přepočtu na obyvatele největší objem dotací z celé EU – dokážeme je skutečně vyčerpat ? (a s jakými přínosy a dopady) Velký počet operačních programů z toho plyne komplikovaný systém implementace Široce vymezené priority společně s indikátory neprovázané na cíle programů a NSRR Převládá resortismus oproti systémovému přístupu (neprovázanost a nedostatečná synergie) Vysoké riziko netransparentnosti v důsledku politických vlivů, lobbingu, střetu zájmů, korupčního jednání, prosazování zájmů určitých skupin a subjektů poddimenzovanost personálních kapacit a jejich nedostatečná zkušenost v některých OP, způsobená značnou fluktuací

6 Komentář a zkušenosti stávajícího období
Regionální zkušenosti V regionech jsou díky ROP úspěšně rozvíjeny kapacity a získávány zkušenosti s plánováním a s realizací kohezní politiky Bude důležité, abychom využili získané zkušenosti nejen z implementace, ale i s plánováním a s realizací.

7 Aktuální stav diskuse a vyhodnocení klíčových dokumentů o budoucnosti Kohezní politiky EU po roce 2013 Diskuse započala v září 2007 a od té doby je rámována několika zásadními dokumenty, ovlivňujícími její obraz: Strategie EU 2020; Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca); Orientation Paper (Pawel Samecki); Reforma rozpočtu EU; Proces přípravy na příští programovací období Kohezní politiky EU po roce 2013 začíná nabývat na intenzitě; Akademická diskuse se pozvolna přetváří v politickou agendu;

8 Strategie EU 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
Základní dlouhodobý strategický ekonomický rámec EU v horizontu roku 2020; Dokument zásadně ovlivňující budoucí podobu kohezní politiky Tři hlavní směry: INTELIGENTNÍ RŮST – inovace, vzdělávání, digitální společnost - růst prostřednictvím znalostních a inovačních faktorů UDRŽITELNÝ RŮST – klima, energie a mobilita, konkurenceschopnost - Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomický systém a aktivity RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ – zaměstnanost, boj proto chudobě - vstřícnost vůči občanskému začleňování a averze vůči jakýmkoliv formám diskriminace a bariérám tomuto procesu;

9 Cíle Strategie 2020 1.Zaměstnanost Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let 2. Výzkum, vývoj a inovace Investovat 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) do výzkumu, vývoje a inovací 3. Změna klimatu a energetika Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990 Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % Zvýšit energetickou účinnost o 20 % 4. Vzdělávání Snížit míru nedokončení studia pod 10 % Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40 % podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 5. Chudoba a sociální vyloučení Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení

10 Pět hlavních cílů – Cíl 1 Návrh EK Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75%. Pozice ČR Souhlas. Zvyšování míry zaměstnanosti je jedním z klíčových faktorů budoucího růstu zejména s ohledem na demografický vývoj ve většině členských států. Aktuální stav v ČR V roce ,4%, v roce ,9%.

11 Pět hlavních cílů – Cíl 2 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR
Investice do oblasti výzkumu a vývoje na úrovni 3% HDP. Pozice ČR Souhlas. Investice v této oblasti jsou jedním z klíčových faktorů pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomik členských států EU. Aktuální stav v ČR V roce ,54%.

12 Pět hlavních cílů – Cíl 3 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR
Energetický cíl - 20% snížení energetické náročnosti ekonomiky - 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě - 20% redukce emisí CO2 (oproti r. 1990). Pozice ČR Souhlas Aktuální stav v ČR Redukce skleníkových plynů v ČR v roce 2008 činila 23,7 %. Podíl OZE na konečné spotřebě elektřiny v roce 2008 činil 5,2%, pro rok 2009 se odhaduje 6,8%.

13 Pět hlavních cílů – Cíl 4 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR
Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku na 40% (nyní 31%). Snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém na méně než 10% (nyní 15%). Pozice ČR Souhlas s tím, že ČR klade důraz na udržení a posílení kvality vysokoškolského vzdělávaní, zlepšení podmínek pro terciární vzdělávání osob již zaměstnaných a rovněž na prosazování principu celoživotního učen . Aktuální stav v ČR V roce 2009 předčasně opustilo vzdělávací systém 6% žáků . Ve věkové skupině 19-letých je v ČR 84% vysokoškoláků.

14 Pět hlavních cílů – Cíl 5 Návrh EK Aktuální stav v ČR
Snížení počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 25%, tedy o 20 miliónů lidí. Aktuální stav v ČR V ČR v současnosti pod hranicí chudoby žije 8-9 % obyvatel. ČR je tak členským státem s nejnižším počtem osob, žijících pod hranicí chudoby v celé EU.

15 Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca)
Deset pilířů: 1: Soustředění se na hlavní priority EU by měla soustředit přibližně 65 % svých zdrojů na financování tří až čtyř hlavních priorit, podíl jednotlivých členských států a regionů by se měl lišit v závislosti na potřebách a strategiích. Kritéria pro přidělování finančních prostředků by se v podstatě neměla měnit (tj. základem by měl být HDP na obyvatele). Jedna či dvě hlavní priority by se měly zaměřit na sociální začleňování. 2: Nový strategický rámec Je nezbytné posílit strategický dialog mezi Komisí a členskými státy (případně regiony), jenž bude vycházet z evropského strategického rozvojového rámce, v němž jsou stanoveny jasně formulované zásady, ukazatele a cíle pro posouzení dosahovaných výsledků. 3: Nový smluvní vztah, provádění a podávání zpráv Komise a členské státy by měly vypracovat nový typ smluvního ujednání (smlouva o národním strategickém rozvoji) zaměřeného na výsledky a ověřitelné závazky. 4: Posílená správa pro hlavní priority Komise by měla stanovit soubor „podmínek“určených vnitrostátním institucím, jejichž splnění by podmiňovalo přidělení finančních prostředků, a měla by posuzovat pokrok při dosahování cílů. 5: Podporování dodatečných, inovativních a flexibilních výdajů Komise by měla vytvořením přímé vazby na Pakt o stabilitě a růstu posílit zásadu „adicionality“,která zajišťuje, že členské státy nebudou nahrazovat vnitrostátní výdaje výdaji EU. Smluvní závazek je nezbytný, pokud má být zajištěna inovativnost a přidaná hodnota opatření.

16 Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca)
6: Podpora experimentování a mobilizace místních subjektů Komise a členské státy by měly podporovat experimentování a dosažení lepší rovnováhy mezi vytvořením pobídky pro zapojení do politik na místní úrovni a zabráněním tomu, aby se politiky „zmocnily“ zájmové skupiny. 7: Podporování procesu učení: krok směrem k prozíravému posuzování dopadů Lepší vypracování a provádění metod odhadování výsledků, kterých by se dosáhlo, kdyby nedošlo k intervenci, by vedlo k lepšímu pochopení toho, co kde funguje, a k uplatnění určité disciplíny při přípravě činností. 8: Posílení úlohy Komise jako„kompetenčního centra“ Zabezpečit více specializovanou odbornost v Komisi s lepší koordinací mezi generálnímiředitelstvími, která by odpovídala posílené úloze a volnosti uvážení Komise v rámci politiky. Vyžadovalo by to výrazné investice do lidských zdrojůa organizačních změn. 9: Zajištění finanční správy a kontroly Dosažení vyšší účinnosti při správě strukturálních fondů pokračováním v probíhajícím programu zjednodušování a zvážením jiných možností snižování nákladů a zátěže pro Komisi, členské státy a příjemce. 10: Posílení systému kontroly a bilancování na vysoké politické úrovni Posílení systému kontroly a bilancování mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou ustanovením formální Rady pro politiku soudržnosti. Podpora probíhající diskuse o obsahu, výsledcích a dopadech politiky soudržnosti.

17 Orientation Paper (Pawel Samecki)
Posílená efektivnost Kohezní politiky EU: Koncentrace na omezený počet priorit (explicitní soulad se Strategií EU 2020); Silnější vazba mezi výsledky a podmínkami, za nichž jsou poskytovány finanční prostředky; Zesílení strategického zaměření Kohezní politiky EU; Zvýšená propojenost se sektorovými politikami na národní i unijní úrovni; Jednodušší, efektivnější a transparentnější management a kontrolní systém

18 Architektura politiky soudržnosti
Konvergence <75% (pro CF <90% ) HDP EU 25 + přechodná podpora (<75_HDP EU15, >75% HDP EU 25) 251 mld EUR Méně rozvinuté regiony <75% (pro FS <90% ) HDP EU 27 221,3 mld EUR Přechodné regiony 75% < HDP EU 27 < 90% 38,9 mld EUR Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49 mld EUR Více rozvinuté regiony 53,1 mld.EUR Evropská územní spolupráce 7,75 mld.EUR Územní spolupráce 11,7 mld.EUR Connecting Europe 40 mld.EUR + 10 mld z FS Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (vč.Leader +) a Evropský rybářský fond mají vlastní právní základ a nejsou součástí politiky soudržnosti. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond zahrnuty do společného rámce (CSF fondy)

19 Zeměpisné pokrytí podpory
3 kategorie regionů Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony

20 Hlavní milníky Zveřejnění 5. kohezní zprávy – 11/2010
Schválení Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy – leden/2011 Vláda ČR projednala materiál ke Kohezní politice – srpen/2011, usnesení č. 650/2011 Zveřejnění návrhu nové legislativy – říjen/2011 A dále… Vyjednávání víceletého finančního rámce - do konce 2012 Další postup z pohledu krajů – pozice AKČR březen/2012

21 Pátá kohezní zpráva Pátá kohezní zpráva – zveřejněna 10. listopadu 2010. jasné pokyny a strategičtější přístup k vyjednávacímu procesu i navazujícím krokům soustředit unijní prostředky na malý počet priorit zohledňující specifické potřeby regionu uplatnit přístup zaměřený na výsledky, využívat měřitelných cílů a ukazatelů výsledků podpořit využívání nových finančních nástrojů posílit územní soudržnost a roli městských agend s přesnějším určením využití unijních prostředků

22 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy
Propojení politiky soudružnosti se Strategií EU 2020 Zlepšení hodnocení výsledků výkonnosti Podpora využívání nových finančních nástrojů Zefektivnit a zjednodušit systém poskytování podpory Snižování administrativní zátěže

23 Strategie krajů Územní přístup („place-based“ ) je místně orientovaný model rozvoje, realizovaný dlouhodobou strategií zaměřenou na vypořádání se s přetrvávajícím nevyužíváním potenciálu dané lokality a na snížení přetrvávajícího sociálního vyloučení v konkrétních místech prostřednictvím vnějších intervencí a víceúrovňového řízení. Zpracování návrhu priorit musí vycházet z jasně a měřitelně stanovených cílů spojených a odvozených od potřeb rozvoje území.

24 Kohezní politika EU po roce 2013 – pozice krajů
Kohezní politika by měla i nadále přispívat ke zmenšování rozdílů mezi regiony, jedná se o součást regionální politiky EU. Pro řešení většiny socioekonomických problémů neexistuje „univerzální“ řešení; aby byla pomoc účinná, musí být „šitá na míru“ danému území. Základním cílem kohezní politiky by mělo být zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Cíle České republiky v programovacím období musí respektovat to, že dojde k posunu: od doby doplňování územní infrastrukturou a vybavenosti k ekonomickému růstu a podpoře efektivity a inovací, od doby závislosti na evropských finančních zdrojích k využívání vlastních – národních – prostředků, od doby naprosté převahy dotačního financování ke kombinaci dotací s revolvingovými nástroji.

25 Index regionální konkurenceschopnosti
Východiska na evropské úrovni: „Studie regionálního indexu konkurenceschopnosti“ (EU Regional Competitiveness Index 2010) je východiskem pro „Pátou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“. => Evropská unie měří svoji konkurenceschopnost, chce a musí být i nadále být konkurenceschopnou ekonomikou vůči světovým ekonomikám.

26 Index regionální konkurenceschopnosti
Východiska na národní (regionální) úrovni: Evropská unie je unií regionů, regionů soudržnosti. Z národní úrovně konkurenceschopnost řeší „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR“ (nejde do úrovně regionů soudržnosti) a „Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020“ (je zpracovaná návrhová část).

27 Index konkurenceschopnosti

28 Index regionální konkurenceschopnosti
Je bezrozměrné číslo hodnotící rozvoj jednotlivých Regionů soudržnosti (v následující analýze hodnota 1=nejlepší, hodnota 5=nejhorší). Index konkurenceschopnosti je agregován do 11 pilířů: základní skupina Instituce Makroekonomická stabilita Infrastruktura Zdraví a zdravotnictví, sociální služby Kvalita základního a středoškolského vzdělávání podpora efektivity Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení Efektivita trhu práce Velikost trhu podpora inovací Technologická připravenost Sofistikovanost podnikání Inovace

29 Index regionální konkurenceschopnosti
Pilíře indexu regionální konkurenceschopnosti v ČR: Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti rozpracovává pilíře „pouze“ do úrovně regionů soudržnosti. => s ohledem na mezikrajské odlišnosti je potřeba znát rozvoj (stav) jednotlivých pilířů i do úrovně krajů, Výsledek rozvoje (zaostalosti) jednotlivých pilířů v jednotlivých krajích (regionech soudržnosti) nedeterminuje potřebu investic. Teprve na základě zhodnocení potenciálu (absorpční kapacity) krajů, regionů soudržnosti lze zvolit vhodnou investiční strategii.

30 Index regionální konkurenceschopnosti
REGIONY SOUDRŽNOSTI: vypočtené hodnoty indexu konkurenceschopnosti (varianta 1 – průměr všech pilířů)

31 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy – 14.1 2011
Volba vhodných strategii a z nich odvozené možné scénáře a to jak na úrovni EU, tak v rámci České republiky, bude znamenat přizpůsobení investiční strategie regionů tak, aby byly posíleny jejich specifické přednosti a eliminovány nedostatky, a to právě vhodně zvoleným mixem priorit, dle jejich stupně rozvoje. Dle rozvinutosti regionu realizuji investiční strategii – stabilizační, zvýšení konkurenceschopnosti a konvergenční typ regionu/ skupina Méně rozvinuté regiony Středně rozvinuté regiony Vysoce rozvinuté regiony Základní skupina (%) 50 40 30 Účinnost (%) Řízení inovací (%) 10 20

32 Program rozvoje venkova v novém období
Politika soudržnosti (ERDF, ESF, FS) je v současném období doplňována politikou rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky (financované z EAFRD) Současný Program rozvoje venkova financovaný z EAFRD (Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova) je nedostatečně provázán se stávajícími OP v ČR Politika rozvoje venkova ve stávající podobě podporuje spíše zemědělce a nezemědělské podnikání zemědělců

33 Jakou chceme Kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst a krajů ?
Potřeby rozvoje území na příkladu Olomouckého kraje: Je možné mít stejný přístup k rozvoji odlišných území? Příklad: place-based přístupu: Diverzifikace – jsou problémy shodné? Je možné řešit stejnou strategii na Hané (charakteristický venkov se zemědělskou výrobou) – souměstí Olomouc-Přerov-Prostějov (průmyslová oblast) – a Jeseníky (venkovské horské území se špatnou dostupností, ale s potenciálem využití přírodních podmínek )?

34 Jakou chceme Kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst a krajů ?
V regionech bude nutné rozvíjet spolupráci mezi obcemi, městy a kraji jako nezbytnou podmínku efektivně realizovaných investic V jednotlivých regionech bude nutné s ohledem na místní podmínky definovat logická území, na něž budou zaměřeny rozvojové strategie Na úrovni obcí, měst a krajů bude nutné zkvalitnit strategické plánování s důrazem na stanovení měřitelných cílů při využití potenciálu území s důrazem na monitorování a hodnocení V oblasti implementace je nutné zvolit takový model, který se oprostí od stávajících negativních zkušeností a naopak využije pozitivní zkušenosti tak, aby byly splněny požadavky na úspěšnou implementaci definovanou výše uvedenými tezemi…

35 Usnesení vlády č. 650 z 31. 8. 2011 Vláda ČR bere na vědomí:
 1. Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské unie po roce 2013, obsažený v části III materiálu č.j. 836/11; 2. jako národní rozvojové priority pro vymezení operačních programů pro programové období 2014 – 2020    a) zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,    b) rozvoj páteřní infrastruktury,    c) zvyšování kvality a efektivity veřejné správy,    d) podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví,    e) integrovaný rozvoj území;

36 Národní rozvojové priority projednané vládou ČR

37 Usnesení vlády č. 650 z Na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 650 má MMR mandát: rozpracovat národní rozvojové priority do úrovně vymezení budoucích operačních programů – do dubna 2012, připravit a vyjednat Smlouvu (dnes již Dohoda) o partnerství (která bude obsahovat operační programy) – průběžně, koordinovat přípravu budoucích programových dokumentů - průběžně.

38 Tematické okruhy - TO znamenají převodník mezi cíli priorit a cílů budoucích OP.
Efektivní trh práce – cíle: efektivní trh práce, vzdělávání, celoživotní učení, zvyšování kvalifikace, udržet zaměstnanost osob nad 55, zvýšit zaměstnanost žen s dětmi, aj. Funkční výzkumný a inovační systém – efektivní řízení aplikovaného výzkumu a vývoje, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí, vznik nových technologických podniků, aj. Konkurenceschopné podniky – zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s důrazem na aktivity ne přímo vázané na VaV, aj. Mobilita, dostupnost, sítě, energetika – dobudování páteřních komunikací, dostupnost a udržitelná doprava, moderní technologie. Efektivní správa a instituce – zvýšení kvality státní správy a samosprávy, transparentnost, soudnictví. Integrovaný rozvoj území – posílení konkurenceschopnosti regionů (zdůraznění významu rozvojových pólů) a posilování územního principu/soudržnosti. Boj s chudobou, inkluze, zdraví – řešení problémů vyloučených lokalit, dostupnost sociálních služeb, aj. Životní prostředí – snížení energetické náročnosti ekonomiky, budov, řešení vybraných problémů ochrany prostředí a přírody, aj.

39 Problémové analýzy krajů
O zpracování problémových analýz byly požádány dotčené resorty a všechny kraje (dodání prosinec 2011). Účel problémových analýz: Navrhnout smysluplné priority a opatření se znalostí skutečných potřeb za účelem nejvhodnějšího nastavení budoucích intervencí. Náplň problémových analýz: Na základě analýzy stávajícího stavu identifikovat hlavní problémy v dané oblasti/kraji. Stanovit cíle a priority, které reagují na klíčové problémy a jsou ve vazbě na hlavní strategické dokumenty (EU2020, NPR, aj.). Rozpracovat gesci za řešení problémů. Navrhnout vhodné indikátory.

40 Vymezení Regionální dimenze
Operační programy (tematické i regionálně zaměřené) budou reflektovat specifické regionální potřeby či regionální rozdíly. Zdůvodnění: prohlubující se regionální rozdíly v ekonomické a sociální výkonnosti krajů resp. okresů, ve kterých se následně koncentrují disparity v nezaměstnanosti, životní úrovni a sociální situaci obyvatel. Vymezení Regionální dimenze Vyčlenění území, pro jehož podporu je určen speciálně zaměřený regionální operační program či programy Vyčlenění potřeby/prostoru uplatnění RD v rámci podpůrných nástrojů tematických programů (samostatná priorita/ intervence/ opatření) Modifikace hodnotících kritérií Zastoupení regionálních aktérů v orgánech rozhodujících o výběru akcí Zastoupení regionálních aktérů mezi příjemci podpory z tematických programů

41 Urbánní dimenze Identifikované problémy: Priority:
nevhodná struktura ekonomiky, slabá inovativní výkonnost zhoršující se demografická a sociální situace (stárnutí populace, růst domácností jednotlivců) kapacitně či technicky nevyhovující technická, dopravní a environmentální infrastruktura občanská vybavenost a veřejné služby. Priority: konsolidace měst představujících póly růstu; infrastruktura, dopravní obslužnost a dostupnost; stimulace hospodářského rozvoje a podpory podnikání; investice do lidských zdrojů a vzdělávání, veřejného zdraví, sociální soudržnosti; podpora vědy, výzkumu, inovací, informačních technologií; zajištění zdravého životního prostředí; partnerství a spolupráce v území, tvorba sítí a udržitelnost jejich fungování.

42 Integrované přístupy - nástroje
Integrované územní investice (Integrated Territorial Investments - „ITI“) Integrované plány měst a území, v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů. Místní rozvoj s využitím místních komunit (Community Led Local Development – „CLLD“) vychází z podoby programu LEADER, bude řešeno územní a tematické vymezení. Společné akční plány (Joint Action Plan – „JAP“) dosud není vyjasněna podoba nástroje.

43 Příklad „multi-financování“

44 Pozice AKČR ze dne 2. března 2012 (jednání hejtmanů s ministrem pro místní rozvoj)
požaduje, aby byly v rámci kohezní politiky v letech 2014 – 2020 zachovány regionální operační programy a regionální rady jako jejich řídící orgány pro uplatnění územního přístupu v rámci kohezní politiky , a to s ohledem na zvýšení efektů z kohezní politiky, řešení disparit a rozvojových potřeb regionů je připravena jednat o změně postavení regionálních rad tak, že do jejich orgánů budou zapojeny nejen kraje a zástupci měst, ale také příslušná ministerstva a hospodářští partneři požaduje, aby řešení disparit a rozvojových potřeb regionů bylo řešeno také s ohledem na závěry ministerstvem pro místní rozvoj zpracovávané strategie regionálního rozvoje deklaruje, že zpracuje alternativní návrh vymezení operačních programů k návrhu MMR při respektování připravovaných nařízení Evropské unie a předloží jej Vládě ČR a Evropské komisi k vyjádření a podpoře

45 Hlavní teze pro nejbližší období
Systémové pojetí přístupu k politice soudržnosti Zpracování alternativního návrhu vymezení operačních programů – AKČR (východisko dané Programovým prohlášení vlády ČR: „radikální snížení počtu operačních programů a jejich podřízení vládě“) Další postup přípravy krajů vyplyne z pozice AKČR a z projednání zástupců AKČR s vládou ČR

46 Jak zajistit financování rozvojových aktivit po roce v obcích, městech, krajích – v celé České republice ? O to se právě nyní hraje! Buďme aktivní: reformní směřování ČR kohezní politika EU po roce 2014+ generování zdrojů pro rozvoj

47 Méně investic do log a více reálných výsledků… …období post 2014

48 DĚKUJEME VÁM ZA POZORNOST!
Pracovníci odboru strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Zlínského kraje