Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná

Prezentace na téma: "Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná"— Transkript prezentace:

1 Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná
Půda VY_32_INOVACE_18 Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

2 Co je půda? Půda je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů. Půda je vodou, vzduchem a organismy prostoupená svrchní vrstva zemské kůry, která se vyvíjí pod vlivem venkovních činitelů a času a je výtvorem rozkladu mineralogických(kameny, horniny, písek, štěrk) a organických(stromy, květiny, živočichové)složek přírody. Poskytuje přírodní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

3 Půdotvorní činitelé 1. Matečná hornina - pasivní
2. Podnebí - teplota, srážky 3. Čas - 1cm za rok IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

4 Složení a vlastnosti půd
půdy Plynová složka - vzduch, půdní plyny Kapalná složka - půdní roztok, voda Pevná složka - organismy a humus Anorganické - zbytky matečné horniny Organická - živá (bakterie) a neživá (odumřelá těla živočichů) IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

5 Třídění půd Druhy půd: půdy třídíme podle obsahu písku, jílu nebo humusu Lehké 1. písčité půdy- obsahují málo humusu Stř. těžké 2. hlinité půdy- mají stejný podíl písku a jílu Těžké 3. jílovité půdy- mají hodně jílovitých částic Písčito hlinité Hlinito písčité IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

6 Typy půd Černozemě Hnědé půdy Rendzimy Podzolové půdy Podzolované půdy
Nivní půdy IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

7 Zvětralá matečná hornina
Půdní profil Svislý průřez půdou od povrchu až po nezvětralou horninu Pro každý půdní typ patří určitý sled vrstev Humusový horizont Zvětralá matečná hornina Matečná hornina IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

8 Člověk a půda Aby zemědělci mohli vyrábět potraviny a pěstovat užitkové rostliny, potřebují ornou půdu (pole, vinice, chmelnice) a pastviny s loukami pro zvířata. Pro zemědělskou výrobu jsou důležité přírodní podmínky (průměrná teplota, srážky, kvalita půdy) i nadmořská výška. V nížinách, kde je zároveň teplejší podnebí a nejúrodnější půdy, se nejlépe daří pěstování obilí – pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice. řepy. Na Žatecku se na rozsáhlých chmelnicích pěstuje chmel, surovina potřebná k výrobě piva. Na jižní Moravě se daří vinné révě, surovině pro výrobu vína. V podhorských oblastech se nacházejí méně úrodné půdy. Daří se zde ovsu, lnu, řepce olejce. Na Českomoravské vrchovině jsou pěstovány brambory, které jsou důležitou potravinou. Pro živočišnou výrobu jsou důležité louky a pastviny. Nejvíce jich najdeme v pahorkatinách a ve vrchovinách na nejméně úrodné půdě. Na nich se chová skot – krávy, jalovice, býci – či ovce. IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010

9 ZDROJE Strahler, A. – Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Global Soils, s HRNČÁRKOVÁ, Mgr.Jaroslava. Rvp [online]. 2009, 2009 [cit ]. Půda a zemědělství. Dostupné z WWW: < IT ve skole 1622/21/7.1.4/2010