Trh a tržní mechanizmus

Prezentace na téma: "Trh a tržní mechanizmus"— Transkript prezentace:

1 Trh a tržní mechanizmus
Ne chaos, ale ekonomický řád

2 Trh a tržní mechanizmus
Trh = systém jehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno. Trh je také oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb. ?

3 Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu?
Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie). Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a budou v jejich nákupu pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví). Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit, tedy pro ty schopnější, kteří dokáží v tržním prostředí obstát. V praxi je však skutečné řešení určitým mixem tržního a centrálně plánovacího přístupu, přičemž na politických vůdcích závisí, ke kterému přístupu bude skutečnost blíže… Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně: CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů (závisí to např. na jeho sociální politice) CO? bude na trhu nabízeno (obchodováno) JAK? to bude na trhu nabízeno (jakým způsobem) PRO KOHO? bude na trhu nabízeno

4 Další informace dole v poznámce
Subjekty na trhu Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje a následného zisku; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU) Z pohledu mikroekonomického nás budou více zajímat dva prvně uvedené subjekty. Stát a zahraničí jsou mnohem více sledovány v pohledu makroekonomickém. Toto rozdělení však nelze brát naprosto závazně. I v mikroekonomii nás může například zajímat jaké dopady bude mít zvýšení daní státem na chování konkrétních podniků. Nelze tedy říci, že by nás v mikroekonomii stát a dopady jeho působení vůbec nezajímaly.

5 Typologie trhů Dle množství komodit: Dle územního hlediska:
dílčí (jednoho druhu zboží) a agregátní (veškerého zboží) trh Dle územního hlediska: trh místní – v současnosti na ústupu, týká se jen určité lokality, regionu trh národní – trh v rámci státního celku trh mezinárodní (světový) trh Dle předmětu koupě a prodeje: trh výrobků a služeb, trh výrobních faktorů, trh peněz

6 Interakce trhů a subjektů na trzích
Příjem (důchod) Trh výrobních faktorů Mzdy, renty, zisky Výrobní faktory Práce, půda, kapitál Firmy Domácnosti Stát Výrobky a služby nabízené Výrobky a služby poptávané Trh výrobků a služeb Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky)

7 Konkurence Případ konkurence, kdy jsou konkurenční subjekty podmínkami nuceny ke spolupráci

8 Další informace dole v poznámce
Konkurence Konkurence (z latinského concurrere, „běžet spolu“) má několik významů: Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo náklonnost (obecný význam slova) Hospodářská soutěž mezi podnikateli Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné zdroje Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé (konfliktní) zájmy různých subjektů Aby se jednalo o konkurenci, musí být tyto různé zájmy vzájemně neslučitelné, čili není možné je prosadit ve stejném čase, místě, kvalitě, apod. Pohled Ekologie na kompetici je oproti Ekonomii trochu odlišný. Princip kompetičního vyloučení říká, že protože kompetice je ztrátová pro obě strany, je výhodné se jí nějak vyhnout. Zpravidla se tak děje úpravou niky, tedy souboru podmínek a zdrojů, které organismus potřebuje k životu. Další informace dole v poznámce

9 Další informace dole v poznámce
Typologie konkurence Je důležité si uvědomit, že konkurence není jen mezi firmami, ale třeba i mezi zákazníky, tedy jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci. Nadále se budeme zabývat zejména konkurencí na straně nabídky (tedy převážně konkurencí firem). Jak se v praxi konkurenční situace řeší? Velice obvyklou formou je tzv. konkurenční boj. V tomto boji se každý subjekt snaží všemi dostupnými prostředky (obvykle samozřejmě předpokládáme, že legálními) oslabit, podmanit si či dokonce úplně odstranit svého konkurenta. Stejně jako klasické boje je i tento veden za pomoci různých strategií a taktik jako jsou spojenectví (koalice) se silnějším partnerem, lsti, nástrahy a mnoho dalších. Z takovéhoto boje obvykle odchází některé subjekty jako vítězové a některé jak poražení. Nevýhodou konkurenčního boje je fakt, že každý subjekt se konkurenčním bojem vyčerpá (oslabí). Proto se někdy snaží konkurenční subjekty uzavřít nějakou formu dohody, která by oběma alespoň částečně pomohla a minimalizovala ztráty na obou stranách. Někdy může být taková dohoda prospěšná všem účastníkům trhu, jindy však může být pouhou snahou o oloupení těch, kdo nejsou součástí této dohody. V těchto případech bývá dohoda považována za škodlivou a zakázána (např. antimonopolními zákony). Další informace dole v poznámce

10 Formy konkurence Konkurence je obvykle v hospodářství považována za žádoucí jev, neboť přináší mnohé pozitivní dopady jako například soutěživost, vynalézavost či touhu po zdokonalení se (bohužel však přináší i negativní dopady jako například sobeckost, bezohlednost či agresivitu). Pokud je konkurence žádoucím jevem, nabízí se otázka, jak by taková konkurence měla vypadat či jak by měla probíhat? Z tohoto hlediska rozlišujeme dvě základní formy konkurence: (ideální) Dokonalou konkurenci (reálnou) Nedokonalou konkurenci

11 Další informace dole v poznámce
Dokonalá konkurence Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, ideál (v praxi neexistuje), jedná se o teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Jaké podmínky by se musely splnit, aby existovala dokonalá konkurence a jaké by to mělo důsledky: Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky vstoupení či vystoupení do a z odvětví, tzn. jsou nulové transakční náklady) Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  každý subjekt se může dostat k jakékoliv informaci či technologii a využít ji pro své záměry (maximalizace zisku, užitku) Homogennost produkce odvětví  jestliže všichni výrobci mají stejné podmínky, pak všichni vyrábějí stejný produkt (předpokládáme, že tou nejlepší možnou technologií), který musejí všichni prodávat za stejné ceny (výrobce nemůže ovlivnit cenu, která je určována celým trhem a nikoliv jednou firmou)  zisk firmy není možné zvýšit zvýšením ceny  Pokud chce firma zvýšit zisk, je to možné pouze skrze vyhledávání úspor (minimalizací zbytečných nákladů)  výrobci se snaží o maximální efektivitu činnosti Cena dána trhem Cena Zisk Náklady V čem je vlastně výhoda dokonalé konkurence? Právě ve skutečnosti, že všichni mají rovné (stejné) podmínky. Žádná firma nemůže mít lepší postavení na trhu než jiná. Alespoň tedy ne dlouhodobě. Krátkodobě je samozřejmě možné, aby nějaká firma přišla třeba s novou technologií a tím získala oproti jiným firmám výhodu (vyšší zisk), avšak díky uvedeným předpokladům by tento zisk přilákal další firmy do odvětví (je volný vstup) a navíc by se ostatní firmy v odvětví přizpůsobily a použily stejnou technologii (stejná míra informovanosti). Jakoukoliv výhodu může mít tedy firma v DK jen po krátkou dobu (než se stihnou ostatní firmy přizpůsobit). Přesto se firmy snaží maximalizovat zisk a jedinou možností, jak zvýšit zisk je získat nad ostatními firmami nějakou (konkurenční) výhodu i když jen krátkodobě. O to více se musí firmy snažit takového výhody vytvářet a to nejčastěji právě vyhledáváním úspor nebo objevováním nových technologií. Uvedené tendence se samozřejmě projevují i v nedokonalé konkurenci, ale jsou zde bohužel omezovány (potlačovány) faktory, které určité firmy oproti jiným zvýhodňují (vlastnictví patentu nebo výlučného práva k činnosti, získávání dotací, neinformovanost zákazníků, legislativní překážky, aj.) Další informace dole v poznámce

12 Formy nedokonalé konkurence
Nedokonalá konkurence (NK) existuje v reálném ekonomickém světě; vzniká při nesplnění jakéhokoliv rysu/podmínky dokonalé konkurence Monopolní (monopolistická) konkurence Oligopol Monopol

13 Situace, kdy si firmy konkurují cenou (její výší, slevami, apod.)
V DK neexistuje. Situace, kdy si firmy konkurují jinými faktory, než cenou (kvalitou, servisem, zárukou, doplňkovými službami, apod.) Monopolní konkurence Monopolní konkurence je nejblíže dokonalé konkurenci, na trhu existuje stále velká skupina výrobců, je relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, vzhledem k možnosti ovlivnit cenu je zde menší tlak na hledání úspor oproti DK Objevuje se např.: oděvy, obuv, elektronika, potraviny, aj.

14 Oligopol Oligopol je situace, kdy je na trhu malá skupina výrobců se značnou ekonomickou silou (velké firmy s vysokým tržním podílem), proto rozhodnutí jedné firmy výrazně ovlivňuje rozhodování ostatních firem. Vstup na trh je velmi omezen. Výrobky mohou být homogenní i diferencované. Cenová konkurence může mít podobu vyčerpávajících cenových válek, proto firmy mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit vzájemnou konkurenci, snížit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. (Např. mobilní operátoři, benzínové pumpy)

15 Monopol Monopol však nemůže stanovit cenu zcela libovolně. Je stále limitován koupěschopností poptávky, neboli maximální částkou, kterou jsou ochotni zákazníci zaplatit. Monopol je situace, kdy zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny, jedná se o faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky; Objevuje se např.: distribuce elektřiny, doprava, distribuce vody, aj. Monopol je považován za nežádoucí situaci kromě tzv. přirozeného monopolu.

16 Další informace dole v poznámce
Tržní rovnováha Nastává při rovnosti poptávky a nabídky, neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství Takové množství nazýváme rovnovážné množství (nastává při tzv. rovnovážné ceně) Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně a na krátkou dobu. Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha… P Q D S P Q Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací hodnotu, ale důležité je, že nám udává výši rovnovážné ceny a rovnovážného množství. To, čím je bod rovnováhy důležitý, je na ose x a y (hodnoty, které tento bod udává)!!! E PE  QE

17 Varianty tržních nerovnováh
Jsou v podstatě pouze dvě: Převis poptávky: QD > QS (přesněji řečeno převis poptávaného množství nad nabízeným množstvím) Převis nabídky: QD < QS (přesněji řečeno převis nabízeného množství nad poptávaným množstvím)

18 Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu
Růst ceny nad rovnovážnou úroveň vede k převisu nabídky Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň vede k převisu poptávky Jak se s tím trh vypořádá? P Q D P Q D S S To, čím je bod rovnováhy důležitý, je na ose x a y (hodnoty, které tento bod udává)!!! Zvýšení ceny… E E PE PE Sníženíceny… QE QE …snižuje poptávané množství… a zvyšuje nabízené množství. …snižuje nabízené množství… a zvyšuje poptávané množství.

19 Převis nabídky P i D S P 1 E P E QD = Q E = QS Q i
K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P1) vyšší než rovnovážná cena (PE) . Převis nabídky P i D S P 1 E P E QD = Q E = QS Q i

20 Převis poptávky P i D S E P E P 2 QS = Q E = QD Q i
K převisu poptávky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P2) nižší než rovnovážná cena (PE) . Převis poptávky Dobře fungující tržní mechanismus (interakce nabídky a poptávky) má sám o sobě tendenci směřovat k rovnovážné ceně a rovnovážnému množství, neboť stav rovnováhy je oboustranně prospěšný. Jakákoliv varianta nerovnováhy je naopak vždy pro někoho nevýhodná, ať už je to převis nabídky (statky na trhu přebývají) nebo převis poptávky (statky na trhu chybí). Právě tato nevýhodnost přiměje stranu poptávky nebo nabídky ke změně chování žádoucím směrem, tedy ke hledání rovnováhy. P i D S E P E P 2 QS = Q E = QD Q i

21 Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky?
Vše za 15,- Kč Vše za 50,- Kč

22 Teorém pavučiny Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. Existují 3 varianty: Dostředivý teorém pavučiny Odstředivý teorém pavučiny Neutrální teorém pavučiny Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: ED > ES → projevuje se dostředivý teorém pavučiny ED < ES → projevuje se odstředivý teorém pavučiny ED = ES → projevuje se neutrální teorém pavučiny

23 Dostředivý teorém pavučiny
P i D S P1 (180 Kč) Převis nabídky P3 (120 Kč) Převis nabídky Převis nabídky Teorém pavučiny ukazuje, že k nalezení rovnovážného bodu (cena a množství) nedochází na trhu ihned, ale tento přizpůsobovací proces nějakou dobu trvá a trh obvykle osciluje kolem rovnovážného bodu, ke kterému se buď přibližuje (dostředivý teorém) nebo se mu vzdaluje (odstředivý teorém). V grafu je nutné si uvědomit, že různým cenám odpovídají různá poptávaná a nabízená množství a tím, jak se cena postupně přibližuje rovnovážné ceně, přibližují se k sobě i poptávaná a nabízená množství. E P E (70 Kč) Převis poptávky Převis poptávky P2 (30 Kč) Převis poptávky QD1 QS2 Q E QS3 QS1 Q i Další informace dole v poznámce

24 Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu).
Tržní selhání Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) Neefektivnost Monopol – faktická likvidace konkurence Externality – neprocházejí trhem Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statků Nerovnost Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když 20 % populace vlastní 80 % bohatství) Nestabilita Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavu Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu). Co je tedy funkcí trhu? To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými slovy uskutečnit směnu (obchod). Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které jsou pro obě strany výhodné, pak z nějakých důvodů selhává…

25 Státní regulace Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Důsledky státní regulace: Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v současnosti v České republice?

26

27 Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu

28 Důležité ! Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: Cokoliv, co způsobuje posun poptávky doprava, působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství. Cokoliv, co způsobuje posun nabídky doprava, působí na snížení rovnovážné ceny a zvýšení rovnovážného množství.

29 Vliv změny cen substitutů na poptávku a poptávané množství
Trh statku A Trh statku B P Q Na vzniklý převis poptávky nad nabídkou zareaguje trh statku B zvýšením ceny na novou rovnovážnou úroveň. Vyšší cena umožní výrobcům zvýšit produkci, ale zároveň odradí některé spotřebitele od nákupu statku B. P Q D S D S … čímž zvýší poptávku po statku B Růstem ceny nastane úbytek poptávaného množství u statku A … … toto množství se pokusí spotřebitelé nahradit zvýšenou spotřebou relativně levnějšího statku B…

30 Dodatek

31 Rovnováha poptávky a nabídky
Poptávka Nabídka

32 Poptávka Nabídka Převis poptávky v důsledku zvýšení poptávky
Rovnováha poptávky a nabídky Poptávka Nabídka

33 Poptávka Nabídka Převis poptávky v důsledku snížení nabídky
Rovnováha poptávky a nabídky Poptávka Nabídka

34 Poptávka Nabídka Převis nabídky v důsledku zvýšení nabídky
Rovnováha poptávky a nabídky Poptávka Nabídka

35 Poptávka Nabídka Převis nabídky v důsledku poklesu poptávky
Rovnováha poptávky a nabídky Poptávka Nabídka

36 Tržní mechanismus X   X 50,- 30,- ? 10,- Zákazník Prodejce
Při velmi nízké ceně by se objevilo mnoho koupěchtivých poptávajících, ale za tuto cenu by zřejmě nechtěl nikdo zboží prodávat.Dochází tedy k převisu poptávky a rovnováha bude dosažena, pokud cena vzroste. Pokud se tedy má obchod uskutečnit, poptávající a nabízející se musí dohodnout na nové kompromisní ceně, která bude přijatelná pro obě strany. Pokud je cena nastavena příliš vysoko, mnoho prodejců by za tuto cenu rádo prodávalo, ale téměř nikdo by nechtěl zboží za tuto cenu kupovat. Dochází tedy k převisu nabídky a pokud má trh najít rovnováhu, musí se cena snížit. Stejně tak, pokud nějaký výrobek na trhu chybí, neznamená to, že jej nechtějí prodejci vůbec vyrábět. Pokud by zákazníci byli ochotni zaplatit dostatečně vysokou cenu, pak by se zřejmě objevilo mnoho nabízejících. Např. na českém trhu byl před několika lety nedostatek českého česneku. Jakmile však byli zákazníci ochotni zaplatit vyšší cenu (uvědomili si, že má vyšší kvalitu než dovážený česnek), začali jej obchodníci nabízet. Je dobré si uvědomit, že nadbytek zboží v obchodech ještě neznamená, že o něj zákazníci nemají vůbec zájem, ale třeba je odrazuje vysoká cena. Pokud prodávající nabízí v luxusní prodejně kalhoty za 3 500,- Kč, pak o ně možná nikdo neprojeví zájem. Pokud však sníží cenu na 300,- Kč, pak pravděpodobně s jejich prodejem problémy nebudou. 50,- X Zákazník (Poptávka) Prodejce (Nabídka)   30,- ? 10,- X Toto utváření tržní rovnováhy je v podstatě velmi jednoduchý mechanismus, kdy je cena významným „smírčím“ faktorem. Pokud se cena na straně poptávky i nabídky může volně měnit, pak je nalezení rovnováhy poměrně jednoduché. Bohužel však v praxi cena není jediným faktorem, nebo existují bariéry jejího volného pohybu. Proto je důležité si uvědomit a zkoumat důvody, proč nemůže poptávající zaplatit více, či proč nemůže nabízející požadovat méně. Někdy však ani nízká či vysoká cena nepřiměje zákazníky nakupovat více či prodejce nabízet více.Tím se dostáváme ke zkoumání necenových faktorů, které ovlivňují poptávku a nabídku a tím i celou rovnováhu na trhu.

37 Statky (ne)procházející trhem
Co to znamená, když se řekne, že statky neprocházejí trhem? Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, dále někdo, kdo nabízí a musí o sobě vědět a musí si určit cenu. Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zanedbané louce poblíž řeky (není tedy předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem.

38 Projevuje se snahou poptávajících i nabízejících prosadit na trhu své zájmy. Každý chce provést směnu na trhu za podmínek, které pro něj budou nejvýhodnější. Zájem poptávajících je obvykle nakoupit co nejlevněji a zájem nabízejících je prodat co nejdráže. Pro „zdravou“ konkurenci je obvykle žádoucí, aby měly obě strany stejné postavení (vyjednávací pozici), což v praxi není vždy splněno (např. pokud je poptávající na výrobku závislý a musí koupit nebo pokud musí nabízející urychleně zboží prodat, jinak ztratí hodnotu) Předpokládá se, že existuje neustále a projevuje se snahou nabízejících (obvykle firem) získat co nejvíce zákazníků a jim prodat co nejvíce statků na úkor ostatních nabízejících Konkurence - shrnutí Nastává v případech, kdy poptávajících je více než nabízejících (např. konkurence mezi uchazeči o zaměstnání, mezi zákazníky při slevové akci) Také by se zde dala rozlišit dokonalá i nedokonalá konkurence (v realitě nemají vždy poptávající stejné podmínky – někdo má více informací, více peněz, atd.), avšak to je již nad rámec našeho kurzu. Hypotetická situace, která by nastala, pokud by všechny konkurující si subjekty měly stejné podmínky

39 = = = ??? Užitek Výrobní náklady
(mezní, celkový) ??? = Tato cena je dobrovolně dohodnuta poptávajícím i nabízejícím a je pro obě strany přijatelná. Pokud by tomu tak nebylo, obchod by se neuskutečnil. Samozřejmě, že poptávajícímu by se líbila cena nižší a nabízejícímu zase vyšší, ale tato cena je přijatelný kompromis mezi jejich rozdílnými zájmy. Jaké úvahy a procesy jsou skryté za interakcí poptávky a nabídky? Ukažme a shrňme si alespoň ty základní. Proces interakce poptávajícího a nabízejícího si ukážeme na obchodu s grilovanými kuřaty… Byl by někdo ochoten si koupit grilované kuře třeba i za 150 Kč? Za ten požitek bych zaplatil snad i 150 Kč…? Horní hranice ceny je daná užitkem pro spotřebitele = 150 Kč V tomto rozpětí by měla být dohodnuta rovnovážná cena, což může být například … 125,- Jestli bude v praxi cena blíže spíše horní nebo dolní hranici, závisí na vyjednávací pozici poptávajícího a nabízejícího. Co se tím myslí? Pokud například poptávající statek „nezbytně“ potřebuje (má tedy horší vyjednávací pozici), bude asi pro prodejce snazší prosadit vyšší cenu. Pokud se naopak potřebuje nabízející daného statku „zbavit“ (teď má horší vyjednávací pozici on), bude pro poptávajícího snazší stlačit cenu níže. Dolní hranice ceny je daná náklady výrobce (prodejce) = 100 Kč Výrobní náklady (mezní, průměrné,…) Co mě „stojí“ získání 150 Kč? + Elektřina + Benzín + Suroviny + … 100 Kč Běžně jako racionálně jednající spotřebitelé také zvažujeme, co bychom museli udělat, nebo čeho bychom se museli vzdát, abychom měli k dispozici 150 Kč. = = nebo