Ekonomické teorie a jejich vliv na hospodářskou politiku.

Prezentace na téma: "Ekonomické teorie a jejich vliv na hospodářskou politiku."— Transkript prezentace:

1 Ekonomické teorie a jejich vliv na hospodářskou politiku.
Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, , 2015 Téma 1 Ekonomické teorie a jejich vliv na hospodářskou politiku.

2 Dlouhodobý hospodářský růst.
Ekonomickým (hospodářským) růstem rozumíme růst HDP. Dlouhodobý ekonomický růst vyjadřuje skutečnost, že v dlouhém období se skutečně vyprodukovaný reálný HDP zvyšuje, čili, že obyvatelé daného území mají oproti minulosti více statků, co do množství i druhů, přičemž se v čase zároveň zvyšuje kvalita těchto statků.

3 Cyklický pohyb ovat

4 Dlouhodobý růst a krátkodobé kolísání
2 roky 10 let 45 let Y* ovat

5 Dlouhodobé a krátkodobé období

6 Krátké a dlouhé období Krátké období je z hlediska makroekonomie obdobím, ve kterém jsou některé makroekonomické veličiny (např. cenová hladina) fixní (strnulé, neměnné). V dlouhém období tato fixnost mizí. Jako obvyklá délka krátkého období se udává jeden až dva roky. Dlouhé období je teoretickým konstruktem – v realitě jsme vždy v krátkém období.

7 Ekonomický růst – dynamické charakteristiky
Ekonomický vývoj je dán změnami ekonomických charakteristik v čase pro což se používají dynamické charakteristiky: absolutní přírůstek tempo růstu (pokles je záporné tempo růstu) index (koeficient) změny Vztahy mezi dynamickými charakteristikami jsou dynamické parametry.

8 Ekonomický růst – dynamické charakteristiky
absolutní přírůstek tempo růstu (krát 100 v %) index (koeficient) změny Platí I(Y) = G(Y) +1 a G(Y) = I(Y) -1 Δ(Y)= Yt – Yt-1

9 ?? Dynamické charakteristiky Vypočtěte dynamické charakteristiky!

10 ?? Dynamické charakteristiky Vypočtěte dynamické charakteristiky!

11 ?? Dynamické charakteristiky Vypočtěte dynamické charakteristiky!

12 ?? Dynamické charakteristiky Vypočtěte dynamické charakteristiky!

13 Hospodářský růst je dán růstem HDP.
Ekonomický růst Hospodářský růst je dán růstem HDP. Ekonomika se zabývá: vývojem nominálního a reálného HDP a jeho příčinami, faktory vývoje potenciálního HDP.

14 Ekonomický růst; ekonomické cykly
Expanze je růst HDP v daném časovém období. Recese je pokles HDP v daném časovém období. Velké a hluboké recese (o mnoho % nebo po dlouhé období) se nazývají deprese. Pokud HDP ani neroste ani neklesá, hovoří se o stagnaci. Hospodářský cyklus je střídání expanze i recese.

15 Hospodářské cykly; ekonomické cykly

16 Ekonomický růst; stagflace, přehřátí
Stagflace [z lat. ze slov stagnace a inflace] situace, kdy klesá, nebo stagnuje reálný HDP a zároveň roste inflace i nezaměstnanost. Přehřátí konjunktury je to produkce výroby pro který již není odbyt tj. neodpovídá poptávce.

17 Ekonomický růst; zdroje ekon. růstu
- lidské (též sociální kapitál), - přírodní (člověk je součást přírody), kapitálové (též lidský kapitál), politické a právní prostředí hospodářská politika výzkum a vývoj domácí a zahraniční investice a úspory.

18 Ekonomický růst; zdroje ekon. růstu
- kvantitativní (též extenzivní), jde o pouhé zvyšování rozsahu kvalitativní (též intenzivní), vedou ke zvyšování produktivity či efektivnosti VF

19 Intenzivní faktory růstu
Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

20 Extenzivní a intenzivní rozvoj.

21 Faktory ekonomického růstu
Lidský a sociální kapitál, Podnikatelské a manažerské schopnosti, Politické a právní prostředí, Fyzický kapitál (stroje a budovy, apod., tj. kapitálové statky), Půda a jiné přírodní zdroje, Domácí investice a domácí úspory, Zahraniční investice, volný zahraniční obchod (velikost trhu), Výzkum a vývoj, Kontrola populačního růstu,

22 Charakteristika metody
Výchozí studijní materiál: Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky Analysis of Total Factor Productivity Contribution to Economic Growth of the Czech Republic Mojmír Hájek, Jiří Mihola Politická ekonomie 2009/6 s.740 až 754 Lze přečíst nebo stáhnout na

23 Souhrnná produktivita faktorů
a agregátní produkční funkce vychází z teorií růstu, kterými se zabývala již klasická ekonomie. Teorie růstu se zabývají vývojem produktu tj. výsledku ekonomického snažení celé ekonomiky nebo jejích částí. Pokud se zabývá vývojem produktu potencionálního, myslí se tím obvykle produkt vyrobený při plné zaměstnanosti nebo dokonce při plném využití všech uvažovaných výrobních faktorů (dále jen VF).

24 Z historie teorie růstu
Za VF jsou považovány základní tzv. extenzivní VF tj. půda, práce, kapitál. Za intenzivnější vývoj je považován takový, kde se více prosazuje produktivita. Klasické modely růstu se zaměřují především na možnosti využití pracovních zdrojů, případně omezené zdroje půdy (T.R.Maltus, D.Ricardo).

25 Z historie teorie růstu
Neoklasický model (R.M.Solow) zkoumá tzv. růst stálého stavu, při kterém dochází k vyrovnání tempa růstu kapitálu a práce a růst produktu na obyvatele je podmíněn technologickým pokrokem, chápaném zde jako exogenní faktor. Keynesovské teorie růstu se zaměřují na podmínky současné plné zaměstnanosti kapitálu a práce v tzv. rovnovážném růstu na ostří nože (Harrod, E.D.Domar).

26 Z historie teorie růstu
Nestandardní přístup formuluje škola mezí růstu, zejména závěry Římského klubu, který dospěl k názoru, že limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí a s toho plynoucí omezené možnosti obživy (D. a D.Medousovi a další). Podle teorií endogenního růstu (P.M.Romer., R. Lucas) je růst produkce na obyvatele ovlivněna kromě tradičních neoklasických faktorů tzv. pozitivními externalitami (externími efekty) z investic do fyzického a lidského kapitálu, které vedou k rostoucím výnosům z rozsahu.

27 Z historie teorie růstu
Lze shrnout, že teorie růstu jsou velmi dobrými nositeli myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Předpokládá se zde od samého začátku, že extenzivní rozvoj je trvale nemyslitelný a že se dříve či později neobejdeme bez podstatného zapojení intenzivních faktorů, které vycházejí z prakticky nevyčerpatelných tvůrčích schopností člověka. V případě Římského klubu (Meadows, 1970) se zájem teorií růstu přelévá z hranic především ekonomických a plně absorbuje i environmentální oblast.

28 Souhrnná produktivita faktorů
Významným zdrojem ekonomického růstu je vedle práce a kapitálu souhrnná produktivita faktorů. Růst souhrnné produktivity faktorů je výsledkem kvalitativních změn, označovaný rovněž jako intenzívní faktory růstu. Extenzívní faktory pak představují příspěvek růstu práce a kapitálu.

29 Souhrnné produktivita faktorů
Měření souhrnné produktivity faktorů je předmětem zájmu ekonomů i mezinárodních institucí, neboť s širšího pohledu je jedním z indikátorů ekonomické výkonnosti.

30 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Poměr mezi produktem Q(t) a souhrnným vstupem N(t) představuje souhrnnou produktivitu faktorů SPF(t) Q(t) na makroekonomické úrovni představuje hrubý domácí produkt ve stálých cenách (reálný HDP) N(t) agregovanou práci a kapitál

31 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Růst SPF je výsledkem souhrnného působení kvalitativních změn, resp. intenzivních faktorů růstu. V tomto obecném pojetí není SPF žádným komplikovaným konceptem. Problémy a rozdílná pojetí nastávají především při konkretizaci souhrnného (agregovaného) vstupu.

32 Intenzivní faktory růstu
Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

33 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu.

34 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Jedním faktorem je souhrnné vyjádření vstupů N(t), které vyjadřuje celkové množství práce a kapitálu (případně dalších zdrojů: energie, materiálu, nakupovaných služeb, apod.) vstupující do procesu tvorby produktu. Druhým faktorem je souhrnná produktivita faktorů SPF vyjadřující souhrn působení kvalitativních nebo-li intenzivních faktorů.

35 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Rozhodující je dynamická úloha, která zkoumá vztah mezi dynamickými charakteristikami. Budeme tedy usilovat o to abychom dokázali vyhodnotit zda a do jaké míry na vývoj produktu působí vývoj souhrnných vstupů, což je vhodné označit jako faktor extenzivní, nebo vývoj SPF, což je faktor intenzivní.

36 Produkční funkce se souhrnným vstupem
Pro výpočet SPF(t) používá růstové účetnictví přibližný vztah Lze použít i přesný výraz Rozdíly ve výsledcích jsou patrné z následujícího diagramu g(SPF) = g(Q) - g(N) g(SPF) = g(Q) - g(N)

37 Produkční funkce se souhrnným vstupem

38 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje
Relace mezi dynamickými charakteristikami je vhodné označit jako dynamické parametry. Některé z nich mají velmi užitečnou interpretaci. Mohou například vyjadřovat podíl vlivu extenzivních nebo intenzivních faktorů na vývoji produktu. K tomu je účelné využít klasifikaci vývojů uvedenou v článku: Agregátní produkční funkce a podíl vlivu intenzivních faktorů. Statistika, č.2, 2007.

39 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje
Pro toto odvození byla využita rovnice z které lze získat logaritmováním výchozí výraz pro indexy Z této rovnice pak byly odvozeny následující dynamické parametry

40 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje
dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity

41 Dynamický parametr intenzity a extenzity

42 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje
uvedenými dynamický parametry platí vztah Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení. i sgnG(SPF) + e sgnG(N) = 1 nebo l i I + I e l = 1

43 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje
Výhody parametrů intenzity a extenzity: snadná časová srovnatelnost, nemají žádná prostorová omezení, umožňují snadnou srovnatelnost zemí, podniků apod. jde o bezrozměrné veličiny, snadná použitelnost, jednoznačnost výsledků, vztah zohledňuje růsty, poklesy a kompenzace, výpočet je transparentní a přesný

44 Dvoufaktorové produkční funkce
Nyní budeme předpokládat místo jednoho souhrnného (agregovaného) vstupu, dva dílčí vstupy a to práci L a fyzický objem kapitálu K. Jakmile uvažujeme na straně vstupů nějakou strukturu vzniká problém vyjádření jejich možné substituce.

45 Dvoufaktorové produkční funkce
Klíčový byl příspěvek Solowa (1957), který jednoduchým způsobem teoreticky rozvinul spojení mezi produkční funkcí a indexem produktivity. Solow (1957) vyšel z produkční funkce: souhrnné vstupů lze vyjádřit například takto Q(t) = SPF(t) F[L(t), K(t)] N(t) = L(t) a .K(t) (1-a)

46 Dvoufaktorové produkční funkce
Tak lze získat tradiční Cobbb-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu. Q(t) = SPF(t). L(t) a .K(t) (1-a)

47

48 krác.soc.dávek, snížení daní
občanská práva protiválečná hnutí Clinton New York dvojčata Stagflace Watergate krác.soc.dávek, snížení daní válka v Iráku hypoteční krize Regan

49 zlatý růst stagflace ropná krize transformace světová krize

50 urychlení a otevírání Teng Siao-ping
Tibet povstání napětí se SSSR potlačení studentského hnutí světová krize smrt Mao CeTunga banda č kulturní revoluce

51 zlatý růst ropná krize perestrojka

52 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.