ELEKTŘINA VY_32_INOVACE_05-22 Ročník: VI. r. Vzdělávací oblast:

Prezentace na téma: "ELEKTŘINA VY_32_INOVACE_05-22 Ročník: VI. r. Vzdělávací oblast:"— Transkript prezentace:

1 ELEKTŘINA VY_32_INOVACE_05-22 Ročník: VI. r. Vzdělávací oblast:
Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Elektřina Téma: Elektrická síla Jméno autora: Jaroslava Vondráčková Vytvořeno dne: Metodický popis, (anotace): Obsahuje druhy nábojů, charakterizuje elektrické pole, vznik iontů, elektrování, stavbu atomu a úlohu na přemýšlení VY_32_INOVACE_05-22

2 ELEKTRICKÁ SÍLA Blesk – obrovská elektrická síla v přírodě

3 Trocha historie Staří Řekové si všimli, že když se jantar tře suchým hadříkem, začne přitahovat vlasy nebo jiné lehké věci. Protože se jantar řecky řekne élektron, nazvali sílu, kterou jantar způsobil, elektrická síla. Elektrická síla může způsobit elektrický proud. Ten pak dělá něco užitečného: například uvede do provozu počítač, pračku, motory různých zařízení, rozsvítí lampy.

4 Elektrické vlastnosti látek
Tělesa se mohou třením dostat do stavu, ve kterém působí silou na jiná tělesa. Tělesa se v tomto stavu nazývají tělesa zelektrovaná. Říkáme, že tato tělesa jsou elektricky nabitá nebo že na nich je elektrický náboj. Síla mezi zelektrovanými tělesy může být přitažlivá i odpudivá.

5 Elektrické náboje jsou různé
Elektrický náboj, který vznikne třením skleněné tyče, přitahuje nabité pravítko. Elektrický náboj, který vznikne třením pravítka, odpuzuje nabité pravítko Jsou to tedy náboje dvou různých druhů. Lidé nazvali jeden druh náboje kladný a druhý záporný. Když třeme skleněnou tyč, vznikne na ní kladný náboj. Záporný náboj vzniká třením plastů, třeba pravítka.

6 Jak si hrají pravítko a skleněná tyčka?

7 Elektrické náboje Kladný elektrický náboj označujeme znaménkem (+)
Záporný elektrický náboj označujeme znaménkem (–) Ostatní tělesa (bez elektrického náboje) označujeme slovem neutrální (přesněji elektricky neutrální). Stejné náboje se odpuzují. Nestejné náboje se přitahují. + + + - - + _-_ - +

8 Elektrické pole Okolo elektrického náboje i okolo nabitých těles je prostor, ve kterém se projevují přitažlivé i odpudivé elektrické síly. Okolí nabitých těles nazýváme elektrické pole. Elektrická síla se s rostoucí vzdáleností od nabitého tělesa zmenšuje. Elektrické pole můžeme zobrazit pomocí prostorových křivek, které nazýváme elektrické siločáry. Elektrická siločára ukazuje v každém bodu elektrického pole směr silového působení na náboj.

9 Umíš odpovědět? Může se těleso zelektrovat i třením o vzduch? Jestliže ano, uveď příklady. Znáš nějaký způsob, který zabraňuje zelektrování těles třením v případech, kdy to může být nepříjemné nebo dokonce nebezpečné? Doplň: Těleso záporně nabité a těleso nenabité se vždy ………………… Následující výrok vypadá jako odpověď kuchaře pilotům na otázku, co je dnes k obědu. Přesmyčkou ale získáte fyzikální veličinu: KRÁJENÝ BOK, LETCI

10 Částice látek Atom je neviditelná částice hmoty. Až v poslední době ho lze vidět zvláštními mikroskopy. Dlouhou dobu byl považován za nejmenší částici látky. Pro vysvětlení podstaty elektrování těles museli fyzici pochopit jeho stavbu. Kladli si otázky: Jak dochází k zelektrování těles? Kde se v tělesech bere náboj, jestliže se tělesa skládají z neutrálních atomů? Jsou atomy skutečně nedělitelné, jak naznačuje řecké slovo atomos (= nedělitelný)? Nejsou elektrické náboje uvnitř atomů?

11 Jednoduchý model atomu
Atom se skládá ze dvou částí: jádra a obalu. Jádro atomu soustřeďuje většinu hmotnosti atomu. Skládá se ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a neutronů, které nemají elektrický náboj, jsou elektricky neutrální. Kolem atomového jádra se pohybují elektrony – maličké částice se záporným elektrickým nábojem. Elektrony obíhající kolem jádra tvoří obal atomu. Náboj elektronu je stejně velký jako náboj protonu, liší se však znaménkem. V atomu je stejný počet protonů jako elektronů. Atom je elektricky neutrální.

12 Vznik iontů A kladný iont záporný iont proton elektron neutron
A jdu do světa! kladný iont záporný iont proton elektron neutron

13 Použitá literatura MACHÁČEK, Martin. Fyzika 6 pro základní školy a víceletá gymnázia. 3. vydání. Praha: Prometheus, ISBN RAUNER, Karel – hlavní autor. Fyzika pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Nakladatelství Fraus, ISBN Použité obrázky: [online]. c2011 [cit ]. RAUNER, Karel – hlavní autor. Fyzika 6 pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Nakladatelství Fraus, ISBN