Program rozvoje venkova

Prezentace na téma: "Program rozvoje venkova"— Transkript prezentace:

1 Program rozvoje venkova 2014 - 2020
Nejdůležitější změny pro zakázky od 5. kola příjmu (Pravidla – obecné podmínky, Příručka pro zadávání veřejných zakázek PRV) Ing. Viktor Simon MBA vedoucí oddělení pomoci, statistik a průřezových informací Ing. Michal Drábik kontrolor Oddělení kontrol projektových opatření Pištín

2 Program rozvoje venkova 2014 - 2020
Pravidla – obecné podmínky, kap. 9, písm. b)

3 Předpokládaná hodnota zakázky
zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění zakázky vyjádřená v penězích bez DPH k určení zejména finančního limitu, druhu zakázky, výše jistoty, atp. zadavatel nesmí rozdělit zakázky aby došlo ke snížení PH pod finanční limity a zadání v mírnějším druhu VŘ zadavatel stanoví PH před zahájením výběrového řízení (cenového marketingu) PH se stanoví za všechny provozní jednotky zadavatele jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání zakázek nebo některých jejich kategorií, může se PH zakázky stanovit na úrovni této jednotky

4 Předpokládaná hodnota zakázky – rozšířené pojetí
Do PH se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na zakázku PH změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci (pokud si zadavatel změny vyhradí) při stanovení PH je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných dodávek, služeb či stavebních prací, které tvoří jeden funkční celek (věcná a místní souvislost) a jsou zadávány v časové souvislosti PH zadavatel stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění nejsou-li k dispozici vychází zadavatel z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem Funkční celek a časová souvislost – nová formulace, jedná se však stále o stejné principy, SZIF bude tedy posuzovat stále stejně: Zadavatel stanoví předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla: a) všechna plnění, jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek Uvědomit si význam funkčního celku – tzn., že všechna plnění jsou na sobě závislá nelze je funkčně oddělit (jedno či více plnění je bezpodmínečně a funkčně vázáno na druhém), nelze je realizovat bez sebe. Nápomocné otázky z pohledu zadavatele: Z jakého důvodu spolu zakázky souvisí či naopak nesouvisí? Jaký mělo pro zadavatele význam zadat zakázky odděleně či naopak dohromady? b) všechna obdobná a spolu související plnění pro splnění daného účelu, přičemž související plnění (ta, která spolu místně, věcně a časově souvisí)

5 Určení druhu VŘ na základě předpokládané hodnoty zakázky

6 Způsob stanovení PH u zakázky rozdělené na části
Je-li zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je zakázka zadávána v jednom nebo více výběrových řízeních (cenovém marketingu), nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou Koncept jedné zakázky součet předpokládaných hodnot částí zakázky musí zahrnovat PH všech plnění, která tvoří jeden funkční celek (věcná a místní souvislost) a jsou zadávána v časové souvislosti. Každá část zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové PH zakázky.

7 Způsob stanovení PH u zakázky rozdělené na části
Zvláštní výjimka jednotlivá část zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími PH této části v případě, že celková PH všech takto zadávaných částí zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné PH Příklad Jedna zakázka na dodávky strojového vybavení s PH 2,1 mil. Kč = zakázka vyšší hodnoty (povinnost otevřené výzvy). Rozděleno na část s PH 1,8 mil. Kč (stále platí pro tuto část zakázky povinnost otevřené výzvy!!) a na část s PH 300 tis. Kč (14,3 % PH zakázky – možno tuto druhou část zakázky zadat cenovým marketingem). NOVÉ TRENDY PROMÍTNUTÉ I MIMO ZZVZ ZZVZ nyní neobsahuje zákaz dělení zakázky, přesto zadavatel musí sčítat PH všech částí zakázky. Motivace dělit předmět plnění na části tak, aby se o každou část zakázky mohl ucházet maximální počet dodavatelů podpora malých a středních podniků přiměřenost kvalifikačních požadavků – ve vazbě na část zakázky

8 Program rozvoje venkova 2014 - 2020
Příručka pro zadávání veřejných zakázek PRV, verze 3

9 Přehled nejdůležitějších změn v Příručce
Doplnění nové zákonné zásady přiměřenosti (stejně jako v ZZVZ) Rozšíření možností pro vyloučení účastníka VŘ dle ZZVZ (odst. 4.3 Příručky) Úpravy v části lhůt pro podání nabídek Nově definovaný střet zájmů (dle § 44 ZZVZ) Změny uzavřených smluv Úprava počtu příloh Příručky a ustanovení o jejich závaznosti

10 Dosavadní znění Příručky Aktuální znění Příručky podle ZZVZ
Pojmy v Příručce Dosavadní znění Příručky Aktuální znění Příručky podle ZZVZ Uchazeč – dodavatel, který podal nabídku ve výběrovém řízení Účastník – dodavatel, který podal nabídku ve výběrovém řízení, nebo byl vyzván k podání nabídky Zájemce – dodavatel, který byl ve výběrovém řízení vyzván zadavatelem k podání nabídky Subdodavatel – FO/PO, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce pro dodavatele Poddodavatel – FO/PO, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce pro dodavatele

11 Nová zásada přiměřenosti – odst. 2.1 Příručky
Zásady postupu zadavatele: transparentnosti (poskytování informací, plnění uveřejňovacích povinností) rovného zacházení (zajištění stejných příležitostí pro všechny zadavatele např. možnost doplnění nebo objasnění) zákazu diskriminace (špatné nastavení kvalifikačních požadavků, použití jednacího řízení bez uveřejnění) přiměřenosti (proporcionality) Zavedena evropskými směrnicemi. Přiměřenost = nastavení parametrů ZŘ tak, aby rozumně odpovídaly charakteru, předmětu, rozsahu a složitosti dané VZ (sledovanému cíli) a byly opodstatněné: kvalifikace, podmínky účasti, lhůty.

12 Střet zájmů – odst. 2.5 Příručky
situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu výběrového řízení nebo mají/mohly by mít vliv na výsledek výběrového řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým řízením zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů a v případě zjištění střetu zájmů přijme k jeho odstranění opatření k nápravě Zájem osob = zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele Příloha č. 5 Příručky – Prohlášení o neexistenci střetu zájmů – zadavatel si vyžádá písemné ČP všech osob, které posuzují nebo hodnotí nabídky (odst Příručky). Výklad: Jedná se o možnost ovlivnit výběr nabídky. Podstata slovního obratu „Střet zájmů“ směřuje k situaci – „já (či společnost v mém zájmu) zakázku vyhraji a před tím jsem to nějak ovlivnil“. Povinnost předcházet střetu zájmů (tedy postupovat tak, aby k nim nedocházelo) je obecné povahy a nelze ji považovat za splněnou pouhým získáním čestných prohlášení od členů komise, osob zastupujících zadavatele či přizvaných odborníků. Zadavatel by se měl snažit bránit vzniku situací, které mohou střet zájmů vytvořit. V případě zakázek na stavební práce tak například bude zjevně nevhodné, aby se členem komise stala osoba, která je v pracovním nebo jiném poměru u dodavatele, který se může zakázky reálně účastnit. Pokud zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí jakékoliv indicie nasvědčující tomu, že dochází ke střetu zájmu, je povinen přijmout opatření k nápravě = zakročí a zamezí osobám, u kterých střet zájmu zjistil, účastnit se dalšího průběhu zadávacího řízení. Pokud zjistil, že již uvedené opatření není možné, neboť již došlo ke zvýhodnění určitého dodavatele (např. tím, že tento dodavatel dostal určité informace, které nebyly přístupné ostatním účastníkům řízení, nebo že je dostal v předstihu), pak dodavatele, který byl zvýhodněn, vyloučí (či zruší výběrové řízení).

13 Zadávací podmínky – odst. 3.2.1 Příručky
Součástí oznámení o zahájení výběrového řízení / výzvy k podání nabídky musí být základní informace o zakázce a výběrovém řízení. Oznámení musí přímo či nepřímo obsahovat alespoň tyto údaje: a) Identifikační údaje zadavatele ; b) Název zakázky; c) Druh zakázky (dodávky, služby nebo stavební práce); d) Lhůta a místo pro podání nabídky; e) Předmět zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky; f) Pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují i) kritéria hodnocení, ii) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a iii) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii; (nově upraveno, vychází ze ZZVZ)

14 Zadávací podmínky – odst. 3.2.1 Příručky
Součástí oznámení o zahájení výběrového řízení / výzvy k podání nabídky musí být základní informace o zakázce a výběrovém řízení. Oznámení musí přímo či nepřímo obsahovat alespoň tyto údaje: g) Způsob jednání s účastníky, pokud hodlá zadavatel s účastníky jednat podle odst. 3.4 Příručky; h) Podmínky a požadavky na zpracování nabídky, jaké údaje týkající se předmětu zakázky a jeho realizace mají účastníci v nabídkách uvést, aby mohl zadavatel posoudit soulad nabídky se zadávacími podmínkami,; i) Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny; j) Doba a místo plnění zakázky; k) Požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připouští; l) Pravidla pro vysvětlení zadávacích podmínek dle odst Příručky.

15 Zákaz značkové specifikace – odst. 3.2.3 a 3.2.4 Příručky
3.2.3 Není-li to odůvodněno předmětem zakázky (např. kompatibilita s již existujícím zařízením zadavatele), zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky v rámci zadávacích podmínek stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu Odkaz podle odst může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek bez použití takového odkazu nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. Pro takovéto odkazy zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

16 Zákaz značkové specifikace – odst. 3.2.3 a 3.2.4 Příručky
ze znění podmínky vyplývá, že se jedná o výjimku pro specifičtější výrobky, které nelze objektivně popsat či je-li to odůvodněno zvláštností předmětu zakázky, neplatí např. pro běžný stavební materiál jako jsou cihly, střešní tašky atp. připuštění rovnocenných řešení nemůže být nově v zadávací dokumentaci uvedeno paušálně pro celé zadávací podmínky či jejich části, ale musí být výslovně uvedeno u každého jednotlivého odkazu

17 Lhůta pro podání nabídek – odst. 3.3 Příručky
Lhůtu pro podání nabídek stanoví zadavatel vždy s ohledem na předmět zakázky v oznámení výběrového řízení stanovením konce lhůty pro podání nabídek. Lhůta stanovená podle Příručky počíná dnem uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení nebo odesláním výzvy k podání nabídky. Lhůta pro podání nabídek nesmí být: a) u zakázek malého rozsahu kratší než 10 kalendářních dnů, b) u zakázek vyšší hodnoty kratší než 15 kalendářních dnů a kratší než 30 kalendářních dnů v případě zakázek, jejichž předpokládaná hodnota dosáhne nejméně hodnoty nadlimitní sektorové veřejné zakázky podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. Aktuálně je hodnota nadlimitní sektorové VZ určena NV č. 172/2016 Sb. na ,- Kč pro zakázky na dodávky a služby a ,- Kč pro zakázky na stavební práce.

18 Vysvětlení zadávacích podmínek – odst. 3.3 Příručky
Vysvětlení zadávacích podmínek (odst a Příručky) – dříve „dodatečné informace k zadávacím podmínkám“: Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel odešle vysvětlení zadávacích podmínek, případně související dokumenty, nejpozději do 2 pracovních dnů po doručení žádosti. obě červeně vyznačené lhůty byly nově sjednoceny pro zakázky malého rozsahu a vyšší hodnoty

19 Posouzení a hodnocení nabídek – odst. 4.3 Příručky
4.3.9 Hodnocení nabídek provádí zadavatel, komise nebo pověřená osoba podle hodnotících kritérií uvedených v zadávacích podmínkách. Jako nejvhodnější nabídku vyhodnotí ekonomicky nejvýhodnější nabídku. otevření obálek posouzení nabídek hodnocení nabídek; nebo otevření obálek hodnocení nabídek posouzení nabídek (odst ) Možnost doplnění nabídky 4.3.3 Jestliže nabídka nesplňuje zadávací podmínky, může být účastník, který ji předložil, vyzván k jejímu doplnění nebo objasnění. Doplněním nebo objasněním nabídek nesmí být změněna celková nabídková cena a/nebo údaje a informace, které jsou předmětem hodnocení. za objasnění se nově považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek

20 Vyloučení účastníka– odst. 3.3.5 Příručky
Zadavatel může vyloučit účastníka pokud nabídka nesplňuje zadávací podmínky (4.3.4) Zadavatel může vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže: plnění nabízené účastníkem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů b) došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení výběrového řízení, není možné, došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka výběrového řízení při přípravě výběrového řízení, se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem e) se dodavatel pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele ve výběrovém řízení nebo f) se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení nebo po zahájení výběrového řízení závažného profesního pochybení

21 Ekonomická výhodnost nabídek – odst. 4.3 Příručky
Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality, případně jen podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu. Zadavatel může rovněž stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění. Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Odst Příručky uvádí možná kritéria kvality. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky (např. smluvní pokuty či sankce, splatnost atp.). např.: technická úroveň, estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob

22 Změna smlouvy Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky (odst Příručky) (§222) Za podstatnou se považuje taková změna, která by: a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním výběrovém řízení, pokud by zadávací podmínky původního výběrového řízení odpovídaly této změně, b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

23 Změna smlouvy malého rozsahu (změna de minimis) odst. 4.4.5 Příručky
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než: a) 10 % původní hodnoty závazku, nebo b) 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na zakázku na stavební práce. Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn (absolutní hodnota) Příklad: Pokud zadavatel např. u zakázky na stavební práce provede změnu nahoru (tzn. přidá jedno okno) a změnu dolů (tzn. odebere jedny dveře), tak se do 15 % započítává změna plusová i mínusová (absolutní hodnota). okno ,- Kč dveře ,- Kč změna celkem = ,- Kč Načítání v uvedeném příkladu přes absolutní hodnotu změn je dle Evropské Komise (a přeneseně dle MMR) nejbezpečnějším přístupem v aplikaci této podmínky. Není však vyloučeno, že rozhodovací praxe toto upraví (např. do limitu jen nápočet víceprací). Tato úprava však nebude dříve než za několik let, až dle rozhodovací praxe soudů.

24 Změna smlouvy dle odst. 4.4.6 Příručky (§222 odst.5)
Důvodem je nezbytnost Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním výběrovém řízení, b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

25 Změna smlouvy dle odst. 4.4.6 Příručky (§222 odst.5)
Realizace tzv. klasických víceprací, jež byly v dřívější právní úpravě ZVZ § 23 (5 a 6) zadávány prostřednictvím JŘBÚ, jsou nově koncipovány jako nepodstatná změna závazku ze smlouvy. Nově je zadavatel v případě naplnění těchto podmínek oprávněn přistoupit přímo k jednání o změně závazku s dodavatelem. Pro možný přezkum postupu zadavatele je však nutno doložit skutečnosti, jež opravňovaly zadavatele přistoupit k tomuto jednání (např. souborem změnových listů, kde budou vyznačeny veškeré změny ve srovnání s původní smlouvou na realizaci veřejné zakázky s odborným odůvodněním těchto změn). Nezbytnost je nutné vykládat jako nezbytnost k dokončení a naplnění účelu (původního záměru), za jakým je konkrétní veřejná zakázka realizována. Vícepráce musejí být do jisté míry zadavatelem v dobré víře nepředvídané (byť ne nutně nepředvídatelné). Jinak by zadavatel mohl úpravu zadávacího řízení pro část veřejné zakázky zcela obejít a dodatečně tuto část zadat jako vícepráce, což by bylo v rozporu se zásadou transparentnosti Např.: změna materiálů v konstrukci cesty z důvodu jiné únosnosti podloží (popř. navýšení konstrukčních vrstev) při zachování parametrů cesty

26 Změna smlouvy dle odst. 4.4.7 Příručky (§222 odst.6)
Důvodem je nepředvídatelnost Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku se nepovažuje změna, a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, b) nemění celkovou povahu zakázky a c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce. Např.: živelné pohromy, špatná geologie, změna norem (materiál již nelze použít či už se nevyrábí)

27 Změna smlouvy dle odst. 4.4.9 Příručky (§222 odst.9)
Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na zakázku taková ustanovení. Celkový cenový nárůst související se změnami podle odst (změny nezbytné) a (změny nepředvídatelné) při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku. změny nezbytné 50% v AH + změny nepředvídatelné 50% v AH – neprovedené práce jsou nižší než 30 % původní hodnoty

28 Změna smlouvy – záměna jedné nebo více položek stavebních prací (odst
Změna smlouvy – záměna jedné nebo více položek stavebních prací (odst Příručky) (§222 odst.6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám, b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší, c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

29 Děkuji za pozornost