Evropské vládnutí po eurokrizi a role mezivládních institucí

Prezentace na téma: "Evropské vládnutí po eurokrizi a role mezivládních institucí"— Transkript prezentace:

1 Evropské vládnutí po eurokrizi a role mezivládních institucí
Robert Zbíral Instituce EU,

2 Ticho před bouří: lisabonská východiska
Rada a ER fakticky jen formalizace tehdejšího stavu a drobné změny Rada osoba stálého předsedy ve FAC „reforma“ hlasování QMV další posuny spíše nepřímo (větší vliv EP) ER získání pozice oficiální instituce nová funkce stálého předsedy

3 Střih do bouře: mimořádné události si žádají mimořádné reakce
hlavní teze: krize v eurozóně výrazně posílila roli mezivládních institucí v integračním procesu prvky změny ve struktuře mezivládních orgánů a vztazích mezi nimi koordinace místo integrace a rozvoj nových oblastí spolupráce dopady nástupu krizového managementu dynamika mocenských vztahů mezi státy / politiky legitimita a kontrola mezivládního rámce

4 Struktura a vztahy mezivládních institucí
v minulosti: Rada a ER jako propojené nádoby nově: vertikální i horizontální roztříštění mezivládního spektra vertikální Evropská rada jako exekutivní orgán Rada jako legislativní orgán spolupráce (včetně přípravy) nepříliš dobrá (GAC a ER jiné předsednictví) horizontální základní dělení: eurozóna a ti mimo (mimo na stálo vs mimo na dlouho vs nadšení „přibližovači“) Evropská rada vs eurosummity problém „jak se zbavit nechtěných hostů“ Rada vs euroskupina poté řada dalších projektů s různým počtem států Fiskální kompakt (25), Pakt euro plus (23), Jednotný mechanismus dohledu (25), ESM vystupování nadnárodní institucí se nijak nerozpadá, mezivládních výrazně

5 Dopady nástupu krizového managementu v ER
prudký nárůst frekvence setkávání kolem 10 summitů ročně standardní, mimořádné a neformální summity (+od 2012 oficiální eurosummity) negativa: mnohdy živelná a zmatená příprava Hollande: pravidelně jednou za měsíc? již nenaznačovány obecné vize, ale přijímána konkrétní řešení Závěry mnohem obsáhlejší, přímo formulují podobu opatření přebírání legislativní iniciativy buď přímo, nebo pomocí úkolování zvláštních skupin odpovědných ER Komise často jen poslušně provádí Van Rompuy: „v krizi nacházíme limity institucí založených na svěřených pravomocích“ EFSF jako akciová společnost vlastněná členy eurozóny Fiskální kompakt jako zvláštní mezinárodní smlouva dtto ESM (navíc účinný ještě před změnou primárního práva)

6 Koordinace místo integrace a rozvoj nových oblastí spolupráce
ekonomika a finance dominují programu ER zahraniční věci nebo bývalý „třetí pilíř“ ustupují do pozadí opatření reaktivní i preventivní jde hlavně o nové oblasti spolupráce hospodářská a měnová politika (např. čl. 119 SFEU): role jen pro státy neutlačuje stávající komunitarizované oblasti nové způsoby zásahu dotčeno jádro suverenity států politická koordinace upřednostněna před legislativou často chybí jasný cíl opatření, postačuje snaha o „zlepšení“ či „zabránění nejhoršímu“

7 Ekonomika jako priorita jednání ER (2007-2013)
Procentuální podíl „ekonomiky“ v Závěrech ER (summity březen, prosinec)

8 Slovní rozptyl v prohlášení eurosummitu (březen 2011)

9 Vrůst vlivu velkých států aneb kdo rozhoduje?
prakticky: rozhodují velcí a bohatí DE jako jasný lídr, FR sekunduje (direktoriát) bilaterální (před)summity a následné potvrzování na ER UK mimo, jižní křídlo slabé, východ hraje stále druhé housle (snaha Polska?) stejné podmínky pro malé i velké státy? (Španělsko vs Irsko a Řecko) formálně: posuny v rozhodovacích mechanismech demontáž práva veta, obrácené většiny (FK) ESM: hlasy dle finanční síly (pro většinu stačí 5 MS ze 17, DE sama blokace) ale: posun od vůle států k vůli hlav států a vlád také viděno u upřednostnění neformálního charakteru vyjednávání

10 Osobnostní vztahy jako klíčový parametr ER
hlavy států a vlád Merkelová: zprvu pasivní přístup, pak aktivní mezivládní linie (BVerfG, FDP, něm. voliči) + Sarkozy: následuje něm. pozici, osobnostně neoblíbený -> Merkozy kritika ze strany Junckera, únor 2012 a dopis 12 (Merkozy mimo) po zvolení Hollanda nadšení, větší podpora hosp. růstu (Rajoy, Monti) role stálého předsedy Corbett: „předseda musí být dobrý honák krav“ Van Rompuy využil krize jako příležitosti hlavním zdrojem moci čas pozitiva osobnostní vlohy pro tvorbu kompromisu; administrativně výkonný (dobrý kabinet); získáno také předsednictví eurosummitů negativa dle některých přílišná obhajoba pozic tandemu; malá šance na skutečnou iniciativu vůči státům větší manévrovací prostor po odchodu Sarkozyho předseda Komise (Barosso) v ER slabá pozice (malý stát, špatné vztahy s jinými státníky) slušně vycházel s Van Rompuym, koordinace postupu (pondělní snídaně) předseda EP (Schulz) drtivá kritika vystupování ER, snaha o získání trvalého místa u stolu

11 Otázka legitimity a kontroly ER
optimistický pohled: největší legitimita z institucí EU praxe: občané i trhy čekali (a věřili v) pouze na zásahy ER projednávaná opatření mají přímý dopad na vnitrostátní politiku (pády vlád atd.) pesimistický pohled: netransparentnost, nulová kontrola, nadvláda silných tlak na jednotu upozaďuje soutěž politických myšlenek stávají se některé státy protektoráty jiných? přesun autority ne na EU, ale na jiné země kontrola ER nár. parl. vyžadují informace a diskuzi, nikde neurčován mandát EP: stálý tlak na zvýšení vlivu, používání proxy nástrojů (rozpočet, jmenování) kontrola ER nepřímo prostřednictvím kontroly nových rolí Komise? Soudní dvůr: ve své podstatě ER u přímých žalob stále mimo jurisdikci ale C-370/12 Pringle: přezkum rozhodnutí prostřednictvím předběžné otázky

12 Tlak mezivládního přístupu vs komunitární metoda
kritici: narušení institucionální rovnováhy oslabuje se obhajoba některých zájmů realisté: dosah komunitární metody neohrožen komunitární metoda (diskuze, vyvažování) nevhodná pro krizi postavení Komise ztráta exkluzivity, ER nabývá exekutivní dominance příklad přípravy six-packu v řadě záležitostí ale zisk nových pravomocí (FK, semester) její role spíše implementační a kontrolní (strážkyně dohod) důležitá odbornost a neutralita: jaká míra politizace (vůči státům i EP?) postavení EP často na vedlejší koleji, ale bojuje příklad války o Schengenský hodnotící mechanismus, posun v pojetí jednotného mechanismu dohledu akce a reakce v „konfliktu“ obou přístupů FK jako budoucí součást primárního práva, předseda Komise jako člen euro summitů

13 Zhodnocení efektivity mezivládního rámce v krizi
vytvoření neuvěřitelně složitého a propleteného systému pro řešení a prevenci krizí optimista bezprostřední nebezpečí zažehnáno politici jednají, ukázali vůli zachránit euro řada rozhodnutí šla odvážně za rámec „možného“ pesimista kvantitativní výzkumy naznačují velmi malý dopad rozhodnutí summitů na trhy (Smeets a Zimmermann 2013) další odcizení EU od občanů, hrozba tlaků na odchod / rozpad realista schopnost reagovat pouze při zásadním tlaku z vnějšku u řady nových nástrojů přetrvává dojem makulatury skutečné ovlivnění (omezení) vnitrostátní politiky všech zemí?

14 Výhled do budoucna FR-DE tandem možná kritizovaný, ale dostaneme se někam bez něj? jaký bude přechod ER do pokrizové fáze? obracení pozornosti k zahraniční politice, organizace monotématických summitů ale opět krize: záchrana Řecka vol. 3 a uprchlíci další rozvoj vícerychlostní integrace nebo konsolidace dělení jádro/periferie? eurozóna jako pevná koalice při rozhodování? dopad nového obsazení po roce 2014 vyvinuly se už zvyklosti u obsazení či nikoli?