Síla a skládání sil Ing. Jan Havel.

Prezentace na téma: "Síla a skládání sil Ing. Jan Havel."— Transkript prezentace:

1 Síla a skládání sil Ing. Jan Havel

2 ANOTACE Kód EVM: K_INOVACE_2.FY.15
Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/ Vytvořeno: únor 2013 Ročník: 2. ročník – osmileté gymnázium (RVP-G), Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Fyzika Tematický okruh Posuvné účinky síly Materiál slouží k výkladu vektorového skládání sil. V prezentaci jsou krok po kroku v názorných příkladech rozebrány základní situace, které mohou při skládání sil nastat. Učivo je ověřeno závěrečnými příklady. Materiál se využije v průběhu hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

3 Skládání sil Málokdy na těleso působí jedna síla  většinou působí větší množství sil zároveň Technický význam má znalost celkového působení všech sil [1]

4 Skládání sil Skládat síly znamená nahradit tyto síly jedinou silou, jejíž účinky na těleso jsou stejné jako skládané síly Skládané síly nazýváme složky Výslednou sílu nazýváme výslednice sil Výslednice je dána svojí velikostí, působištěm a směrem

5 Rovnoběžné síly stejného směru
Nejjednodušší případ Výslednice má velikost danou součtem velikosti složek |F| = |F1| + |F2| Směr výslednice je stejný jako směr jednotlivých složek graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly:

6 Rovnoběžné síly stejného směru
Nejjednodušší případ Výslednice má velikost danou součtem velikosti složek |F| = |F1| + |F2| Směr výslednice je stejný jako směr jednotlivých složek graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly:

7 Rovnoběžné síly stejného směru
Nejjednodušší případ Výslednice má velikost danou součtem velikosti složek |F| = |F1| + |F2| Směr výslednice je stejný jako směr jednotlivých složek graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly:

8 Rovnoběžné síly opačného směru
Výslednice má velikost danou rozdílem velikosti složek |F| = |F1| - |F2| Směr výslednice je stejný jako směr větší ze složek

9 Rovnoběžné síly opačného směru
Výslednice má velikost danou rozdílem velikosti složek |F| = |F1| - |F2| Směr výslednice je stejný jako směr větší ze složek

10 Rovnoběžné síly opačného směru
Výslednice má velikost danou rozdílem velikosti složek |F| = |F1| - |F2| Směr výslednice je stejný jako směr větší ze složek

11 Vzájemně kolmé síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

12 Vzájemně kolmé síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

13 Vzájemně kolmé síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

14 Vzájemně kolmé síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka Velikost můžeme určit pomocí pythagorovy věty

15 Různoběžné síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

16 Různoběžné síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

17 Různoběžné síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

18 Různoběžné síly graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Síly doplníme na rovnoběžník a výslednice je jeho uhlopříčka

19 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

20 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

21 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

22 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

23 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

24 Větší množství sil graficky  na koncový bod první síly připojíme počáteční bodu druhé síly. Výslednice je spojnice počátečního bodu první síly a koncového bodu druhé síly Předchozí pravidlo opakujeme – síly spojíme za sebe „do jednoho hada“ Výslednice je spojnice úplného počátku a úplného konce:

25 Rovnoběžné síly stejného směru neležící na jedné přímce
Musíme určit působiště – graficky nebo početně Výslednice má velikost danou součtem velikosti složek |F| = |F1| + |F2|

26 Rovnoběžné síly stejného směru neležící na jedné přímce
Obě síly vzájemně prohodíme a libovolné z nich změníme orientaci:

27 Rovnoběžné síly stejného směru neležící na jedné přímce
Spojnice koncových bodů takto přesunutých sil tvoří průsečík s úsečkou, na které jsou působiště složek  tento průsečík je působiště výslednice

28 Rovnoběžné síly stejného směru neležící na jedné přímce
Výslednice má velikost danou součtem velikosti složek |F| = |F1| + |F2|

29 Rovnoběžné síly opačného směru neležící na jedné přímce
Musíme určit působiště – graficky nebo početně Výslednice má velikost danou rozdílem velikosti složek |F| = |F1| - |F2|

30 Rovnoběžné síly opačného směru neležící na jedné přímce
Obě síly vzájemně prohodíme a libovolné z nich změníme orientaci:

31 Rovnoběžné síly opačného směru neležící na jedné přímce
Spojnice koncových bodů takto přesunutých sil tvoří průsečík s úsečkou, na které jsou působiště složek  tento průsečík je působiště výslednice

32 Rovnoběžné síly opačného směru neležící na jedné přímce
Výslednice má velikost danou rozdílem velikosti složek |F| = |F1| - |F2|

33 Příklady k procvičení Urči výslednici sil i velikosti 30N a 50N, pokud
Jsou rovnoběžné stejného směru Rovnoběžné opačného směru Vzájemně kolmé Svírají spolu úhel 60° Jsou rovnoběžné, stejného směru, neležící na jedné přímce Jsou rovnoběžné, opačného směru, neležící na jedné přímce

34 Zdroje a použitá literatura
[1] NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEZNÁMÝ. Skládání sil [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Není-li uvedeno jinak, jsou obrazové materiály dílem autora, vytvořené v open-source sw Inkscape, případně jde o fotografie pořízené autorem materiálu