Obr. 1 ATMOSFÉRA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Kršková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN.

Prezentace na téma: "Obr. 1 ATMOSFÉRA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Kršková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN."— Transkript prezentace:

1 Obr. 1 ATMOSFÉRA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Kršková. Dostupné z Metodického portálu ISSN , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 ATMOSFÉRA Z řečtiny: atmos ‒ pára, sphaira ‒ koule Co to je? = souvislý plynný obal Země Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici, plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí může být tzv. Karmanova hranice (100 km nad hladinou světového oceánu). Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravitační silou. Jakou má funkci? Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď. odděluje planetu od okolního vesmíru chrání Zemi před přímým působením slunečního záření tím, že pohlcuje UV záření Chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

3 Vrstvy atmosféry EXOSFÉRA TERMOSFÉRA MEZOSFÉRA STRATOSFÉRA TROPOSFÉRA
Obr. 2 Vrstvy atmosféry 500 km EXOSFÉRA 85 km TERMOSFÉRA 50 km MEZOSFÉRA 10‒16 km STRATOSFÉRA TROPOSFÉRA

4 TROPOSFÉRA Která vrstva
je nejnižší část atmosféry zahrnuje 90 % hmotnosti atmosféry vyskytují se zde nejvýznamnější povětrnostní jevy vzniká zde počasí Obr. 3 Na rovníku je troposféra mocná kolem 18 km, směrem k pólům její tloušťka klesá a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km. Celková teplota je v rozmezí 17 °C až do ‒52 °C. V troposféře se odehrává naprostá většina toho, co ovlivňuje náš život.

5 Která vrstva STRATOSFÉRA
obsahuje OZÓNOVOU VRSTVU, která pohlcuje UV záření nebezpečné pro živé organismy Obr. 4 UV záření je pro člověka neviditelné, někteří živočichové jej ale vnímají. Jeho zdrojem je Slunce. Ozonová díra nad Antarktidou Nachází se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Až do 30 km je v ní stálá teplota od ‒45 do ‒75 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonová vrstva, protože obsahuje vysokou koncentraci ozonu.

6 OZÓN Co je to? Ozón je relativně nestabilní molekula tvořená třemi atomy kyslíku (O3). Čím je užitečný? Ozón nacházející se ve stratosféře plní funkci „UV filtru“‒ štítu, který brání pronikání škodlivého krátkovlnného UV záření k zemskému povrchu. Čím je škodlivý? Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď. Ozón v přízemní atmosféře působí škodlivě na živé organismy, poškozuje dýchací orgány živočichů i rostlin. OZON (O3) vzniká působením: a) elektrických výbojů b) krátkovlnného UV záření na molekuly kyslíku

7 OZONOVÁ DÍRA Co je to? oblast stratosféry s oslabenou vrstvou O3
Ozonová díra nad Antarktidou – velikost Afriky Příčiny vzniku? Obr. 5 freony (chladicí zařízení, aerosoly, …) Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď. Důsledky? větší průnik UV záření, které je škodlivé

8 MEZOSFÉRA STRATOSFÉRA TROPOSFÉRA
Obr. 6 ÚKOL!!! Přiřaď k vrstvám atmosféry uvedené jevy a předměty. družice MEZOSFÉRA oblaka bouřka STRATOSFÉRA dopravní letadlo rogalo hořící meteorit TROPOSFÉRA meteorologický balón

9 Které plyny jsou zastoupeny v atmosféře?
Složení atmosféry Které plyny jsou zastoupeny v atmosféře? 21 % O2 78 % NO2 1 % vzácné plyny (0,038 % CO2, Ar, He, CH4, H2, vodní páry, ...) Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď. Atmosféra je směsí plynů, v níž jsou dále přítomny vodní kapičky, ledové krystalky a různé znečišťující příměsi původu přírodního (prachové částečky, pylová zrna) i antropogenního (produkty člověka). V důsledku intenzivního vertikálního promíchávání vzduchu se jeho složení do výšky asi 100 km téměř nemění.

10 JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN
ÚKOL!!! Přemýšlej, které planety mají atmosféru? MERKUR VENUŠE nemá horká atmosféra, CO2, CO Obr. 7 MARS Obr. 8 řídká atmosféra, CO2 Obr. 9 Kliknutím na název planety se zobrazí odpověď JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN Obr. 10 H2, He, NH3, CH4 Obr. 13 Uran Obr. 11 Obr. 12

11 Vznik atmosféry Jak a z čeho vznikla? původně ze sopečných plynů
s rozvojem života a rozšířením fotosyntetizujících sinic a řas se množství O2 postupně zvyšovalo až na dnešních 21 % Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď. Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16

12 Skleníkový efekt Je to proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření na povrch Země, ale nepropouští ho zase zpět do vesmírného prostoru. Obr. 17

13 Skleníkový efekt Proč vzniká?
příčina je v nadměrné koncentraci skleníkových plynů v atmosféře: vodní páry H2O, CO2, CH4 Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země byla −18 °C. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi. Antropogenní skleníkový efekt je označení pro příspěvek lidské činnosti k skleníkovému efektu. Je způsoben spalováním fosilních paliv, kácením lesů a globálními změnami krajiny. Antropogenní skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování. Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď.

14 CO2 CH4 PLYN PŘIROZENÉ ZDROJE UMĚLÉ dýchání organismů
rozklad org. látek v půdě vulkanická činnost odplyňování oceánů lesní požáry spalování fosilních paliv vypalování deštných pralesů CH4 bahenní plyn tlení těžba uhlí a zemního plynu chov hospodářských zvířat skládkování odpadů

15 2. HOŘENÍM CO (např. svítiplyn) 3. HOŘENÍM ORG. LÁTEK (např. methanu)
Oxid uhličitý Jakými 3 způsoby vzniká? 1. SPALOVÁNÍM C + O CO2 2. HOŘENÍM CO (např. svítiplyn) 2CO + O CO2 3. HOŘENÍM ORG. LÁTEK (např. methanu) CH4 + 2O CO2 + 2H2O

16 ZDROJE OBRÁZKŮ Obr. 1: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 2: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 3: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 4, obr. 5: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 6: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 7: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 8: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 9: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 10: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 11: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 12: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 13: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 14: [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 15: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

17 珪素鳥. Obr. 16: [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < CHRIS. Obr. 17: [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <