PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT

Prezentace na téma: "PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT"— Transkript prezentace:

1 PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT
Vybrané údaje o cizincích z třetích zemí a jejich rodinách v hlavním městě Praha Charakteristiky cílové skupiny relevantní z hlediska opatření a aktivit Akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT Pavel Bareš, Jan Kubát, Danica Schebelle, Zdeněk Uherek VÚPSV, v.v.i., EÚ AV ČR, v.v.i. 2016

2 Přehled použitých zkratek a pojmů
CTZ – cizinci z třetích zemí; Cizinci – souhrnné označení pro CTZ, občany zemí EU, EHP a Švýcarska Občan ČR – osoba s občanstvím ČR, bez ohledu na způsob jeho získání (tj. narození v zemi nebo splnění podmínek pro jeho nabytí), zahrnuje i osoby s dvojím občanstvím, z nichž jedno je občanství ČR; STP – státní příslušnost; SLDB 2011 – Sčítání lidu, domů a bytů 2011; CIS – Cizinecký informační systém MV ČR; HMP – Hlavní město Praha; Domácnost, HD – hospodařící domácnost dle definice ČSÚ; Rodina – rodinná domácnost tvořená jednou rodinou dle definice ČSÚ.

3 I. Cíl, východiska a zaměření analýzy

4 Cíl Zprostředkovat stěžejní informace o cizincích z třetích zemí (dále jen „CTZ“) a jejich rodinách žijících na území Hlavního města Prahy (dále jen „HMP“), které je z různých důvodů účelné zohledňovat při aktivitách na poli integrace cizinců, a jako takové by měly být odpovídajícím způsobem reflektovány také při tvorbě aktualizované Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců (dále jen „Koncepce“) a navazujících akčních plánů Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců (dále jen „Akční plán“; pozn.: odkazy na stávající Akční plán a Koncepci lze nalézt na závěrečném snímku prezentace - viz body (4) a (5)).

5 Zdůvodnění Sledování integračních a migračních procesů z rodinné perspektivy přináší kvalitativně odlišné poznatky od těch, které lze získat při vyhodnocení údajů týkajících se integrace jednotlivců (2); Současně platí, že i u programů zaměřených na integraci rodin budou odlišné požadavky oproti těm, které lze spojovat s integrací jednotlivce (2).

6 Východiska a zaměření analýzy
Při analýze byly využity metodiky a postupy ověřené v rámci projektu č. TD „Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí“ (dále jen „projekt“; projekt byl realizován s finanční podporou Technologické agentury České republiky) (1, 3); Nejdůležitějším hlediskem pro výběr okruhu údajů sledovaných byla ale jejich souvislost s tematickými oblastmi, kterým se věnují Koncepce a Akční plán, nebo to, zda se jedná o údaj, který může být určující pro vhodné zacílení integračních politik (základní charakteristiky CTZ a jejich rodin). Přitom bylo nezbytné věnovat pozornost také vybraným základním charakteristikám CTZ a jejich rodin.

7 II. Specifikace datových zdrojů

8 Přehled datových zdrojů
Údaje z Cizineckého informačního systému k (8); Údaje o domácnostech cizinců ze třetích zemí ze Sčítání lidu, domů a bytů (shromážděné k ) (7); Empirické šetření v rodinách s CTZ (údaje shromážděné v období červenec-září 2016).

9 Údaje z CIS 1/4 Údaje z CIS poskytují především tyto informace, respektive možnosti: základní údaje o počtu CTZ dle vybraných charakteristik, základní informace o rodinných či jiných vazbách u CTZ a možnost tvorby systému pro stanovení kvót a jejich konkrétní nastavení pro potřeby výběrových šetření; Hlavní výhodou těchto údajů je možnost získání nejvíce aktuálních údajů a také možnost sledovat trendy vývoje za určité období; Hlavní omezení spočívá v tom, že údaje relevantní k tématu rodin obsažené v CIS lze vnímat spíše jako indikativní.

10 Údaje z CIS 2/4 Do analýzy byly zahrnuty údaje o všech CTZ se zaevidovaným pobytem pobývajících v ČR. Byly zahrnuty všechny skupiny CTZ kromě osob se statutem mezinárodní ochrany; Postup, kdy jsou zařazeni CTZ s evidovaným pobytem, vede k získání úplnějších dat než dříve zvolený postup zařazení CTZ s „realizovaným pobytem“ v ČR, tj. osob, které mají v ČR platný pobytový status ke dni pořízení dat; Vzhledem k rozdílnému způsobu filtrování dat pro potřeby zařazení CTZ do skupiny analyzovaných CTZ pobývajících v HMP nelze údaje shromážděné v roce 2016 plně srovnávat s údaji z roku Důvodem je i odlišné datum shromáždění dat: k v roce 2015 a k v roce 2015; Mezi údaji z let 2015 a 2016 jsou i přes použití rozdílných postupů a rozdílné datum jejich sběru jen minimální rozdíly a údaje získané v letech 2015 a 2016 tak lze stále alespoň rámcově srovnat: nelze sice vzájemně porovnat konkrétní přesná číselná data, ale většinu všeobecných charakteristik CTZ v HMP a převažující trendy v HMP oba postupy zachycují prakticky shodným způsobem. I přes odlišnosti použitých dat tak je v zásadě možné provedení rámcového srovnání hlavních charakteristik a trendů v letech 2015 a 2016.

11 Údaje z CIS 3/4 Ani postup použitý nově v roce 2016 nezaručil získání naprosto přesných údajů a i tyto údaje se mírně odlišují od oficiálních statistických evidencí ČSÚ. Důvodem je, že ČSÚ při zpracování údajů z CIS používá také další filtrovací kritéria (6). Pro účely analýz týkajících se rodin CTZ ale byl nyní použitý způsob filtrování vyhodnocen jako nejvhodnější; Vzhledem k minimálním rozdílům v získaných datech od údajů o CTZ tříděných dle metodiky ČSÚ uvedené údaje plně postačují pro zachycení a popsání hlavních charakteristik CTZ v HMP a nejvýznamnějších trendů.

12 Údaje z CIS 4/4 Výrazněji je limitována pouze možnost srovnávání poznatků o CTZ s rodinnou či jinou vazbou zjištěných v roce 2016 s těmi, které byly získány v roce V roce 2016 byla totiž použita úplnější a zásadně odlišná metodika pro zjištění existence vazeb a jejich přiřazení k příslušným osobám. Údaje o CTZ s rodinnou či jinou vazbou na další CTZ žijící v ČR tak měly v roce 2016 zcela odlišný charakter než údaje shromážděné v roce 2015; Údaje o rodinných vazbách zjištěné v roce 2016 jsou úplnější. Dokládá to výrazně vyšší podíl osob s rodinnou vazbou při použití nové metodiky výpočtu. Zároveň přitom platí, že podíl osob s rodinnou vazbou je při použití nové metodiky vyšší všeobecně a rozdíly vyplývající ze změny metodiky se v podstatě ve stejné míře dotkly všech v rámci analýzy tříděných a srovnávaných skupin CTZ (podle věku, pohlaví, městské části). I přes použití odlišných dat se tak v roce 2016 potvrdily některé všeobecné charakteristiky CTZ v HMP a převažující trendy zaznamenané již v roce 2015.

13 Údaje ze SLDB 2011 Údaje o společně hospodařících domácnostech jsou k tématu rodin s CTZ relevantní a dobře využitelné. Lze přitom sledovat údaje za domácnosti, ve kterých žije CTZ, i za všechny CTZ žijící v těchto domácnostech; Pro detailnější analýzu jsou nejdůležitější údaje o rodinných domácnostech tvořených jednou rodinou. V projektu se předpokládalo, že tento typ domácností lze vnímat jako reprezentanta podstatné části rodin s CTZ; Podstatným limitem je desetiletá periodicita sběru a s tím spojená skutečnost, že tyto údaje jsou aktuální pouze v době bezprostředně po zpracování specifických dat ze SLDB (tento limit je dále zvýrazněn tím, že prodleva mezi získáním dat v terénu a zpracováním specifických dat ČSÚ je poměrně dlouhá, a tedy ani v této době již nejde o příliš aktuální údaje); Výhodou je naopak skutečnost, že nejde o pouze výběrový soubor, ale o vzorek pokrývající celou nebo téměř celou populaci CTZ v době sběru dat; Údaje ze SLDB také nabízejí řadu informací nad rámec statistických evidencí, které o CTZ vede ČSÚ a které publikuje s vyšší periodicitou; Údaje ze SLDB 2011 jsou platné k půlnoci z 25. na

14 Empirické šetření v rodinách s CTZ 1/3
Výběrová šetření obecně umožňují získat konkrétní vybrané informace o rodinách cizinců, respektive ověřit informace získané jinými postupy u konkrétních dotazovaných rodin. Tímto postupem tak lze získat informace přímo se týkající rodin CTZ (oproti CIS); Další výhodou je možnost operativního získání požadovaných údajů a možnost zajištění jejich dostatečné aktuálnosti (na rozdíl od údajů ze SLDB 2011); Nevýhodou jsou omezená vypovídací hodnota (malý vzorek, v podstatě nemožnost realizace reprezentativního šetření mezi cizinci) a další finanční a časové nároky spo­jené se shromažďováním dat.

15 Empirické šetření v rodinách s CTZ 2/3
Cíl: shromáždit stěžejní informace o rodinách CTZ v HMP, tj. např. informace o složení rodiny, její hlavní charakteristiky, hlavní charakteristiky jejích členů, život rodiny a členů rodiny v ČR, integrace členů rodiny atd.; V rámci implementace byl původní výzkumný design projektu „Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí“ upraven tak, aby nově získané poznatky mohl ve své činnosti využít odběratel poznatků získaných při implementaci, tj. Integrační centrum Praha, o.p.s, případně i další subjekty, které o tyto výstupy projeví zájem; Zároveň ale byly i ve fázi implementace při realizaci výzkumného šetření využívány výzkumné nástroje a postupy sběru a analýzy dat, které byly vytvořeny a odzkoušeny v rámci projektu a byly popsány ve dvou certifikovaných metodikách, jež byly hlavním výstupem projektu (1, 3); Techniky sběru a hodnocení dat vycházející z postupů vytvořených a odzkoušených v rámci certifikovaných metodik byly nově rozšířeny o hloubkové polostrukturované rozhovory s jedním nebo více zástupci dotazovaných rodin.

16 Empirické šetření v rodinách s CTZ 3/3
Při sběru empirických dat tak byly využity tyto tři vzájemně se doplňující postupy: vyplnění dotazníkových formulářů za rodinnou jednotku, vyplnění dotazníkových formulářů za její jednotlivé členy a hloubkový rozhovor; Do výzkumu byly zahrnuty různé skupiny rodin CTZ dle STP jejich členů, typu rodiny, počtu členů rodiny, jejich věku, atd.; Při výzkumu byly vyhledávány nejen rodiny tvořené výhradně CTZ, ale i smíšené rodiny tvořené CTZ i občany ČR (při vedení rozhovoru s občanem ČR byl průběh rozhovoru této skutečnosti přizpůsoben); Data byla sbírána v období červenec-září 2016; Zkoumaný vzorek zahrnoval 25 rodin s 85 členy. Celkově bylo získáno 70 vyplněných dotazníkových formulářů za jednotlivé členy rodiny, 25 formulářů s údaji za celé rodiny a záznamy 25 provedených hloubkových rozhovorů; V rámci analýzy realizované v roce 2016 byly vyhodnoceny údaje získané s pomocí obou uvedených dotazníkových formulářů.

17 Reference BAREŠ, P., HORÁKOVÁ, M., SCHEBELLE, D., KUBÁT, J., UHEREK, Z., BROUČEK, S., BERANSKÁ, V Metodika využívání poznatků o rodinách imigrantů při zjišťování potenciálních nároků sociálního systému, které jsou spojené se slučováním rodin. Praha: VÚPSV, v.v.i. HORÁKOVÁ, M Výzkum rodin migrantů v ČR. Východiska a základní pojmy projektu Návrh informačního systému o rodinách migrantů z třetích zemí. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN HORÁKOVÁ, M., BAREŠ, P., SCHEBELLE, D., KUBÁT, J., UHEREK, Z., BROUČEK, S., BERANSKÁ, V Metodika pro tvorbu informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí. Praha: VÚPSV, v.v.i. Magistrát hl. m. Prahy Akční plán Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců na rok Magistrát hl. m. Prahy, Integrační centrum Praha, o.p.s Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců. Metodika počtu cizinců ČSÚ údaje o domácnostech cizinců z třetích zemí ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 poskytnuté ČSÚ. údaje z Cizineckého informačního systému (k ) poskytnuté Ředitelstvím služby cizinecké policie, skupinou analýzy rizik.