Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Prezentace na téma: "Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil"— Transkript prezentace:

1 Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

2 Struktura Opakování: ekonomická rovnováha
Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský model ekonomické rovnováhy: Neoklasická syntéza

3 Opakování: ekonomická rovnováha
situace, kdy platí: vše, co firmy zamýšlely při dané cenové hladině prodat bylo v ekonomice poptáváno a nakoupeno. Je dosahováno rovnovážného výstupu Při dané cenové hladině platí: AS=AD Můžeme zapsat také ve tvaru: Y = AD

4 Základní identity:dvousektorová ekonomika
Domácnosti důchody rozdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S) Y = C + S Část výstupu je nakoupena domácnostmi (C) a část firmami (I) AD = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky: vše co bylo vyrobeno a určeno k prodeji je i nakoupeno platí: Y = AD Základní rovnice dvousektorové ekonomiky Y = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky S = I

5 Klasický model ekonomické rovnováhy
Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy jsou pružné Dochází k automatické přeměně úspor na investice Výstup na úrovni potenciálního produktu

6 Trh kapitálu Místo, kde dochází ke střetu nabídky úspor a poptávky po investicích = trh zápůjčních fondů Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí zápůjční fondy (úspory) Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají zápůjční fondy (investice)

7 Trh kapitálu: úspory odměna za odloženou spotřebu
Úspory: S = f(Y,r) Úspory jsou funkcí: disponibilního důchodu – čím vyšší důchod, tím vyšší úspory reálné úrokové míry – čím vyšší reálná úroková míra, tím větší ochota domácností spořit Úrok odměna za odloženou spotřebu Reálná úroková míra r/P … o kolik procent se změní kupní síla disponibilního důchodu, odložím-li jeho spotřebu (nebo jeho části) do budoucnosti

8 Funkce úspor růst reálné úrokové míry vyvolá růst nabízeného množství úspor (posun po křivce) r S (nabídka zápůjčních fondů) S' 10 růst disponibilního důchodu vyvolá růst nabídky úspor (posun celé křivky doprava) 5 3 200 300 400 S

9 Trh kapitálu: investice
Investice: I = f(r, MPK, očekávání) Investice jsou funkcí reálné úrokové míry – čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávané množství investic MPK – čím vyšší mezní produktivita kapitálu, tím vyšší poptávka po investicích očekávání – čím optimističnější očekávání, tím vyšší poptávka po investicích Úrok nákladem zapůjčení zápůjčních fondů firmy srovnávají s výnosem z investice

10 Funkce investic s poklesem reálné úrokové míry roste poptávané množství investic – posun po křivce poptávky po investicích I (poptávka po zápůjčních fondech) r s růstem MPK nebo s optimističtějšími očekáváními roste poptávka po investicích – posun celé křivky poptávky vpravo 10 5 3 200 300 500 I

11 Trh kapitálu: rovnováha
Nastane při rovnosti úspor a investic (S=I) Všichni, kdo chtějí při dané úrokové míře prostředky zapůjčit, tak učiní a všichni, kdo volné prostředky poptávají budou uspokojeni K vyrovnání kapitálového trhu dochází při rovnovážné reálné úrokové míře Vyrovnání trhu kapitálu zajišťuje reálná úroková míra a její změny

12 Trh kapitálu: rovnováha
r* – rovnovážná reálná úroková míra S S>I 10 E r* 3 I S<I 200 I=S 400 500 S, I

13 Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci
Trh práce Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí práci Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají práci

14 Trh práce: nabídka práce
SL = f(w/p) Nabídka práce je funkcí reálné mzdy – čím vyšší reálná mzda, tím vyšší nabízené množství práce Reálná mzda (w/p) odměna za vynaloženou práci množství statků a služeb, které za nominální mzdu (w) mohou domácnosti nakoupit na trhu Domácnosti se rozhodují mezi volným časem a prací: Při vyšší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout více práce Při nižší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout méně práce preferují volný čas Poloha křivky nabídky práce: závislá na velikosti pracovní síly – vstup nové pracovní síly na trh zvýší nabídku práce ochotě pracovat - větší ochota stávající pracovní síly pracovat zvýší nabídku práce

15 Funkce nabídky práce zvýšení reálné mzdy vyvolá růst nabízeného množství práce (posun po křivce) W/P SL SL' zvýšení ochoty pracovat nebo vstup nové pracovní síly vyvolá růst nabídky práce (posun křivky vpravo) 100 50 30 L1 L2 L3 L

16 Trh práce: poptávka po práci
DL = f(w/p, MPL) Poptávka po práci je funkcí reálné mzdy – čím nižší reálná mzda, tím větší poptávané množství práce mezního produktu práce – čím vyšší MPL, tím vyšší poptávka po práci

17 Funkce poptávky po práci
W/P pokles reálné mzdy vyvolá růst poptávaného množství práce (posun po křivce) 100 růst MPL vyvolá růst poptávky po práci (posun křivky vpravo) 50 DL' 30 DL L1 L2 L3 L

18 Trh práce: rovnováha Nastane při rovnosti nabídky a poptávky po práci
Všichni, kdo chtějí při dané reálné mzdy pracovat, práci najdou a všichni, kteří poptávají pracovní sílu, budou uspokojeni K vyrovnání trhu práce dochází při: rovnovážné reálné mzdě plné zaměstnanosti (všichni kdo jsou při dané mzdě ochotni pracovat také práci naleznou) Rovnováha obnovována prostřednictvím změny mzdové sazby

19 Trh práce: rovnováha W/P Nedobrovolná nezaměstnanost SL 100 E (W/P)*
(W/P)* – rovnovážná reálná mzda L* – plná zaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost SL 100 E (W/P)* 30 DL L1 L* L2 L3 L

20 Závěry klasického modelu ekonomické rovnováhy
V klasickém modelu je rovnovážný výstup neustále obnovován na úrovni potenciálního produktu (při plném využívání zdrojů) Automatická přeměna úspor v investice na trhu kapitálu zajišťuje rovnost AD a AS (I = S , Y = AD) Pružné ceny a mzdy zajišťují vyčišťování trhů (zboží a služeb a trhu práce) Křivka agregátní nabídky vertikální na úrovni potenciálního produktu (zdroje jsou plně využívány)

21 Rovnováha v modelu AS-AD v klasickém pojetí
AD = C + I P* AD Y* Y

22 Proces obnovování rovnováhy
Makroekonomická rovnováha v klasickém modelu Rovnováha na trhu statků a služeb Rovnováhy na trhu práce Rovnováha na trhu kapitálu Předpokládejme, že došlo k růstu agregátní poptávky Jaký dopad na rovnováhu?

23 Obnovování rovnováhy (model AS-AD)
P Pružnost cen a nominálních mezd obnoví rovnováhu na trhu statků a služeb a trhu práce rovnováhu AS P2* Změní se pouze nominální veličiny AD>AS P1* AD´ AD Y* Y1 Y

24 Keynesiánský model rovnováhy
Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy nepružné směrem dolů Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice Výstup pod úrovní potenciálního produktu Zdroje nejsou plně využity

25 Keynesiánský model: trh kapitálu
Specifika trhu kapitálu v keynes. pojetí: Úspory závislé na pouze na výši důchodu (nikoli na úrokové míře) Investice závislé Na výši úrokové míry nepřímo úměrně Očekávání firem Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice

26 Keynesiánský model: trh kapitálu
dojde-li k poklesu poptávky po investicích, nemusí se všechny vytvořené úspory přeměnit v investice r S úspory zůstaly stejné, čili: pokles I bez adekvátního poklesu S (a tedy růstu C) vyvolá pokles AD (I jsou součástí AD) – vzniká problém I' I S, I S

27 Keynesiánský model: trh práce
Specifika trhu práce v keynes. pojetí: Nominální mzdy jsou nepružné směrem dolů Nezajišťují rychlé vyčištění trhu práce při poklesu poptávky po práci Situace na trhu práce závisí na úrovni plánovaných výdajů (AD) Může docházet k neúplnému využívání zdrojů a nedobrovolné nezaměstnanosti

28 Keynesiánský model: trh práce
výchozí rovnováha na úrovni L* W/P díky poklesu AD mírně klesá cenová hladina a roste reálná mzda SL nominální mzda by se měla přizpůsobit adekvátně poklesu cenové hladiny – to však nenastane, protože nominální mzda je nepružná směrem dolů Nedobrovolná nezaměstnanost (W0/P1) (W0/P0) reálná mzda zůstává na příliš vysoké úrovni, která vede ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti DL L1 L* L2 L

29 Závěry keynesiánského modelu rovnováhy
V keynesiánském modelu je rovnovážný výstup determinován agregátní poptávkou Nedochází za každých okolností k automatické přeměně úspor na investice – pokud klesají investice, nemusí to být doprovázeno automatickým poklesem úspor a růstem spotřeby – AD klesá Nepružnost nominálních mezd směrem dolů vede k nevyčištěnému trhu práce Křivka agregátní nabídky rostoucí nejsou plně využity kapacity a strnulost nákladů (zejména mzdových) Není mechanismus, který by zajistil obnovování rovnováhy při plném využívání zdrojů

30 Keynesiánský model AS-AD
P P0* SAS P1* AD' AD Y1 Y* Y

31 Neoklasická syntéza Model AS-AD má tzv. „klasické pole“ a tzv. „keynesiánské pole Nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS) Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu – v dlouhém období platí závěry klasického modelu Krátkodobá AS je relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu a cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu

32 Neoklasická syntéza v modelu AS-AD
P LAS SAS P* AD keyn.pole klasické pole Y* Y

33 Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli
V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce: proč? Výkon je již nad svým potenciálem – již málo dodatečných volných kapacit – jakýkoli růst AD pak sice vyvolá růst Y (dodatečná pracovní síla je ochotna pracovat), ale více se promítne do růstu cenové hladiny (práce je ochotna pracovat více, ale jen za větší mzdu)

34 Vysvětlení tvaru SAS v keynesiánském poli
V keynesiánském poli se růst AD projeví relativně více v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny: proč? Výstup je pod potenciálem – nezaměstnanost – hodně volných výrobních kapacit Růst AD pak vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy (pracovní síla je ráda, že vůbec našla práci), proto není nutné, aby produkce tolik zdražovala