Hlavní problémy českého zdravotnictví očima ekonoma

Prezentace na téma: "Hlavní problémy českého zdravotnictví očima ekonoma"— Transkript prezentace:

1 Hlavní problémy českého zdravotnictví očima ekonoma
Prezentace pro VIII. ročník konference K_B_E 1.června 2017 Miroslav Zámečník 1

2 Obsah 1 Limity pokračování v nastoupené cestě
Konkurence, nabídka, poptávka, smlouvy, ceny- co z toho funguje? Politické stigma reformy zdravotnictví v ČR 2 3 2

3 Charakteristika systému českého zdravotnictví- ekonomika a finance
Příjmy českého systému zdravotního pojištění v přepočtu na občana představují Kč na hlavu a rok a každoročně jsou navyšovány o Kč (jakému mzdovému nárůstu to odpovídá?) V průběžném systému na příjmy ZP působí tři základní faktory- míra zaměstnanosti (nyní rekordní), růst průměrných mezd a platů (nyní nejvyšší po roce 2008) a platby státu za „státní pojištěnce“ (nemají žádnou relaci k rizikovosti „státního kmene“ a slouží jako vyrovnávací nádrž-předmět každoročních politických licitací) Pluralita pojišťoven, ale minimální konkurence a samostatnost rozhodování daná neobvykle velkou mírou státní ingerence do vztahů ZP-poskytovatel zdravotních služeb Velmi slabé chápání smyslu rezerv ZP, které by měly vyrovnávat výkyvy příjmů v rámci ekonomického cyklu (nyní s prožere vše) Indiference plátců pojistného, kteří nečerpají pojištění na hospodárnost systému (13,5% je faktická daň, nikoli pojištění) Přerozdělování vybraného pojistného mezi ZP podle struktury pojistného kmene nepřináší „nové peníze“ (třetí vrstva podle PCG bude mít minimální dopady, ale umožní snad „disease management“)

4 Vrhání peněz vyřeší problém? A kde je vzít?
Možné úpravy systému financování: Platba za státní pojištence kopírující riziko „státního kmene“? Ohromný nárůst nákladů státu (hlavně senioři), nepokrytý v rozpočtu- nutnost alternativních zdrojů (DPH?, spotřební daně?) Možnost zastropování zdravotních odvodů na rozumné výši (faktická daňová regrese- zvýšení zátěže pro nízkopříjmové přes a,) Zástupná platba pro rodinné příslušníky? Zdražení pro příjmově slabé- další nárůst daňového klínu- nutnost korigovat „podlahou“ (minimální příjem nezatížený odvody) Zapojení dalších daňových výnosů? DPH je „příjmová daň chudých“ (netvoří úspory) Spotřební daně (tabák, alkohol, slazené nápoje, cukrovinky, živočišné tuky?) Zvýšení spoluúčasti? (jak-viz dále) Raději nechat být tak, jak je? (také nejde)

5 Fungování trhu- nabídka, poptávka, ceny, smlouvy
Současný systém zatížen velmi vysokou mírou státní ingerence- dohodovací řízení při existenci úhradové vyhlášky je z hlediska incentivů téměř z podstaty věci garance nedohody Ceny zejména v segmentu lůžkové péče- kde je DRG po restartu? Nové léky a postupy, transparentní algoritmus hodnocení chybí, chybí i nezávislý arbitr, a fond pro financování experimentální léčby Smluvní svoboda na výkony při současné cenové netransparenci? Možná tak na „balíčky“, ale prostor omezený Smluvní svoboda x vstup na trh x výstup z trhu (ochrana a subvencování poskytovatelů zejména v segmentu akutní lůžkové péče zřizovateli znamená velké pokřivení trhu a oslabení rozpočtového omezení- institut nucené správy a převzetí jiným poskytovatelem není dobře upraven) Suma sumárum: pojišťovny nejsou nákupčí péče pro pojištěnce

6 Politické stigma reformy a hledání konsensu
Česko nemůže rezignovat na reformu, z nákladových a demografických důvodů, ale potřebuje konsensus o gradualistické kultivaci systému: Konkurenci pojišťoven by pomohlo zavedení dvousložkového pojistného s nominální částkou v řádu stokorun (plátci i senioři, kompenzace v penzích) Zavedení programů pro chronicky nemocné (bonus za dodržování léčebného plánu a malus) Ekonomická motivace prevence a zdravého životního stylu (opět bonus a malus) Zavedení „ekonomického“ gatekeepingu DRG a soutěžení o výkony podle transparentních kritérií Zrušení úhradových vyhlášek Nucená správa jako konsekvence špatného hospodaření i pro poskytovatele (nemocnice), pravidla pro převzetí Definovaní základního balíku péče hrazené z veřejného pojištění/ rozhraní sociální péče Elektronizace (jak chcete bez tvrdých dat toho hodnotit účinnost programů pro chronicky nemocné, například) HTA na zařazování nových metod