Ekonomický liberalismus - základní východiska

Prezentace na téma: "Ekonomický liberalismus - základní východiska"— Transkript prezentace:

1 Ekonomický liberalismus - základní východiska
Pavel Seknička TNH 1 – (2.) seminář Doplněk ke stručnému přehledu ekonomických teorií

2 Obsah Bernard de Mandeville a jeho dílo, Fyziokraté, Fr. Quesnay
Adam Smith a jeho dílo, Základní východiska a souvztažnosti ekonomického liberalismu

3 Bernard de Mandeville (1670 – 1733)
Nizozemský filozof a politický ekonom, který prožil velkou část svého života v Anglii. Základním dílem je Bajka o včelách s podtitulem soukromé neřesti – veřejné blaho z roku 1714 (Mandeville, B.: The Fable of the Bees: or Private Vices, Publick Benefits. Oxford, Clarendon Press, 1924) Uvedené dílo navázalo na politický taktát (esej) Bzučící úl z roku 1705, které mělo název Grumbling Hive, or Knaves Turn‘d Honest.

4 Bernard de Mandeville E svém díle Bajka o včelách použil Mandeville pojem „neviditelná ruka“ (trhu), který později převzal a hlouběji vysvětlil Adam Smith. Používá však i další pojmy např. dělba práce. Podle J. M. Keynese však Mandeville v bajce definoval i základní pravidlo keynesiánské ekonomie: tzv. paradox spořivosti

5 Bernard de Mandeville Další díla Mandevilla byla:
Esej o původu morální ctnosti (An Enquiry into the Origin of Moral Virtue) Esej o dobročinnosti a školách pro chudé (Essay on Charity and Charity School) Esej o podstatě společnosti (Search into the Nature of Society) Mandeville se zabývá kritikou altruistické morálky a charity, ale zároveň interpretuje sebeúctu (jako vlastní hodnotu) a důstojnost jež souvisí s uznáním okolí. Poukazuje též na nedostatek realismu konceptu „mravních citů“.

6 Fyziokraté Fr. Quesnay (1694 – 1774)
Významný představitel fyziokratů, lékař madame Pomadour i krále Ludvíka XV, po roce 1750 se začíná zajímat o ekonomii a začíná používat kvantitativní metody. Hlavní dílo: Ekonomická tabulka (1758) Fr. Quesnay kladl důraz na konkurenci, hospodářskou svobodu a uskutečňování principu „laisses faire – laisses paseer“. Hlavní dílo bylo prvním pokusem o interpretaci ekonomického koloběhu, rozdělování hodnot mezi všechny třídy (vrstvy) společnosti v podmínkách svobodné konkurence, která odpovídala systému přirozeného, resp. přírodního pořádku, přirozený odpor proti monopolům, jelikož omezuje konkurenci a iniciativu lidí.

7 Adam Smith (1723 – 1790) Hlavní dílo: Teorie mravních citů (The Theoty of Moral Sentiments) z roku 1759 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (An Inquiry into the Nature and Causes the Wealth of Nations) z roku 1776

8 Adam Smith - etika Základním pojmem je sympatie, kterou Smith chápe jako soucit a pohnutku pro mravní čin, Sympatie je klíčem pro vysvětlení mravního soudu, mravního souhlasu či nesouhlasu, Sympatie vytváří společenské pouto – pohnutku k činu, základ soucítění, Správnost činu – utilitaristický pohled (podpora všeobecného štěstí),

9 Adam Smith – hodnocení správného činu
Hodnocení mravního činu: Sympatie s pohnutkou jednajícího, Sympatie s věčností toho, komu čin přináší výhodu, Čin je v souladu s obecnými pravidly morálky, Čin může dodatečně získat potvrzení z potěšení, tj. utilitární pohled na užitečnost činu.

10 Adam Smith - hodnoty V teorii mravních citů je diskutován vztah mezi základními ctnostmi, zejména mezi spravedlností a prospěšností. Spravedlnost je v tomto vztahu chápána jako negativní ctnost – nečinění zla jiným, zatímco prospěšnost byla pozitivní ctností, spočívající v činění dobra. Zabývá se však i prozíravostí a sebeovládáním, což jsou hodnoty spadající spíše do mravní psychologie a vystupují do popředí zájmu později v souvislosti s dílem Bohatství národů.

11 Adam Smith Koncept mravních citů
Sympatie (soucit, pocit sounáležitosti) a pocit spravedlnosti – základ jednání a chování, Dobrovolné podřízení se pravidlům etiky, Stát je pravidlem spravedlnosti, zejména sociální spravedlnosti – sociální zákony, V demokratickém státě vládne ekonomická a politická konkurence – základ demokratického principu.

12 Adam Smith - zakladatel klasické ekonomie
Koncept klasické ekonomie vychází z jeho díla Bohatství národů z roku 1776, v kterém rozpracoval tyto doktríny: Dělba práce, Neviditelná ruka trhu, Ekonomický liberalismus, na základě laissez – faire, Koncept přirozeného řádu, Pracovní teorie hodnoty.

13 Adam Smith - neviditelná ruka trhu
Koncept „neviditelné ruky trhu“ říká, že jednotlivec, který má na zřeteli pouze svůj vlastní prospěch je veden neviditelnou rukou trhu k výsledku, který nebyl součástí jeho záměru. Shora uvedený koncept musíme odlišovat od „konceptu ekonomického liberalismu, doktríny lassez – faire“ , která říká, že ekonomické záležitosti společnosti jsou nejlépe spravovány samotnými jednotlivci a bez zasahování nějaké kolektivní autority.

14 Koncepce „přirozeného práva“
Adam Smith ve své koncepci přirozeného řádu navazuje na koncept „ přirozeného práva“ a „společenské smlouvy“: Ekonomie jako systém přirozené harmonie, tj. „přirozeného řádu“ Filozofie „společenské smlouvy“, základy se zrodily v éře T. Hobbese a J. Locka, Základní přirozená práva: Právo na život, Právo na svobodu, Právo na vlastnictví.

15 Vztah etiky a ekonomie Koncept přirozeného práva a společenské smlouvy → koncept přirozeného řádu ↓ Koncept mravních citů Koncept neviditelné ruky trhu Přístup A. Smitha k trhu (k tržnímu systému) je vyvážený

16 Model „homo economicus“
Na klasickou ekonomii navazuje neoklasická škola, která na bázi „neviditelné ruky trhu“ vytvořila model „homo economicus“, který zahrnuje tyto základní komponenty: Maximalizuje vlastní zájem, Je výsledkem racionálního jednání, Jednání směřuje k maximalizaci zisku, Důležité informace jsou k dispozici (koncept úplné informovanosti), Lidské jednání dokážeme ovládnout a krátkodobě odhadnout.