Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 2004

Prezentace na téma: "Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 2004"— Transkript prezentace:

1 Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 2004
N_SAS_P _KS_17 Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 2004

2 1. Období středověku (10. – 16. stol.)
- listiny: začínají se výrazněji uplatňovat od 12. stol. (1. dochovaná 1158) - Archiv české koruny původně není součástí České dvorské kanceláře - období vlády Karla IV. – doložen 1. státní archivář - od 14. stol.: rozvoj prvních městských a šlechtických archivů - úřední prameny → kancelář (kancléř, písař – notárius): koncepty vlastních písemností (tzv. konceptáře), úřední knihy (k. městské, cechovní, urbáře, desky zemské), tzv. formulářové sbírky, tzv. registra (evidenční pomůcky), došlé písemnosti se evidují do inventářů a významné listiny se opisují do tzv. kopiářů (→ kopisté) - AČK nejprve uložen společně s archivem vyšehradské kapituly - za Ludvíka Jagelonského registratury České královské kanceláře rozdělena na část budínskou (zanikla po roce 1526) a část pražskou (postupná degradace cca do konce 16. stol.)

3 2. Česká královská kancelář (1526 – 1620)
- v tomto období původně orgánem královské + stavovské moci - Česká královská kancelář = nejvyšší správní a politická instituce českého království: nejprve kancléřem duchovní osoba X od 15. stol. významný šlechtic (v rámci reforem M. Terezie 1749 zrušena, její agenda přešla do Vídně pod ústřední rakouskou kancelář) - 1527: Česká komora = ústřední finanční úřad království podléhající přímo Ferdinandovi I. Habsburskému (v rámci reforem M. Terezie 1745 zrušena a její agenda přešla pod tzv. místodržitelství) - v kancelářích se zlistiňuje celý průběh úředního jednání (→ akta): → evidence došlých podání do podacího protokolu, → koncept – aprobace – čistopis – expedice – tzv. hlavní knihy (evidence) → vyřízené písemnosti se předávají do spisovny (registratury): registraturní elench + registraturní index (rejstřík podle abecedy)

4 2. Česká královská kancelář (1526 – 1620)
- rozvoj církevní správy – evidence obyvatelstva (matriky): ∆ podle jevů u osob (narození, úmrtí, svatby) ∆ podle skupin obyvatelstva (židovské, vojenské apod.) - povinnost vést matriky pro katolickou církev stanovil Tridentský koncil (1563) + od doby Josefa II. byly veřejnými listinami (přikázaná forma) - 1584: vídeňský dvůr se přestěhoval do Prahy – Česká dvorská kancelář: → funkce české královské kanceláře, → při nepřítomnosti panovníka = kancelář místodržitelství, → poradní orgán krále (královské rady – pro státní i zemské záležitosti), → orgánem zemského sněmu. 1541:požár na pražském hradě: zničeny zemské desky + některé písemnosti České komory X Česká královská kancelář ušetřena

5 3. Období „starého“ českého místodržitelství (1620 – 1749)
Od roku 1620 definitivně přemístěno sídlo panovníka do Vídně (tj. i Česká dvorská kancelář): rozdělení její registratury: → „nová“ část do Vídně, → „stará“ zůstává v Praze = základem archivu českého místodržitelství - 1627: Tzv. Obnovené zřízení zemské - 30-ti letá válka a její škody na kulturním dědictví + pozemkový katastr - pozemkové (gruntovní) knihy – od 17. stol. - kanceláře na velkostatcích – 2 hlavní skupiny knih: → k. veřejné – politická a soudní agenda + účetnictví, → k. úřední – hospodářská správa + dominikální správa 1747: oficiálně zřízena funkce místodržitelského archiváře + spojeny archivy České komory a Místodržitelství = 1. krok k vytvoření ústředního archivu Českého království

6 4. Období českého gubernia 1749 – 1849
- 1749: M. Terezie zrušila ve Vídni Rakouskou + Českou dvorskou kancelář → vytvořila centralizované Direktorium in publicis et kameralibus (pro správu politickou a komorní – finanční) a Nejvyšší soudní úřad Po zrušení České dvorské kanceláře zaniklo místo českého státního archiváře + Direktorium nechalo část registratury této kanceláře spálit pro uvolnění místa pro svoje další nové písemnosti - 1749: vytvořen ve Vídni „Haus-, Hof- und Staatsarchiv“ (Domácí, dvorský a státní archiv Rakouské monarcie) → snaha postupně do něho svézt a centralizovat i správu dokumentů i z ostatních zemí monarchie - 1763: v Praze ustanoveno tzv. zemské Gubernium + zásluhy Jana Josefa Klausera o jeho archiv - v rámci revize tzv. josefského a stabilního katastru počátky mapování území českých zemí: katastrální mapy + jejich kopie (tzv. indikační skici)

7 4. Období českého gubernia 1749 - 1849
- 1839: oficiální konstituování Moravského zemského archivu → Palacký - 1846: z podnětu Palackého (tehdy jednatele Českého muzea) založen Archiv Vlasteneckého muzea (Erben) → od 1918 Archiv Národního muzea - 1849: spolu s Guberniem zanikl organizačně i Guberniální archiv

8 5. Období „nového“ českého místodržitelství 1850 - 1918
- 1850: v Praze zahájilo činnost tzv. české místodržitelství + konstituování místodržitelského archivu - 1850: vytvořena v Rakousku Ústřední komise pro výzkum a uchovávání uměleckých a historických památek (podléhala min. vyučování a kultu) + od roku 1872 měla tzv. archivní sekci - 1854: založen „Institut pro rakouský dějezpyt“ (mezinárodní vzory: viz École des Chartes v Paříži + Archivní škola v Marburgu) Palacký inicioval vznik funkce zemského archiváře (od 1862 Gindely) 1862: založen Zemský archiv Království českého v Praze Od roku 1875 obnovena na pražské univerzitě katedra a profesura PVH (od 1887 řádným profesorem Emler) - rostoucí zájem o kulturní dědictví: 1891 Jubilejní výstava (Praha), Národopisná výstava (Praha)

9 5. Období „nového“českého místodržitelství 1849 - 1918
- 1894: vznik Archivní rady (poradní orgán ministerstva vnitra ve Vídni) → v roce 1912 reorganizována na poradní orgán vídeňské vlády (čeští zástupci) - 1907: vídeňský archivář Václav Kratochvíl uvedl do českého prostředí tzv. holandskou archivní příručku (provenienční princip) - tehdejší nejvýznamnější archivy: - Místodržitelský (dř. Guberniální) archiv v Praze (politická správa) - Archiv země České v Praze (dř. Stavovský) – samospráva Čech - Moravský zemský archiv v Brně – samospráva Moravy a Slezska - městské archivy → nejvýznamnější v Praze: od 1851 (Archiv hl. m. Prahy) - soukromé archivy (hl. šlechtických rodin a velkostatků)

10 5. Období „nového“ českého místodržitelství 1849 - 1918
- Hlavní problémy tehdejšího archivnictví: → dvojkolejnost organizace a fungování (stát, samospráva) → neexistence speciální archivní legislativy → soukromé archivy bez veřejného dohledu + neexistence českého specializovaného archivního školství + snahy o založení: ústředního českého archivu „agrárního“ archivu (Bráf, Šusta) „průmyslového“ archivu (Šusta) + velké množství dokumentace české provenience účelově zadržováno ve Vídni (viz pozdější archivní rozluka po roce 1918)

11 6. Období let : tzv. archivní anketa = porada ved. představitelů českých archivů o jejich nové organizaci: většina odborníků pro sjednocení archivnictví + zřízení centrálního („národního“) archivu X nebylo v praxi prosazeno → proto vznik řady státních („resortních“)/specializovaných archivů: Archiv ministerstva zahraničních věcí (1920) Československý státní zemědělský archiv (1919) Vojenský archiv (1919, def. podoba od 1929) Archiv ministerstva pošt a telegrafů Československý železniční archiv (1923) Ruský zahraniční archiv Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce (1932)

12 6. Období let původní Místodržitelský archiv → Ústřední archiv MV - nejlepší úroveň = zemské archivy v Praze a v Brně - vznik Státní archivní školy (SAŠ) a její fungování - kompetenční spory mezi MV a Mškolství → neschopnost dohody a společné koordinace archivnictví: trvá po celé období tzv. 1. republiky, de facto až do počátku 50. let 20. stol.: MV gesce nad státními archivy Mškolství gesce nad soukromými archivy po roce 1921 utichla 1. vlna diskusí o nové organizaci archivnictví mnoho návrhů na archivní zákon X neustálé kompetenční a jiné spory → speciální archivní zákon přijat až v roce 1974 – 1924: tzv. archivní rozluka mezi Rakouskem a ČSR (nedokončena)

13 - válečné ztráty a české archivnictví
7. Období let - válečné ztráty a české archivnictví - pro vývoj po roce 1945 podstatné = zrušení zemského a vznik krajského zřízení (k ): začaly být budovány „krajské“ archivy - 1945: Mškolství vytvořilo Archivní radu (v čele Zd. Nejedlý): volání po „národním archivu“. Sepětí archivů s muzei, knihovnami a historickým bádáním X správní funkce archivů až druhořadé - po roce 1945 postupně původní rozpory mezi MV a Mškolství o archivnictví rozhodnuty ve prospěch MV: postupná centralizace oboru, odstranění dřívější dvoukolejnosti, větší důraz na správní aspekty - další budování městských archivů = staly se základem pro budoucí SOkA - znárodnění průmyslu → urychlené vytváření podnikových archivů: akce na záchranu dokumentace (1951 vydala vláda nové směrnice pro podnikové archivy)

14 7. Období let po převratu v roce 1948: vládní (Fierlingerova) komise pro organizaci veřejné správy + její subkomise pro archivní otázky - usnesení vlády z o archivní službě = vznik státních (krajských) archivů – byly podřízeny KNV - Státní archivní komise (1951) = při MV X měla nadresortní charakter (!): centrální orgán (dočasně) povgěřený řízením archivnictví, hl. úkolem příprava nové archivní legislativy, subkomise ediční („Archivní časopis“), skartační a podniková - Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví = zásadní význam: jednotná organizace a řízení archivnictví → vznik nového ústředního archivu českého státu (SÚA), Archivní správa MV místo zrušené Státní archivní komise poradním orgánem MV = Vědecká archivní rada, v krajích řídí archivnictví Krajské správy MV, jednotný systém evidence archiválií v archivech (JAF = jednotný archivní fond) – 1958: pokus o decentralizaci veřejné správy

15 7. Období let reforma státní správy v roce 1960 = snížení počtu krajů (tj. i krajských archivů) z 13 na 7 + následné dobudování sítě SOkA (pro nová sídla OÚ) → vytvoření nové základní archivní sítě v tehdejší ČSR (v Čechách = SÚA, 7 krajských archivů, 72 SOkA) - struktura krajských archivů po roce 1960: Krajský archiv v Praze Krajský archiv v Třeboni Krajský archiv v Plzni Krajský archiv v Litoměřicích Krajský archiv v Zámrsku Krajský archiv v Brně Krajský archiv v Opavě

16 7. Období let 1966: tzv. „zcivilnění“ archivnictví = reorganizace Archivní správy MV + v krajích přestali archivní referenti podléhat Krajským správám SNB X stali se zaměstnanci příslušných krajských archivů - 1969: federalizace Československa – důsledky pro archivnictví - zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví (ZoA) = historicky 1. zákonná úprava archivnictví v českých zemích + 2 hlavní prováděcí předpisy: - Vyhláška MV č. 117/1974 Sb., o skartačním řízení - Vyhláška MV č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech

17 8. Období let - změny ve společnosti po listopadu 1989 a důsledky pro archivnictví - Usnesení vlády ČR č. 213/1991 ke Komplexnímu rozboru stavu archivnictví v ČR (archivní novostavby, správní archivy) - 1992: novela ZoA z roku 1974 = zákon č. 343/1992 Sb. - zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu → poprvé legislativně řeší rovnoprávnost dokumentu v listinné a v elektronické podobě - zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti OÚ – mj. i nově vymezena působnost archivů: SÚA a SOA = OSS SOkA = vnitřní organizační jednotky SOA - Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o EP

18 8. Období let vyhláška č. 496/2004 Sb., o e-podatelnách (povinnost OVM je zřídit a provozovat) - zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a o spisové službě (platnost od ) = historicky 1. legislativní úprava spisové služby v ČR - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád