Doporučení k nápravě vývoje v inženýrském stavitelství

Prezentace na téma: "Doporučení k nápravě vývoje v inženýrském stavitelství"— Transkript prezentace:

1 Doporučení k nápravě vývoje v inženýrském stavitelství
Petr Zahradník Připraveno pro přednášku na Moravském dopravním fóru Olomouc, duben 2017

2 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED
Po velmi dynamickém a nadměrně stimulovaném růstu v roce 2015; rok 2016 dospěl k výsledku spíše se připomínajícím negativní období tuzemského stavebnictví v letech 2010 – 2014; 2016: pokles 7,6% meziročně; jasný stimul pro to, aby veškeré úsilí v rámci komplexně pojaté hospodářské politiky ve vztahu ke stavebnictví by mělo být zaměřeno na odstranění většinou procesně-administrativních, nikoliv tržních překážek, které normálnímu rozvoji stavebních aktivit v jejich jednotlivých segmentech brání; Bezprecedentní rozveření nůžek mezi pozemním a inženýrským stavitelstvím (-16% meziročně)

3 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED
Je pravděpodobné, že následující období povede k oživení stavební výroby, zvláště v segmentu inženýrského stavitelství; u něho lze předpokládat odblokování překážek bránících využívání fondů EU pro účely dopravních staveb v plném rozsahu; cílem by však mělo být vytvoření takového systému, který by byl v čase stabilní a nebyl provázen zásadními výkyvy; Zásadním důvodem poklesu stavební výroby v roce 2016 nebyla primárně nedostatečná poptávka, ani snížená potřeba daná saturací trhu, a nebyl jí ani nedostatek finančních prostředků z veřejných zdrojů pro případ inženýrského stavitelství; bylo jím komplexní a dlouhodobé selhání veřejného sektoru přči vytváření institucionálních, procesních a administrativních podmínek pro rozvoj stavebnictví

4 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED
V roce 2017 se stavební produkce vrátí k růstu; příspěvek inženýrského stavitelství se však stane kladným až v průběhu druhé poloviny roku 2017 a přesvědčivější výkonnosti nabude spíše až v roce 2018; Tyto dva roky tak budou spíše ve znamení stabilizace po hektických uplynulých dvou letech (příčiny této těkavosti vycházejí z celé škály procedurálních selhání: nezvládnutí přechodu mezi dvěma programovacími obdobími čerpání fondů EU, nezlepšování praxe územních plánování, stavebních povolení a schopnosti prakticky naplňovat schválené strategické plány; výkonnost je též ovlivněna celkově slabší investiční aktivitou v EU)

5 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED
V delším časovém výhledu konce dekády, otěže stavební výroby by mělo opět převzít inženýrské stavitelství, v důsledku schopnosti využít možností plynoucích z nabídky fondů EU pro aktivity spojené se stavebnictvím (nejen v případě projektů dopravní infrastruktury, ale též infrastruktury energetické a ICT; Ukazatele ekonomické důvěry ve stavebnictví jsou od roku 2009 nejhorší mezi jednotlivými ekonomickými sektory a v současnosti jsou jediné, vykazující trend zhoršování

6 STRUKTURÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI A SYNERGIE
Stavebnictví významně ztratilo propojení s cyklickým vývojem a stalo se spíše rukojmím neschopnosti využít alespoň sub-optimálně programovacích cyklů střednědobých finančních rámců EU; Společně s nezbytnými a přímo propojenými službami projektového, inženýrského a architektonického typu se stavebnictví stále podílí na tuzemském HDP přibližně 8% (mezi lety 2000 – 2006 – 9,1% - 10,3%); Za posledních sedm let je to však nejméně úspěšné ekonomické odvětví v České republice, což je zvláště viditelné od roku 2014, kdy ostatní odvětví a celá česká ekonomika v rámci Eu nadprůměrně rostou

7 STRUKTURÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI A SYNERGIE
Stavebnictví má významnou úlohu v rámci nabídkové strany ekonomiky: vhodně zvolené investice zvyšují potenciální produkt a zlepšují budoucí hospodářský růst; to platí především pro investice do dopravní a další infrastruktury; Velkou výhodou stavebnictví je významný multiplikační efekt: vyšší poptávka po stavební produkci se přenáší na různá dodavatelská odvětví, s kladným dopadem na jejich produkci, zaměstnanost i vývoj veřejných financí; Stavebnictví vykazuje relativně nízkou dovozní náročnost; Významná část investic v oblasti inženýrského stavitelství je kryta nenávratnými externími zdroji (fondy EU)

8 STRUKTURÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI A SYNERGIE
Unikátní konstelace faktorů mezi všemi ostatními odvětví; přesto je však hluboce nenaplňována a výsledek je hluboko za možnostmi; Stavebnictví může sehrávat významnou roli v rámci veřejné politiky během nepříznivého ekonomického vývoje; inženýrské stavitelství se v mezičase stalo typickým anticyklickým, resp. na cyklu nezávislým odvětvím; Od počátku našeho členství v EU, oblast dopravní infrastruktury je suverénně nejvýrazněji podporovanou aktivitou z fondů EU; v době nejhojnější podpory ( : z OP Doprava a 7 ROPů – přibližně 200 mld. Kč alokováno pro účely jednotlivých dopravních módů

9 STRUKTURÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI A SYNERGIE
Pokles podílu stavebnictví na HDP se podílí i na celkové zaměstnanosti (oproti roku 2009 ztráta přibližně 50 tis. pracovních míst, z toho v inženýrském asi 12 tis., a na poklesu podílu stavebnictví na daňových výnosech a odvodech na zdravotní a sociální pojištění, pokles přibližně o 5 mld. Kč); Nelichotivé je též mezinárodní srovnání; Země s velmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu na HDP a vysokou mírou ekonomické otevřenosti jednoduše musí mít odpovídající rozsah a kvalitu dopravní infrastruktury; Dosud velmi limitovaná mezinárodní dopravní interkonektivita; Klesá výrazně podíl kapitálových výdajů na celkových rozpočtových výdajích

10 Děkuji za Vaši pozornost
Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky, ekonomický poradce, Česká spořitelna