Vlastní kapitál v Rozvaze a účetní závěrka

Prezentace na téma: "Vlastní kapitál v Rozvaze a účetní závěrka"— Transkript prezentace:

1 Vlastní kapitál v Rozvaze a účetní závěrka

2 Kočí má 50 % podíl ve společnosti BETON Písek
Kočí má 50 % podíl ve společnosti BETON Písek. Došlo k přecenění podílu ve společnosti pomocí znaleckého posudku. Kapitálové fondy Kapitálové fondy jsou tvořeny z jiných zdrojů, než je výsledek hospodaření vytvořený vlastní činností. Tyto zdroje je možné rozdělit na externí, mezi které patří ážio, případně přijaté dary, a interní, které vyplývají z oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků. Ážio vzniká při založení obchodní korporace, případně při zvyšování základního kapitálu v případě, že se obchodní korporace rozhodne pro upisování nových akcií (či vkladů). Ážio představuje rozdíl mezi částkou, za kterou jsou akcie/podíl vydávány (emisní kurz), a jmenovitou hodnotou akcie nebo podílu na základním kapitálu Ostatní kapitálové fondy zahrnují kapitálové vklady peněžní a nepeněžní povahy, které nezvyšují základní kapitál obchodní korporace. Jedná se především o příplatek mimo základní kapitál, případně o přijaté dary. Obecná pravidla poskytnutí příplatku mimo základní kapitál by měla být určena společenskou smlouvou obchodní korporace. O konkrétních podmínkách (např. výše příplatku) potom rozhoduje valná hromada obchodní korporace, ale pouze v mezích stanovených ve společenské smlouvě. Aby účetní jednotka dostála požadavku zakotveného v platných účetních předpisech, co se týče zobrazení reálné hodnoty finančních aktiv a finančních závazků, musí do účetnictví promítnout oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Jedná se o rozdíly mezi dosavadní účetní hodnotou některých aktiv/závazků a jejich reálnou hodnotou. K přecenění na reálnou hodnotu dochází u vybraných cenných papírů, realizovatelných podílů, derivátů či pohledávek určených k obchodování. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků vznikají také při přecenění podílů oceňovaných ekvivalencí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přecenění aktiv, které má účetní jednotka v držení, nikoli z prodeje aktiv, hovoří se v tomto případě o fondech vytvořených z nerealizovaného zisku nebo ztráty.

3 Vlastní kapitál / čistá aktiva
Ke zjištění jak je kdo bohatý nestačí sečíst pouze jeho majetek (….dva milionáři …jeden dluží půl milionu a druhý nic…. Kdo je bohatší?) K tomu porovnání slouží Vlastní kapitál nebo hovoříme o Čistých aktivech (což je rozdíl sumy aktiv minus celkové závazky, tedy „to, co zůstane po úhradě závazků“). ČA=VK …jen je to různý pohled (obdobně jako A = P) Vlastní kapitál má strukturu: A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III Rezervní fondy…., A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného období Pozn. POZOR!!!, právníci často označují PASIVA jako dluhy. Účetní pohled je jiný!

4 A.I. Základní kapitál ZK = kolik podnik obdržel od svých majitelů. Z ekonomického pohledu je smyslem poskytnout společnosti určité prostředky a umožnit jí tak nastartovat vlastní činnost. Tvoří se při založení společnosti a je zapsán v OR. ZK = peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků/akcionářů do základního kapitálu společnosti. Minimální výše ZK s.r.o. je 1 koruna (dříve Kč jako garanční funkce vůči věřitelům – zrušeno - nelogické), minimální výše ZK u a.s. je 2 miliony korun. ZK „se rozplyne“ v Aktivech a jako informace následně figuruje v Pasivech jako virtuální číslo zapsané v OR. ZK se v průběhu podnikání nemění (pouze v případě dodatečných vkladů majitelů do podniku nebo převodem zisku do ZK nebo naopak výběry při snižování ZK – musí předcházet rozhodnutí valné hromady – následuje změna zápisu v OR) vedle zvýšení ZK mohou společníci „nalít“ čerstvé peníze i prostřednictvím příplatku mimo ZK prostřednictvím Ostatních kapitálových fondů – viz následující snímek Pro úplnost je třeba uvést, že vedle zvýšení základního kapitálu mohou společníci do společnosti (do jejího vlastního kapitálu) „nalít“ čerstvé peníze i prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál oslabení role základního kapitálu (zejména jeho garanční funkce vůči věřitelům, když minimální výše základního kapitálu byla snížena na symbolickou částku 1,- Kč).

5 A.II. Kapitálové fondy jsou tvořeny z jiných zdrojů, než je Zisk. Tyto zdroje je možné rozdělit na externí, mezi které patří ážio, případně přijaté dary, a příplatky společníků a interní, které vyplývají z oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků. A.II.1. Ážio vzniká při hlavně při zvyšování ZK úspěšné společnosti. A.II.2. Ostatní kapitálové fondy zahrnují kapitálové vklady, které nezvyšují základní kapitál. Jedná se především o příplatek (společníka/akcionáře) mimo ZK, případně o přijaté dary. Pravidla určuje společenská smlouva. O konkrétních podmínkách (např. výše příplatku) potom rozhoduje valná hromada. A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Jedná se o rozdíly mezi dosavadní účetní hodnotou některých aktiv/závazků a jejich reálnou hodnotou. Vzhledem k tomu, že se jedná o přecenění aktiv, které má účetní jednotka v držení, nikoli z prodeje aktiv, hovoří se v tomto případě o fondech vytvořených z nerealizovaného zisku nebo ztráty – bude samostatná př.

6 A.II.1. Emisní ážio Emituje-li a.s. akcie s nominální hodnotou 1000 Kč za akcii za 1200 Kč, chce tedy za ni Kč, přitom nominální hodnota akcie bude stále 1000 Kč. 200 je emisní ážio. Důvodem pro stanovení emisního ážia může být jednak snaha o zamezení rozředění vlastního kapitálu při nové emisi, kdy nový akcionář by získal podíl na již vydělaném vlastním kapitálu zadarmo. (viz př. str. 169 na cvičení) Druhým důvodem bývá "prémie" pro emitenta, kdy se očekává budoucí vysoká výnosnost a emitent využívá poptávky po svých akciích v emisi pro maximalizaci prostředků z emise. Ážio tedy představuje rozdíl mezi částkou, za kterou jsou akcie/podíl vydávány (emisní kurz), a jmenovitou hodnotou akcie nebo podílu na základním kapitálu

7 Pohledávka za upsaný ZK
Při emisi akcií nejprve vzniká pohledávka společnosti za akcionáři do té doby, než akcii zaplatí (je to dlouhodobý proces – několik měsíců). Stejně tak to funguje u vkladu společníků s.r.o. Rozvaha Pohl. za upsaný VK ZK 1000 Emisní ážio 200 Např. po půl roce zaplatí polovinu: Pohl. za upsaný VK ZK 1000 Peníze Emisní ážio 200

8 A.III. Fondy ze zisku Fondy ze zisku jsou dobrovolné. Podmínky tvorby určuje pouze společenská smlouva společnosti A.III.1. Rezervní fond slouží jako vlastní zdroj ke krytí budoucích ztrát obchodní korporace. Do roku 2013 byla jeho tvorba povinná ze zákona. S účinností zákona o obchodních korporacích je od roku 2014 jeho tvorba povinná pouze, stanoví-li tak společenská smlouva. A.III.2. Statutární a ostatní fondy. Jejich tvorba, účel a podmínky použití vyplývají ze společenské smlouvy (statutární fondy), případně z rozhodnutí valné hromady (ostatní fondy). Nejčastějším fondem, který obchodní korporace tvoří, bývá Sociální fond (např. fond kulturních a sociálních potřeb), ze kterého jsou financovány motivační programy, rekreační aktivity či stravenky pro zaměstnance.

9 Fondy - shrnutí Kapitálové fondy i fondy ze zisku jsou položky zvyšující vlastní kapitál, ale neovlivňující základní kapitál. V praxi obchodních korporací patří mezi nejčastěji tvořené fondy rezervní fond a různé druhy sociálních fondů. Přestože tvorba těchto fondů není ze zákona povinná, stává se povinnou, pokud je jejich tvorba zakotvena ve společenské smlouvě obchodní korporace.

10 Účetní závěrka a její obsah
Rozvaha (bilance) Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Příloha Výkaz o peněžních tocích (Cash-flow) Obsah přílohy - výňatek: informace o použitých účetních metodách a odchylkách, informace o použitém oceňovacím modelu při ocenění reálnou hodnotou, výše závazkových vztahů s dobou splatnosti delší než 5 let, výše závazkových vztahů krytých zárukami, průměrný přepočtený počet zaměstnanců. Velké a střední účetní jednotky musí uvést informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. ……………

11 Typy účetních závěrek Řádná účetní závěrka k poslednímu dni účetního období Mimořádná účetní závěrka v průběhu období (v ostatních případech stanovených zákonem) např.: při založení a zániku účetní jednotky při vstupu do likvidace, konkurzu nebo vyrovnání při prodeji podniku při dalších příležitostech (úvěry, leasingy, krádeže...) Rozvahový den = den ke kterému se uzavírají účetní knihy a sestavuje závěrka

12 Rozsah účetní závěrky :
Účetní závěrka - Rozvaha a Výsledovka v plném rozsahu – pro všechny akciové společnosti a společnosti s povinností ověření účetní závěrky auditorem (u s.r.o. povinnost auditu překročení dvou z uvedených kritérií: aktiva celkem 40 mil. Kč, 80 mil. Kč roční úhrn čistého obratu, 50 průměrný počet zaměstnanců) Účetní závěrka ve zkráceném rozsahu – pro ostatní účetní jednotky a účtující podnikatele -  40 mil. Kč aktiva celkem, 80 mil. Kč roční úhrn čistého obratu, 50 průměrný počet zaměstnanců (za účetní období ověřované auditorem a za období předcházející): u s.r.o. zakládá povinnost auditu překročení dvou z uvedených kritérií

13 Účetní uzávěrka vs. Účetní závěrka
Dvě fáze procesu : Uzávěrka – technické uzavření záznamů Závěrka – sestavení výkazů R, V, CF, přílohy

14 Postup uzávěrkových prací spojených s uzavřením účetního období
1. Kontrola a doúčtování účetních případů 1.1 Dovyfakturovat a doúčtovat dosud nevyfakturované dodávky služeb, zboží… Časové rozlišení nákladů a výnosů, příjmů a výdajů Zaúčtování dohadných položek aktivních a pasivních Inventarizace majetku, vypořádání inventurních rozdílů (zaúčtovat inventarizační rozdíly tj. manko nebo přebytek) Odpis nedobytných pohledávek Vytvoření (příp. zrušení) opravných položek Tvorba zákonných a ostatních rezerv Zaúčtování kurzových rozdílů k Závěrečné operace v účtování o zásobách (viz odlišnosti variant A a B). 2. Výpočet daňového základu, daně z příjmů a její zaúčtování. 3. Uzavření účetnictví 3.1. Převod aktivních a pasivních účtů na účet 702 – Konečný účet rozvažný a nákladových a výnosových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát Převod zisku (ztráty) z účtu 710 – Účet zisků a ztrát na účet 702 – Konečný účet rozvažný.

15 KZ KZ KZ KZ

16 4. Sestavení závěrky 4.1. Vyhotovení účetních výkazů, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu cash flow a přílohy 4.2. Ověření závěrky auditorem (pokud povinnost vyplývá ze zákona). 4.3. Sestavení konsolidované účetní závěrky za celou ekonomickou skupinu – ovládající a ovládané společnosti (pokud vyplývá ze zákona). Podstatou konsolidace je sestavení účetní závěrky za celý ekonomický celek s cílem podat informaci o výsledcích celé skupiny, jako by šlo o jedinou společnost. 4.4. Zveřejnění údajů z účetní závěrky v Obchodním rejstříku.

17 Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účetních knih k 1. 1. 1
Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účetních knih k Z „loňské“ Konečný účet rozvážný se stane Počáteční účet rozvážný. Z účtu 701 převod PZ rozvahových účtů na příslušné účty Účet zisku a ztrát se vynuloval. 2. Převod zisku, příp. ztráty na účet 431 – HV ve schvalovacím řízení. 3. Účetní jednotka účtuje o rozdělení výsledku hospodaření na základě rozhodnutí valné hromady. (Do konce účetního období musí Účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (Pasivní) vykazovat nulový zůstatek. ) Aby nebyla porušena zásada poddvojnosti (účtování na dva účty) musíme naše pravidlo R (aktiva na levé straně, pasiva na pravé) porušit. Nyní je důležíté vzít to jako neměnný fakt, že účet 701 je "opačná rozvaha". Ztráta

18 Běžný Zisk z minulého období ležící nyní na účtu 431 HV ve schvalovacím řízení rozhodnutím valné hromady změní podobu (mizí účet 431), zůstává však součástí VK

19 Výplata Zisku majitelům (společníkům, akcionářům) po zdanění srážkovou daní.
429 - Neuhrazená ztráta minulých let Ztráta Úhrada ztráty minulých let - VÚDVÚD = Vnitřní účetní doklad / 429 Účet Neuhrazená ztráta minulých let Typ účtu: Pasivní Druh účtu: Rozvahový

20 Ztráta Ztráta za běžné období znamená, že podnik zchudl.
Používaný výraz: „Ztrátu uhradíme ze zisku“ – jde pouze o přesun mezi účty (nejde doslova o úhradu!) Ztráta je odečitatelná položka od Daňového základu po následujících 5 let – jak to souvisí s účetnictvím? Účtování na začátku účetního období Zjistíme výsledek hospodaření z minulého účetního období. Při otevírání účetních knih zaúčtujeme tento výsledek na stranu MD účtu 431Účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (Pasivní) 431 v případě ztráty, na stranu Dal u zisku. Účet 431Účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (Pasivní) 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení je pasivní, účtuje se na něj pouze výsledek hospodaření z předcházejícího účetního období, který je ve schvalovacím řízení (ještě nebylo rozhodnuto o způsobu vypořádání ztráty, resp. rozdělení zisku). Zaúčtování ztráty: 431Účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (Pasivní) 431 / 701Účet Počáteční účet rozvažný (Aktivní) 701 Zaúčtování zisku: 701Účet Počáteční účet rozvažný (Aktivní) 701 / 431Účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (Pasivní)

21 Rozdělení zisku Výplata podílů na zisku (dříve dividend) není náklad (nesnižuje HV běžného roku!). Stejně jako vklad do ZK není výnos (podnik nezbohatnul vlastní činností). Při výplatě dividend dojde k úbytku peněz a současně se snižuje VK – podniku ubývá bohatství. Akcionáři/společníci si berou to, co jim podnik vydělal. Aby podnik mohl rozdělovat zisk, musí mít i peníze! Postup uzávěrkových prací spojených s uzavřením účetního období 1. Ověření správnosti a úplnosti zaúčtovaných údajů 1.1. Časové rozlišení nákladů a výnosů. 1.2. Zaúčtování dohadných položek aktivních a pasivních. 1.3. Inventarizace majetku a závazků, vypořádání inventurních rozdílů. 1.4. Odpis pohledávek. 1.5. Vytvoření (příp. zrušení) opravných položek na základě provedené inventarizace. 1.6. Tvorba zákonných a ostatních rezerv. 1.7. Zaúčtování kurzových rozdílů k 1.8. Závěrečné operace v účtování o zásobách (viz odlišnosti variant A a B). 1.9. Odložená daň. 2. Výpočet daňového základu, daně z příjmů a její zaúčtování. 3. Uzavření účetnictví 3.1. Převod aktivních a pasivních účtů na účet 702 – Konečný účet rozvažný a nákladových a výnosových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát. 3.2. Převod zisku (ztráty) z účtu 710 – Účet zisků a ztrát na účet 702 – Konečný účet rozvažný. 4. Sestavení závěrky 4.1. Vyhotovení účetních výkazů, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy (v rámci přílohy sestavení výkazu cash flow a výkazu o změnách vlastního kapitálu). 4.2. Ověření závěrky auditorem (pokud povinnost vyplývá ze zákona). 4.3. Sestavení konsolidované účetní závěrky (pokud vyplývá ze zákona) a její ověření auditorem. 4.4. Zveřejnění údajů z účetní závěrky. 5. Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účetních knih k 1. 1. 5.1. Z účtu 701 převod PS rozvahových účtů na příslušné syntetické účty. 5.2. Převod zisku, příp. ztráty na účet 431 – HV ve schvalovacím řízení. 5.3. Zaúčtování dopadů z případných změn použitých úč. metod a oceňování. 5.4. Rozhodnutí statutárního orgánu o rozdělení HV, účetní rozdělení HV. 5.5. Příprava vnitřních účetních směrnic pro následující období.

22 HDP a disponibilní důchod
K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá HDP. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Ekonomika ČR je nadprůměrně otevřená vůči zahraničí. V ekonomice ČR figurují významně vlastníci společností ze zahraniční. To znamená, že část finančních prostředků ve formě výplaty podílů na zisku které se v ČR vytvářejí, odchází do zahraničí. Zatímco HDP zachycuje, jaká hodnota zboží a služeb se v ekonomice v daném období vytvořila a z pohledu výdajů také zrealizovala a tím přeměnila ve finanční prostředky, hrubý disponibilní důchod říká, kolik z těchto prostředků zůstalo v ČR. V případě ČR je hrubý disponibilní důchod dlouhodobě nižší. V roce 2014 činil jeho podíl na HDP 91,3 %. Zbytek, tj. částka odpovídající 8,7 % HDP, odešel do zahraničí. Šlo především o zisky, které v České republice generovaly podniky pod zahraniční kontrolou

23 Hrubý domácí produkt a hrubý disponibilní důchod v ČR (v běžných cenách)
Čistý odliv peněz do zahraničí, popřípadě čistý příliv*) do domácí ekonomiky v roce 2014 (v HDP)

24 Rozhodování o zisku - shrnutí
Valná hromada musí schválit účetní výkazy předložené managementem. Rozhodne o podílu zisku jdoucího na výplatu společníkům/akcionářům či dalším jeho rozdělení. Zbytek zůstává (nesprávně řečeno „reinvestován“). Nejde však o žádnou investici! Podnik pouze není nucen vyplácen peníze ven majitelům. Tato část zisku může být různě alokována do fondů či započítávána proti jiným položkám VK – např. proti ztrátě tzv. úhrada ztráty (přestože o žádnou úhradu nejde!) Nebo se ze zisku zvyšuje ZK – tzv. zvýšení ZK z vlastních zdrojů. Nejde opět o zvýšení kapitálu, pouze o přeskupení VK – s tím se však mění zápis v OR. Finanční výkazy mají uživatelům poskytovat věrný a poctivý obraz finanční situace podniku. Avšak v českých právních předpisech se v některých ohledech odlišují účetní a daňové předpisy, proto je pro potřeby stanovení základu daně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nutné zvýšit nebo snížit účetní výsledek hospodaření o položky definované tímto zákonem. Tím, že dochází ke změně základu daně, mění se výše splatné daně, která se následně projeví změnou výsledku hospodaření po zdanění. Vlivy daňových předpisů na výsledek hospodaření po zdanění mohou mít podstatný vliv na rozhodování investorů při hodnocení finanční situace podniku, neboť úpravy základu daně ovlivňují např. rentabilitu vlastního kapitálu. Odložená daň je nástrojem, který nesoulady mezi účetními a daňovými předpisy odstraňuje a zvyšuje tak vypovídací schopnost finančních výkazů. V praxi často pojem odložená daň svádí k představě, že odložená daň je pojem spojený s odkladem daňové povinnosti. Zatímco posečkání daně podle §60 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, umožňuje účetní jednotce požádat příslušného správce daně o pozdější zaplacení daně nebo její úhradu ve splátkách, odložená daň je účetní pojem, který „slouží v rámci (podvojného) účetnictví k přiřazení nákladů vzniklého z titulu povinnosti placení daně z příjmů do správného účetního období.“ Janoušková, J. Odložená daň z příjmů: dle českých i mezinárodních účetních standardů. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN str. 9

25 Ukázka z praxe Viz Excel – Kočí, a.s. – jak nakládali se ziskem/ztrátou od r do r. 2012 (zpracoval Jakub Stuchlík jako podklad pro svou bakalářskou práci v r. 2014)

26 Jak nakládal se ziskem Kočí a.s. (položky rozvahy: r. 2007 až 2012)
PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál 44 123 47 985 52 348 62 136 62 680 7 273 A.I. Základní kapitál 38 882 3 888 1. A.II. Kapitálové fondy 1 795 9 515 10 345 Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 7 720 8 550 A.III. Rezervní fond 9 077 9 089 9 093 9 091 8 338 Zákonný rezervní fond 8 627 7 878 Statutární a ostatní fondy 450 462 466 464 460 A.IV. Výsledek hospodaření minulých let -7 075 -5 630 -1 781 2 582 4 027 337 Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta z minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období 1 444 3 849 4 363 2 064 335 -5 290 V r došlo k výplatě Zisku

27 Tržní hodnota podniku se nerovná VK!
Potenciální zájemce nekupuje podnik za hodnotu VK (nejsou zohledněny ….zákaznická síť, experti v podniku, dobré jméno, dobře situované pobočky, schopný management….) Cena podniku vychází ze schopnosti vydělat peníze (z očekávaných budoucích finančních toků) Zahraniční firmy rády kupují již stávající podniky….. Důvod? Tržní kapitalizace neboli tržní hodnota akciové společnosti je součin celkového počtu akcií a jejich aktuální tržní ceny.

28 Tržní cena akcií Akcie tvořící ZK jsou v účetnictví zachyceny v nominální hodnotě. To že se následně s nimi obchoduje a jejich tržní cena se značně liší, to se v Ú nijak nezobrazí (nemá vliv na výši ZK) x od akcií, které podnik vlastní jako součást finančního majetku – viz př. Akcie/investice, kde jste se učili o jejich povoleném přecenění. Proč se tedy podniky chlubí růstem cen svých akcií…? Tržní cena je důležitá pro akcionáře. Roste-li cena, bohatnou akcionáři a budou štědře odměňovat management. Chudnou-li, hrozí že na valné hromadě management odvolají. Také Tržní cena akcií roste, pokud podnik vykazuje dobré hospodářské výsledky!