Statistické zjišťování v oblasti Rodinných farem

Prezentace na téma: "Statistické zjišťování v oblasti Rodinných farem"— Transkript prezentace:

1 Statistické zjišťování v oblasti Rodinných farem
Český statistický úřad sleduje subjekty zabývající se zemědělskou výrobou a eviduje je v Zemědělském registru. V zemědělském sektoru se za rodinnou farmu považuje, s ohledem na historický kontext vlastnictví zemědělské půdy a zemědělského podnikání, subjekt fyzické osoby (FO) ČSÚ šetří podniky FO v rámci svých produkčních statistik: Statistiky rostlinné produkce, šetření o sadech a o vinicích produkční plochy, odhady budoucí úrody, výsledky sklizní zásoby, užití a prodej rostlinných produktů Statistiky živočišné produkce stavy zvířat, reprodukční potenciál a užitkovost jednotlivých chovů, prodej živočišných produktů A jsou zařazeny do Agrocenzu a Strukturálního šetření v zemědělství (FSS) → další slide Ing. Jiří Hrbek Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí

2 Agrocenzus a Strukturální šetření v zemědělství (FSS)
Agrocenzus je celoplošné šetření, koná se 1x za 10 let a FSS je zkratka pro výběrové Strukturální šetření v zemědělství, prováděné 1x za 2-3 roky. V rámci těchto rozsáhlých zjišťování se sledují i metody zemědělské výroby Poslední Agrocensus proběhl v roce 2010, výběrové Strukturální šetření v roce 2013 a nyní právě vrcholí terénní fáze FSS 2016 Získané informace: počty podniků, velikost podniků, počty a pracovní úvazky pracovníků, zapojení rodinných členů do práce na farmě, struktura, zaměření výroby a její specializace, využití zemědělské půdy, ekologické hospodaření, vybavenost stroji a technologiemi, stavy hospodářských zvířat, vedlejší ekonomické činnosti farmy, zavlažování, zpracování výrobků, a další. Kritéria pro zařazení do AGC/FSS: Prahové hodnoty zjišťování: 5 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo najaté, nebo 1 ha sadů, nebo 3 500 m2 vinic, nebo součtová plocha zeleniny, jahod a květin od výměry 2 500 m2, nebo chov 5 kusů skotu, nebo 10 kusů prasat, nebo 10 kusů koz a ovcí, nebo chov 100 kusů drůbeže včetně běžců.

3 Zemědělské subjekty – podíly na obhospodařované ZP
Ukazatel  2000 2013 Změna (%) Zemědělské subjekty celkem počet 26 539 26 246 ↓ ,1 obhospodařovaná zem. půda (ha) ↓ ,1 průměrná výměra (ha) 136 133 ↓ ,1 fyzické osoby 23 714 23 345 ↓ ,6 ↑ +15,2 39 46 ↑ +17,0 právnické 2 825 2 901 ↑ ,7 ↓ ,4 949 837 ↓ ,8 Struktura právních forem zemědělských subjektů (2013)

4 Podíl počtu rodinných farem v krajích
Fyzické osoby představovaly více než 90 % všech subjektů v krajích Moravskoslezském, Zlínském, Libereckém, Královéhradeckém a Plzeňském, a naopak jen 64,4 % subjektů působících v Hl. m. Praze. Nejvyšší průměrnou výměru měly subjekty fyzických osob v krajích Karlovarském (86 ha) a Ústeckém (85 ha), u subjektů právnických osob jsou nejvyšší průměrné výměry v Olomouckém (1 129 ha) a Plzeňském kraji (1 022 ha). Naproti tomu subjekty fyzických osob s nejmenší průměrnou výměrou působily v kraji Jihomoravském (21 ha) a Zlínském (22 ha), nejmenší subjekty právnických osob patřily pod Hl. m. Prahu (488 ha) a do Libereckého kraje (521 ha). Rozdíly u podniků fyzických osob, tedy rodinných farem, budou dobře vidět na dalším slidu.

5 Pracující v zemědělských podnicích FO podle krajů
Území, kraj Pracující v podnicích fyzických osob celkem z toho: pravidelně zaměstnaní hospodář členové rodiny hospodáře celkem zaměstnanci počet (osoby) podíl z celkového počtu pracujících v zemědělství (%) počet (přepočtené osoby na plně zaměstnané) počet (osoby přepočtené na plně zaměstnané) počet (osoby přepočtené na plně zaměstnané) Česká republika 63 972 35,2% 33 630 23 345 16 535 26 075 10 538 6 398 5 506 Hl. město Praha 103 16,7% 50 40 35 18 12 3 Středočeský 8 617 33,9% 4 806 3 107 2 242 3 008 1 403 1 092 955 Jihočeský 6 107 36,0% 3 523 2 608 1 867 2 356 1 072 566 517 Plzeňský 4 024 2 562 1 894 1 421 1 502 746 393 347 Karlovarský 1 366 49,6% 753 465 572 240 184 139 Ústecký 4 963 33,8% 2 224 1 226 898 1 353 581 734 569 Liberecký 2 611 53,3% 1 349 1 115 716 1 112 423 201 182 Královéhradecký 4 232 32,8% 1 548 1 155 1 339 571 424 382 Pardubický 3 374 24,9% 1 771 1 205 893 1 423 549 352 276 Vysočina 5 505 29,7% 3 110 2 119 1 597 2 711 1 109 364 343 Jihomoravský 10 458 39,9% 4 780 3 509 2 220 4 827 1 711 841 698 Olomoucký 3 115 24,1% 1 674 1 272 885 1 037 408 394 341 Zlínský 4 101 42,4% 2 062 1 552 1 042 2 035 761 218 210 Moravskoslezský 5 396 47,7% 2 743 1 686 1 216 2 782 951 633 545

6 Struktura pracujících v zemědělských podnicích fyzických osob
Vysoký podíl (nad 80%) rodinných pracovníků na úkor zaměstnanců a externě najímaných pracovníků vykazují kraje Zlínský, Liberecký, Jihočeský, Plzeňský a Vysočina, zatímco v Ústeckém kraji je to pouze 66,5%. Nejvyšší podíl nerodinných zaměstnanců na farmách FO vykazuje Ústecký kraj (25,6%) Nejvyšší podíl najatých agenturních pracovníků a pracovníků OSVČ vykazuje také Ústecký kraj (3,6%) Nejvíce pracujících osob na DPP a DPČ si najali farmáři v Ústeckém, Královéhradeckém a Středočeském kraji Naopak v Plzeňském, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji tento typ pracovního poměru téměř není v praxi využíván Vysoký podíl (nad 80%) rodinných pracovníků na úkor zaměstnanců a externě najímaných pracovníků vykazují ještě kraje Zlínský, Liberecký, Jihočeský, Plzeňský, a Vysočina, zatímco v Ústeckém kraji je to pouze 66,5%. Nejvyšší podíl nerodinných zaměstnanců na farmách FO vykazuje Ústecký kraj (25,6%) Nejvyšší podíl najatých agenturních pracovníků a pracovníků OSVČ vykazuje také Ústecký kraj (3,6%) Nejvíce pracujících osob na DPP a DPČ si najali farmáři v Ústeckém (4,3 %), Královéhradeckém (3,8%) a Středočeském kraji (2,8%) Naopak v Plzeňském (0,9% ), na Vysočině (0,8%) a v Moravskoslezském kraji (0,7%) tento typ pracovního poměru téměř není v praxi využíván Nejvíce žen pracujících na rodinných farmách bylo evidováno v malých podnicích s zaměstnanci (66,4% všech pracovníků), 98,6% z nich pracovalo na farmě pravidelně, ale jen pouhá 2,6% z nich mělo uzavřenou pracovní smlouvu (jako zaměstnankyně). Se zvyšující se kategorií podle počtu zaměstnanců v podniku klesá podíl žen až na 1,1% v podnicích se 101 a více zaměstnanci. Nejvyšší podíl pravidelně zaměstnaných žen- zaměstnankyň (medián) byl zjištěn podnicích střední velikosti s počtem zaměstnanců v rozmezí 21 až 50 osob, kde ženy tvoří kolem 3% všech pracovníků, což ale představuje necelých 40% pravidelně pracujících zaměstnanců. Větší a velké podniky zas nejvíce najímají pracovnice na Dohody DPP a DPČ: v podnicích zam. je to 76,6% zde pracujících žen a v podnicích od 101 zaměstnanců dokonce 91,4% všech žen zde pracujících pracují na základě uzavřených Dohod.

7 Věková struktura pracovníků v zemědělských podnicích fyzických osob (pravidelně zaměstnaní)
rok 2000 Grafy znázorňují negativní trend ve stárnutí zemědělské populace – Co se týče zastoupení žen ve vedoucích pozicích, tak v rodinných farmách je procento žen, zemědělských podnikatelek, v průměru kolem 12 %. Nejvíce podnikatelek evidujeme v KVK a MSZ. V Královéhradeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině naopak dominují hospodáři - muži. Ve FSS jsme sledovali i zda se hospodáři aktivně účastní v programech dalšího vzdělávání. Celorepublikově mezi ženami a muži není velký rozdíl (muži 27,4% a ženy 23,9%). Extrémní rozdíl je v Praze, kde si doplňuje vzdělání 75,1% mužů a jen 16,7% žen, naopak v Karlovarském kraji, kde je žen-podnikatelek nejvíce, se do dalšího vzdělávání zapojuje rekordních 42,9% mužů a 41,3% žen, ve Středočeském kraji 33,1% mužů a 36,9% žen, v Olomouckém kraji 34,5% mužů a 37,5% žen. Jsou i kraje, kde se vedoucí zemědělských podniků dál nevzdělávají – např. Plzeňský (M 17,8%/Ž 17,7%) a Zlínský kraj (M 19,4% a Ž 5,4%). V Pardubickém kraji, kde je pouhých 8,8% žen ve vedoucí pozici se dále vzdělává skoro 40% z nich. rok 2013

8 Podíl žen v zemědělských subjektech FO
vedoucí pracovníci ŽENY ve vedoucí pozici (%) vedoucí, kteří se dál vzdělávají MUŽI (osoby) ŽENY (osoby) MUŽI (%) ŽENY (%) Česká republika 20 514 2 830 12,1% 27,4% 23,9% Hlavní město Praha 33 6 15,4% 75,1% 16,7% Středočeský 2 727 380 12,2% 33,1% 36,9% Jihočeský 2 358 250 9,6% 27,5% 20,7% Plzeňský 1 693 201 10,6% 17,8% 17,7% Karlovarský 363 102 22,0% 42,9% 41,3% Ústecký 1 095 131 10,7% 36,6% Liberecký 907 209 18,7% 21,3% 15,7% Královéhradecký 1 434 114 7,3% 28,8% 18,5% Pardubický 1 099 106 8,8% 25,3% 37,8% Vysočina 1 929 190 9,0% 30,1% 27,6% Jihomoravský 3 056 453 12,9% 25,4% 18,0% Olomoucký 1 133 139 11,0% 34,5% 37,5% Zlínský 1 328 224 14,4% 19,4% 5,4% Moravskoslezský 1 360 326 19,3% 21,5% 26,7% Grafy znázorňují negativní trend ve stárnutí zemědělské populace – Co se týče zastoupení žen ve vedoucích pozicích, tak v rodinných farmách je procento žen, zemědělských podnikatelek, v průměru kolem 12 %. Nejvíce podnikatelek evidujeme v KVK a MSZ. V Královéhradeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině naopak dominují hospodáři - muži. Ve FSS jsme sledovali i zda se hospodáři aktivně účastní v programech dalšího vzdělávání. Celorepublikově mezi ženami a muži není velký rozdíl (muži 27,4% a ženy 23,9%). Extrémní rozdíl je v Praze, kde si doplňuje vzdělání 75,1% mužů a jen 16,7% žen, naopak v Karlovarském kraji, kde je žen-podnikatelek nejvíce, se do dalšího vzdělávání zapojuje rekordních 42,9% mužů a 41,3% žen, ve Středočeském kraji 33,1% mužů a 36,9% žen, v Olomouckém kraji 34,5% mužů a 37,5% žen. Jsou i kraje, kde se vedoucí zemědělských podniků dál nevzdělávají – např. Plzeňský (M 17,8%/Ž 17,7%) a Zlínský kraj (M 19,4% a Ž 5,4%). V Pardubickém kraji, kde je pouhých 8,8% žen ve vedoucí pozici se dále vzdělává skoro 40% z nich.

9 Subjekty FO - struktura podle ekonomické velikosti a průměrná výměra obhospodařované ZP
Pro účely vyhodnocení FSS byly subjekty roztříděny do tří základních skupin ekonomické velikosti: podniky malé velikosti (třída ekonomické velikosti I.-V.): 0 až 25 tis. EUR/650 tis. Kč podniky střední velikosti (třída ekonomické velikosti VI.-IX.): nad 25 tis EUR až 500 tis. EUR/ tis. Kč a velké podniky (třída ekonomické velikosti X.-XIV.): nad 500 tis. EUR až nad 3 mil EUR/ tis. Kč Ze všech zemědělských podniků v ČR představují nejpočetnější skupinu malé subjekty, tvoří necelé dvě třetiny (62 %). Za nimi následují s 31 % zemědělské podniky střední velikosti. Nejmenší zastoupení má skupina velkých zemědělských podniků (7%), ve které je ale soustředěna podstatná část zemědělské produkce ČR. Tyto podniky obhospodařují více než 65 % z celkové výměry zemědělské půdy a v přepočtu na dobytčí jednotky se podílí 78 % na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat. SUBJEKTY FYZICKÝCH OSOB – RODINNÉ FARMY Malé zemědělské subjekty, reprezentované z 98,5% podniky fyzických osob, hospodaří pouze na 5 % zemědělské půdy ČR s podílem 4 % z celkového počtu chovaných hospodářských zvířat. Výsledky strukturálního šetření potvrzují závislost mezi ekonomickou velikostí a právní formou zemědělských podniků. Více než dvě třetiny fyzických osob (69 %) byly zařazeny do třídy malé ekonomické velikosti (I.-V.). Podíl velkých podniků je v rámci skupiny fyzických osob zanedbatelný (1 %). Velikostní struktura zemědělských podniků je z regionálního pohledu v jednotlivých krajích (s výjimkou hl. m. Prahy a Vysočiny) podobná. V těchto dvou krajích je kolem 40% středních podniků, cca 57,5% malých podniků a velké podniky tvoří zbývající cca 1-3% Největší procentuální zastoupení malých podniků bylo zaznamenáno ve Zlínském (87%), Libereckém (80%) a Moravskoslezském kraji (76%). Subjekty střední velikosti jsou v největší míře zastoupeny v Kraji Vysočina (42%), v Praze (41%), ve Středočeském a Ústeckém kraji (40% a 37%). Nejvyšším podílem velkých podniků FO se vyznačují Praha (2,5%) a Středočeský kraj (2%), naopak nejméně velkých podniků najdeme ve Zlínském kraji (0,2%) a v Libereckém kraji (0,4%) Z hlediska celkového počtu zemědělských subjektů FO hospodaří nejvíce podniků malé ekonomické velikosti v Jihomoravském kraji (2 585 subjektů), nejvíce velkých zemědělských podniků se nachází ve Středočeském kraji, kde má sídlo celkem 63 velkých zemědělských podniků.

10 Využití obhospodařované zemědělské půdy
Obhospodařovaná zemědělská půda se v roce 2013 rozkládala na 3 491 818 ha, tj. 44,3 % rozlohy České republiky. Od roku 2000 výměra obhospodařované zemědělské půdy klesla o 3,1 %, tj. o 112 582 ha, a výměra orné půdy dokonce o 9,1 % (o 249 354 ha). Část orné půdy byla zatravněna na základě odpovídajících dotačních titulů Evropské unie. Díky tomu od roku 2000 vzrostla výměra trvalých travních porostů o 16,8 %, tj. o 138 319 ha. Narostly i plochy vinic, a to o 40,4 %, zatímco ovocných sadů 5,1 % ubylo. Procento zornění se během období 2000–2013 snížilo o 4,7 p. b. Orná půda v roce 2013 tvořila 71,3 % celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy a trvalé travní porosty dalších 27,5 %. Ostatní trvalé kultury (chmelnice, vinice, sady, zahrady a další trvalé kultury jako např. rychle rostoucí dřeviny na zemědělské půdě) tvořily dohromady jen 1,2% podíl na zemědělské půdě. Fyzické osoby měly procento zornění výrazně nižší (60,4 %) než právnické osoby (76,0 %). Velké zemědělské subjekty se zabývají především pěstováním plodin na orné půdě. Ve velikostní skupině nad 500 ha zemědělské půdy představuje orná půda 67,8 % výměry v subjektech fyzických osob (a 77,8 % výměry v subjektech právnických osob). Co se týče podílu trvalých travních porostů v subjektech fyzických osob, tak podíl TTP je největší ve skupině s 3–10 ha zemědělské půdy, kde tvořily více než polovinu výměry (54,7 %). (V subjektech právnických osob mají největší zastoupení v subjektech o velikosti 100–500 ha, kde zaujímaly 37,1 % zemědělské půdy.)

11 Vlastnictví půdy K výrazným změnám došlo v posledních 2 dekádách ve vlastnických vztazích k půdě. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci hospodařili téměř jen na pronajaté půdě (92,4 %), v roce 2013 vlastnili již 25,7 % celkové výměry zemědělské půdy. Subjektům fyzických osob v roce 2000 patřila čtvrtina zemědělské půdy a v roce 2013 bezmála 50 %. U subjektů právnických osob se podíl vlastní půdy v období 2000–2013 zvýšil z 1,3 % na 15,9 %. Mezi jednotlivými kraji jsou značné odlišnosti ve vlastnictví obhospodařované zemědělské půdy. V Karlovarském kraji je ve vlastnictví hospodařících subjektů nadpoloviční většina obhospodařované zemědělské půdy (51,1 %) , zatímco v ostatních krajích se pohybuje podlíl vlastní půdy v rozpětí od necelých 20 procent (kraje Zlínský a Vysočina shodně po 18,2 %) po 37,8 % v Ústeckém kraji. Ještě výraznější rozdíl lze nalézt při srovnání subjektů fyzických osob, které ve Zlínském kraji vlastnily 38,2 % zemědělské půdy, zatímco v Karlovarském kraji dokonce 69,8 % půdy. Subjekty právnických osob vlastnily největší podíl půdy opět v Karlovarském kraji (38,7 %), nejméně pak v Kraji Vysočina (8,2 %).

12 Výrobní zaměření subjektů fyzických osob - v krajích
- ČR celkem Výrobní zaměření podniků FO v krajích se odvíjí zejména od podnebí a reliéfu krajiny daného kraje. Nosnými oblastmi pro pěstování plodin na orné půdě jsou tradičně Středočeský kraj (1680 subjektů), Ústecký kraj (583 podniků), Vysočina (783 podniků) a Jižní Morava (677 podniků). Odvětví zahradnictví a pěstování trvalých kultur (vinařství, ovocné sady) je hlavní doménou ekonomicky malých podniků, jejich nejvyšší koncentrace je díky příhodným klimatickým podmínkám soustředěna v Jihomoravském kraji (2240 podniků), ale je rozšířeno i v Královéhradeckém (140 subjektů), Středočeském (152 podniků) a Zlínském kraji (115 subj.). Podniky FO dominují v chovech ovcí a koz, kde je vyšší podíl ruční práce a menší intenzita chovu. Nejvíce podniků FO s pastevním chovem a nejvyšší mírou TTP najdeme v Jihočeském (1156 subjektů), Karlovarském (296), Plzeňském (980), Libereckém (642) , Hradeckém (684), Moravskoslezském (783) i Zlínském kraji (874 podniků). Nejvíce podniků se smíšenou výrobou je na Vysočině (705), v Jižních Čechách (678) a Středních Čechách (673).

13 Ekologické zemědělství – podniky FO
Ekologickým zemědělstvím se v roce 2013 zabývalo celkem 2 635 zemědělských subjektů, z toho 88,9 % subjektů výhradně, tj. bez souběžného konvenčního hospodaření. Téměř 80% (78,8%) ekologicky hospodařících zemědělců byly podniky fyzických osob – 2075 podniků. Ekologicky bylo obhospodařováno 443 157 ha zemědělské půdy (což je 12,7 % celkové výměry). v tom: ha zemědělské půdy v ekologickém zemědělství a ha zemědělské půdy v přechodném období Ve srovnání s rokem 2000, kdy ekologicky hospodařilo pouze 413 subjektů (z toho 257 výhradně) na 132 244 ha zemědělské půdy, vzrostl počet ekologicky hospodařících subjektů na šestinásobek a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila téměř třiapůlkrát. Největší podíl ekologicky obhospodařované ZP v péči subjektů FO najdeme v příhraničních oblastech hor – v Karlovarském, Libereckém a dále v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

14 Ekologické zemědělství subjektů fyzických osob
Plochy vybraných ekologicky pěstovaných kultur Produkce ekologicky pěstovaných plodin a kultur se tradičně soustředí do lokalit klimaticky tomu příznivě nakloněných – bio vinice nacházíme pouze v JHM kraji, bio sady jsou v MSK, Zlínském, olomouckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Velká výměra trvalých travních porostů v ekologickém režimu souvisí s ekologickým chovem skotu, krav BTPM, ovcí a koz v jižních Čechách a v příhraničních oblastech. Na orné půdě rodinné farmy v ekologickém režimu pěstují obiloviny (hlavně v STČ, PLK a na VYS), olejniny (JHM kraj), pícniny na zeleno (STČ a VYS). Brambory, luskoviny, cukrovka, to jsou plodiny, které převažují v konvenční výrobě. Na VYS a v JHM kraji se v nemalém míře pěstují v bio kvalitě jahody a zelenina. Podíl ekologicky pěstovaných kultur Orná půda 2,3 % (FO: 0,9%) obiloviny 1,9 % (FO:0,7%) luskoviny na zrno ,2 % (FO: 2,3%) zelenina a jahody ,7 % (FO: 1,2%) léčivé a kořeninové rostliny 15,5 % (FO:13%) Trvalé travní porosty 39,6 % (FO:18,1%) Vinice 7,4 % (FO:2,4%) Ovocné sady 23,3 % (FO: 10,7%)

15 Ekologické zemědělství subjektů fyzických osob
Podíl ekologicky chovaných zvířat v subjektech FO z celkového počtu zvířat chovaných v České republice 0,5 ks Chov skotu se zdárně rozvíjí v Karlovarském kraji, kde subjekty FO v roce 2013 chovali 13,7 tis kusů skotu (13,8 ks/100 ha UAA) a z toho 6,2 tis krav (6,3 ks/100 ha UAA)– to je nejvyšší koncentrace bio skotu mezi regiony. I v Moravskoslezském kraji (celkem 13,8 tis ks skotu/6,2 tis krav BTPM) a Jihočeském kraji (16,6 tis ks/7,6 tis krav BTPM) je chov bio skotu na vysoké úrovni, nejmenší počet chovaných zvířat byl zjištěn v Jihomoravském kraji, pouze 513 kusů. Chov prasat je celorepublikově soustředěn ve Středočeském kraji a na Vysočině. Ekologické chovy v subjektech fyz. osob jsou také nejvíce na Vysočině (673 kusů prasat, 0,19 ks/100 ha UAA), a dále v Karlovarském (0,16 ks/100 ha UAA), Zlínském (0,08 ks/100 ha UAA) a Královéhradeckém (0,1 ks/100 ha UAA) kraji. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2013 respondenty vykázáno pouhých 15 kusů bio prasat v chovech rodinných farem. Jak už bylo řečeno, hodně rodinných podniků věnujících se živočišné výrobě v ekologickém režimu chová ovce a kozy. V roce 2013 se po Zlínském kraji prohánělo necelých 10 tisíc ovcí, významné počty zvířat (více než 6 tisíc chovaných kusů) jsme evidovali i ve STČ, JHČ, PLZ, LBK, HKK i MSZ kraji. Ovšem zatím co v Libereckém kraji připadá 6,8 ovcí na 100 ha UAA a ve Zlínském 6,2 ovcí na 100 ha UAA, v ostatních krajích se tento průměr pohybuje v rozmezí 1 – 3 kusů. Chov koz v biorežimu je soustředěn do dvou regionů – do Libereckého (0,9 ks/100 ha UAA) a Karlovarského (0,5 ks/100 ha) kraje, nejméně koz se chová na Jižní Moravě, kde připadá na 100 ha UAA jen 0,03 ks koz. Drůbež v ekologickém režimu chovají nejvíce farmáři v Plzeňském (téměř 5 tis ks), Olomouckém (3,2 tis ks) a Zlínském kraji (1,7 tis ks), kde průměrně připadá v rozmezí 1,2 – 1,6 ks drůbeže na 100 ha UAA. V celé republice se ekologickému chovu hospodářských zvířat na rodinných farmách nejméně věnují v Jihomoravském a Středočeském kraji.

16 Strojní mechanizace na 100 ha obhospodařované ZP
podniky FO podniky PO Podniky FO, rodinné farmy, disponují nejvyšším počtem traktorů na 100 ha ZP v Jihomoravském kraji (6,4) a Zlínském (6,0), naopak v Karlovarském kraji připadá pouhých 2,2 traktoru na 100 ha ZP. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno, že zemědělci vlastní výrazně více (5,7) kultivátorů a pleček, v jiných krajích je to v rozmezí 0,5 – 3,1 ks na 100 ha ZP. Co se týče sklízecích mlátiček, tak nejlépe jsou vybaveni farmáři na Vysočině: 1,2 ks na 100 ha ZP, ve STČ, JHČ a JHM kraji připadá 0,8 mlátičky na 100 ha ZP. Nejvíce strojů na sklizeň okopanin a zeleniny najdeme na Vysočině (0,7 ks), což odpovídá této tradičně bramborářské lokalitě. Podniky PO mají řádově mnohem nižší počty strojů na 100 ha ZP, nejvíce traktorů je na Vysočině a v Pardubickém kraji (1,59 ks), nejméně traktorů najdeme v Karlovarském kraji (0,87 ks). Nejvíce strojů na mechanické hubení plevelů a péči o strukturu půdy mají podniky v Ústeckém kraji (0,38 ks/100 ha ZP). Na Vysočině je nejvíce sklízecích mlátiček i u podniků PO – 0,06 ks/100 ha ZP. V hodně krajích připadá pouze 0,01 ks/100 ha ZP (KVK, PLZ, JHM, ZLK).

17 Základní ukazatele – porovnání ČR se sousedy a EU-28
Zdroj: Eurostat (2013) hektarů data nejsou k dispozici 2013 Počet subjektů (tis.) Obhospodařovaná zemědělská půda (1000 ha) Průměrná výměra 1 subjektu (ha) Počet pracovníků přímo zaměstnaných subjektem (přepočteno na plně zaměstnané - AWU/100 ha ZP) EU - 28 10 841,0 ,0 16,1 5,4 Česká republika 26,3 3 491,5 133,0 3,0 Německo 285,0 16 699,6 58,6 3,1 Maďarsko 491,3 4 656,5 9,5 9,3 Rakousko 140,4 2 726,9 19,4 4,1 Polsko 1 429,0 14 409,9 10,1 13,3 Slovensko 23,6 1 901,6 80,7 2,7

18 Podíl pracovníků v primárním sektoru
tj. v zemědělství, lesnictví a rybářství Zdroj dat: Eurostat, Evropský průzkum pracovních sil rok 2010 ≤ 2 % 2 – 4 % 4 – 8 % 8 – 20 % > 20 % Podíl na celkové zaměstnanosti; na úrovni NUTS 3 (tj. v ČR kraje) Průměrný podíl pro EU-27: 5,2 % Největší podíl: Rumunsko 30,1 %; Polsko 13,0 %; Řecko 12,5 % Nejmenší podíl: Lucembursko 1,0 %; Spojené království 1,2 %; Malta 1,3 % ČR: 3,1 % → v rámci EU-27 na 18. místě

19 Věk vedoucích pracovníků v zem. podnicích
– podíl vedoucích ve věku nad 55 let Zdroj: Eurostat (2013) data nejsou k dispozici

20 Děkuji za pozornost Ing. Jiří Hrbek
tel.: , Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ