Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu JAN BENDA 4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium Brno, 23.-25.5 2013.

Prezentace na téma: "Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu JAN BENDA 4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium Brno, 23.-25.5 2013."— Transkript prezentace:

1 Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu JAN BENDA 4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium Brno,

2 OBSAH Všímavost v psychoterapii - kontext Aktuální otázky a témata
Definování všímavosti Měření všímavosti Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? Osobní a transpersonální vývoj Návrat ke kořenům Směr budoucího výzkumu?

3 1. Všímavost v psychoterapii - kontext
Původně buddhistický termín V Buddhově učení slovo všímavost (sati) označuje klíčovou schopnost, jejíž rozvíjení 1) vede k postupnému porozumění tomu, jak funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory umožňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit se tak od veškerých strastí pozemského života V posledních 20 letech začaly být všímavost a meditace všímavosti a vhledu využívány řadou nových psychoterapeutických přístupů nejen v rámci KBT (viz Benda, 2007).

4 1. Všímavost v psychoterapii - kontext
Zpočátku se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila na prokazování účinnosti jednotlivých přístupů Poslední 3-4 roky se zájem odborníků soustřeďuje stále více také na obecnější otázky týkající se všímavosti

5 2. Aktuální otázky a témata

6 Definování všímavosti
zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako: stav vědomí proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování) rys osobnosti schopnost (odpovídá abhidhammě) k opravdovému pochopení všímavosti je třeba přímá osobní zkušenost s rozvíjením všímavosti v intenzivní meditaci !!!

7 Definování všímavosti
„uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton, ) - elementární úroveň všímavosti „průběžné sledování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já), které probíhá okamžik za okamžikem“ (Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá všímavost

8 PSYCHO TERAPIE ---------------- DHAMMA
Rozvoj všímavosti Všímavé zaznamenání jednotlivého fenoménu (zvědomění, přijetí, prožití, srov. bare attention, awareness) Všímavé zaznamenání opakujícího se vzorce (scénáře) Rozvinutí kontinuální všímavosti – vhledy do univerzálních charakteristik fenoménů vědomí (zpravidla při dlouhodobé intenzivní meditaci 10-20hod. denně) PSYCHO TERAPIE DHAMMA

9 Definování všímavosti
Mikulas (2011) upozorňuje, že současné definice všímavosti používané v Západní psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe soustředění (prostá pozornost) + mnohé přínosy připisované všímavosti vznikají ve skutečnosti díky rozvinutí schopnosti soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. též Grabovac, Lau, Willett, 2011) Uvědomění – obsah (pozornost) Všimnutí – proces!!! (všímavost)

10 Definování všímavosti
v psychoterapii dochází obvykle k všímavému zvědomění (mindful awareness) jednotlivých fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální všímavosti všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“ (psychoterapeutický) vhled + korektivní zkušenost, nikoli však transpersonální vhled, který by vedl k radikální transformaci osobnosti bylo by řešením definování více stupňů rozvoje všímavosti?

11 Měření všímavosti Existuje řada sebeposuzujících dotazníků měřících všímavost (česky např. Žitník, 2010) Grossman (2008) zpochybňuje validitu existujících dotazníků Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4) skórovali američtí studenti výš než thajští buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009) Studenti pravidelně nestřídmě holdující alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně výš než dlouhodobě meditující (Grossman, Van Dam, 2011)

12 Experiencing Scale (Klein et al., 1969)
úroveň obsah forma 1 Vnější události Neosobní, s odstupem 2 Vnější události, intelektuální sebepopis Osobnější, zainteresovaná 3 Osobní reakce na vnější události, omezený sebepopis Reaktivní, emocionální 4 Popis pocitů a osobních zážitků Sebepopisná, asociativní 5 Problémy se objevují v osobním prožívání Zkoumající, elaborující, hypotetizující 6 Prožívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“ 7 Série vzájemně spojených prožívaných významů Vyvíjející se

13 Client Emotional Productivity Scale – Revised (Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010)
Škála odlišuje emoční procesy napomáhající terapeutické změně od procesů, které změně brání nebo jsou nepodstatné Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a způsob zpracování Emoce je považována za produktivní, je-li prožívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending, Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence, Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming, Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)

14 Měření všímavosti: Alternativy?
Hodnocení všímavosti klienta v konkrétních okamžicích v průběhu terapie školenými posuzovateli? Rozhovor s expertem? Posouzení konkrétních důsledků všímavosti (výkonové testy)? Neurovědecké metody?

15 Mechanizmy všímavosti
Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umožňuje psychické zdraví (jakými způsoby mění prožívání klienta a umožňuje dovednější zvládání životních situací)?

16 Mechanizmy všímavosti
Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy: zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je prožíváno bez automatického reagování (srov. též např. Chambers, Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013) snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. též Grabovac, Lau, Willett, 2011)

17 Leslie S. Greenberg

18 Všímavost – obecný faktor?
Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení mechanizmů psychoterapeutické změny?

19 Mechanizmy všímavosti
!!! V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost všímavosti jako takovou Stačí umožnit klientovi všímavé uvědomění (a přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika klíčových fenoménů, které do té doby způsobovaly nežádoucí prožívání a/nebo chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek, Benda, 2008).

20 Vyžádejte si disertaci Jacka Englera v pdf na psychoterapeut@gmail.com
Osobní a transpersonální vývoj všímavost -> vhled -> transformace mysli DISERTACE: Zkoumal v Indii10 subjektů, které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Popsal mj. jednotlivá stádia trvalé transformce osobnosti meditujících Vyžádejte si disertaci Jacka Englera v pdf na Jack Engler

21 Osobní a transpersonální vývoj
TRANSPERSONÁLNÍ DIMENZE Ken Wilber Roberto Assagioli SATI VÝVOJ OSOBNOSTI (Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …)

22 Osobní a transpersonální vývoj
Arahant Buddha ->MINDFULNESS (vipassana) THÉRAVÁDA obvyklé cíle psychoterapie SATI -> SOUCIT (karuná) -> LASKAVOST (mettá) MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA Bódhisattva

23 všímavost meditace všímavosti psychoterapeuti  klienti ???

24 Návrat ke kořenům Všímavost i meditace všímavosti byla v psychoterapii vytržena z původního kontextu bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.: Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma vihára) Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uvážení (jónisó-manasikára), jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.

25 Návrat ke kořenům V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které se vracejí k původnímu know-how Buddhovy nauky a upozorňují na další aspekty relevantní pro psychoterapii, ale i obecné pochopení mechanizmů všímavosti v širším kontextu Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání života nestačí „jen“ meditovat

26 Vyžádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com
Návrat ke kořenům -> časopis Contemporary Buddhism: Special Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011). Vyžádejte si pdf na

27 Návrat ke kořenům Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např. na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8 minut denně… Cennější mohou být studie subjektů s rozsáhlejší praxí ( hodin a více), resp. s praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)

28 Návrat ke kořenům Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Konstatovala 4 kategorie změn: kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného + odlišný postoj k vnímanému subjekty souběžně s vnímáním sledují, jak je vnímání ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího subjektu změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou vnímány jako proud neustálých změn Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů, jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při zvládání životních situací?

29 3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by užitečné zkoumat: rozdíly mezi meditací a psychoterapií limity a úskalí využívání meditace v psychoterapii možnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti v psychoterapii (Frýba, 2008) alternativní možnosti měření všímavosti – např. hodnocení experty či školenými posuzovateli (videozáznam terapie a/nebo rozhovor) možnosti využití všímavosti v dalších oblastech aplikované psychologie – koučování, osobní rozvoj, leadership, pozitivní psychologie

30 3. Směr budoucího výzkumu?
Bylo by užitečné zkoumat: pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti, meditační vhledy a osobnostní změny u jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983) transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti mozkovou aktivitu a změny při pokročilé meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective Neuroscience - Special Issue on Mindfulness Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1) kontext všímavosti v původním Buddhově učení a další související elementy – vhled, moudré uvážení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.

31 SHRNUTÍ Všímavost v psychoterapii - kontext Aktuální otázky
Definování všímavosti Měření všímavosti Mechanizmy všímavosti – obecný faktor? Osobní vs. transpersonální vývoj Návrat ke kořenům? Směr budoucího výzkumu?

32 Všímavost v psychoterapii DISKUSE www.jan-benda.com

33 Literatura AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010. BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University of Chicago, 1983. FRÝBA, M. Psychologie zvládání života. Boskovice: Albert, 2008. FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma. Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy. NewYork: Guilford Press, 2005. GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s

34 Literatura GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials and tribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism, 2011, roč. 12, č. 1, 219–239. HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: An integrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom– up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing ‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health, Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314. KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute, MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč. 2, č. 1, s. 1-7. ŽITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy založené na jejím rozvíjení. Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.