TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.

Prezentace na téma: "TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert."— Transkript prezentace:

1 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Michal Lehnert

2 OSNOVA PŘEDNÁŠKY Technická příprava, technika.
Sportovní dovednosti - vytváření, typy. Fáze technické přípravy - metodické aspekty, vč. intenzity zatížení, zpětné vazby a transferu. Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky, specifika u dětí.

3 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA (TEP)
Proces zaměřený na osvojování a zdokonalování sportovních dovedností, jimiž sportovec projevuje svůj výkonnostní potenciál v podmínkách soutěží. V tréninku techniky jde především o opakované provádění učeného pohybu, při kterém dochází k opravování a zpřesňování jeho průběhu.

4 TECHNICKÁ PŘÍPRAVA (TEP)
složka obsahu sportovního tréninku základem je motorické učení úzké vazby na ostatní obsahové složky v některých sportovních odvětvích dochází ke spojení s technickou přípravou v technicko-taktickou přípravu

5 Ucelená koncepce technické přípravy
TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Ucelená koncepce technické přípravy TRENÉR PEDAGOGICKÝ PROCES SPORTOVEC UČENÍ PODMÍNKY

6 Úkoly TEP Osvojování a zdokonalování pohybových a sportovních dovedností v souvislosti s rozvojem koordinačních schopností. Vytváření předpokladů pro optimální realizaci sportovních techniky v podmínkách soutěží.

7 TECHNIKA Způsob provedení dovednosti (vnější projev).
Způsob řešení pohybového úkolu v souladu s pravidly, biomechanickými zákonitostmi a pohybovými možnostmi sportovce. Způsob provedení dovednosti (vnější projev). Rozvoj techniky je převážně založen na empirii trenéra a závodníka – hledá se  individuálně optimální pohybové řešení (styl) - často s podporou poznatků z biomechaniky.

8 TECHNIKA Dynamický vztah techniky a:
pohybových a psychických předpokladů styl – osobité provedení pohybu ovlivněné individuálními zvláštnostmi vývoje disciplín věku sportovce

9 ASPEKTY TECHNIKY Sportovní disciplíny - odlišný podíl motorických schopností na technice a jejím formování. Rozhodující význam koordinačních schopností – usnadňují vytváření kinematických a dynamických charakteristik pohybových struktur, ovlivňují rozvoj kinesteze (vliv na přesnost, plynulost, přizpůsobení pohybu apod.).

10 TECHNIKA A SPORTOVNÍ VÝKON (SV)
Účelnost a ekonomičnost techniky. Důležitým faktorem SV. Odlišné uplatnění při SV především vzhledem k: Obtížnosti pohybového průběhu významu pro daný druh SV počtu uplatňovaných dovedností a jejich typu vnějším podmínkám soutěží (stálé x vysoce proměnlivé) apod.

11 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Učením získané předpoklady sportovce řešit (účelně, účinně a úsporně) specifické pohybové úkoly, které jsou v souladu s možnostmi sportovce. SD = základ pro specifické jednání v soutěži vytvořený v procesu motorického učení (dochází k zdokonalování řízení a regulace pohybu) . SD se vytváří v návaznosti na elementární dovednosti (běh, skok, hod…), vrcholí specifičností a maximalizací pohybových parametrů, optimalizací výdeje energie.

12 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Rozlišuje se fázová (časoprostorová, kinematická) struktura a dynamicko–časová struktura. Formují se, zpevňují a stabilizují při součinnosti senzorických, psychických, nervosvalových funkcí organizmu. Vytváří se a uplatňují na základě neurofyziologických mechanizmů řízení pohybu, v souladu s biomechanickými zákonitostmi (využívají se kondiční, somatické, psychické předpoklady).

13 SPORTOVNÍ DOVEDNOSTI (SD)
Fázová (časoprostorová, kinematická) struktura smečovaného podání

14 TYPY SPORTOVNÍCH DOVEDNOSTÍ
Členění vzhledem k míře automatičnosti a plasticity: SD otevřené uzavřené

15 Uzavřené a otevřené dovednosti
Dovednosti realizované ve stálém, neměnném prostředí bez větších zásahů vnějších vlivů (gymnastika na nářadí, skoky do vody, běhy…) Otevřené Dovednosti realizované v proměnlivém prostředí (terénu, za aktivní činnosti soupeřů, divoké vodě), vyžadující variabilitu

16 SD OTEVŘENÉ Vysoká míra plasticity (přizpůsobení kinematické a dynamicko-časové struktury). Automatizace a současně variabilita neurofyziologických struktur, vzorců a programů řízení jsou důležitými faktory techniky . Při uplatňování jsou kladeny vysoké nároky na řízení a regulaci pohybu .

17 SD OTEVŘENÉ Nejčastější varianty ve sportovní praxi:
1. SD jsou realizovány v neustále se měnících (nebo neobvyklých) vnějších podmínkách (sjezdové lyžování). 2. SD jsou maximálně otevřeny a jejich variabilita je závislá na prostředí, osobě sportovce, členů družstva, vývoji herní situace (sportovní hry) apod. .

18 SD UZAVŘENÉ Vysoká míra automatičnosti.
Realizují se v relativně stálém prostředí, mají standardní techniku (bez větších změn kinematické a dynamicko-časové struktury).

19 SD UZAVŘENÉ (POKRAČOVÁNÍ)
Nejčastější varianty ve sportovní praxi: SD se stabilní strukturou pohybu (cyklická - běh nebo acyklická - hod) a vysoce standardní podmínky. Jednotlivé SD jsou kombinovány a realizovány ve standardních podmínkách (sportovní gymnastika).

20 Proces vytváření sportovních dovedností
Obsah technické přípravy se s věkem a výkonností sportovce mění Osvojování základů techniky Dokonalé zvládnutí techniky Zdokonalování techniky Podmínky: Důsledné respektování specifiky techniky daných specializací Chápání techniky jako jednoty její vnější i vnitřní stránky Etapovitý průběh procesu osvojování techniky Stabilizace techniky na úrovni maximálních výkonů

21 Vytváření SD otevřených
Nejdříve zaměření na uzlové body SD (automatizace struktury pohybových vzorců a jejich variant). Modifikace uzlových bodů vzhledem k typickým soutěžním situacím. Stabilizace SD v soutěžních podmínkách a podmínkách jím blízkých, včetně záměrného zatěžování v diskonfortu.

22 Vytváření SD uzavřených
Zaměření na přesnost, stabilitu (maximální automatizaci pohybových vzorců ). Postupné zatěžování respektuje požadavky energetického zabezpečení a event. vnější rušivé vlivy.

23 TRENÉR A VYTVÁŘENÍ SPORTOVNÍCH DOVEDNOSTÍ
Trenér (učitel): využít řídící schopnosti využít teoretické znalosti a zkušenosti promyslet obsahovou, metodickou a organizační stránku v delším časovém horizontu (metody, postupy, formy) využít zákonitostí procesu motorického učení a specifik osobností sportovců a zajistit jejich připravenost a aktivitu… předávat efektivní zpětnovazebné informace

24 Fyziologické základy osvojování a zdokonalování sportovních dovedností
Příjem informací smyslovými orgány. Opakované vnímání situací – zpevňování obrazů o situaci, která má být řešena. Informace přenášeny do CNS a zpracovány–formuje se neurofyziologický základ provedení a ukládá se v motorické paměti (zpevňují se neurofyziologické struktury podmíněných spojení). Aktivace příslušného programu aktivitou kosterního svalstva vyvolanou nervovými vzruchy. Vytváření struktur pohybových stereotypů (podmíněných reflexů) v podobě motorických vzorců = základ vnějších pohybových projevů…

25 Fáze technické přípravy
STABILIZACE ZDOKONALOVÁNÍ NÁCVIK Plynule na sebe navazují, mají své specifické úkoly, své zaměření, průběh, přístup

26 1. Nácvik základů techniky SD
Cíl: Zvládnout pohybovou strukturu v hrubé formě. Realizace nácviku: Stanovení cíle, motivace, přijetí cíle a pochopení sportovcem. Seznámení s úkolem (výklad, ukázka, vysvětlení) → vytvoření prvotní hrubé představy (nejasná) o nacvičované dovednosti. Systematické opakování pohybu → hrubá představa se opakováním zpřesňuje, vytvoření hrubé pohybové struktury dovednosti.

27 1. Nácvik základů techniky SD
Realizace nácviku (pokračování): Nácvik ve zjednodušených podmínkách. Znalost průběhu a výsledku pohybu na základě zpětnovazebných informací (ZVI) umožňuje stanovení nových úkolů se snahou provést pohyb dokonaleji. Další aspekty nácviku: Výběr vhodných cvičení - především průpravných cvičení, didaktických postupů (nácvik vcelku i po částech), dalších ukázek…

28 Aspekty nácviku ZVI poskytuje trenér se zaměřením na uzlové body techniky - vnější zpětná vazba, ale i sportovec na základě vlastního vnímání pohybu (zrakové, z proprioceptivních analyzátorů) - vnitřní zpětná vazba. Vliv výchozí úrovně motorických schopností a jejich další rozvoj. Značné požadavky na pozornost, udržení zájmu (v případě zdlouhavého nácviku)…

29 Aspekty nácviku V průběhu nácviku sportovních dovedností dochází obvykle ke krátkodobému zapojení svalových skupin (několik sekund) následovanému odpočinkem. Proto nedochází k únavě v důsledku kumulace laktátu, ale spíše k únavě CNS (centrální nervové soustavy). Únava mozečku vede k zesílení útlumových procesů a k zhoršení řízení pohybu a úrovně koordinačních schopností.

30 2. Zdokonalování techniky
Cíl: Zpevnit a stabilizovat techniku - dosáhnout biomechanického optima (dokonalost pohybu, rytmičnost, konzistence …) standardního provedení techniky. Realizace zdokonalování: Další opakování (především v podmínkách praktické realizace) zaměřené na celkové provedení i detaily → zdokonalování kinematických a dynamických parametrů pohybových struktur + dále se zpřesňuje představa o pohybu směřující k automatizaci pohybu.

31 2. Zdokonalování techniky SD
Realizace zdokonalování (pokračování): Zvyšuje se podíl pohybového vnímání, zlepšuje se efektivita využívání ZVI o průběhu a výsledku pohybu. Rozdílný průběh zdokonalování vzhledem k typu techniky a funkci ve sportovním výkonu. Propojování techniky s kondičním základem a energetickým zajištěním pohybu řízeným zatěžováním, event. uplatňování postupně zdokonalované techniky v soutěži.

32 3. Stabilizace techniky SD
Cíl: Stabilizovat techniku v souladu se soutěžními požadavky a specifiky (aby nedocházelo k jejímu narušení ve změněných vnějších nebo vnitřních podmínkách). Podstatou je automatizace a nezbytná míra variability. Realizace stabilizace: Opakování SD se zaměřením na detaily techniky. Vnímání se stává komplexní (uplatňování typických vzorců).

33 3. Stabilizace techniky SD
Realizace stabilizace (pokračování): Další prohlubování propojení techniky s kondicí, taktikou, psychikou (především cvičení komplexního charakteru). Zvýšení podílu tréninku v podmínkách blížících se soutěžím - uplatňování komplexů sportovních dovedností jako celků. Trénink v diskonfortu, navození extrémních situací, experimentování...

34 3. Stabilizace techniky SD
A) Sportovní disciplíny jako krasobruslení, sportovní gymnastika obsahující složitější pohybové činnosti: Výkonnost se dále zvyšuje rozšiřováním počtu a obtížnosti osvojovaných dovedností a jejich spojováním ve větší celky.

35 3. Stabilizace techniky SD
B) Sportovní odvětví jako cyklistika, lyžování, atletika: Dovednosti se dále jen stabilizují ve vazbě na rozvoj speciálních motorických schopností a zlepšuje se řízení a regulace pohybu.

36 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metody: 1) Metody seznamování s pohybovou činností: názorné (ukázky) slovní (vysvětlování, rozhovoru). 2) Metody vlastního nácviku, zdokonalování a stabilizace: opakování (postupně měnit zaměření pozornosti sportovců jako prevence ztráty zájmu)

37 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
2) Metody vlastního nácviku, zdokonalování a stabilizace (pokračování): pasivního pohybu kontrastu soutěžení ideomotorická (předpokládá jasnou představu o pohybu) metody názorné a slovní (viz bod 1).

38 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
3) Další metody: a) členění z hlediska uplatnění počtu trénovaných činností (a jejich variant) METODA BLOKOVÉ PRAXE ROZPTÝLENÉ

39 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda blokové praxe Opakování jedné sportovní dovednosti, avšak s možností určité variace např. v síle, směru, rychlosti, výšce apod. Vhodné spíše v časném stádiu učení nebo za účelem dosažení krátkodobého zlepšení spojeného se zvýšením jistoty sportovců před soutěží.

40 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda rozptýlené praxe Opakování několik dovedností v náhodném pořadí (např. v tenise forehandu, backhandu a zkráceného úderu). Doporučuje se ve všech ostatních případech, především při stabilizaci sportovních dovedností a upřednostňuje se pro efektivnější přenos do sportovního výkonu v soutěži, lepší zapamatování a rychlejší znovu vyvolání.

41 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
3. Další metody: b) členění z hlediska uplatnění trénované činnosti v čase METODA KONCENTRACE DISPERZE

42 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Metoda koncentrace Realizace jedné trénované činnosti v delším časovém úseku bez zařazení jiného obsahu. Metoda disperze Realizace trénované činnosti je přerušována tréninkovou činností s jiným obsahem.

43 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Intenzita zatížení v tréninku techniky: SNÍŽENÁ - bez plného nasazení síly s důrazem na přesnost provedení POŽADOVANÁ - s plným silovým nasazením ZVÝŠENÁ - překračuje soutěžní stres, neumožňuje uvědomění si pohybu 1. Uvedené stupně jsou spojeny s určitým počtem opakování pohybu (je třeba posoudit především intenzitu, složitost a dobu trvání pohybu). 2. Zvyšování uplatnění síly, rychlosti a vytrvalosti by nemělo narušit techniku.

44 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Zpětná vazba (ZV) - umožní sportovci zhodnotit realizovaný pokus a na tomto základě vytvořit „záměr“ pro pokus následující. ZV vnější (poskytuje trenér) ZV vnitřní (hráč) Pro začátečníky má hlavně význam konkrétní informace týkající se způsobu provedení pohybu, ne výsledku!

45 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Zpětná vazba: 1) Pozitivní – lépe motivuje a vytváří smysl pro kontrolu (x negativní „děláš to pořád úplně špatně) 2) Hodnotící – specifická (co dělá a změní-li pohyb co nastane) nebo obecná (hodnocení provedení bez konkretizace) 3) Informativní – jak zlepšit provedení pohybu

46 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Transfer 1) Široký transfer – např. hráči se učí řadě dovedností s míčem (rozvíjí tak koordinační schopnosti –„cit pro míč), čehož je v budoucnu využito pro rychlejší učení HČJ a jejich zvládnutí na vyšší úrovni. 2) Úzký transfer – např. ve volejbale se zvládnutí bagru projeví v kvalitě přihrávky, nebo zařazování cvičení pro smečované podání se projeví zlepšením při smeči.

47 METODICKÉ ASPEKTY TRÉNINKU TECHNIKY
Hodnocení techniky Subjektivní posuzování Exaktní metody (kinematická analýza) Hodnotit trvalé efekty

48 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Stanovte a demonstrujte cíl (ukázka dovednosti). V průběhu učení, před vlastním cvičením, využívejte vizuální informace (videozáznam apod.). To je vhodné zejména, když pohyb začíná být zautomatizovaným. Zajistěte aktivní přístup sportovců (cíle trenéra jsou i cíli sportovců, musí vědět proč se učí + vidět souvislosti s výkonem).

49 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Vytvořte podmínky pro prožívání úspěchu. Rozhodující význam má vytvoření správné pohybové představy→ při demonstraci zdůrazňujte uzlové body. V jednom okamžiku se zaměřujte na jeden aspekt techniky (např. kontakt ruky s míčem). Činnost ve skupinách uspořádejte tak, aby mohli být lepší sledováni slabšími.

50 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Nezapomeňte, že většina informací, které učící se přijímá, je vizuálního charakteru (80%) Při přeučování volte provádění pohybů takovou rychlostí, aby sportovec vnímal sekvenci pohybů…

51 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Omezujte množství informací na minimum – zvláště u začátečníků (zaměření na uzlové body). Využívejte klíčových slov (např. „FOTO“ pro odbití obouruč vrchem). Chyby jsou přirozenou součástí učebního procesu (jinak obavy z neúspěchu) – musí však postupně docházet k jejich minimalizaci. Snažte se chybu rozpoznat, interpretovat (vznik, znaky) a poskytnout návod na odstranění.

52 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Využívejte metody (principu) kontrastu. Např. zlehčení-ztížení (vnějších podmínek, soutěžních situací, psychického tlaku), provedení pomalu-rychle, u otevřených dovedností dalších obměn (např. ve volejbale: zahájení pohybu dříve nebo později, úderu více před nebo za sebou…). U zautomatizovaných dovednosti trénink přerušte pokud musí sportovec vlivem únavy opět zapojit vědomou kontrolu a soustředit se na správnost provedení.

53 Doporučení pro zefektivnění tréninku techniky
Vyspělé hráče „nešetřete“ - vytvářejte postupně stresové podmínky a pověřujte je náročnými úkoly (např. servis, útok…). Zatížení zvyšujte stupňováním nároků na přesnost provedení, rychlost, obtížnějšími podmínkami (únava, soutěžní tlak, obtížnější varanty provedení apod.). Nezapomeňte, že očekávání příliš dlouhého tréninku techniky vede k snížení úsilí.

54 Doporučení pro trénink techniky u dětí
Zvažte, které základní pohybové dovednosti osvojovat jako předpoklad optimální techniky v následujících etapách tréninku. Přizpůsobujte obsah dětem, vycházejte nejen z toho, co děti potřebují, ale i co je baví. Zjednodušujte taktiku, pravidla... Redukujte počet hráčů, hrací prostor (umožní lépe realizovat hru, využívat dovedností). Měňte nářadí a náčiní (např. velikost a hmotnost míče).

55 KONTROLNÍ OTÁZKY 1) Charakterizujte technickou přípravu a její základní úkoly? 2) Co je to technika a jaký má vztah k sportovnímu výkonu a dovednostem? 3) Popište 3 základní fáze technické přípravy. Jaké metody jsou v jejím průběhu využívány? 4) Objasněte pojem „zpětná vazba“ a „transfer“. Jaké typy lze v tréninkové praxi využít? 5) Čím je dána efektivita tréninku techniky?