PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ

Prezentace na téma: "PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ"— Transkript prezentace:

1 PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ
Mgr. Michal Oblouk

2 PŘEJÍMÁNÍ SLOV důležitý pramen rozšiřování slovní zásoby
některá slova se zcela přizpůsobila slovům domácím a jejich cizí původ si už neuvědomujeme (žák, barva, papír, škola, tabule, model, beton), jiná se odlišují hláskovou stavbou, pravopisem a výslovností přejímají se nejen slova, ale i sousloví, např. fair play, atomový reaktor PŘEJÍMÁNÍ SLOV

3 PŘEJÍMÁNÍ SLOV slova se přejímala: a) ve středověku
z latiny (škola, žák, tabule, univerzita, rektor, děkan, student) z němčiny (křída, knedlík, plech, punčocha, šroub) z románských jazyků (armáda, bambitka, kapitán) b) v době národního obrození z ruštiny (vzduch, sloh, vesmír, vid, pestík, vorvaň, tuleň) z polštiny (okres, podmět, předmět, věda, půvab, vzor, závoj) PŘEJÍMÁNÍ SLOV

4 PŘEJÍMÁNÍ SLOV c) v novější době
z francouzštiny (prezident, parlament, parfém, bufet, kupé) z italštiny (mandolína, trombon, alt, soprán, tenor) z angličtiny (sport, fotbal, tenis, trénink, tým, rekord, gól, kombajn, tramvaj, displej, sprej, disko, song, rokenrol) d) exotické jazyky z indiánských jazyků (kakao, kánoe, čokoláda, totem) z eskymáčtiny (iglú, kajak) z perštiny (bazar, divan) z arabštiny (admirál, algebra, káva, korek) PŘEJÍMÁNÍ SLOV

5 většinu přejatých slov v češtině potřebujeme, protože pro věci, které označují, domácí pojmenování nemáme (kakao, elektřina, motor, televize, video) někdy se užívají vedle sebe slovo domácí a cizí (mluvnice – gramatika, geografie – zeměpis, branka – gól, biografie – životopis, interview – rozhovor, volejbal – odbíjená, globální – celosvětový) v běžné komunikaci dáváme přednost domácímu názvu před slovy přejatými PŘEJATÁ SLOVA

6 mnoho přejatých slov, která nacházíme v češtině, je zastoupeno i v jiných evropských jazycích = slova mezinárodní řada jich pochází z latiny a řečtiny (atom, atlet, elektron, cirkus, datum, demokracie, luxus), některá byla utvořena nově z latinských a řeckých kořenů (automobil, biograf, kilometr, magnetofon, telefon, televize), pocházejí i z francouzštiny (kupé, prezident) nebo z angličtiny (sport, fotbal, manažer) poměrně značný počet slov cizího původu je v odborných názvech, mnoho z nich je mezinárodních (epidemie, dynamo, hygiena, konstrukce) z češtiny pochází slovo ROBOT MEZINÁRODNÍ SLOVA