Zahraniční vztahy.

Zahraniční vztahy

Zahraniční vztahy Rozlišujeme (aneb, co je součástí zahraničních vztahů): - zahraniční obchod (čistý vývoz, NX) - zahraniční investice (čisté zahraniční investice, NFI)

Zahraniční obchod (čistý vývoz)
Y = C+I+G+NX, NX = čistý vývoz NX = X – M (= export – import) Kolísá-li NX, kolísá Y. Vývoz: roste-li X, roste též domácí Y: někdo ze zahraničí si kupuje naše statky Dovoz: roste-li M, klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí statky Pro pokles X a pokles M, opačné závislosti.

Zahraniční obchod Základní (keynesiánská) funkce exportu a importu (čistého vývozu): NX = X – M = Xa – (Ma + m * Y), X = autonomní, závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit (X = Xa), M = Ma + m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést (sůl), m*Y = import závislý na domácím HDP, m = mezní sklon k dovozu (importu): o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku nebo určitý počet jednotek.

Mezní sklon ke spotřebě
Názory na hodnotu m: - stejné - s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí. Hodnota m nemůže být větší než 1, protože dlouhodobě nelze dovážet více než vyprodukujeme, bude ale kladná (za normálních okolností bude země něco dovážet).

Základní tvar NX NX = X – M = Xa – (Ma + mY) = (Xa – Ma) - mY,
kladný rozdíl NX: získáváme devizové rezervy záporný rozdíl NX: ztrácíme devizové rezervy Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*Y. NX tedy klesá, až se stane zápornou. Závěr: NX závisí na Y, s růstem Y, hodnota NX klesá, může být i záporná. V praxi export a import závisí na řadě faktorů. Změna NX ovlivňuje též NFI (čisté zahraniční investice), respektive NFC (čisté kapitálové toky).

Základní tvar NX graficky

Co dále ovlivňuje hodnotu NFI
Čisté kapitálové toky aneb NFC Začneme čistými zahraničními investicemi (NFI)

NFI NFI = čisté zahraniční investice, NFI = FIH - HIF, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku (např. koupě českých akcií zahraničním subjektem, výstavba továrny v ČR zahraničním subjektem), HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí (tuzemci investují do akcií apod., staví v zahraničí továrny apod.), kladný rozdíl NFI: získáváme devizové rezervy záporný rozdíl NFI : ztrácíme devizové rezervy .

Evidence zahraničních vztahů – platební bilance
Běžný účet (CA): zejména evidence NX dělí se zejména na bilanci zboží a bilanci služeb. Kapitálový účet: evidence některých neekonomických operací, lze v zásadě zanedbat Finanční účet (CF): zejména evidence NFI Platební bilance je de facto účetní dokument (stejně jako rozvaha) zahrnující pohledávky a závazky dané země. Proto musí být účetně vyrovnaná, řeší se to účetně tak, že přírůstek devizových rezerv je značen znaménkem mínus, úbytek devizových rezerv znaménkem plus.

Rovnováha platební bilance
Říká, že změna NX se projeví v NFI, respektive změna NFI se odrazí v NX. Proč? Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizy (devizové rezervy). Tyto devizy neschováváme pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale jsou nějak použity – nikoliv na M (ten je menší než X), ale na HIF. HIF bude tedy mít tendenci růst a NFI budou mít tendenci klesat do záporných hodnot. Opačně: pokud (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu. Ta není schována pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale je nějak použita – nikoliv na X (X z tuzemska – X je menší jak M), ale na FIH. FIH bude tedy mít tendenci růst a NFI budou mít tendenci být kladnou.

Zatím jsme popsali vazbu NX a NFI. Jak ale opačně hodnota NFI ovlivňuje NX? Pokud je hodnota NFI kladná, země získává devizové rezervy. Ty nejsou používány na HIF, ani nejsou nečinné (neleží v truhle), ale jsou používány na dovoz. Import poroste a NX bude mít tendenci klesat do záproných hodnot. Opačně: Pokud je hodnota NFI záporná, země ztrácí devizové rezervy (a zahraničí získává domácí měnu). Domácí měna není používaná na FIH, ani není nečinná (neleží v truhle), ale je používána na vývoz z tuzemska. Export poroste a NX bude mít tendenci být kladný.

NFI a NFC NFI jsou podstatnou (nikoliv ale jedinou) částí NFC NFC = čisté kapitálové toky: vedle NFI zahrnují i převody zisků, apod. Příklad: Nemak postaví továrnu v Havrani u Mostu, KPB koupí ČSOB. Toto je NFI (konkrétně FIH). Pokud Nemak nebo IPB převádí domů zisky z daných investic, daný převod je NFC, ale není NFI. Tyto převody ovlivňují hodnotu NFI i NX.

V daném kalendářním období bychom tedy měli: - od hodnoty FIH odečíst převody zisků a podobné platby, které směřují z tuzemska do zahraničí - od hodnoty HIF odečíst převody zisků a podobné platby, které směřují ze zahraničí do tuzemska Takto očištěný rozdíl FIH mínus HIF dá hodnotu NFC. Obecně: za dané kalendářní období bychom měli sečíst všechny kapitálové toky (tj. toky, které se netýkají vývozu nebo dovozu = nejsou prováděny jako úhrada vývozu nebo dovozu) směřující ze zahraničí do tuzemska a všechny kapitálové toky směřující z tuzemska do zahraničí. Rozdíl těchto dvou toků dá hodnotu NFC.

Pokud zahrneme i převody zisků apod. tedy, pokud pracujeme s NFC (tedy se všemi kapitálovými toky), platí: - dlouhodobě kladná (záporná) hodnota NFC generuje zápornou (kladnou) hodnotu NX Hodnota NX je tedy mj. determinována hodnotou NFC!!!!

Krátkodobě (a to i v řádu několika let) daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF,FIH, obecněji nemusí být součástí NFC. Proč? Banky (finanční instituce) si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny.

Co dále ovlivňuje NX Devizový kurs HPJ = domácí peněžní jednotka Zhodnocení (apreciace) kursu HPJ: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, v důsledku NX a Y klesá. Znehodnocení (depreciace) kursu HPJ: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, v důsledku NX a Y roste Musíme se tedy věnovat devizovým kursům.

Nominální kurs Kurs ve směnárně, bance …), Značíme E Pozn.: přímý záznam nominálního devizového kursu: 1EUR = xKč nepřímý záznam nominálního devizového kursu: 1Kč = xEUR Dále v prezentaci používáme přímý záznam!!! Nominální kurs prakticky: 1EUR = 25 Kč

Reálný měnový kurs R = E*(Pf/Ph) R = reálný měnový kurs, E = nominální měnový kurs, Pf= zahraniční cenová hladina, Ph = domácí cenová hladina Reálný měnový kurs říká, kolik reálně stojí zahraniční měna, respektive kolik si lze reálně v zahraničí koupit zahraničních statků a kolik můžeme reálně v zahraničí prodat domácích statků. R zohledňuje faktor cenových hladin doma a v zahraničí. Výraz E*Pf vyjadřuje, kolik by zahraniční statky stály v domácí měně.

Cenová hladina (P) V makroekonomii symbol P značí cenovou hladinu.
Cenovou hladinu dostaneme jako (vážený) průměr jednotlivých cen (statků i výrobních faktorů). Vahami u jednotlivého statku, respektive VF je podíl výdajů na daný statek (výrobní faktor) ku celkovému souhrnu výdajů (tedy de facto k HDP) Dopouštíme se zde určitého zjednodušení, jde o princip. Ph = cenová hladina doma Pf = cenová hladina v zahraničí

Příklady na R Příklad 1: HPJ = domácí měna, FPJ = zahraniční měna Mějme kurs 1FPJ = 20 HPJ Cenová hladina doma je 2 cenová hladina v zahraničí je 4 (neřešme, jak cenové hladiny spočítáme) R = 20 * 4/2 = 40

Příklady na R Příklad 2: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ)
Předpokládejme ale, že cenová hladina doma klesne na 1, cenová hladina v zahraničí je stále 4. R se potom rovná: R = 20 * 4/1 = 80 Pokles cenové hladiny doma znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

Příklady na R Příklad 3: Mějme kurs příkladu 1: (1FPJ = 20 HPJ)
Předpokládejme ale, že cenová hladina doma vzroste ze 2 na 3, cenová hladina v zahraničí vzroste ze 4 na 9. R = 20 * 9/3 = 60 Vyšší růst cenové hladiny v zahraničí než doma opět znamená, že domácí zboží je levnější než zahraniční. R roste oproti hodnotě příkladu 1 roste, což znamená znehodnocení domácí měny.

Příklady na R Příklad 4: Mějme cenové hladiny doma a v zahraničí jako v příkladu 1, tj. Pf = 4, Ph = 2. Předpokládejme ale, že kurs je 1FPJ = 30 HPJ. R = 30 * 4/2 = 60. Nominální kurs oproti kursu v příkladu 1 znehodnotil. R oproti příkladu 1 vzrostlo. Růst R znamená znehodnocení domácí měny

Změna R, závěr Z příkladů plyne: - pokud R roste, domácí měna znehodnocuje - pokud R klesá, domácí měna zhodnocuje

Zhodnocení a znehodnocení R
Dva způsoby zhodnocení: 1. cenové hladiny se nemění, E zhodnocuje (dříve 1EUR = 30 Kč, nyní 1EUR = 25 Kč) 2. E se nemění, Ph roste rychleji než Pf. Znehodnocení opačné příčiny.

Příklad – nominální zhodnocení
Et (kurs v čase t): 1EUR = 30 Kč Et+1 (kurs v čase t+1): 1EUR = 25 Kč Pokud statek stojí 600 Kč, tak: - v čase t stojí 20 EUR - v čase t+1 stojí 24 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Na AL (agregátní úrovni) je důsledkem pokles NX.

Příklad reálné zhodnocení
Nominální kurs je stále 1 EUR = 25 Kč. V čase t stojí domácí statek 600 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 24 EUR. V čase t+1 stojí domácí statek 750 Kč, tj. v zahraničí je jeho cena 30 EUR. Čili v čase t+1 je domácí statek v zahraničí dražší, a v zahraničí si jej méně kupují. Pozn.: k reálnému zhodnocení docházelo v ČR zejména mezi léty 1993 – 1997, kdy koruna měla pevný kurs (tehdy vůči DM a USD), cenová hladina v ČR rostla rychleji než v zahraničí.

NX a změna R V každém případě zhodnocení R snižuje NX, znehodnocení zvyšuje NX. Rovnici čistého vývozu při započtení vlivu R lze psát: NX = X – M + v R v = ΔNX / ΔR (o kolik se změní NX, změní-li se R o jednotku nebo určitý počet jednotek) Rovnice právě říká, že znehodnocení R zvyšuje hodnotu NX (viz předcházející i další příklady).

Nominální a reálné kursy – zhodnocení a znehodnocení
Zhodnocení i znehodnocení má vliv, jak na NX, tak na NFI. V případě NFI platí: - zhodnocení v průběhu investice činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku výhodnější – znamená vyšší hodnotu FIH a nižší hodnotu HIF a vede k růstu hodnoty NFI - znehodnocení v průběhu investice činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku méně výhodné a naopak zvýhodňuje investice tuzemských subjektů v zahraničí, znamená vyšší HIF a nižší FIH, tedy pokles hodnoty NFI

Příklady na zhodnocení
Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 20 Kč NX: X - vyvážím zboží za 300 Kč, při původním kursu stojí 10 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí dražší, X bude klesat Y – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 200 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku levnější, M poroste NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 3 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl výnos na 200 %. V ČR se vyplatí investovat, FIH roste. Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má jen 40 Kč, díky zhodnocení kursu činí výnos jen 33 %. V zahraniční se tolik nevyplatí investovat, FIH klesá.

Příklady na znehodnocení
Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 40 Kč NX: X - vyvážím zboží za 600 Kč, při původním kursu stojí 20 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí levnější, X poroste Y – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 400 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku dražší, M bude klesat NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 1,5 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl klesl na 150 %. V ČR se nevyplatí tolik investovat, FIH klesá. Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má 80 Kč, díky znehodnocení kursu činí výnos 166 %. V zahraniční se vyplatí investovat, HIF roste.

Pojmy Zhodnocení (apreciace), respektive znehodnocení (depreciace): kurs se mění díky trhu. Revalvace a devalvace: kurs se mění v důsledku úředního rozhodnutí (státu, centrální banky). Revalvace stejný pohyb kursu jako při zhodnocení, devalvace stejný pohyb kursu jako při znehodnocení

Marshall-Lernerova (M-L) podmínka
Říká, že efekty znehodnocení a zhodnocení se projeví v určitých časech, respektive v delším období. Čili, že v krátkém období nemá znehodnocení a zhodnocení ty účinky, které jsme výše popisovali. V krátkém období může mít znehodnocení a zhodnocení dokonce opačné účinky! Vysvětleno pro znehodnocení domácí měny (viz následující snímek).

M-L podmínka: cenový a objemový efekt
V krátkém období působí cenový efekt: množství X a M se nemění (je dopředu dané, nasmlouvané, proniknout na zahraniční trhy vyžaduje určitý čas), takže (pokud se používá nový aktuální, tj. znehodnocený kurs) znehodnocení vede k tomu, že za dovoz platíme více, za vývoz dostaneme méně. V dlouhém období začne platit objemový efekt – domácí zboží začne být na zahraničních trzích levnější, tudíž po něm vzroste poptávka a tudíž se více objemově vyváží, a zahraniční zboží je domácím trhu dražší, tudíž po něm klesá poptávka a tudíž se ho méně objemově dováží.

M-L podmínka, elasticita
Některé statky se budou dovážet v daném objemu (respektive objem se příliš nemění), i pokud se kurs změní – příklad sůl. Tyto statky mají tedy nízkou elasticitu k dovozu. U jiných statků naopak se (časem) vývoz v důsledku změny kursu může změnit (např. auta). Mají tedy vysokou elasticitu k vývozu. Jsou ovšem statky, které na změnu kursu z hlediska vývozu reagují málo (např. některé strojírenské výrobky, u kterých závisí na kvalitě) – ty mají malou elasticitu k vývozu.

Jiná formulace M-L podmínky
Důležitou roli, zda znehodnocení vede k růstu NX, má elasticita X a M. Elasticita X: o kolik se změní export (ve fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εx = (|X1-X2|/(0,5*(X1+X2)) Elasticita M: o kolik se změní import (v fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εm = (|M1-M2|/(0,5*(M1+M2)) Hodnoty s indexem 1 = původní, hodnoty s indexem 2 = nové, (|X1-X2| = absolutní hodnota rozdílu Fyzické hodnoty je třeba přepočítat na hodnotové v domácí měně.

Jiná formulace M-L podmínky
Znehodnocení bude mít pozitivní vliv (čili NX vzroste) jen tehdy, pokud εx + εm > 1 Proč? Při znehodnocení vývoz roste a dovoz klesá, pokud je εx + εm < 1, tak objemový efekt nepřekoná cenový efekt (viz příklady na dalších snímcích)

M-L podmínka: příklad 1 Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= EUR). Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 105 piv (hodnotově 2100 Kč, respektive 105 EUR), doveze 110 l ropy (hodnotově 550 EUR, respektive Kč). NX je Kč, resp. – 445 EUR. Znehodnocená tedy vedlo k poklesu NX (z – 4000 Kč na – 8900 Kč). εx = (5/(0,5*( ))= 0,048, εm = (10/(0,5*( )) = 0,060, εx + εm = 0,108

M– L podmínka: příklad 2 Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto kursu se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= EUR). Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 180 piv (hodnotově 3600 Kč, respektive 180 EUR), doveze 80 l ropy (hodnotově 350 EUR, respektive 7000 Kč). NX je Kč, resp. – 170 EUR. Znehodnocení tedy vedlo k růstu NX (z na Kč). εx = (80/(0,5*( ) = 0,57, εm = (50/(0,5*(120+70)) = 0,52 εx + εm = 1,09

Marshall – Lernerova podmínka, J křivka
Pokud se ML podmínka projeví až za určitý čas, má vývoj NX v hodnotovém vyjádření po znehodnocení měny (či devalvaci) tvar písmene J (tzv. J křivka): NX nejprve klesá, postupně začne růst.

NX a devizový kurs Víme, že (v dlouhém období, respektive při splnění M-L podmínky, tj. součet elasticit k dovozu a vývozu › 1), znehodnocení domácí měny má pozitivní vliv na NX, zhodnocení negativní. Ptáme se tudíž, co působí na kurs, tj. proč měna znehodnocuje nebo zhodnocuje. Řada teorií - je to projevem faktu, že kurs je ovlivněn řadou faktorů. Nejdůležitější teorie: teorie měnového trhu, teorie parity úrokových sazeb (nekryté parity, respektive kryté parity), teorie parity kupní síly. Tyto teorie se týkají změn nominálního kursu.

Pojmy k devizovému kursu
Pružný (flexibilní, plovoucí) kurs: devizový kurs se může měnit, může nabývat libovolných hodnot (tzv. floating). Pevný (fixní) kurs: je stanoveno, zpravidla centrální bankou, že devizový kurs se má pohybovat v určitém intervalu. Pozn.: Kč má v současnosti pružný kurs

Pojmy k devizovému kursu
Valuta = zahraniční měna v hotovostní podobě Deviza = zahraniční měna v bezhotovostní podobě Spotový obchod: devizový obchod (tj. nákup nebo prodej zahraniční měny) v reálném čase za aktuální kurs (např. když si ve směnárně koupíte EUR). Termínovaný obchod: devizový obchod domluvený v jiném čase, než ve kterém se uskutečňuje nákup nebo prodej zahraniční měny, uskutečňuje se za (předem) domluvený kurs. Pozn.: hodnotově jsou častější termínované obchody.

Teorie měnového trhu Říká, že devizový kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po měnách. Pokud roste poptávka po domácí měně, tak domácí měna zhodnocuje a zahraniční znehodnocuje. Pokud roste poptávka po zahraniční měně, tak zahraniční měna zhodnocuje a domácí znehodnocuje.

Nabídka a poptávka po měnách
Na devizovém trhu: - Pokud nabízím domácí měnu, poptávám zároveň zahraniční měnu. - Pokud poptávám domácí měnu, nabízím zároveň zahraniční měnu. Měnu, kterou nabízím, budu nabízet tím více, čím více druhé měny za ní dostávám. Měnu, kterou poptávám, budu poptávat tím více, čím méně druhé měny za ní zaplatím. Cenou měny je právě devizový kurs. Graf křivek nabídky a poptávky po měně. Nabízím a poptávám měnu vyjádřenou na vodorovné ose. Na svislé ose je cena této měny.

Nabídka a poptávka po EUR

Nabídka a poptávka po Kč

Nabídka a poptávka po měnách
Mění-li se cena měny, kterou nabízím a poptávám, tj. mění-li se devizový kurs, pohybujeme se po křivkách nabídky a poptávky) dané měny. Mění-li se jiný faktor než cena měny, posouvá se některá z křivek.

Nabídka a poptávka po zahr. měnách
Mění-li se něco jiného, posouvá se některá z křivek. Např. pokud vzroste v ČR HDP, může vrůst poptávka po zahraničním zboží, takže vzroste poptávka po zahraniční měně (např. EUR). Křivka poptávky po zahraniční měně se potom posune doprava nahoru (severovýchodně). Recipročně v grafu nabídky a poptávky po korunách se křivka nabídky Kč posune doleva dolů (jihovýchodně). Důsledek: zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR)
Příliv zahraničních investic do ČR: křivka poptávky po Kč se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a současně křivka nabídky EUR se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení Kč a znehodnocení EUR

Příklady na nabídku a poptávku po domácí (Kč) a zahraniční měně (EUR)
Politická nestabilita v ČR: Křivka poptávky po EUR se posouvá doprava nahoru (severovýchodně) a souběžně křivka nabídky Kč se posouvá doleva dolů (jihovýchodně). Důsledkem je zhodnocení EUR a znehodnocení Kč.

Teorie měnového trhu závěr
Teorie říká, že kurs je ovlivněn nabídkou a poptávkou po příslušné měně. Na nabídku a poptávku působí řada faktorů. Proto se kurs v praxi výrazně mění, je velmi volatilní.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i
Používá se jako jedna z teorií, co ovlivňuje devizový kurs (v krátkém období), aneb jaký by měl být současný nebo budoucí kurs. Teorie říká, že kurs závisí na výhodnosti domácích a zahraničních investic (kde je výhodnější investovat, tj. uložit peníze). Podstata teorie: domácí investor se rozhoduje, zda investovat v domácích nebo zahraničních aktivech (každé aktivum je vyjádřeno v jiné měně, tj. domácí peněžní jednotka HPJ a zahraniční peněžní jednotka FPJ)

Z hlediska výnosnosti investic investora zajímá: - u domácí investice: domácí úroková míra (iH) - u zahraniční investice: zahraniční úroková míra (iF) a očekávaný kurs po skončení zahraniční investice (Ee). Současný kurs (E) je znám. E a Ee používáme přímý záznam: 1 FPJ = X HPJ (tj. např. 1EUR = 25Kč), z nějž vyplývá 1 HPJ = 1/X FPJ HPJ = domácí měna, FPJ = zahraniční měna Kč chápeme za domácí měnu

Příklad: mějme 25 Kč. Úroková míra v ČR i v zahraničí je (pro jednoduchost) shodně 100 % (ročně, p.a). Aktuální kurs v čase t je 1 EUR = 25 Kč Pokud těchto 25 Kč uložíme v ČR, máme za rok (v čase t+1) 50 Kč. Pokud těchto 25 Kč převedeme na EUR a uložíme v zahraničí (tedy jedná se o HIF) v čase t+1 máme 2 EUR. Zahraniční peníze ale chceme převést na domácí. Je-li v čase t+1 kurs stále 1 EUR = 25 Kč, je po převodu náš výnos 50 Kč. Co když je ale kurs v čase t+1 jiný? Např. kurs je 1EUR = 20 Kč (tj. Kč zhodnotila a EUR znehodnotilo). Potom máme z HIF jen 40 Kč. Naopak kurs je 1EUR = 30 Kč (tj. Kč znehodnotila a EUR zhodnotilo). Potom máme z HIF 60 Kč.

Příklad z pohledu zahraničního subjektu (FIH): ten investuje 1 EUR, ostatní výchozí podmínky stejné, tj. na konci má 50 Kč. Pokud Kč (HPJ) má stejný kurs jako na začátku, bude mít 2 EUR. Pokud Kč (HPJ) znehodnotí třeba na 20 Kč, bude mít z částky 50 Kč 2,5 EUR. Pokud Kč (HPJ) znehodnotí třeba na 30 Kč, bude mít z částky 50 Kč 1,66 EUR.

Z příkladu plyne, že budoucí zhodnocení domácí měny: - snižuje výhodnost HIF (investice tuzemců do zahraničních aktiv). - zvyšuje výhodnost FIH (investice cizozemců do tuzemských aktiv) Naopak budoucí znehodnocení domácí měny: - zvyšuje výhodnost HIF - snižuje výhodnost FIH

Investor bude indiferentní, pokud za stejné období výnos v domácí měně bude stejný jako výnos v zahraniční měně. Čili, - jsou-li odlišné úrokové míry v tuzemsku a v zahraničí, musí se změnit kurs, - pokud se v daném čase (daném období) investice mění kurs, musí být odlišné úrokové míry, aby investoři byli indiferentní

Obecně investujeme 1 HPJ (1 jednotku domácí peněžní jednotku, tj. domácí měnu). Výnos v domácí měně: 1*(1+iH). iH= domácí úroková míra v desetinném tvaru (např. pokud je úroková míra = 5 %, tak iH = 0,05) Výnos v zahraniční měně: (1/E) * (1+iF)* Ee Kde E = aktuální kurs, Ee = očekávaný kurs na konci investice, iF = zahraniční úroková míra v desetinném tvaru Platí z hlediska indiference: (1+iH) = (1/E) * (1+iF)* Ee

Platí z hlediska indiference: (1+iH) = (1/E) * (1+iF)* Ee Výraz lze upravit (viz Soukup, s. 231 a vydání, respektive 233 a vydání): iH = iF+ (Ee - E)/E Po další úpravě: iH - iF = (Ee - E)/E. Pravá strana vzorečku: % změna devizového kursu za dané období. Kladná hodnota = znehodnocení HPJ (domácí měny), záporná hodnota = zhodnocení HPJ. Vzoreček se nazývá podmínka nekryté parity úrokových mír. Vzoreček říká, že, aby investor byl indiferentní, kam investuje, tak že změna kursu domácí měny v daném čase, musí být rovna rozdílu domácí a zahraniční úrokové míry pro daný čas.

iH - iF = (Ee - E)/E. Pravá strana vzorečku: % změna devizového kursu za dané období. Kladná hodnota = znehodnocení HPJ (domácí měny), záporná hodnota = zhodnocení HPJ. Vzoreček se nazývá podmínka nekryté parity úrokových mír. Nekrytá proto, že změna kursu (výraz vpravo) záleží na vývoji Ee a E, hodnota Ee přitom není jistá. Vzoreček říká, že, aby investor byl indiferentní, kam investuje, tak že změna kursu domácí měny v daném čase, musí být rovna rozdílu domácí a zahraniční úrokové míry pro daný čas.

Příklad: předpokládejme, že v čase t je kurs 1EUR = 20 Kč, v čase t+1 bude kurs 1EUR = 22 Kč (koruna tedy znehodnotila) Aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat, musí rozdíl domácí a zahraniční úrokové míry (iH - iF ) být roven: (22 – 20)/20 = 0,1 (tj. 10 procentních bodů) Např., pokud v ČR je iH = 12 % (v desetinném tvaru 0,12). Potom v EUR musí být iF = 2 % (v desetinném tvaru 0,02). Lze si spočítat, že pro dané kursy a dané úrokové míry, je výnos v ČR a v EUR (přibližně) stejný.

K úrokové míře i je obecně podíl výnos z aktiva/cena aktiva! Úroková míra tedy zde představuje výnos. Příklad: kupón dluhopisu je 10 PJ, cena dluhopisu je 100 PJ. Výnosová (úroková) míra dluhopisu je 10/100 = 0,1= 10 % . Pokud cena dluhopisu vzroste na 200 PJ, potom výnosová míra dluhopisu bude 10/200 = 0,05 = 5 %. Pokud cena dluhopisu klesne na 50 PJ, potom výnosová míra dluhopisu bude 10/50 = 0,2 = 20 %.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i z hlediska i
Ještě jednou: Musí platit z hlediska indiference: iH - iF = (Ee - E)/E. V čase investice známe iH, iF, E. Neznáme Ee. Budeme nyní zanedbávat riziko, u investic do domácích i zahraničních aktiv předpokládáme stejné časové období.

Pokud platí iH - iF > 0, jsou obecně tuzemská aktiva výhodnější než zahraniční. V takovém případě: ↓iH (ceny domácích aktiv rostou), ↑iF (ceny zahraničních aktiv klesají), zhodnocení E (cizozemci kupují tuzemská aktiva, nejdřív ale musí koupit HPJ). V okamžiku realizace výnosu tuzemských aktiv, cizozemci budou výnos převádět na FPJ, to vede k k znehodnocení HPJ a zhodnocení FPJ (tj. ↑Ee) Procesy trvají tak dlouho, dokud nenastane indiference.

Pokud platí iH - iF < 0, jsou obecně tuzemská aktiva méně výhodná než zahraniční. V takovém případě: ↑iH (ceny domácích aktiv klesají), ↓iF (ceny zahraničních aktiv rostou), znehodnocení E (tuzemci kupují cizozemská aktiva, nejdřív ale musí koupit FPJ). V okamžiku realizace výnosu cizozemských aktiv, tuzemci budou výnos převádět na HPJ, to vede k zhodnocení HPJ a znehodnocení FPJ (↓ Ee) Procesy trvají tak dlouho, dokud nenastane indiference.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i z hlediska Ee,E
iH - iF = (Ee - E)/E. Někdy lze dopředu predikovat vývoj kurzu. Např. v případě očekávané poltické nestability v tuzemsku je pravděpodobné ↑Ee, tudíž znehodnocování HPJ.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i z hlediska Ee,E, pokud neplatí rovnost
Tj. iH - iF ≠ (Ee - E)/E. Ee - E)/E > 0 => znehodnocování HPJ Chceme-li znehodnocování zabránit, musí být iH > iF . V praxi při znehodnocení (tj. ↑E) dochází k poklesu cen tuzemských aktiv a ↑iH, zároveň rostou ceny cizozemských aktiv a ↓iF. Procesy probíhají tak dlouho, dokud nenastane indiference.

Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i z hlediska Ee,E, pokud neplatí rovnost
Tj. iH - iF ≠ (Ee - E)/E. Ee - E)/E < 0 => zhodnocování HPJ Chceme-li zhodnocování zabránit, musí být iH < iF . V praxi při zhodnocení (tj. ↓E) dochází k růstu cen tuzemských aktiv a ↓iH, zároveň klesají ceny cizozemských aktiv a ↑iF. Procesy probíhají tak dlouho, dokud nenastane indiference.

Nekrytá úroková parita graficky - křivka UIRP
Křivka UIRP vyjadřuje o kolik se musí změnit devizový kurs za daný čas, pokud se liší iH a iF, aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat Vodorovná osa: rozdíl iH – iF Svislá osa: (Ee - E)/E Pokud je iH – iF kladný (investice v tuzemsku jsou atraktivnější než v zahraničí), musí domácí měna o stejné % znehodnotit (horní polovina svislé osy), aby investorům bylo jedno, kde budou investovat. Pokud je iH – iF záporný (investice v tuzemsku jsou méně atraktivní než v zahranič), musí domácí měna o stejné % zhodnotit (spodní polovina svislé osy), aby investorům bylo jedno, kde budou investovat. UIRP má sklon 45 % (při stejném měřítku os)

Nekrytá úroková parita graficky - křivka UIRP

Graf: určení kursu na základě nekryté úrokové parity
Na vodorovné ose výnos domácích aktiv (1*(1+iH)) a výnos zahraničních aktiv ((1/E) * (1+iF)* Ee) Na svislé ose očekávané zhodnocení nebo znehodnocení domácí měny ((Ee - E)/E) Výnos domácích aktiv: dán iH. Křivka výnosu domácích aktiv (RH) z pohledu domácího investora nezávisí na kursu, je svislá na úrovni iH. Výnos zahraničních aktiv je dán jednak zahraniční úrokovou mírou (iF) a také kursem. Pokud domácí měna znehodnocuje (např. z kursu 1EUR = 25 Kč na kurs 1 EUR = 30 Kč), tj. hodnota zlomku ((Ee - E)/E roste, vyplatí se domácímu investorovi investovat v zahraničí. Křivka výnosu zahraničních aktiv (RF) je proto rostoucí (rostoucí tvar platí pro přímý záznam). Rovnovážný kurs, kde se obě křivky protínají.

Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity

Nerovnováhy u nekryté úrokové parity
Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E1, vyplatí se investovat v zahraničí (RF › RH). Při hodnotě E1 se očekává v budoucnu znehodnocení HPJ a výhodné investice v zahraničí. To vede k tomu, že investoři nakupují FPJ, takže aktuální HPJ znehodnotí (hodnota E roste), čili hodnota (Ee - E)/E klesne. Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E2, vyplatí se investovat v tuzemsku (RH › RF). Při hodnotě E2 se očekává se v budoucnu zhodnocení HPJ a nevýhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři prodávají FPJ, takže aktuální HPJ zhodnotí (hodnota E klesá), čili hodnota (Ee - E)/E vzroste.

Teorie nekryté úrokové parity
V souhrnu tedy tato teorie říká: a) jaký by měl být budoucí kurs (hodnota Ee), známe-li aktuální kurs a úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období b) jaký by měl být aktuální kurs (hodnota E), známe-li (dokážeme-li odhadnout) budoucí kurs (hodnota Ee), a známe úrokové míry doma a v zahraničí pro dané období

Teorie nekryté úrokové parity
Skutečná hodnota kursu v budoucnu se od hodnoty Ee může lišit. Respektive může se lišit skutečná hodnota aktuálního kursu od hodnoty vypočtené dle vzorečku nekryté úrokové parity (tj. od E) Důvody: - aktiva jsou různě riziková - aktiva mají různou likviditu - máme celou řadu různých srovnatelných aktiv v tuzemsku a zahraničí (tuzemské a zahraniční dluhopisy, tuzemské a zahraniční akcie apod.), u každého ze srovnatelných aktiv může být odlišný úrokový diferenciál, hodnota Ee je průsečíkem jednotlivých rozdílů (váha aktiv) - další faktory, které působí na kurs (změna HDP, inflace, politická stabilita apod. …)

Úroková parita - krytá Investor se opět rozhoduje mezi investicí do domácího nebo zahraničního aktiva, tentokrát se chce zajistit, aby výnos byl stejný, tj. aby při investici do zahraničního aktiva neprodělal (pokud by došlo k znehodnocení zahraniční měny a zhodnocení domácí měny). Zajistí se = domluví si budoucí kurs Ee na hodnotě, aby mu bylo jedno, kde bude investovat. Podmínka zajištěn (jaký musí být budoucí kurs Ee), stejná jako u nekryté úrokové parity. (1+iH) = (1/E) * (1+iF)* Ee, čili iH - iF =(Ee - E)/E

Úroková parita krytá Pokud bude v okamžiku výnosu skutečný kurs jiný než zajištěný (domluvený - forwardový, tj. budoucí) kurs, může investor vydělat nebo prodělat. Bude-li skutečný kurs vyšší (při přímém záznamu domácí měna znehodnotí), tak prodělá. Bude-li skutečný kurs nižší (při přímém záznamu domácí měna zhodnotí), tak vydělá.

Parita kupní síly – absolutní verze
Další teorie vysvětlující, jaký by měl být kurs. Teorie parity kupní síly v absolutní verzi říká, že nominální kurs by měl odpovídat cenovým hladinám příslušných zemí používajících dané měny. Vzoreček kursu dle této teorie: E = PH/PF Jinými slovy se tak říká, že reálný kurs (R = E*(PF/PH)) by měl být roven 1. Opět platí pro přímý záznam.

Parita kupní síly – absolutní verze
Příklad: mějme kurs 1 EUR = 25 Kč. Hamburger v BRD stojí 1EUR, v ČR stojí 50 Kč. V takovém případě se vyplatí (neuvažujeme s náklady na dopravu, apod.) dovážet hamburgery z BRD do ČR. Reálný kurs (kdyby hamburger byl jediný produkovaný statek v obou ekonomikách), je: R = 25 * 1/50 = 0,5 Co se ale stane? 1. Vzroste poptávka po EUR, koruna znehodnotí, EUR zhodnotí (obr. 1 další snímek). 2. díky vývozu z BRD vzroste poptávka po hamburgerech v BRD, tamní hamburgerů cena vzroste (obr. 2 další snímek). 3. díky dovozu z BRD do ČR vzroste nabídka hamburgerů v ČR, cena hamburgerů v ČR klesne (obr. 3 další snímek). Všechny procesy by měly probíhat tak dlouho, dokud se do žádné země nevyplatí dovoz.

Parita kupní síly – př. graficky

Parita kupní síly absolutní verze
Pokud reálný kurs se odlišuje od hodnoty 1, vyplatí do tuzemska dovážet (R < 1) nebo vyvážet z tuzemska (R > 1). Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky (tj. zhodnocení měny). Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. Rovněž se v důsledku změn cen doma a v zahraničí, mění cenové hladiny doma a v zahraničí, což rovněž vede ke změně reálného kursu. Procesy by měly probíhat tak dlouho, až se R = 1. Potom se nevyplatí ani dovážet ani vyvážet.

Parita kupní síly absolutní verze
V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží (NTG)– např. hamburgery nelze vyvážet, např. Big Macy, protože McDonald to nedovolí). Typický příklad NTG jsou služby: Pokud je ostříhání v Praze levnější než ostříhání v Londýně, nebudou Britové jezdit (létat) jen kvůli tomu do Prahy. - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i - atd. Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin, tj. reálný kurs se nerovná 1.

Parita kupní síly – relativní verze
Říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny. Roste-li cenová hladina v tuzemsku (πH) více než cenová hladina v zahraničí (πF) , měla by tuzemská měna znehodnocovat. Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. Příklad (zjednodušený): kurs je 1EUR = 25 Kč. V eurozóně je inflace za období 0 %, v ČR 100 %. Potom by na konci období měl kurs být 1EUR = 50 Kč.

Parita kupní síly – relativní verze
Paritu kupní síly v relativní verzi lze vyjádřit následovně: a) % míra depreciace (znehodnocení): E = πH – πF. b) míra změny R = míra změny nominálního kurzu + (πF – πH ) = 0%. Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.

Zahraniční vztahy.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zahraniční vztahy."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Zahraniční vztahy.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zahraniční vztahy."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář