Magisterské studium VŠFS

Magisterské studium VŠFS
N_MF_B Mezinárodní finance 1. soustředění Témata platební bilance devizový kurs devizový trh devizové operace Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr 2016 Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 1

Osnova kurzu N MF B ZS 2016 kombinované studium
1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura. Základní pojmy a salda PB. Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 6. Devizová expozice a devizové riziko,transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence 9. Mezinárodní měnový systém a instituce 10.Evropská měnová a finanční integrace 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost závpočtový test 2

Literatura povinná literatura
MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Praha: Management Press, ISBN doporučená literatura KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní měnové vztahy. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2007, 84 s. ISBN LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, ISBN NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, ISBN IS VŠFS → osobní administrativa → ProQuest

Systém hodnocení kurzu N MF A v ZS 2016 rekapitulace
1/ prezenční studium 30 bodů seminární práce, prezentace pptx., 20 bodů postupový test na závěr cvičení 50 bodů písemný test, 1. část zkoušky 100 bodů celkem 2/ kombinované studium 100 bodů písemný test, 1. část zkoušky 61 bodů minimum pro postup k ústní, nepovinné, části zkoušky 61 – 100 bodů - celkové hodnocení podle stupnice známek

N_MF_B Mezinárodní finance B
1. Platební bilance: Horizontální a vertikální struktura, Základní pojmy a salda platební bilance Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu VŠFS Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 5

MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Str SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. Str

Platební bilance Definice
Systematický statistický výkaz v oblasti národního účetnictví zahrnující veškeré ekonomické transakce /nejen devizová inkasa a úhrady/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). 7

Devizoví tuzemci a cizozemci
V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 8

Platební bilance – význam
ekonomické transakce tvořící PB jsou spojeny s toky zboží, služeb, peněz kapitálu mezi domácí ekonomikou a zahraničím a zpravidla vedou ke změně zahraničních aktiv a zahraničních pasiv. Zachycuje nejen peněžní a finanční transakce, ale i transakce spojené s nepeněžními toky, (např. věcné dary). 9

Platební bilance Význam :
Salda platební bilance poskytují základní informace o vnější nerovnováze ekonomiky z tokového pohledu Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 10

Platební bilance – význam
a)salda platební bilance poskytují základní informace o vnější (ne)rovnováze ekonomiky z tokového pohledu; b) jsou důležitým indikátorem vývoje měnového kursu, resp. tržních tlaků, které mohou vést ke zhodnocení nebo ke znehodnocení domácí měny (viz fundamentální analýza měnového kursu); c) dlouhodobý deficit platební bilance může vést k omezení směnitelnosti domácí měny, např. vyústit do zavedení devizové kontroly plateb spojených s exportem kapitálu a s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků do zahraničí; d) vývoj salda obchodní bilance umožňuje předvídat kapacitu trhu příslušné země (např. země, která se potýká s deficitem obchodní bilance, nebude mít schopnost zvyšovat svůj import z ostatních zemí); e) vývoj salda běžného účtu ovlivňuje měnově politická rozhodnutí centrální banky zejména v oblasti měnového kursu; f) vývoj sald platební bilance (výkonové bilance a běžného účtu) v poměru k HDP poskytuje důležitou informaci při stanovení ratingu země; g) deficitní nerovnováha běžného účtu akumulovaná v nárůstu zahraničního zadlužení země může být příčinou budoucího prudkého propadu HDP země, neboť předchozí hospodářský růst byl strukturálně nerovnovážný (podobná situace jako při deficitu státního rozpočtu a nárůstu vládního dluhu). 11

Kreditní a debetní položky - vertikální struktura PB
Kreditní - příliv deviz, tvorba deviz , znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, služby zahraničním rezidentům Cestovní ruch v ČR získání dědictví, placení alimentů, náhrad z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 12

Vertikální struktura PB
Každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, jednou jako kreditní položka, jednou jako debetní položka. Jedná se o podvojný účetní zápis, hovoříme o vertikální struktuře platební bilance. Kreditní položky se zachycují se znaménkem plus + transakce, v jejichž důsledku dochází k příjmu plateb od nerezidentů. (například o vývoz zboží a služeb, příliv důchodů z výrobních faktorů dané země zapojených v zahraničí, příjmy z běžných převodů, příliv přímých investic do země, přijaté úvěry ze zahraničí apod. Debetní položky se zachycují se znaménkem minus (-) naopak transakce, v jejichž důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům. (například dovoz zboží a služeb, odliv důchodů ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice, výdaje na běžných převodech, přímé investice v zahraničí, splácení úvěrů do zahraničí apod.

Příklad Z České republiky bylo do Německa vyvezeno zboží v hodnotě 5 mil CZK na krátkodobý úvěr. Jak bude transakce z hlediska kreditních a debetních položek zachycena v platební bilanci? Řešení: Transakce bude zachycena jako kreditní položka v obchodní bilanci běžného účtu a jako debetní položka (bilance krátkodobého kapitálu) v bilanci finančního účtu. V důsledku vývozu zboží dojde k příjmu platby od zahraničního subjektu, proto se jedná o kreditní transakci, která bude zaznamenána se znaménkem plus. Tím, že byl z České republiky do Německa poskytnut úvěr, se vlastně jedná o dovoz zahraničního finančního aktiva, tedy transakci debetní, která bude zaznamenána se znaménkem minus. Vzhledem k podvojnosti zápisu je platební bilance vždy z účetního hlediska ex post vyrovnaná.

Horizontální struktura PB
Členění podle BPM 6 - Balance of Payments and International Investment Position Manual Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : Běžný účet, Kapitálový účet, Finanční účet Chyby a opomenutí Platební bilance ČR byla do r sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993 – BPM 5 . Šesté pokračování manuálu platební bilance a investiční pozice země přineslo změnu v měření jednotlivých finančních toků mezi jednotlivými ekonomikami označované také jako BPM 6. Primárně je PB sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

Základní kategorie platební bilance podle BPM 5- Horizontální struktura PB
Běžný účet platební bilance – toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů Kapitálový účet – kapitálové transfery Finanční účet – mezinárodní pohyb kapitálu Účet vyrovnávacích položek Účet oficiálních rezerv – změny zlata a deviz ČNB Účet chyb a opomenutí 16

Základní identita PB podle BPM 6
Běžný účet + Kapitálový účet + Chyby a opomenutí = Finanční účet Změna devizových rezerv je pod názvem „rezervní aktiva“ včleněna do Finančního účtu Zjednodušeně lze podvojné účetnictví v platební bilanci chápat tak, že: hmotné (zboží), nehmotné (služby), kapitálové a peněžní toky mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci zaznamenané na levé straně základní identity se projevují jako změny zahraničních aktiv a zahraničních pasiv na pravé straně základní identity. Vyrovnávací položkou je zvýšení, nebo (snížení) zahraničních aktiv nebo zvýšení (snížení) zahraničních pasiv v rámci finančního účtu. řada operací, které se podvojně účtují pouze na levé straně základní identity (např. hmotná pomoc do zahraničí) nebo naopak pouze na pravé straně základní identity (např. většina finančních investic a devizové intervence centrální banky) 17

Základní pojmy a salda platební bilance
18

Kreditní a debetní položky na levé straně základní identity platební bilance

Běžný účet platební bilance
Běžný účet platební bilance zahrnuje: Zboží Služby Prvotní důchody (výnosy a náklady) spojené s mezinárodním pohybem kapitálu a pracovních sil Druhotné důchody (jednostranné běžné převody, tj. nekapitálové transfery). V agregované teritoriální struktuře MMF člení běžný účet na podskupiny pro vyspělé země (advanced economies) a pro rozvíjející se a rozvojové země (emerging and developing countries)

A. Běžný účet platební bilance struktura
Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance 3. Prvotní důchody (Bilance výnosů) 4. Druhotné důchody (Bilance transferů) Běžný účet 21

1.Obchodní bilance – členění export zboží – kredit import zboží- debet Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na svět celkem, eurozónu, ostatní evropské země, země Ameriky, Afriky a Asie. Austrálie a Nového Zélandu. 22

1. Obchodní bilance – Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí. 23

2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : cestovním ruchem, dopravou a ostatními službami, IT, pojištění, atd. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 24

Běžný účet platební bilance 2
Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 25

Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance
26

Běžný účet platební bilance 3. Bilance prvotních důchodů
náhrady zaměstnancům (příjmy z práce v zahraničí, výdaje na platy nerezidentů zaměstnaných v domácí ekonomice), výnosy a náklady spojené s předchozím investováním rezidentů v zahraničí, nebo nerezidentů v domácí ekonomice. Kreditní položky , zejména výnosy z finančních aktiv a investování v zahraničí, příjmy rezidentů ze zaměstnání v cizině zisky, úroky, dividendy a renty. Debetní položky zejména : Reinvestované zisky zahraničních firem v ČR vyplácené dividendy zahraničním investorům úroky placené domácími podniky do zahraničí z úvěrů od zahraničních bank úroky komerčních bank z přijatých depozit a úvěrů ze zahraničí. Bilance prvotních důchodů nahrazuje původní bilanci výnosů a tvoří ji příjmy z výrobních faktorů. 27

Běžný účet platební bilance 4. Bilance druhotných důchodů
28

4. Bilance druhotných důchodů
zachycuje jednostranné platby ze zahraničí (kreditní položky) nebo do zahraničí (debetní položky), které nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Bilanci druhotných důchodů, která je nově součástí běžného účtu platební balance namísto dřívější bilance běžných převodů, tvoří: daně z příjmu, bohatství atd., čisté prémie z neživotního pojištění, pojistné plnění z neživotního pojištění, mezinárodní spolupráce, ostatní běžné transfery, korekce související s penzemi a další.

čistá investiční pozice země vůči zahraničí
zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Pro období t až t+1 platí vztah: Investiční pozice (v t+1) = Saldo běžného a kapitálového účtu (za období t až t+1) + Investiční pozice (v t) Na straně aktiv v této stavové bilanci vystupují pohledávky za zahraničními subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům a držba majetku v domácí ekonomice zahraničními subjekty. Kladné saldo běžného účtu může vést ke zvýšení zahraničních pohledávek, ke snížení zahraničních závazků, nebo se může akumulovat v podobě držby zahraničního majetku (např. akcií zahraničních firem). Rovněž může vést ke zvýšení devizových rezerv. Opak nastává při deficitu běžného účtu. Při nulovém saldu běžného účtu se nemění celková investiční pozice země. Proto vyrovnanost běžného účtu je nejčastěji považována za ekonomickou rovnováhu platební bilance

B. Kapitálový účet platební bilance
Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. kapitálové transfery související s čerpáním zdrojů z Evropské unie, Převody majetku migrujícího obyvatelstva, promíjení dluhů i s vlastnickými právy k základním prostředkům převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou patenty, autorská práva apod. Ostatní kapitálové transakce, spojené především s mezinárodním investováním, jsou zachyceny na finančním účtu platební bilance 31

C. Finanční účet platební bilance
Export /kredit/ a import/debet/ kapitálu, mezinárodní pohyby finančního kapitálu v členění na přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice, finanční deriváty a rezervní aktiva zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 32

C. Finanční účet platební bilance
Transakce jsou klasifikovány jako: I.Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční II.Portfoliové investice III.Ostatní investice Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté IV.Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ V. Rezervní aktiva 33

Operace na finančním účtu podle BPM 6

Operace na finančním účtu podle BPM 6
Devizové rezervy s novým názvem „rezervní aktiva“ ztratily samostatnost a jsou vykazovány v rámci finančního účtu platební bilance. Operace na finančním účtu jsou klasifikovány podle hlediska zvýšení, či snížení zahraničních aktiv, či pasiv v důsledku transakce na finančním trhu Např. růst devizových rezerv (resp. Rezervních aktiv) je nyní označen „plus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení zahraničních aktiv. Příliv (import) zahraničního kapitálu cestou prodeje domácích cenných papírů devizovému cizozemci je nyní výsledně označen „minus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení čistých zahraničních finančních pasiv.

Vyrovnávací položky platební bilance
D. Chyby a opomenutí vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí 36

Změna devizových rezerv
Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 37

Investiční pozice - saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům
Ve druhém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí snížil o 31,7 mld. Kč na 1262,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 120,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 27,2 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci druhého čtvrtletí 3353,2 mld. Kč (tj. 72,1 % HDP) Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 381,7 mld. Kč.

Rovnováha platební bilance
Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 40

Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na devizovém trhu by dovozci chtěli prodat navíc 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 41

Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 42

Příklad 2: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. 43

Příklad: /přebytek platební bilance/ Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 44

Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 45

Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země. míru inflace, růst reálného HDP, výši úrokových sazeb a devizový kurz. Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání. Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

appendix

Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 48

Rovnováha platební bilance a HDP
Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP. 49

Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 50

Mezinárodní pohyby kapitálu
Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí. Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita. Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou: - neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích - neexistující riziko změny devizového kurzu - neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé.

Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb. růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb 52

Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat 53

Mýtus aktivní platební bilance
Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 54

N_MF_ B Mezinárodní finance_B 2. Devizový kurs
zákon jedné ceny parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D.

Devizový kurs definice
Je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn /měnovém koši/. Udává např., kolik je např. potřeba zaplatit českých korun za jeden americký dolar

Výsledky převodu měn

Vznik devizového kursu
Pokud je měna směnitelná, utváří se její kurs na devizovém trhu jako cena deviz. /bezhotovostní podoba peněz/ Cena deviz se označuje jako kurs deviz (devizový kurs). Vztahuje se ke konkrétní devize a konkrétnímu devizovému trhu Kurs valut vyjadřuje poměr, ve kterém se směňují hotovostní peníze, zejména bankovky. Kurs se vytváří podle vývoje nabídky a poptávky po devizách na /devizovém/ trhu.

Vznik nabídky a poptávky deviz
vzniká v souvislosti: s mezinárodním pohybem zboží a služeb (export, import zboží a služeb), s mezinárodním pohybem kapitálu (zahraniční investice, úvěry poskytnuté do zahraničí a přijaté ze zahraničí), s mezinárodním pohybem peněz (intervence na devizovém trhu, převod dědictví, penzi, honorářů, apod.).

Vznik nabídky a poptávky deviz
Křivka poptávky po devizách, D, vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaných deviz a jejich cenou v daném časovém okamžiku. Křivka nabídky deviz, S vyjadřuje vztah mezi množstvím nabízených deviz a jeho cenou v daném časovém okamžiku. Čím je kurs deviz příznivější, tím je zahraniční cena dováženého zboží vyjádřená v domácí měně /Kč/ nižší a zájem o import vyšší a opačně.

Rovnovážný devizový kurs
Rovnovážná situace na devizovém trhu Celkové množství poptávaných deviz, Qd, je v rovnováze s celkovým množstvím nabízených devíz, Qs, v bodě E při kursu ERE. Tento kurs označujeme jako rovnovážný devizový kurs.

Rovnovážná situace na devizovém trhu
D S ER E ERE Qd = Qs Q

Růst a pokles devizového kursu
Kursy směnitelných měn se na devizových trzích neustále mění, oscilují kolem své základní úrovně. Pokles hodnoty měny se často označuje jako depreciace, znehodnocení měny. Zvýšení hodnoty měny se označuje jako apreciace, zhodnocení měny. Nesměnitelné měny netvoří kursy svých měn na devizovém trhu. Vyjadřují svoje kursy jako „ceny“ deviz, které jsou stanoveny administrativně, nejčastěji metodou parity kupní síly.

Depreciace domácí měny
v období t+1 dojde ke zvýšení poptávky po dovozu zboží a služeb, zvýší se v důsledku toho i poptávka po devizách a poptávková křivka se posune směrem doprava z D1 do D2. Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q1Q3. V důsledku vyšší poptávky po zahraniční měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER2. Při depreciaci domácí měny se zahraniční měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měně roste, naopak cena znehodnocené domácí měny vyjádřené v zahraničních měnách klesá. K depreciaci domácí měny může dojít nejen v důsledku vyšší poptávky po devizách, ale i v důsledku nižší nabídky deviz ve srovnání s rovnováhou v předchozím období – např. při omezení exportu zboží a služeb.

Depreciace domácí měny
D S ER ER E ER1 Q1 Q2 Q Q

Apreciace domácí měny Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q1Q3. V důsledku vyšší nabídky deviz má kurs domácí měny tendenci k apreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER2.

Apreciace domácí měny ER D S1 S2 ER1 E1 ER E2 Q1 Q2 Q3 Q

Apreciace domácí měny Při apreciaci domácí měny se zahraniční měna stává levnější. Cena v zahraničních měnách roste a naopak cena deviz vyjádřená v domácí měně klesá. K apreciaci měny dochází zpravidla když : Nabídka deviz ve srovnání s minulou rovnováhou vzrostla – např. v důsledku růstu exportu zboží a služeb. Poptávka po devizách poklesla– např. v důsledku omezení importu zboží a služeb

Aktuální kurs CZK/EUR

Export kapitálu a spekulace
V důsledku exportu kapitálu se posunuje křivka devizové poptávky doprava z D1 do D2 Dodatečná poptávka po devizách vyvolaná exportem kapitálu tak bude uspokojena při nové úrovni rovnovážného kursu za cenu omezení poptávky z titulu dovozu zboží a zvýšení nabídky z titulu exportu zboží. Spekulace, je motivována očekávanými pohyby devizových kursů a úrokových měr. Spekulant očekávající apreciaci domácí měny, /i zvýšení úrokových měr/ si půjčuje devizy, nakupuje domácí měnu, kterou ukládá v bance aby po jejím zhodnocení koupil devizy ve výhodnějším kurzu, uhradil půjčku i s úroky a získal přebytek z titulu posílení domácí měny.

Zásahy do vývoje devizového kursu
přímo ovlivňující cenu deviz intervencemi na devizovém trhu na vrub nebo ve prospěch svých devizových rezerv, anebo nepřímo ovlivňující cenu deviz svou obchodní, cenovou, daňovou, celní a úrokovou politiku Ad 1 Intervence CB /fondů státu/na devizových trzích: nakupují nebo prodávají vlastní měnu při snížení nebo zvýšení svých devizových rezerv a tím regulují cenu deviz. stabilizují kursový vývoj - stabilnější ekonomické prostředí pro rozvoj obchodu i investování. Devizové intervence - fakultativní, vázané na vývoj určitých měnově ekonomických ukazatelů, - povinné, vyplývajících z mezivládních dohod a striktně vázané na povolené rozpětí kursu.

Fundamentální analýza
Devizový kurs jako cena deviz je na trhu ovlivněn: Fundamentálními faktory – makroekonomickými veličinami / zkoumá na bázi teorie devizového kursu Fundamentální analýza / s cílem odvodit ekonometrický model ve středním a dlouhém období pro prognózování pohybu devizového kurzu Chováním subjektů – zkoumá Technická analýza s cílem odvodit budoucí pohyb devizového kursu v krátkém období pro: prognózování pohybu devizového kursu

Struktura modelu pro prognózování pohybu devizového kursu
Sr t+m – relativní změna devizového spotového kursu / hledaná veličina v čase m/ v t-h, x t-k…z –relativní změny vysvětlujících fundamentálních faktorů / v období sestavování prognózy/ Et (r t+1) – očekáváná relativní změna fundament. faktoru /spotový kurs/ Pt (s t+j) – prognozovaná relativní změna fund. Faktoru U t+m – náhodná chyba odhadu Centrální banky využívají fundamentální faktory, které sledují v rámci monetární politiky, nebo inflačního – cenového cílování.

Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu
Teorie parity kupní síly zdůrazňuje trh zboží. Identické zboží by mělo mít v různých zemích stejnou cenu. / zákon jedné ceny/ Za 100 amerických dolarů by mělo být možné nakoupit v USA stejný soubor zboží jako např. v Dánsku, Německu nebo Japonsku za částku DKr, Euro, nebo yenů odpovídající 100 USD. Devizové kursy se mění proto, aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn. /ceny jsou relativně pevné a obnovení rovnováhy mezi cenovými hladinami probíhá změnou kurzů/

Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu
Absolutní verze teorie parity kupní síly vychází z teorie jedné ceny a odvozuje kurs od poměru cenových hladin. /Vyjadřuje paritu kupní síly staticky/ : Σ PDi . Qi SRPPP = Σ PFi . Qi SRppp – devizový kurs vyjádřený počtem domácích měnových jednotek za jednotku měny zahraniční odvozený od parity kupní síly PDi . Qi – soubor zboží Qi oceněný v domácích cenách a domácí měně PDi, PFi . Qi – stejný soubor zboží Qi oceněný v zahraničních cenách a v zahraniční měně PF,i. Při praktické aplikaci absolutní verze parity kupní síly se často používá vybraného souboru, který respektuje strukturu spotřeby popř. výroby v zemi. Spotřební koš

Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad
representativní soubor zboží oceněný v cenách českého trhu a v čs. korunách bude představovat Kč, stejný soubor zboží oceněný v cenách amerického trhu a v amerických dolarech činí USD, Kč SRppp = Kč /USD = = 20 1 000 USD POZOR : při aplikaci absolutní verze parity kupní síly může docházet k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti mohou vznikat jak v důsledku použití rozdílné struktury souboru reprezentantů, tak v důsledku použití rozdílných cen.

Parita kupní síly a inflační diferenciál koeficient ERDI
Při aplikaci absolutní verze parity kupní síly dochází k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti vznikají zejména: Z rozdílné struktury spotřebních košů Z rozdílných cen Míru vlivu těchto a dalších faktorů determinujících kurs vyjadřuje ukazatel ERDI / Exchange Rate Deviation Index/, který je poměrem mezi tržním kursem SR a paritou kupní síly SRppp SR ERDI = SRppp

Big Mac Index a parita kupních sil
BigMac je mezinárodní neobchodovatelná a standardizovaná komodita (sní se tam, kde se vyrobí a je všude standardně stejná) index zveřejňuje od roku 1986 časopis The Economist. Tento časopis ceny Big Macu od firmy McDonald´s v jednotlivých zemích přepočte podle aktuálního nominálního kurzu na cenu v USD a porovná s cenou Big Macu ve Spojených státech. Pokud je cena v dolarech ve sledované zemi nižší než v USA, lze říci, že měna dané země je podhodnocená. Pokud je cena BigMacu v dolarech ve sledované zemi vyšší, je měna dané země nadhodnocená.

Nejdražší hamburgery - za sedm dolarů - mají ve Švýcarsku. Za pouhý dolar a půl prodávají nejlevnější Big Mac na Ukrajině. Podle červencové aktualizace Big Mac Indexu je česká koruna vůči podhodnocena o 39,4 procenta, což je skoro nejvíce od roku 2011, kdy se v Česku dal Big Mac pořídit zhruba za stejnou sumu jako v Americe.

Big Mac Index

Parita kupní síly a inflační diferenciál
Relativní verze parity kupní síly (někdy též komparativní) vyjadřuje dynamický pohled na devizový kurs. Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na procentní změny cen v období jednoho roku, vyjádřené cenovými indexy. Tvrdí, že nový rovnovážný kurs se přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu, tzn. že odpovídá změnám v roční míře inflace v různých zemích. 1 + p D(t,t-n) SR E,t = SRE,t-n x = 1 + p F (t,t-n) = SRE,t-n x Ippp SR E,t – rovnovážný kurs ve výchozím období t, SRE,t-n – rovnovážný kurs v minulém období t-n, p D(t,t-n) – roční míra inflace v domácí zemi za období t-n až t p F (t,t-n)– roční míra inflace v zahraničí za období t-n až t Ippp – inflační diferenciál

Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad
Pro jednoduchost budeme uvažovat, že změny inflace jsou vyvolány změnami cen pouze jediného zboží Q: cena Q v domácí zemi X vzrostla o 9%, cena Q v zemi Y vzrostla pouze o 5% Kurs měny Y ve výchozím období = 4 X/ Y Inflační diferenciál Ippp: 1 + pD ,09 Ippp = = = 1,038 1 + pF ,05 Nový rovnovážný kurs pak bude činit: SR E, t = SR t-n . Ippp = 4 . 1,038 = 4,152

Reálný devizový kurs Nominální kurs korigovaný inflačním diferenciálem / vynásobený převrácenou hodnotou Ippp / se nazývá reálný devizový kurs. 1 + p F (t,t-n) SR R,t+n = SR t-n x = SR t-n x 1 + p D(t,t-n) Ippp Zvýšení reálného kursu znamená zvýšení reálné kupní síly měny v zahraničí. Snížení reálného kursu znamená snížení kupní síly měny v zahraničí. Reálný kurs má podstatný význam pro mezinárodní konkurenceschopnost zboží a služeb. Vyjadřuje se v cenách průmyslových výrobců /PPI/ a ve spotřebitelských cenách / CPI/

Purchasing power parity adjustment for the world (2003).
The economy of the United States is used as a reference and is set at 100. Bermuda has the highest index value at 154; this means that goods sold there are more over priced than in the US.

Parita kupní síly a inflační diferenciál
Teorie parity kupní síly chápe paritu kupní síly jako přirozenou rovnovážnou úroveň kursu. Tvrdí, že se kurs přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu perfektně – tzn. že proces přizpůsobení probíhá více méně automaticky a bez omezení. Když měna Y bude vykazovat tendenci k apreciaci, měna X / domácí v důsledku vyšší míry inflace k depreciaci. V důsledku vyšší poptávky po měně Y si kurs najde novou rovnovážnou úroveň, která původní výhodu relativně nižších cen v zemi Y eliminuje.

Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky
celková hladina cen dané země zahrnuje ceny všech druhů zboží a služeb, ale jen některé z nich jsou předmětem mezinárodní směny zboží a jeho ceny však působí bezprostředně na nabídku a poptávku na devizovém trhu a tím na devizový kurs. definice inflace je problematická, jednoznačně není vymezeno, které cenové indexy nejvhodněji odrážejí změny kupní síly měny v dané ekonomice. V různých zemích existují různé preference spotřeby

Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky pokračování
i když by se bralo v úvahu pouze zboží, které prochází zahraničním obchodem, vytvářejí cla, dopravní náklady, slevy na daních a subvencování mezi jednotlivými zeměmi u stejných položek cenové rozdíly. u relativní verze se předpokládá, že výchozí kurs je správně stanoven, parita kupní síly není s to vysvětlit krátkodobý pohyb kursů. Propočty parity kupní síly se zpravidla opírají o změny cen ex-post a využívají se k vyjádření odchylek skutečně platných kusů od parity. Stejně tak by však bylo možné využít očekávané změny inflace v různých zemích k určení očekávaných změn kursů

Parita úrokové míry a úrokový diferenciál
Obdobně jako na trhu zboží platí i na mezinárodním trhu kapitálu teoretická podmínka rovnováhy – parity úrokové míry vychází z teze, že pokud existuje volný pohyb kapitálu – usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv, ať jsou denominována v kterékoliv měně. Obdobně by také náklady na půjčky měly být v různých zemích shodné.

1. Krytá úroková parita Rovnováha arbitražéra. Arbitrážní podmínkou je volba, jak zhodnotit 1 USD: uložit na účtu vedeném a úročeném v USD a následně směnit za předem domluvený forwardový kurz na CZK rovnou převést za spotový kurz na CZK a následně uložit s úročením v CZK Obě možnosti musí na konci dát stejnou sumu (jinak je vytvořen prostor pro arbitráž)

Krytá úroková parita

Teorie parity úrokové míry 2. Nekrytá úroková parita
Předpokládá, že se rychleji než úrokové sazby přizpůsobují devizové kursy 1 + IRF (t,t+n) SRt = Et (SR t+n) * 1 + IRD (t,t+n) Spotový kurs v čase t závisí na hodnotě spotového kursu v t+n a na poměru zahraniční a domácí úrokové míry. Růst domácí úrokové míry vede k apreciaci měny v krátkém období Předpoklad : úrokové míry jsou dopředu známy:

Teorie parity úrokové míry Nekrytá úroková parita
Rovnováha spekulanta namísto forwardového kurzu (FR) je očekávaný kurz spotový (spekulant udržuje otevřenou pozici až do konce obchodu) nebo také po úpravě

Nekrytá vs. krytá úroková parita
domácí investor při zvažování investice do zahraničí činí očekávání ohledně budoucího měnového kurzu, za který převede výnos z investice zpět do domácí měny je-li úroková parita nekrytá, pak investor budoucí kurz pouze očekává je-li úroková parita krytá, pak má investor budoucí kurz předem dohodnutý

Resume Empirické testy ukazují, že forwardové kurzy jsou vychýleným odhadem budoucího kurzu. kvůli nákladům spekulantů (riziko, transakční náklady), kvůli tomu, že očekávání nejsou čistě racionální (mix adaptivních a racionálních očekávání)

Úroková parita - graficky
CZK/EUR při kurzu 35 korun za 1 euro je koruna podhodnocena – korunová depozita přinášejí vyšší očekávaný výnos než eurodepozita 35 30 při kurzu 25 korun za 1 euro je koruna nadhodnocena – korunová depozita přinášejí nižší očekávaný výnos než eurodepozita 25 iEU-12 + (Eet+1 – Et)/Et iCZK očekávaný výnos domácích i zahraničních depozit přepočtených na koruny kurz 30 korun za 1 euro je rovnovážný – nastává při něm úroková parita a investorům je jedno, zda budou investovat do korunových depozit nebo eurodepozit

Fisherův efekt Nominální úroková míra /IR/ se skládá z reálné úrokové míry/ RIR/ a z očekávané míry inflace E(p) IR = RIR + E(p) Měny s vysokými mírami inflace ponesou v budoucnu vyšší nominální úrokové míry.

Mezinárodní Fisherův efekt
. Mezinárodní Fisherův efekt /pro dvě země/: Nominální úrokový diferenciál dvou zemí je dán součtem diferenciálu reálných úrokových měr a diferenciálu inflačních očekávání : IRD – IRF = (RIR D - RIR F) + (EpD - EpF) Úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích

Mezinárodní Fisherův efekt
Syntéza relativní verze kupní síly a Fisherova efektu V dlouhém období lze očekávat, že měny s vyšší úrokovou mírou budou vykazovat tendenci k depreciaci ve srovnání s měnami s nižší úrokovou mírou

Resume Měnový kurz je jednotkovou cenou jedné měny vyjádřenou v jednotkách druhé měny Na devizovém trhu se střetáváním devizové nabídky a devizové poptávky ustanovuje měnový kurz Zhodnocení měny se označuje jako apreciace – je způsobena zvýšením poptávky nebo poklesem nabídky dané měny Znehodnocení měny se označuje jako depreciace – je způsobena poklesem poptávky nebo růstem nabídky dané měny Poptávku po českých korunách vytvářejí čeští vývozci statků a služeb a zahraniční investoři nakupující česká aktiva Nabídku českých korun vytvářejí čeští dovozci statků a služeb a čeští investoři nakupující zahraniční aktiva

Resume Měnová arbitráž vede k jednotné úrovni kurzu dané měny po celém světě Zákon jediné ceny říká, že ceny identického zboží jsou stejné bez ohledu na místo prodeje. Působení zákona jediné ceny komplikují transportní náklady a celní bariéry Absolutní verze parity kupních sil říká, že nominální měnový kurz je dán podílem cenových hladin ve dvou zemích Relativní verze parity kupních determinuje změnu nominálního měnového kurzu podle diferenciálu měr inflací ve dvou zemích Parita úrokových sazeb vede k takové úrovni kurzu, kdy se očekávané výnosy denominované v různých zemích vyrovnají

appendix

Dornbusch – přestřelování měnového kurzu
Původní nabídkový šok na trhu peněz se promítá do úrokových sazeb a společně s jejich poklesem do přestřelení na devizovém kurzu.

Dornbusch – přestřelování 1. měnového kurzu

Dornbusch – přestřelování měnového kurzu
4. Pomalu se přizpůsobující ceny nato společně s úrokovými sazbami provádějí korekci a vrací kurz k dlouhodobě rovnovážnému stavu

Dornbusch – přestřelování měnového kurzu 4.

DEFINITION of 'Purchasing Power
‘Purchasing power is the value of a currency expressed in terms of the amount of goods or services that one unit of money can buy. Purchasing power is important because, all else being equal, inflation decreases the amount of goods or services you would be able to purchase. In investment terms, purchasing power is the dollar amount of credit available to a customer to buy additional securities against the existing marginable securities in the brokerage account. Read more: Purchasing Power Definition | Investopedia Follow us: Investopedia on Facebook

BREAKING DOWN 'Purchasing Power
To measure purchasing power, you would compare against a price index such as the Consumer Price Index (CPI). A simple way to think about purchasing power is to imagine if you made the same salary as your grandfather. Clearly you could survive on much less a few generations ago, however, because of inflation, you would need a greater salary just to maintain the same quality of living. Each jurisdiction has its own rules governing margin transactions. In the United States you can purchase up to 50% of securities on margin, so, if you had $10,000 in a margin account, you would be able to purchase up to $20,000 worth of securities. Said another way, you have an extra $10,000 of purchasing power (buying power).

Purchasing Power in Context
Purchasing power affects every aspect of economics, from consumers buying goods, to investors and stock prices, to a country’s economic prosperity. When a currency’s purchasing power decreases due to excessive inflation, serious negative economic consequences ensue, including rising costs of good and services contributing to a high cost of living, as well as high interest rates that affect the global market, and falling credit ratings as a result. All of these factors can contribute to an economic crisis. As such, a country’s government institutes policies and regulations to protect a currency’s purchasing power and keep an economy healthy. One method to monitor purchasing power is through the Consumer Price Index. The U.S. Bureau of Labor Statistics measures the weighted average of prices of consumer goods and services, in particular transportation, food and medical care. The CPI is calculated by averaging these price changes, and is used as a tool to measure changes in cost of living, as well as considered a marker for determining rates of inflation and deflation. A related concept to purchasing power is purchasing price parity (PPP). PPP is an economic theory that estimates the amount that needs to be adjusted of the price of an item, given two countries’ exchange rates, in order for the exchange to match each currency’s purchasing power. PPP can be used to compare countries’ income levels and other relevant economic data concerning cost of living, or possible rates of inflation and deflation.

History of Purchasing Power
Historical examples of severe inflation and hyperinflation – or the destruction of a currency’s purchasing power – have shown that there are a diverse amount of causes to such a phenomenon. Often expensive, devastating wars will cause an economic collapse, in particular to the losing country, such as Germany during World War One (WWI). In the aftermath of WWI during the 1920s, Germany experienced extreme economic hardship and almost unprecedented hyperinflation, due in part to the enormous amount of reparations Germany had to pay. Unable to pay these reparations with the suspect German mark, Germany printed paper notes to buy foreign currencies, resulting in high inflation rates that rendered the German mark valueless with a nonexistent purchasing power. Today, the effects of the loss of purchasing power is still felt in the aftermath of the 2008 global financial crisis and the European sovereign debt crisis. With increased globalization and the introduction of the euro common currency, currencies are even more inextricably linked. As such, governments institute policies to control inflation, protect purchasing power and prevent recessions. For example, in 2008 the U.S. Federal Reserve kept interest rates near zero and instituted a plan called quantitative easing. Quantitative easing, initially controversial, essentially saw the U.S. Federal Reserve buy government and other market securities to lower interest rates and increase money supply. The idea is that a market will then experience an increase in capital, which spurs increased lending and liquidity. The U.S. stopped its policy of quantitative easing once the economy stabilized, due in part to the above policy and other complex factors. The European Central Bank (ECB) has also pursued quantitative easing to help stop deflation in the Eurozone after the European sovereign debt crisis and bolster the euro's purchasing power. The European Economic and Monetary Union has also established strict regulations in the Eurozone on accurately reporting sovereign debt, inflation and other financial data. As a general rule, countries attempt to keep inflation fixed at a rate of 2% as moderate levels of inflation are acceptable, with high levels of deflation leading to economic stagnation.

Téma 3. Devizový trh Členění a struktura Subjekty devizového trhu
FOREX, tržní ceny Kotace spotového kurzu, spread Základní druhy operací na měnových trzích, měnová arbitráž Technická analýza na měnovém trhu

MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Praha: Management Press, ISBN doporučená literatura KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní měnové vztahy. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2007, 84 s. ISBN LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, ISBN NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, ISBN IS VŠFS → osobní administrativa → ProQuest

Hlavní úlohy devizového trhu z hlediska obchodu
Realizace transferu kupní síly jedné měny do druhé Zajištění proti kursovému riziku

Klasifikace devizového trhu
Podle druhu obchodovaných peněz valutový devizový 2. Podle charakteru obchodování Neburzovní /OTC/ Burzovní 3. Podle subjektu Velkoobchodní /mezibankovní/ Maloobchodní /klientský/ 4. Podle techniky operací Spotový Termínový /forward, futures, opce/ Swapový

Trh valut a deviz Valutový trh /turistický/
Hotovost – bankovky a mince Spread nákup-prodej 4 – 5% Vyšší náklady a rizika Devizový trh /zápisy bezhotovostních operací/ Umožňuje nakupovat a prodávat devizy On-shore centra : Londýn, Paříž, New York, Tokio, Frankfurt, Amsterdam, Curych, Brusel Off-shore : Nové hebridy, Hongkong, Singapur, Bahrajn 24 hodin denně

Charakteristické znaky současného devizového trhu
Ve světovém měřítku pouze trhy jednotlivých národních měn,případně geograficky oddělených národních trzích, více než 70 měn je volně směnitelných Obchodování s předními světovými měnami je diverzifikováno po celém světě / nákup, prodej, úvěr, ostatní operace kdekoliv/. Tvorbou dolarových depozit mimo území USA vznikají tzv. eurodolary, které slouží jako zdroj pro poskytování eurodolarových úvěrů. Teritoriální rozmístění jednotlivých devizových trhů zajišťuje možnost nepřetržitého obchodování 24 hodin denně. Banka dodržující tradiční uzavírací hodiny a 8 hodinový pracovní den je vystavena kursovému riziku v čase odpočinku. Velké světové obchodní banky mají více směnný provoz ve svých dealingových odděleních, aby si tak udržely nepřetržitý kontakt s trhem.

Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty
Burzovní obchod - organizovaný devizový trh vystřídán neorganizovaným způsobem obchodování, over the counter /OTC/ Hlavními subjekty obchodování na neorganizovaném trhu jsou obchodní banky se svými dealingovými oddělením - navzájem propojují maloobchodní a velkoobchodní devizový okruh. V maloobchodním devizovém okruhu umožňují exportujícím podnikům směnovat jejich devizová aktiva do národní měny a naopak importujícím podnikům umožňují směnu národní měny do potřebného aktiva v cizí měně.

Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty - pokračování
Provádějí podle potřeby jak operace promptní, tak i operace termínového typu forward. Obchody se zde uskutečňují při kursu kótovaném zvláště pro každou operaci. Obnovuje se tak rovnováha devizového trhu. Možnost variantní volby exportujícího nebo importujícího podniku mezi jednotlivými obchodními bankami /vers. monopol. / Systém propojuje SWIFT /Society foir Worldwide Interbank Financial Telecomunications/ 123

Obchodní banky na devizovém trhu
Obchodní banky operují na devizových trzích s těmito základními cíli: poskytovat služby svým zákazníkům hledat optimální strukturu svých devizových aktiv a pasiv z pohledu ziskovosti, jistoty a likvidity provádět různé typy devizových operací s cílem dosažení zisku z kursových a úrokových rozdílů

Motivation for transaction
Základní motivace investora Směna jedné měny za druhou (změna kupní síly disponibilních prostředků) Hedging - zajištění před ztrátou (opak spekulace) Spekulace - aktivita, kdy určitý subjekt vědomě a aktivně vytváří otevřenou dev. pozici (dlouhou i krátkou) Arbitráž - Bezriziková aktivita, která vychází z toho, že operace na DT jsou špatně oceněny, cíl arbitráže je využití těchto špatně oceněných transakcí

- jednotlivci a firmy provádějící obchodní či investiční transakce
Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty - pokračování Lze rozlišit pět základních skupin subjektů, účastnících se obchodování na devizových trzích. - obchodní banky - jednotlivci a firmy provádějící obchodní či investiční transakce - spekulanti a arbitrážeři - centrální banky - devizoví makléři 126

Spekulace – devizové pozice
Subjekt se snaží odhadnout budoucí vývoj devizového kursu a na základě tohoto odhadu utváří svoji otevřenou devizovou pozici. /uzavřená pozice při vyrovnaných pohledávkách a závazcích v jedné měně/ Otevřenou devizovou pozici ve vztahu k pohybu devizového kursu může spekulant zaujmout jako aktivní nebo pasivní. V aktivní – dlouhé -devizové pozici jsou pohledávky v příslušné měně větší než závazky a spekulant očekává zhodnocení kursu této měny V pasivní – krátké -devizové pozici jsou závazky v příslušné měně větší než pohledávky a spekulant naopak očekává znehodnocení kursu uvažované měny. Stupeň rizikovosti aktivní spekulační pozice úzce souvisí s rozsahem měnové diverzifikace

Organizace trhu podle subjektů
Velkoobchodní – mezibankovní trh Vztahy banka-banka Propojují dealingy obchodních bank Maloobchodní – klientský obchodní banka – klient / podniky, firmy, pojišťovny, investiční fondy, spořitelny/

Předpoklady globalizace devizových trhů
1/ ICT SWIFT /1977/ Reuters 2000 – terminálová síť informací a provádění plateb /EBS, Minex/ Telerate a Quotron – automatické obchodní systémy 2/ Rozvoj vnější směnitelnosti měn 90% členských zemí MMF 3/ FOREX – spekulativní obchodování po síti

Subjekty devizového trhu
Základ velkoobchodního okruhu trhu tvoří dealeři obchodních bank, dealeři centrálních bank, brokeři Brokeři jsou zprostředkovatelé devizových operací mezi jednotlivými dealery. Neobchodují na vlastní účet a jednotlivé operace zprostředkovávají za pevně procentem stanovený poplatek z realizovaného obchodu, který se liší podle obchodované měny. Dealeři dávají často přednost zprostředkovanému způsobu obchodování prostřednictvím brokera /anonymita do ukončení obchodu/

Forex: mezinárodní obchodní systém pro spekulace
International Interbank FOReign EXchange. Forex (FX) je největším a nejlikvidnějším světovým trhem současnosti. Podle Banky pro mezinárodní platby činil v roce 2016 průměrný denní objem realizovaných obchodů 5,1 bilionu USD, v porovnání s rokem 2013, kdy denní objem dosahoval 5,6 biliony USD,

Trading in foreign exchange (FX) markets
averaged $5.1 trillion per day in April 2016, This is down from $5.4 trillion in April 2013. FX spot trading declined for the first time since 2001, even as activity in FX derivatives continued to increase. Trading in OTC interest rate derivatives averaged $2.7 trillion per day in April 2016, up from $2.3 trillion in April 2013.

Denní průměry na trhu FOREX podle instrumentů a objemu (v mld USD)

Rozdělení trhu FOREX podle celkového objemu ( v tis. USD)

Základními specifiky Forexu jsou: vysoká likvidita, nízké náklady na obchodování, vysoký pákový efekt, sofistikovaný obchodní software, obchodování v reálném čase při reálných cenách a nepřetržité otevření trhu.

Největší objem obchodů připadá na hlavní měnové páry, tzv. majors, kterými jsou EUR/USD, GBP/USD, USD/CHF a USD/JPY. Bez USD se jedná o měnový cross Mezi nejčastěji obchodované měnové páry patří EUR/USD s 24% podílem na obratu devizového trhu, USD/JPY s 16% GBP/USD s 9% AUD/USD s 7%. 95 % obchodů tvoří spekulace na posílení či oslabení jednotlivých měn. Forex je založen na systému vzájemně propojujícím banky, pojišťovny, investiční fondy a brokerské společnosti, které sdružují individuální investory .

Obchodování přes přepážku
Forex umožňuje nakupovat a prodávat zahraniční měny v bezhotovostní formě jednotlivcům, podnikům bankám Forex má charakter mimoburzovního OTC (over-the-counter) necentralizovaného trhu na základě počítačového spojení mezi jednotlivými dealery. Uzavírání devizových obchodů - telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, automatizovaný obchodní systém – terminálová IT sít. Dealeři bank, obchodující na Forexu, - na tzv. dealingových odděleních, - aktuální tržní informace a kotace kurzů.

Obchodování na Forexu Základem pro spekulativní obchodování klientů, jednotlivců na Forexu jsou spotové obchody bez dodávky. Tyto obchody se vykonávají přes CFD nástroj - Contract for Difference, (kurz podle spotu na mezibankovním trhu) Nedochází k bezhotovostní výměně jedné měny za druhou, ale pouze k výměně finančního rozdílu mezi otevírací a zavírací cenou obchodu neboli pozice. Tvůrcem trhu je v tomto případě broker, který umožňuje obchodování individuálním investorům na trhu. Broker pro své CFD přebírá ceny z mezibankovního trhu a nabízí je svým klientům.

Subjekty, které jsou účastníky trhu
Obchodní banky – hlavními subjekty na FX trhu (top- tier - banks) přes 50% objemu obchodů Komerční banky vytváří cenu (market – maker), menší komerční banky cenu přijímají (price – taker) Spekulanti –individuální klienti, hedgeové fondy, podílové a penzijní fondy. 70 – 90% celkového počtu obchodů, méně jak 5% celkového objemu FX trhu.. Firmy –na rozdíl od spekulantů vstupují do obchodů za účelem platby za služby nebo zboží. Zároveň si pomocí FX trhu zajišťují své obchody proti kurzovým rizikům spojeným s mezinárodním obchodem. Primárně se firmám nejedná o spekulační zisk. Centrální banky –ovlivňují kurzy měn pomocí úrokových sazeb a přímými intervencemi, které spočívají v nákupu nebo prodeji deviz.

CFD CFD nástroj je vhodný především pro krátkodobé spekulace (hodiny)
Obchody jsou uzavírány na 1 den - úrokový diferenciál obsahuje úrokovou sazbu, která vstupuje do obchodu, pokud je obchod otevřený přes noc. Jedná o tzv. roll over time, který nastává ve 23:00 CET. Úroková sazba ovlivňuje cenu negativně i pozitivně.

Obchodování v měnových párech
Na FX trhu se obchodují měnové páry dvě měny. Měnové páry jsou tvořeny světovými měnami, každá světová měna má své vlastní označení, kód neboli ticker, První měna měnového páru se označuje jako měna základní, neboli bazická. Druhá měna se označuje jako měna denominační. Zkratka měnového páru v souvislosti s měnovým kurzem udává, kolik jednotek denominační měny je nutné zaplatit za jednotku bazické měny a naopak. Pokud dvojice obchodovaných měn obsahuje americký dolar, jedná se o měnový pár. Pokud dvojice měn neobsahuje americký dolar, jedná se o cross, např. EUR/GBP.

Forex: měnové páry

Obchody s měnami na Forexu

Základní způsoby kotace kurzu
A. Přímá kotace Prvním způsobem, kterým může být udán devizový kurz, je kotace ve tvaru ceny jednotky zahraniční měny, vyjádřené v měně domácí. Tento způsob kotace je typický pro národní klientské devizové trhy. 27,05 CZK/EUR

příklad : Přímá kotace devizového kurzu (matematický zápis) Je-li CZK domácí měnou a EUR měnou zahraniční, potom devizový kurz mezi českou korunou a eurem může být vyjádřen ve tvaru CZK 27,05/EUR, nebo 27,05 CZK/EUR tedy 24,50 Kč za 1 euro.

B. Nepřímá kotace Dalším způsobem vyjádření kotace devizového kurzu je počet jednotek zahraniční měny potřebných ke koupi jednotky měny domácí. Tento způsob kotace se nazývá nepřímá kotace (indirect quote). Většina kotací na mezibankovním trhu je uváděna nepřímým způsobem kotace

Příklad: Nepřímá kotace devizového kurzu Je-li CZK domácí měnou a EUR měnou zahraniční, potom devizový kurz české koruny a eura může být vyjádřen ve tvaru EUR 0,0369 CZK, tedy 0,0369 eura (3,7 centu) za 1 českou korunu.

Notace kurzového zápisu
zápis USD/CZK 19,50 není zlomek, ale historicky používaná kurzová notace s významem kurz pro měnu USD je 19,50 CZK. (obdoba zápisu pořadí dne a týdne v datu v angličtině) Přestože by se výpočet kurzu provedl podílem Kč/$, tedy obráceně, předvedená notace se běžně používá ve směnárnách, v bankách i na Forexu Při zápisu kurzu notací záleží na pořadí měn. Např. v měnovém páru EUR/USD (euro/americký dolar) je hlavní měnou euro a vedlejší měnou americký dolar - obchoduje se s eury proti americkému dolaru. Kurz se vždy udává za jednotku hlavní měny. Kurz EUR/USD 1,35 znamená, že na nákup jednoho eura potřebujeme 1,35 amerických dolarů.

Křížový kurs Z kotovaných kurzů domácí měny k jednotlivým cizím měnám můžeme určit vzájemné kurzy těchto měn označované jako křížové kurzy (cross rates). Pokud máme např. kotovaný kurz měny A k Měnám B a C, můžeme z nich odvodit kurz měny B a C podle křížového pravidla:

Křížový kurs

Typy operací na devizovém trhu
každá transakce znamená směnu jedné měny za druhou odlišnosti: okamžik směny, podmínky 3 typy operací spotové = promptní termínové = měnové deriváty /forward, futures, a opce/ Swapy /kombinace spot a forward /

Spotové operace dohoda o prodeji, v časovém okamžiku T si 2 subjekty dohodnou náležitosti operace (měnové páry,množství, cena = kurz) T+2 (velkoobchodní trh): transakce je naplněna (faktické zúčtování operace), směna proběhne za předem stanovených podmínek (není důležitý aktuální kurz) časový posun (T+2 )2 = 2 pracovní dny pro poskytnutí měny na velkoobchodním trhu při směně USD x CAD platí T+1, jinak T+2 /konvence/

Kótování spotového kursu
Cena obchodu se vyjadřuje v měnovém kurzu, který je vyjádřen formou tzv. dvoucestné kotace. Např. : "EUR/USD 1,3482 – 1,3484". Proč jsou v kotaci uvedeny dva kurzy? Bankovní dealeři, kteří měnové kurzy kotují, realizují z každého obchodu určitý zisk, který je dán rozdílem mezi dvěma uvedenými kurzy. Tento rozdíl se označuje jako kurzové rozpětí neboli spread Investor danou měnu základní nakupuje za druhý vyšší kurz, tzv. ask či offer (česky nabídka či prodej), a má možnost základní měnu prodat za první nižší kurz, tzv. bid (česky poptávka či nákup).

Dvoucestná kotace 1,3482 – 84 bid ask
Někdy je nákupní kurz (bid) kotován celý a u prodejního kurzu (ask) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa (pip). Kotace měnového páru euro-dolar by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 1,3482 – 84 bid ask

Měnové rozpětí - spread
Rozpětí neboli spread představující zisk tvůrců trhu. Bankovní dealeři nepřetržitě nakupují a současně také prodávají devizy, které mají v mezinárodních transakcích rozhodující význam. Tím, že na principu dvoucestné kotace stanoví kurz nákup a prodeje, ovlivňují v rozhodující míře utváření devizových kurzů.

Zjednodušený příklad Investor chce nakoupit 100.000 euro za dolary.
Při kotaci EUR (basická) 1,3482 – 1,3484 USD (denominační) bude potřebovat dolarů. Druhý investor chce prodat euro a inkasovat dolary. Za euro inkasuje dolarů. Zisk dealera je dán rozdílem mezi těmito dvěma dolarovými částkami: USD mínus USD = zisk 20 USD, tj. dealer realizuje zisk 0,0002 dolaru na jedno zobchodované euro.

Spread Bankovní dealeři vydělávájí především na kurzovém rozpětí neboli spreadu, tj. rozdílu mezi nákupním měnovým kurzem (bid), za který jsou ochotni devizy nakoupit a prodejním měnovým kurzem (ask, offer), za který jsou dealeři ochotni devizu prodat. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnové transakce. Příjmy z měnových operací jsou zejména pro obchodní banky významným zdrojem příjmů. Velikost spreadu záleží na řadě faktorů. Významnou roli hraje především velikost transakce. Pro relativně malé operace činí kurzové spready obvykle 3 – 7 %, pro velké transakce rozpětí klesá na 0,01 až 0,03 %.

Bankovní dealeři v roli tvůrců trhu
Dealeři větších bank často plní na mezibankovním trhu funkci tzv. tvůrců trhu neboli market makers, což znamená, že v každém okamžiku obchodování musí zajišťovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od některého z účastníků trhu, jejich povinností je kotovat oba kurzy nákup (bid) i prodej (ask). V dotazu přitom není specifikováno, zda chce druhá strana příslušnou měnu nakupovat či prodávat. Tím se předchází nadměrnému roztahování kurzových spreadů.

Měnové arbitráže na devizových trzích
Arbitražéři, operují ve vlastním zájmu s cílem dosažení zisku a bez vazby na klienty. Arbitražéři nespekulují na pohyb měnového kurzu, ale snaží se využít existence rozdílných cen na různých trzích, které mohou být odděleny prostorově, tak i časově. Na rozdíl od spekulace je arbitráž v podstatě bezrizikovou operací, Nejjednodušší formu arbitráže představuje tzv. prostorová arbitráž, která spočívá v nákupu určité měny na levnějším trhu a jejím okamžitém prodeji na dražším trhu. K prostorové arbitráží může dojít tehdy, pokud je kotace kurzu bid i ask u jednoho dealera menší nebo větší než u jiného dealera /banky.

Příklad měnové arbitráže
Dealer jedné banky kotuje kurz EUR/CZK následovně: 27,040 – 27,060. Dealer druhé banky bude mít následující kotaci: 27,065 – 27,085. prostorová měnová arbitráž : u prvního dealera nakoupíme jeden milión eur za korun (kurz ask/prodej) a okamžitě u druhého dealera jeden milión eur prodáme za korun (kurz bid/nákup). Výsledkem je bezrizikový zisk 5000 korun. při měnových obchodech často využívá silného pákového efektu. Zisky z arbitrážních obchodů se tak násobí.

Termínové operace T: sjednání náležitostí (měny, množství, kurz) + detaily T+X: vypořádání operace X: relativně široké rozpětí (např. 1 den i 25 let) rozdíly od spotových operací: dohoda může být širší, zúčtování v delším časovém horizontu (k zúčtování ani nemusí dojít) výhody měnových derivátů: v čase T sjednán fixní kurz pro splatnost v dlouhém časovém horizontu typy: forward, FX swap, měnový swap, futures, opce účel: spekulace na budoucí pohyb dev. kurzu, zajištění proti pohybu

Spread a likvidita Spread je rozdílem mezi BID a ASK cenou, je závislý na zájmu jednotlivých subjektů. Pokud je zájem o danou měnu velký, potom spread klesá, v důsledku umisťování nákupních a prodejních objednávek blízko aktuální tržní ceny. Nízký zájem vyvolává zvětšování spreadu. Likvidita měří objem uzavřených obchodů v dané měně. Čím je likvidita vyšší, tím vyšší je zájem o danou a měnu a tím menší je spread. Snížení likvidity vyvolává zvětšení spreadu. Měnové páry se rozlišují na likvidní a méně likvidní. Mezi likvidní měnové páry se řadí ty nejčastěji obchodované. Mezi méně likvidní se řadí především exotické měny.

Tvorba ceny na Forexu

Faktory ovlivňující tržní ceny
Obchodní časy a pásma. FX trh je otevřený téměř nepřetržitě, rozdělují se obchodní seance do několika pásem. Ta jsou dána otevíráním a zavíráním hlavních burz na jednotlivých kontinentech. V zásadě se rozlišují čtyři pásma. Pásmo burzy v Sydney (od 23:00 do 08:00 hod), Tokiu (od 01:00 do 10:00 hod), Londýně (od 09:00 do 18:00 hod), a New Yorku (od 14:00 – 23:00). Největší likvidity trh dosahuje v období Londýnské a New Yorské obchodní seance.

Úrokové sazby a intervence centrálních bank. Úrokové sazby ukazují, o kolik se změní výnos při investici do konkrétní měny, nebo kolik stojí v dané měně úvěr. Výrazné pohyby kurzů vyvolávají i nepatrné změny úrokových sazeb, obzvlášť pokud nejsou v souladu s očekáváním trhu.

Ekonomická data. V případě FOREXU makrodata. Ekonomické informace a data o stavu ekonomiky daného státu, jejichž výsledky mají výrazný vliv na měnu konkrétní země. Komodity působí na měny závislé na jejich produkci Ostatní měny jsou ovlivňovány nepřímo, obchodováním v párech. Neočekávané události, tzv. black swans, události, které mají silný vliv na ekonomiky státu a jejich měny, (teroristické útoky, přírodní katastrofy, války nebo obavy). Reakce trhu je v těchto případech velmi výrazná až panická.

Determinanty měnového kurzu

Obchodování na spotovém devizovém trhu prostřednictvím maržového účtu
Brokeři nabízejí klientům platformy, které poskytují dokonalý informační přehled o aktuálních a historických kurzech nejrůznějších měn, umožňují velmi rychlé provedení obchodů (obvykle 1-2 vteřiny) a jejich častou součástí bývá také zpravodajský servis. Klient získává přístup k veškerým informacím, které potřebuje k obchodování, prostřednictvím platformy spuštěné v počítači nebo v mobilním telefonu. Důsledkem je nárůst zájmu o obchodování na devizovém trhu mezi individuálními investoryv uplynuých 20 letech

Obchodování na spotovém devizovém trhu – příklad obchodní platformy

Pod pojmem maržové obchody se rozumí nákup investičních instrumentů s využitím úvěru, kdy je tento úvěr zajištěn investičními instrumenty na účtu zákazníka. S použitím úvěru získává investor možnost využití dodatečného kapitálu k dalším investicím a tím zvýšit šanci na získání vyšších příjmů z obchodů s cennými papíry, využití pákového efektu, možnost diverzifikace portfolia do více titulů či snížení likvidního rizika. Úvěr je možno čerpat obvykle kromě CZK také v měnách EUR, USD, GBP, CHF, PLN, HUF a HRK.

Jak funguje maržové obchodování Maržové obchodování funguje na bázi kontokorentního úvěru, kdy investor neplatí žádné poplatky za úvěr, pokud jej nečerpá Investor si tedy sám může určit, kdy a na jak dlouhou dobu potřebuje úvěr využít. Pákový efekt Pákový efekt znamená, že investor dodává pouze část finančních prostředků nutných k uzavření obchodu, plně se však podílí na ziscích či ztrátách z obchodu vyplývajících.

Minimální vklad: Požadavky na minimální počáteční vklad pro obchodování na spotovém trhu se snížily kromě tzv. standardních účtů nabízí brokeři i tzv. mini a micro účty. Existují brokeři, kteří požadují u micro účtů minimální počáteční vklad ve výši pouhého 1 USD. V případě počátečního vkladu je s ohledem na dlouhodobější provozuschopnost účtu vhodné respektovat určité minimální limity.

Lot: Lot (minilot, microlot) je označení standardizované minimální velikosti kontraktu pro daný typ obchodního účtu (standart, mini, micro). Lot je kontrakt o velikosti kusů bazické měny pro daný měnový pár Minilot je ekvivalentem pro a microlot pro kusů dané měny. Je možné obchodovat pouze celé násobky lotů.

Marže (margin) je blokovaná část počátečního vkladu, která slouží jako záloha pro udržování otevřených pozic Velikost marže je determinována nominální hodnotou kontraktu a použité leverage.

Leverage (pákový efekt) umožňuje spekulantům mít kontrolu nad kontrakty a nad z nich plynoucími potenciálními zisky (ztrátami), bez potřeby hradit plnou hodnotu kontraktu. Leverage o velikosti 50:1 (2%) znamená, že k otevření pozice o velikosti 1 lot ( ) je zapotřebí marže o velikosti v odpovídající měně.

Roll over: Ačkoliv na spotovém trhu dochází k vypořádání kontraktu obvykle 2 dny po jeho sjednání (T+2), při spekulativním obchodování přes maržový účet k vypořádání kontraktu nedochází Vypořádání kontraktu je neustále odkládáno (roll over) do té doby dokud nedojde k uzavření pozice obchodníkem. Při roll over obvykle dochází také k vyúčtování úrokového diferenciálu.

Příkazy: Obchodník zadává příkazy k otevření a uzavření devizové pozice prostřednictvím platformy. Příkazy jsou buď realizovány okamžitě , nebo až ve chvíli, kdy kurz dosáhne požadované hodnoty v případě tzv. čekajících příkazů. Čekající příkaz stop-loss (limit) plní důležitou funkci, protože po dosažení předem kvantifikované ztráty (zisku) automaticky uzavírá devizovou pozici.

Technická analýza

Technická analýza Odvozuje budoucí pohyb kursu od jeho minulého vývoje
Fundamentální analýza vytyčuje v prognóze koridor očekávaného pohybu kursu Uvnitř koridoru prognózy fundamentální působí spolu s intuitivními postupy a metodami Technická analýza Technická analýza má omezené použití pro dlouhé a střední období Metody TA jsou grafické a statisticko - matematické

Vývoj kurzu Pro znázornění vývoje kurzu se využívají následující typy kurzů. Open (otevírací kurz) - první kurz sledovaného časového období. Close (uzavírací kurz) přestavuje hodnotu kurzu, za kterou se obchodovalo na konci sledované periody. High (nejvyšší kurz) a low (nejnižší kurz) znázorňují nejvyšší, respektive nejnižší dosaženou hodnotu kurzu za dané časové období.

Dlouhá a krátká pozice Dlouhá /spekulační/ pozice – když je kurs rostoucí – býčí – nákup devizy v za účelem prodeje po zvýšení kursu Krátká spekulační pozice klesající – medvědí- když kurs klesá – prodej devizy za účelem nákupu po poklesu kursu a následného prodeje / za předem dohodnutou cenu/forward/, nebo po opětovném růstu

Základní trendové analýzy - linie
Rostoucí – býčí /nejnižší kursové hodnoty dne jsou rostoucí/ Klesající – medvědí Postranní trend - kurs zůstává na vrcholu nebo u dna Doplňující analýza : Objemová

UP trend .

DOWN trend

Filtr měří lokální maxima a minima na oscilačních křivkách / např. 3%/, dává příkaz k otevření dlouhé nebo krátké devizové pozice Nastavení jemné/hrubé Jemné nastavení – neposkytuje spolehlivý signál změny trendu pohybu kurzu Hrubé nastavení /5 a více %/ poskytuje signál změny trendu pohybu kurzu pozdě

Momentum - indikátor– je to buď rozdíl Mdif =m SRt – SRt-n,
nebo podíl dvou kurzů v čase a signalizuje otevření krátké nebo dlouhé pozice / růst, pokles/ Mindex = SRt / SRt-n Při rozdílu je signál pro otevření pozice hodnota 0 POZOR Přechod z kladných hodnot do záporných / znehodnocení devizy /, otevřít krátkou pozici-prodat Přechod ze záporných do kladných hodnot – otevřít dlouhou pozici – nakoupit Pozor na dočasné ochabnutí, zpevnění – falešný signál

Klouzavé průměry – dávají signály pro otevírání spekulačních pozic, posun vývojových křivek kursu z t1 do t2 až tn Klouzavý aritmetrický/exponenciální průměr Interakce krátkodobého /5 denní/ a dlouhodobého /20 denní/ klouzavého průměru Průnik krátkodobého průměru přes dlouhodobý průměr zdola – otevřít dlouhou devizovou pozici/nákup devizy, protože se zhodnocuje/ Průnik krátkodobého průměru shora – otevřít krátkou pozici /deviza se znehodnocuje/

Momentum - indikátor pro uzavírání pozic Trh: Překoupen – overbought – momentum ztrácí přírustky, ale trh ještě roste – uzavřít dlouhou pozici Přeprodán – oversold – trh ztrácí, ale začíná se stabilizovat, úbytky klesají. – uzavřít krátkou pozici

Bollingerova pásma – klouzavé průměry očištěné o krátkodobé a náhodné vlivy./vytváření koridoru kolem křivky vývoje kursu/ Klouzavé průměry jsou doplněny o historickou volatilitu/ měnlivost, kolísavost/ kursu na základě směrodatné odchylky Kurs se pohybuje v pásmu Přiblížení k dolní hranici pásma oscilace – apreciační maximum – očekávání „technické podpory“ a zhodnocení- signál k nákupu Přiblížení k horní hranici pásma - opak

MACD – rozdíl mezi klouzavými průměry Moving Average Convergence Divergence

Svíčkový a čárový graf Základním nástrojem technické analýzy je cenový graf. Ukazuje vývoj ceny podkladového aktiva v čase. Nejrozšířenějším typem grafu je graf svíčkový nebo čárový. Základní stavební kámen cenového grafu, kterým je každá jednotlivá svíčka nebo čára. V detailu lze na svíčce (čáře) identifikovat čtyři klíčové ceny – otevírací, zavírací, nejvyšší a nejnižší (z angl. Open, Close, High, Low).

Klíčové ceny .

Legenda Cenové rozpětí, se nazývá zkráceně rozpětí (range). Rozpětí představuje rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou cenou podkladového aktiva během formování dané svíčky (čáry). Svíčka se skládá z těla a stínů. Tělo představuje cenové rozpětí od otevírací ceny k ceně zavírací. Stíny představují cenové rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší cenou a tělem svíčky. U cenové čáry identifikujeme pouze levý výčnělek, který vždy představuje otevírací cenu. Pravý výčnělek vždy představuje cenu zavírací. Vrchol cenové čáry představuje nejvyšší obchodovanou cenu během tvorby čáry a dno čáry představuje nejnižší obchodovanou cenu. Zobrazené svíčky jsou zelené, rostoucí, protože jejich otevírací cena je nižší než cena zavírací.

Klíčové ceny Každá svíčka se tvoří v čase. Čas, který trvá zformování jedné svíčky, je časový rámec. Během časového rámce se cena podkladového aktiva mění, a tak se mění i vzhled a velikost dané svíčky. Po uplynutí nastavené doby pro vytvoření svíčky se začne tvořit další nová svíčka. Svíčka, která je již vytvořena, poskytuje cenné informace o vývoji ceny ve zvoleném časovém rámci. U každé svíčky lze identifikovat klíčové ceny – Otevírací cena (Open), Zavírací cena (Close), Nejvyšší cena (High) a Nejnižší cena (Low).

Klíčové ceny Open – otevírací cena.
První cena, na které se začala tvořit nová svíčka. U jednominutové svíčky bude otevírací cena vždy odpovídat ceně v první vteřině nové minuty. U denní svíčky bude otevírací cena odpovídat první ceně, na které po otevření daného trhu proběhl obchod. High - nejvyšší dosažená cena během tvorby dané svíčky. High cena, stejně jako low cena, je významný referenční bod. High cena značí hranici, kam až cena při tvorbě poslední svíčky došla. Existují obchodní přístupy založené na vstupu do trhu právě na proražení high ceny s očekáváním, že cena bude pokračovat v dalším růstu nad poslední vytvořenou high.

Klíčové ceny Low - nejnižší dosaženou cenu během tvorby dané svíčky. Stejně jako high cena, je významný referenční bod. Ten lze brát v úvahu až poté, co je daná svíčka zkompletovaná, neboli uplynul-li časový rámec pro její tvorbu, a začala se tvořit svíčka nová. Low cena také označuje určitou hranici, kam až cena při tvorbě poslední svíčky došla. Existují obchodní přístupy založené na vstupu do trhu právě na proražení low ceny s očekáváním, že cena bude pokračovat v dalším poklesu pod poslední vytvořenou low. Close – zavírací cena daného časového rámce. U zavírací ceny, platí, že s čím větším časovým rámcem tyto ceny jsou, tím vyšší význam mají. Zavírací cena celého obchodního týdne bude mít jistě větší váhu než zavírací cena čtyřhodinové svíčky z poloviny obchodního týdne. Close je cena důležitá pro profesionály. Ke konci obchodního dne se zvyšuje aktivita. Profesionálové, kteří během dne nakoupili či prodali cenné papíry, nechtějí podstupovat riziko Proto před koncem obchodování ukončují své obchody. Přes noc si ponechají jen rezervní měny. Tato praxe se odrazí právě v zavírací ceně.

Formace – Cloud cover .

Otevírací/zavírací obrat
.

Medvědí engulfing .

Evening star .

Magisterské studium VŠFS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Magisterské studium VŠFS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Magisterské studium VŠFS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Magisterské studium VŠFS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář