Motivace mladých lidí ke vstupu do církve Výsledky výzkumu 28. dubna 2006 Michal Kaplánek.

Prezentace na téma: "Motivace mladých lidí ke vstupu do církve Výsledky výzkumu 28. dubna 2006 Michal Kaplánek."— Transkript prezentace:

1 Motivace mladých lidí ke vstupu do církve Výsledky výzkumu 28. dubna 2006 Michal Kaplánek

2 Konverze Teologicky: v bibli: šúb – ’Eπιστρεφείν – Mετανοία v dějinách židovství a křesťanství v teologii 20. stol. – osobnosti: 1916 Hilbert: „Německo je misijní země“ 1943 Godin – Daniel: La France pays de mission? 1947 Suhard: zkušenost sekularizace je přínos pro církev 60. léta Rahner, Häring – pojem „Grundentscheidung“

3 Konverze Teologicky (2): v teologii 20. stol.: koncil a magisterium Ad Gentes – pojem „evangelizace“ (AG 35) Pavel VI. – Evangelii nuntiandi (také evangelizace ateistů) Jan Pavel II. – pojem „nová evangelizace“ Modely evangelizace: eklesiocentrický model inkulturace bibliocentrický model aktualizace

4 Konverze Vývoj výzkumu konverze v humanitních vědách: 18. stol. USA Jonathan Edwards – filozof a teolog 19. stol. Edwin Starbuck, J. H. Leuba Východisko výzkumu: zážitek Pavla u Damašku (Sk) 11 charakteristických znaků konverze v současnosti především v USA – psychologické a sociologické výzkumy konverze Předmět zkoumání: převážně přestup z církví do sekt

5 Cíl výzkumu Předmět zkoumání Životní procesy 1. Co vzbudilo zájem o křesťanství? 2. Jaká byla motivace pro přijetí křtu? 3. Co se po křtu změnilo? Zájem o náboženské otázky Zájem o křesťanství První aktivity v tomto směru Rozhodnutí: „Nechám se pokřtít“ Katechumenát Křest Popis a hodnocení života po křtu

6 Charakteristika vzorku I. Kritéria výběru Mladí lidé narození v létech 1976-1986 pokřtění v roce 2001 z různých diecézí z různého prostředí

7 Charakteristika vzorku II. Realizované rozhovory Stáří: Ročníky 1976-1982 (v době křtu 19-25 let) 34 Ročníky 1983-1986 (v době křtu 15-18 let) 7 Ostatní ročníky (starší i mladší) 5 Ukončené vzdělání: základní 4 vyučen/a 6 střední škola s maturitou 19 vysoká škola nebo vyšší odborná škola 14 bez údajů 3

8 Charakteristika vzorku Počet podle diecézí

9 Průběh výzkumu I. Přípravná fáze Studium problematiky Design výzkumu Harmonogram činnosti Příprava výzkumného personálu Příprava dokumentace

10 Průběh výzkumu II. Sběr a zpracování dat Realizace rozhovoru (s nahrávkou) Transkripce Příprava materiálů k analýze – konstrukce deskriptivních systémů

11 Průběh výzkumu III. Vyhodnocení dat (1) a) Případová analýza Strukturovaná obsahová analýza  základní kategorie (předchozí fáze)  induktivní kódování  sekundární přiřazování ke kódům pomocí software MAXqda2  rekonstrukce biografie

12 Průběh výzkumu IV. Vyhodnocení dat (2) b) Srovnávací analýza  Kvantifikace, společné a rozdílné znaky  typologie procesů  typologie osob Formulace pastoračně aplikovatelných závěrů

13 Výsledky výzkumu I. 5 tezí: Mladí lidé se nerozhodují ke křtu rychle nebo unáhleně Vyšší vzdělání je pro náboženské hledání výhodou Hlavní motivy, které vedly k zájmu o křesťanství a ke křtu jsou různé: intelektuální hledání, existenciální nespokojenost, citový prožitek, zkušenost krize, zážitek společenství, přátelství mezi křesťany, svědectví přítele nebo partnera, přizpůsobení se křesťanskému prostředí Přijetí křesťanské víry nelze automaticky ztotožnit se zapojením do církve (socializací v církvi) Oficiální zástupci církve – kněží, pastorační asistenti – hrají na cestě ke křtu významnou roli

14 Výsledky výzkumu II. Životopis víry

15 Výsledky výzkumu III. Motivace na cestě víry

16 Typologie (dle motivace) I. Intelektuální hledači Stáří: 20-25 Vzdělání: maturita nebo vysoká škola delší doba hledání (více než 4 roky) individuální „surfování“ v různých náboženstvích „Spolčoví“ křesťané spíše mladší respondenti (15-19), které přitáhla křesťansky orientovaná skupina (kamarádi, skaut), bez dlouholetého hledání a zájmu o jiná náboženství

17 Typologie (dle motivace) II. „Tandemoví“ křesťané mladší respondenti (15-19), převážně z Moravy první motiv: přítel, přítelkyně, partner, partnerka, příp. úmysl mít svatbu v kostele Hledači východiska starší respondenti (20-25), převážně ženy, jejich zájem o víru se rozvinul v souvislosti s osobní krizí nebo se silným emocionálním zážitkem

18 Situace nově pokřtěných – výzva pro pastoraci Výsledky výzkumu: role rodiny, prostředí, celého životního kontextu pro víru rozdíly v možnostech setkání mladého člověka s křesťanstvím různost motivací Přijetí víry neznamená vždy církevní socializaci důležitá role reprezentantů církve při doprovázení ve víře Důsledky pro pastoraci: objevovat a kultivovat tradici rozvíjet schopnost mluvit o víře podpora hledání pestrost nabídky přizpůsobení nabídky procesu individualizace rozvoj kompetencí těch, kteří by mohli osobně doprovázet ve víře

19 Dvě „náboženské tradice“ Zbytky křesťanské tradice –Křesťanské hodnoty platí, ale ztrácí na samozřejmosti –Náboženské pojmy se užívají, ale jsou nepochopitelné –Náboženské obřady při významných událostech jsou aktuální –„Posvátno a tajemno“ přitahuje Zbytky ateistické tradice –Náboženská témata jsou na veřejnosti tabu –Materialismus je považován za „vědecký světový názor“ –Nedůvěra – někdy i nepřátelství – vůči církvi

20 Dvě „náboženské tradice“ Odpověď pastorace na „zbytky katolické tradice“: Úsilí o rozvoj života farností a schopnost svědčit o víře životem a slovem Odpověď pastorace na „ateistickou tradici“ Úsilí o nové (pozitivní) ocenění kritiky církve a kritiky náboženství List francouzských biskupů (1996): Uznat pozitivní stránku postavení církve v laicistickém státě Uznat, že církev nemůže vyžadovat, ale spíš nabízet.

21 Svědectví primárně – svědectví života Svědectví není nějaká speciální činnost. Každý křesťan je natolik svědkem, nakolik autenticky prožívá svoje křesťanství a nakolik rozvíjí svůj vztah k Bohu sekundárně (což neznamená, že je to méně důležité) – schopnost vyjadřovat svoji víru slovy i symboly „religiöse Sprach- und Zeichenkompetenz“ (erfurtský biskup Joachim Wanke)

22 Praktické návrhy Priorita tzv. „osobní nabídky“ (ZuAkJ, 3) Přitažlivá společenství Svědectví jednotlivých křesťanů Formace a vzdělávání osob, které osobně (duchovně) doprovázejí Rozvoj tzv. mystagogické (empatické) pastorace Rozvoj „misijních jazykových schopností“ Pedagogika zážitku – reflexe zážitků štěstí i bolesti („vrcholy a hloubky“)

23 Jak mluvit o Bohu? Kritéria podle Ottmara Fuchse: Řeč křesťana o Bohu mluví „tělesně a něžně“ – což znamená, že taková řeč o Bohu „překážky a tabu nevytváří, nýbrž překonává“ „osvobozuje a uzdravuje.. a umožňuje nový život“, má význam jak pro osobní, tak pro společenský život „nemá strach z konfliktu a konfrontace“, je výsledkem zažitého vztahu k Bohu, mlčí o Bohu, protože Bůh se právě v mlčení může zjevit.