1 Souhrnné výsledky 11. ročníku dotazníku k cenám elektřiny, problematika OZE, aktuality z činnosti SVSE 27.11.2012 - Praha Asociace Energetických Manažerů.

Prezentace na téma: "1 Souhrnné výsledky 11. ročníku dotazníku k cenám elektřiny, problematika OZE, aktuality z činnosti SVSE 27.11.2012 - Praha Asociace Energetických Manažerů."— Transkript prezentace:

1 1 Souhrnné výsledky 11. ročníku dotazníku k cenám elektřiny, problematika OZE, aktuality z činnosti SVSE 27.11.2012 - Praha Asociace Energetických Manažerů Ortenovo nám. 15, 170 00 Praha 7 Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) http://www.svse.aem.cz/ Luděk Piskač – tajemník SVSE svse@aem.cz +420 737 727 835

2 2 Souhrnná prezentace zásobník dat k 27.11.2012

3 3 1)Výsledky 11. ročníku cenového průzkumu (říjen 2011) 2)Důsledky OZE na průmysl - aktualizováno k 25.11.2012 3)Vítkovice 17.10.2012 - info ze setkání "kapitánů" průmyslu 4)Pracovní skupina při MPO - diferenciace plateb a OZE 5)Ústavní stížnost fyzické osoby 6)Co se hodí vědět... Obsah

4 4 Dotazník SVSE - stav k 30.9.2012 11. ročník, poprvé v r. 2002 Děkuji všem, kteří dotazník vyplnili!!! Zdroj dat (1)

5 5 Zdroj dat (2) Členění - podle napěťové úrovně:  vvn  vn  vvn + vn (celý vzorek dohromady)

6 6 Zdroj dat (3) 2012 2011 Počet respondentů (počet OM)4769451 Odběr ze s í tě (MWh)5 843 319 5 797 767 Výroba (MWh)3 454 113 2 620 128 Spotřeba celkem (MWh)9 078 818 8 304 771 vvn - počet respondentů (počet OM)234922 vn - počet respondentů (počet OM)2464529

7 7 Zdroj dat (4) Metodika a zjednodušující předpoklady (od počátku zpracování stejné): Použity vážené průměry Při absenci přesného čísla použity středy pásem K otázce nemusí být 100 % odpovědí Pro dopočet vlivu na průmysl:  Celková spotřeba v ČR: 60 TWh  Celková RK v ČR: 11 000 MW  Podíl průmyslových velkoodběratelů ČR na celkové spotřebě:cca 56%  Rozdělení spotřeby vvn/vn: 50%/50%

8 8 Zdroj dat (5) Původ cen: Všechny ceny roku 2012 – aktualizované z dotazníku říjen 2012 Ceny roku 2013:  silová elektřina – z dotazníku říjen 2012  Dopočet celkové ceny pro rok 2013: celková - předpoklad růstu regulované složky cen pro 2013: 19% z toho: 18% = vliv OZE při 583 Kč/MWh + 1% zbytek

9 9 Meziroční nárůst/pokles ceny elektřiny OZE 583 Kč/MWh vvn + vn 2013/2012 Pokles ceny silové: -4,24% Nárůst ceny celkové: 4,74% vvn: Pokles ceny silové: -3,82% Nárůst ceny celkové: 4,66% vn: Pokles ceny silové: -4,38% Nárůst ceny celkové: 5,55%

10 10 Meziroční nárůst/pokles ceny elektřiny původní - při OZE 619 Kč/MWh vvn + vn 2013/2012 Pokles ceny silové: -4,24% Nárůst ceny celkové: 6,32% vvn: Pokles ceny silové: -3,82% Nárůst ceny celkové: 6,13% vn: Pokles ceny silové: -4,38% Nárůst ceny celkové: 7,23%

11 11 Cenový vývoj (1)

12 12 Cenový vývoj (2)

13 13 Průměrné ceny (1)

14 14 Průměrné ceny (2)

15 15 Průměrné ceny (3)

16 16 Nákup v pásmech (1) vvn vn

17 17 Nákup v pásmech (2) vvn vn

18 18 Nákup v pásmech (3)

19 19 Nákup v pásmech (4)

20 20 Nákup v pásmech, vvn (1)

21 21 Nákup v pásmech, vvn (1.1)

22 22 Nákup v pásmech, vvn (2)

23 23 Nákup v pásmech, vvn (2.1)

24 24 Nákup v pásmech, vvn (3)

25 25 Nákup v pásmech, vvn (3.1)

26 26 Nákup v pásmech, vvn (4)

27 27 Nákup v pásmech, vvn (4.1)

28 28 Nákup v pásmech, vn (1)

29 29 Nákup v pásmech, vn (1.1)

30 30 Nákup v pásmech, vn (2)

31 31 Nákup v pásmech, vn (2.1)

32 32 Nákup v pásmech, vn (3)

33 33 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (3.1)

34 34 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (4)

35 35 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (4.1)

36 36 Nákup v pásmech, vvn + vn (1)

37 37 Nákup v pásmech, vvn + vn (2)

38 38 Procentuální nárůsty (1)

39 39 Procentuální nárůsty (2)

40 40 Procentuální nárůsty (3)

41 41 Procentuální nárůsty (4)

42 42 Procentuální nárůsty (5)

43 43 Procentuální nárůsty (6)

44 44 Procentuální nárůsty (6.1)

45 45 Procentuální nárůsty (7)

46 46 Procentuální nárůsty (7.1)

47 47 Procentuální nárůsty (8)

48 48 Procentuální nárůsty (8.1)

49 49 Procentuální nárůsty (9)

50 50 Procentuální nárůsty (9.1)

51 51 Procentuální nárůsty (10)

52 52 Procentuální nárůsty (10.1)

53 53 Procentuální nárůsty (11)

54 54 Procentuální nárůsty (12)

55 55 Procentuální nárůsty (13)

56 56 Procentuální nárůsty (14)

57 57 Procentuální nárůsty (15)

58 58 Procentuální nárůsty (16)

59 59 Procentuální nárůsty (17.1)

60 60 Procentuální nárůsty (18)

61 61 Procentuální nárůsty (18.1)

62 62 Procentuální nárůsty (19)

63 63 Procentuální nárůsty (19.1)

64 64 Průměrné ceny – dopad na průmysl (1) minimální varianta 2011201220132012 (z 2011) průměrná cena vvn - celková 2 122 2 1702 271 2 188 průměrná cena vn - celková 2 353 2 4672 604 2 559 průměrná cena vn i vvn - celková 2 261 2 3362 447 2 402 průměrná cena vvn - silová 1 397 1 3601 308 1 417 průměrná cena vn - silová 1 312 1 4151 353 1 452 průměrná cena vn i vvn - silová 1 346 1 3911 332 1 437 celková spotřeba průmyslových VO 33 600 000 Náklady průmyslu na silovou elektřinu 45 525 482 935 46 726 247 22144 745 785 376 48 284 377 589 Celkové náklady průmyslu - VO 75 973 322 688 78 492 733 56382 215 999 090 80 707 198 402 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová - 4 283 296 912 1 500 764 286-1 980 461 845 3 058 894 654 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem 5 137 391 258 2 519 410 8743 723 265 527 4 733 875 713 Nárůst oproti roku 2001 - celkem 29 321 189 133 31 840 600 00835 563 865 535 34 055 064 847 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová - 9% 3%3%-4% 7%7% Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem 7%7% 3%5%5% 6%6% Nárůst oproti roku 2001 - celkem 63% 68%76%76% 73% Nárůst oproti roku 2001 - silová 42% 46%40% 51% Cena liberalizace - Kumulované náklady průmyslu navíc do roku: 110 837 454 736 142 678 054 744178 241 920 279 144 892 519 583

65 65 Průměrné ceny – dopad na průmysl (2) minimální varianta - historie 2001200220032004200520062007200820092010 průměrná cena vvn - celková 1 2671 2601 1541 2021 3221 5431 6931 9222 0792 065 průměrná cena vn - celková 1 5101 4361 3721 4201 5241 6051 8592 0152 2532 215 průměrná cena vn i vvn - celková 1 3881 3481 2631 3111 4231 5741 7731 9692 1532 108 průměrná cena vvn - silová 08908298659731 1751 3391 5351 6651 472 průměrná cena vn - silová 08998348809611 1411 3471 4851 6761 478 průměrná cena vn i vvn - silová 9518948328739681 1581 3431 5101 6701 473 Náklady průmyslu na silovou elektřinu (mld. Kč) 31,95330,04327,95029,32132,51638,90845,13050,73956,10249,509 Celkové náklady průmyslu – VO (mld. Kč) 46,65245,30042,43244,06247.81952,87859,56866,15372,33870,836 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu – silová (mld. Kč) -2,0941,3713,1946,3926,2225,6095,363- 6,593 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu – celkem (mld. Kč) -1,352-2,8681,6293,7575,0596,6906,5856,185- 1,502 Nárůst oproti roku 2001 – celkem (mld. Kč) -1,352-4,220-2,5911,1676,22612,91619,50125,68524,184 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová -7%5%11%20%16% 12% 11%11%- 12% Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem -3%-6%4%9%11%13% 11% 9%9%- 2% Nárůst oproti roku 2001 - celkem 0%-3%-9%-6%3%14%28% 42% 55%52% Nárůst oproti roku 2001 - silová 0%-6%-13%-8%2%22%41% 59% 76%76%55% Cena liberalizace - Kumulované náklady průmyslu navíc do roku:0-1, 352-5, 572-8, 163-6,996-0,77012,14631,64757,33281,516

66 66 Průměrné ceny – dopad na průmysl (3)

67 67 Průměrné ceny – dopad na průmysl (4)

68 68 Porovnání s EU (ceny ČR z dotazníku)

69 69 Porovnání s EU (ceny ČR z Eurostatu)

70 70  Bullet point Z prezentace p. Stylese (EFET), konference AEM 09/2007 End-user prices in Western Europe (1995-2004) (Source: Kema Consulting study for Eurelectric 2006)

71 71 Dtto, jiné měřítko End-user prices in Western Europe (1995-2004) (Source: Kema Consulting study for Eurelectric 2006)

72 72 Dtto, doplněny roky 2005-2012 (doplněno z údajů EUROSTAT);

73 73 Dtto, doplněna ČR a rok 2012

74 74 ČR – EUR a CZK

75 75 Vliv politiky klimatických změn

76 76 Politika klimatických změn - vliv na cenu (1)

77 77 Politika klimatických změn - vliv na cenu (2)

78 78 Politika klimatických změn - vliv na cenu (3)

79 79 Politika klimatických změn - vliv na cenu (3.1)

80 80 Politika klimatických změn - vliv na cenu (4)

81 81 Politika klimatických změn - vliv na cenu (4.1)

82 82 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5)

83 83 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5.1)

84 84 Politika klimatických změn - vliv na cenu (6)

85 85 Politika klimatických změn - vliv na cenu (7)

86 86 Politika klimatických změn - vliv na cenu (8)

87 87 Trend od 2010: Nárůst podílu regulované části ceny, pokles podílu silové elektřiny Příspěvek na OZE: cca - 25% - 29% - riziko dalšího růstu Rozhodující složka ceny z hlediska konkurenceschopnosti! Přenos + Distribuce + Sys + OTE + ERÚ: (cca - 21% - 20%) Provozovatelé OZE: Distribuční poplatky jsou v ČR nejvyšší v EU Ceny z Eurostatu (2012) ale ničemu takovému nenasvědčují: -průmysl - ceny nejvyšší, ale rozdíl spočívá v OZE - ostatní státy mají úlevy -domácnosti - 20% pod průměrem EU i přes druhý nejvyšší příspěvek na OZE Důvod těchto tvrzení? Politika klimatických změn - vliv na cenu (9)

88 88 Výchozí situace (Eurostat) (1)

89 89 Výchozí situace (Eurostat) (2)

90 90 Výchozí situace (Eurostat) (3)

91 91 Výchozí situace (Eurostat) (4)

92 92 Výchozí situace (Eurostat) (5)

93 93 Výchozí situace (Eurostat) (6)

94 94 Výchozí situace (Eurostat) (7)

95 95 Výchozí situace (Eurostat) (8)

96 96 Výchozí situace (Eurostat) (9)

97 97 Výchozí situace (Eurostat) (10)

98 98 Důsledky podpory OZE (1) 2012 - 3. ročník dotazníku vliv platby na OZE na hospodaření průmyslových společností Kritérium hodnocení - podíl: meziročně (v grafech modře) Nárůst nákladů z titulu platby za OZE (2013/2012) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) absolutně (v grafech červeně) Celková platba za OZE 2013 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fiktivní zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) Fiktivní zisk 2012 = zisk 2012 + platba na OZE 2012 (jakoby platba OZE byla v roce 2013 poprvé)

99 Důsledky podpory OZE (2) - původní 619 meziročně 99 Vliv zvýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) 8 209 638 Platba na OZE 2012 (Kč) 3 441 644 569 Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 618,83 Platba na OZE 2013 (Kč) 5 080 370 470 Navýšení platby mezi lety 2013 a 2012 (Kč)1 638 725 901 Navýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 (%) 48% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku vyvolá ztrátu 5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)27% Procento odebraného zisku 11,69% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku prohloubí ztrátu9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)36% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 10,36% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn11,37% Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od 0%10%20%50%100%200% do 10%20%50%100%200%a více Počet případů 181073204 %41%23%16%7%5%0%9%

100 Důsledky podpory OZE (2) meziročně 100 Vliv zvýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) 8 209 638 Platba na OZE 2012 (Kč) 3 441 644 569 Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583 Platba na OZE 2013 (Kč) 4 786 219 130 Navýšení platby mezi lety 2013 a 2012 (Kč)1 344 574 561 Navýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 (%) 39% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku vyvolá ztrátu 5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)23% Procento odebraného zisku 9,59% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku prohloubí ztrátu9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)32% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 7,01% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn7,55% Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od 0%10%20%50%100%200% do 10%20%50%100%200%a více Počet případů 21953204 %48%20%11%7%5%0%9%

101 Důsledky podpory OZE (3) meziročně 101

102 Důsledky podpory OZE (4) meziročně 102

103 Energeticky intenzivní průmysl V oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika by v průměru došlo k poklesu ziskovosti oproti roku 2012 o 24 – 36% Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů44115485 Zisk 2012 (2011); (Kč) 14 020 739 3131 829 394 1211 791 226 50797 988 000193 769 699209 994 9869 898 366 000 Navýšení nákladů za OZE (Kč) 1 638 725 901536 167 499435 705 61535 551 25616 059 39772 938 292542 303 841 Procento odebraného zisku zisku11,69%29,31%24,32%36,28%8,29%34,73%5,48% Důsledky podpory OZE (5) původní při 619 meziročně

104 Energeticky intenzivní průmysl V oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika by v průměru došlo k poklesu ziskovosti oproti roku 2012 o 19 – 29% Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 583 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů44115485 Zisk 2012 (2011); (Kč) 14 020 739 3131 829 394 1211 791 226 50797 988 000193 769 699209 994 9869 898 366 000 Navýšení nákladů za OZE (Kč) 1 344 574 561439 925 420436 076 68929 169 80413 176 73559 845 867444 960 288 Procento odebraného zisku zisku9,59%24,05%19,96%29,77%6,80%28,50%4,50% Důsledky podpory OZE (5) meziročně

105 Energeticky intenzivní průmysl Důsledky podpory OZE (6) meziročně

106 Důsledky podpory OZE (7) původní 619 absolutně 106 Vliv příspěvku na OZE v roce 2013 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh)8 209 638 Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh)618,83 Platba na OZE 2013 (Kč)5 080 370 470 Podíl podniků, kterým příspěvek na OZE vyvolává ztrátu5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)52% Procento odebraného zisku - suma 29,15% Podíl podniků, kterým příspěvek na OZE prohlubuje ztrátu 9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)61% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 30,45% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn 34,04% Podíl příspěvku na OZE z celkové ceny elektřiny, průměr vvn + vn 23,34% Podíl příspěvku na OZE z celkové ceny elektřiny, vvn25,39% Podíl odebraného zisku vlivem příspěvku na OZE (příspěvek na OZE/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od0%10%20%50%100%200% do10%20%50%100%200%a více Počet případů89129204 %18%20%27%20%5%0%9%

107 Důsledky podpory OZE (7) absolutně 107 Vliv př í spěvku na OZE v roce 2013 na hospod á řský výsledek průmyslových společnost í Výsledky: Počet respondentů 44 Celkov á spotřeba (MWh) 8 209 638 Předpokl á dan á vý š e př í spěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583,00 Platba na OZE 2013 (Kč) 4 786 219 130 Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE vyvol á v á ztr á tu 5% Pod í l bezprostředně ohrožen é ho průmyslu z titulu OZE (odebr á no v í ce než 20% zisku před zdaněn í m)52% Procento odebran é ho zisku - suma 27,46% Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE prohlubuje ztr á tu 9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současn é době ve ztr á tě) 61% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), průměr vvn + vn 30,42% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), vvn 33,30% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, průměr vvn + vn 23,32% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, vvn 24,98% Pod í l odebran é ho zisku vlivem př í spěvku na OZE (př í spěvek na OZE/zisk před zdaněn í m za 2012 (2011)) Pod í l odebran é ho zisku (navý š en í př í spěvku/zisk před zdaněn í m za 2011 (2010)) Zvý š en í ztr á ty od0%10%20%50%100%200% do10%20%50%100%200%a v í ce Počet př í padů89138204 %18%20%30%18%5%0%9%

108 108 Důsledky podpory OZE (8) absolutně

109 109 Důsledky podpory OZE (9) absolutně

110 Energeticky intenzivní průmysl Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 50 – 64% zisku Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů 44115485 Fiktivní zisk 2012 (Kč) 17 427 504 7782 955 450 6262 671 414 324172 652 583227 497 571363 179 65111 037 310 023 Navýšení nákladů za OZE (Kč) 5 080 370 4701 662 224 0051 350 772 536110 215 83849 787 269226 122 9571 681 247 864 Procento odebraného zisku zisku29,15%56,24%50,56%63,84%21,88%62,26%15,23% Důsledky podpory OZE (10) - původní 619 absolutně

111 Energeticky intenzivní průmysl Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 48 – 60% zisku Důsledky podpory OZE (10) absolutně Vý š e př í spěvku na OZE (Kč/MWh) 583,00 Odvětv í CelkemChemieHutnictv í Pap í renstv í Tepl á rnySkl á rnyOstatn í Počet respondentů 44115485 Fiktivn í zisk 2012 (Kč) 17 427 504 7782 955 450 6262 671 414 324172 652 583227 497 571363 179 65111 037 310 023 Navý š en í n á kladů za OZE (Kč) 4 786 219 1301 565 981 9251 272 563 367103 834 38746 904 607213 030 5321 583 904 311 Procento odebran é ho zisku zisku27,46%52,99%47,64%60,14%20,62%58,66%14,35%

112 Důsledky podpory OZE (11) absolutně Energeticky intenzivní průmysl

113 113 Důsledky podpory OZE (12) meziročně

114 114 Důsledky podpory OZE (13) absolutně

115 115 Důsledky podpory OZE (14) meziročně

116 116 Důsledky podpory OZE (15) absolutně

117 117 Důsledky podpory OZE (16) meziročně

118 118 Důsledky podpory OZE (17) absolutně

119 119 Důsledky podpory OZE (18) meziročně

120 120 Důsledky podpory OZE (19) absolutně

121 121 Důsledky podpory OZE (20) meziročně

122 122 Důsledky podpory OZE (21) absolutně

123 123 Důsledky podpory OZE (22) meziročně

124 124 Důsledky podpory OZE (23) absolutně

125 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (24) 125 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektůRok 2012 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 419,22 Ztráta SR na 1 MWh 73,28 Kč Spotřeba ČR (MWh) 57 281 451 Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) 41 122 354 Ztráta SR (mld. Kč) 3,013 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,103 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 2,910 Dotace OZE (mld. Kč) 11,7 Zatížení SR celkem 14,610 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 255,0624923

126 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (25) 126 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektů Rok 2013 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 583,00 Ztráta SR na 1 MWh 101,91 Kč Spotřeba ČR (MWh) 56 435 997 Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) 40 515 402 Ztráta SR (mld. Kč) 4,129 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,143 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 3,986 Dotace OZE (mld. Kč) 11,7 Zatížení SR celkem 15,686 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 273,8322346

127 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (25.1) 127 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektůRok 2013 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 Ztráta SR na 1 MWh 108,17 Kč Spotřeba ČR (MWh) 56 435 997 Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) 40 515 402 Ztráta SR (mld. Kč) 4,382 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,152 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 4,230 Dotace OZE (mld. Kč) 9,7 Zatížení SR celkem 13,930 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 243,1930184

128 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (26) 128 Celkové náklady (tis. Kč) Rok 2011 až 20202011 až 20252011 až 2030 Vodn í energie15 808 79125 065 01435 284 632 Slunečn í energie256 305 748409 045 696577 682 941 Větrn á energie7 206 42311 592 37116 434 813 Geoterm á ln í energie2 189 6173 612 2175 182 882 Bioplyn59 037 89895 167 411135 057 312 Biomasa42 307 35568 002 91596 372 890 Celkem OZE382 855 832612 485 624866 015 470 Kogenerace15 025 29623 468 44131 911 586 Druhotn é zdroje1 351 7772 018 3472 684 917 Korekčn í faktor12 978 330 Odchylky6 873 90410 136 12913 398 354 Celkem419 085 139661 086 871926 988 657

129 Předpokládané makroekonomické důsledky Stejné jako v roce 2011, ale čím vyšší platba na OZE, tím vyšší dopady do ekonomiky státu 129

130 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (27) Předpokládané makroekonomické dopady jednotlivých úsporných opatření u podnikatelských subjektů Zmrazení / snížení mezd Snížení kupní síly obyvatelstva => zpomalení / zastavení ekonomického růstu => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Propouštění zaměstnanců Zvýšení zátěže státního rozpočtu (dále SR) podporou v nezaměstnanosti a sociálními dávkami => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Ukončení výroby, odstavení části výroby, přesun do zahraničí v rámci firmy Ztráta tržní pozice = vyklizení prostoru pro vstup konkurence na tuzemský trh či ztráta exportních schopností => ztráta SR na dani z příjmu právnických i fyzických osob a zvýšení dovozní závislosti ČR, nárůst nezaměstnanosti. Současně to znamená ztrátu know-how oboru či celého odvětví průmyslu včetně vývojového prostředí. 130

131 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (28) Zastavení veškerých investičních projektů Zastavení pravidelných a preventivních oprav Postiženy jsou dodavatelské firmy, které musí řešit výpadek příjmů => předpoklad propouštění, zásahy do mezd,... => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Přesun/privatizace/outsourcing části procesů (např.: nájmy strojů a techniky, hlídací služby, údržba, úklidy,...) Nutně dojde ke snížení kupní síly obyvatelstva. Namísto vlastních zaměstnanců bude práce poskytnuta zaměstnancům externích firem, ale za nižší mzdu. Jinak by toto opatření nesnižovalo náklady, a tudíž by nedávalo smysl. 131

132 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (29) Přesun výroby do zemí s nižšími náklady Nejsme si jisti, zda je dostatečně známa skutečnost, která se týká většiny výrob, jejichž produkce je uplatňována na globálním trhu: Výrobních kapacit je nadbytek (např. v případě hutnictví dvojnásobný (!)). Přesun výroby mimo ČR pak zejména pro nadnárodní majitele neznamená žádnou investici a žádné časové zdržení. Prostě jen jednu ze svých továren zavře a v druhé o příslušnou část výrobu navýší. K tomuto jevu již dochází. Důsledkem je "carbon leakage" - únik uhlíku. Obecně lze říci, že země s menšími náklady mají vyšší emise na jednotku produkce. Pokud se výroba přesune do těchto zemí, emise skleníkových plynů vzrostou. Výsledek je tudíž kontraproduktivní z hlediska cíle omezování emisí a současně působí zásadní škody vlastní ekonomice. 132

133 133 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (30)

134 134 Politika klimatických změn po česku Odhad celkových n á kladů "boje s klimatickými změnami" 2 011 2 012 2 013 jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč HDP 3 667 400 000 3 807 800 000 St á tn í rozpočet 1 179 000 908 1 189 700 778 Spotřeba ČR (pro EU ETS; MWh) 60 000 000 Podpora OZE57831 938 691623 35 713 251 789 44 524 288 N á růst Sys 1 000 000 Posilov á n í s í t í 0 0 0 EU ETS (windfall profit, od 2006/2007 v ceně silov é elektřiny) 349,8420 990 400349,8420 990 400349,8420 990 400 Spotřebn í daně 3 180 384 Podpora biosložky motorových paliv 3 000 000 Daňov é pr á zdniny OZE 485 468 Celkem 60 594 943 64 369 503 73 180 540 N á klady % HDP 1,59% 1,69% 1,92% N á klady % rozpočtu 5,14% 5,41% 6,15%

135 Informace ze setkání nejvyšších představitelů průmyslových odběratelů elektřiny v ČR

136 Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost Úlevy průmyslu v EU (2012) Francie = 10,5 €/MWh, průmysl 0,5% z GVA Německo = 35,92 €/MWh, průmysl 0,5 €/MWh, max. 550 tis. €/rok Belgie = 7,6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko = 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR = 16,8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR) ČR - Žádná úleva pro průmysl Pro zachování konkurenceschopnosti českého exportního průmyslu je úleva nutná. Odchod průmyslu je nejdražší možné řešení.

137 Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu rok 2012150 GWh1000 GWh Belgium Flanders€ 965 95038,4%data nejsou dostupná Belgium Wallonia€ 970 50038,6%data nejsou dostupná Czech Republic€ 2 515 320100,0%€ 16 768 800100,0% Denmark€ 1 140 00045,3%data nejsou dostupná Germany€ 75 0003,0%€ 500 0002,0% Greece€ 444 00017,7%data nejsou dostupná Spain€ 00,0%€ 00,0% France€ 550 00021,9%€ 550 0002,2% Netherlands€ 00,0%€ 00,0% Finland€ 00,0%€ 00,0% Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2012: při odběru 150 GWh ve Francii 5× méně, náklady má nižší o 49 mil. Kč a 34× méně v Německu, náklady má nižší o 61 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 31× méně, náklady má nižší o 405 mil. Kč a 34× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 407 mil. Kč !!!

138 Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2013: při odběru 150 GWh ve Francii 7× méně, náklady má nižší o 79 mil. Kč a 50× méně v Německu, náklady má nižší o 91 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 45× méně, náklady má nižší o 605 mil. Kč a 50× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 606 mil. Kč !!! rok 2013 při 619 Kč/MWh 150 GWh1 000 GWh Belgium Flandersdata nejsou dostupná Belgium Walloniadata nejsou dostupná Czech Republic€ 3 712 980100,0%€ 24 753 200100,0% Denmarkdata nejsou dostupná Germany€ 75 0002,0%€ 500 0003,0% Greecedata nejsou dostupná Spain€ 00,0%€ 00,0% France€ 550 00014,8%€ 550 0003,3% Netherlands€ 51 00011,5%data nejsou dostupná Finland€ 00,0%€ 00,0%

139 Pracovní skupina při MPO (řešení od 2014) - návrhy SVSE (1) Úkol: Diferenciace poplatků na OZE Preferované řešení: Pokrytí nákladů na OZE ze státního rozpočtu. Zásadní: Účelem skupiny je vytvořit řešení, které zmírní snižování konkurenceschopnosti průmyslu vlivem plateb na OZE. Všechny návrhy je proto třeba posuzovat z hlediska celkové zátěže průmyslu. Návrhy, které by sice snížily platbu na OZE, ale jen vzaly peníze "z druhé kapsy", jsou nepřijatelné. Možnost přesunutí části poplatku na plyn: SVSE: Nesouhlasné stanovisko k možnosti financování poplatku v ceně plynu.

140 Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (2) Rekapitulace základní myšlenky technického řešení: Stanovení kritérií - současná představa: - poměr nákladů na elektřinu ku GVA - Na tomto základě stanovit ohrožená odvětví a pododvětví dle klasifikace ČSÚ. Odběratel patřící do odvětví by měl nárok (při splnění dalších podmínek) automaticky. Odběratel mimo ohrožená odvětví by měl možnost prokázat splnění kritérií individuálně. - spotřeba vyšší než 10 GWh - měření typu A a B Následné uplatnění modelu odstupňování plateb podle spotřeby Vysoká pravděpodobnost tohoto řešení

141 Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (3) Návrh SVSE na změnu způsobu úhrad plateb na OZE: Změnou zákona stanovit celkovou sumu, která by byla hrazena odběrateli, např. 20 mld. Kč/rok. Zbývající část by byla hrazena ze státního rozpočtu. Strop (celková suma) by měl odpovídat 15-leté návratnosti při podílu 13,5 % spotřeby z obnovitelných zdrojů. Pokud udělali zákonodárci chybu při schvalování zákonů v roce 2005 a v pozdějších změnách, musí si ji vyřešit v rozpočtu. Další možný postup uvnitř skupiny: V rámci této částky uplatnit diferenciaci plateb, např. následujícími kroky: - obyvatelstvo 619 Kč/MWh - úlevy pro ohrožený průmysl ze základu 420 Kč/MWh - zbývající část průmyslu by platila zbytek, tj. něco mezi, patrně jen o trochu více, než 419 Kč/MWh.

142 Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (4) Z dalších možností dáváme k diskusi: Pokračovat v uplatnění srážkové daně na FVE i po roce 2013. Ústavní soud má k projednání stížnost fyzické osoby, která správně trvá na 15-leté návratnosti FVE. Jiné řešení v daňové oblasti mimo energetiku: a) DPH z platby na OZE nesanovat SR, ale použít na podporu OZE. Hrubý odhad: Ve státním rozpočtu skončí cca 1/4 DPH z OZE (část od neplátců DPH). V roce 2013 by to mělo být něco přes 2 mld. Kč. Navrhujeme provést přesný výpočet a tuto částku snížit platbu na OZE již v roce 2013. b) Zavedení "fotovoltaické pětisetkoruny". Výnos "povodňové stokoruny" byl v roce 2011 cca 4 mld. Kč c) Úprava daně z příjmu právnických osob. Pokud by tato daň byla zvýšena o 2% a výnos byl použit ve prospěch velkoodběratelů, bylo by možno snížit základní platbu pod 400 Kč/MWh. Poznámka: 2% zvýšení pro všechny je minimální v porovnání s tím, že energointenzivní průmysl nyní na OZE odvádí více než 50% zisku před zdaněním.

143 Ústavní stížnost pana Svobody (1) Zákon 180/2005 Sb. - základní princip: Podpora tak, aby "bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic " ale i "Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje." Novela z 2010: "Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let; Úřad při stanovení výkupních cen postupuje podle odstavců 1 až 3." Obě omezení jsou v rozporu se základním principem

144 Základní problém: Výklad „bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic“ z ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. Vyjádření ombudsmana JUDr. Otakara Motejla z 5. ledna 2010 K dotazu, zda podle mého mínění napadené cenové rozhodnutí odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, sděluji, že nemám k dispozici přesné výpočty aktuální návratnosti investic ve fotovoltaice. Domnívám se však, že uvedené ustanovení nelze vykládat jinak, než že výkupní ceny musejí (při splnění technických a ekonomických parametrů stanovených prováděcím předpisem) zajišťovat návratnost investic (právě) v patnácti letech, tedy že stanovení výkupních cen zajišťujících jinou (zde rychlejší) návratnost odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Přihlížím přitom také k pravidlu zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ústavní stížnost pana Svobody (2)

145 Možná praktická řešení: Pro libovolně vysoké výkupní ceny lze náklady navýšit třeba odvody do státního rozpočtu v takové výši, aby bylo právě dosaženo kritéria 15-leté návratnosti. Technicky tedy není žádný problém podmínku 15-leté návratnosti splnit. Druhá možnost: pokud je podpora OZE nastavena příliš vysoko v rozporu se zákonem, jde o bezdůvodné obohacení – musí být vydáno. Ústavní stížnost pana Svobody (3)

146 Poškození: celá společnost (občané + podnikatelé) kromě provozovatelů OZE v částce cca 200 mld. Kč (!) Mělo by být prozkoumáno ze strany: MPO MF ERÚ Právních oddělení průmyslových společností Narušeno podnikatelské prostředí ÚOHS? Arbitráže ze strany poškozeného průmyslu? Ústavní stížnost pana Svobody - komentář

147 Co se hodí vědět (1) Celková cena pro průmysl narostla od roku 2004 o: 140% - vyjádřeno v € 76% - vyjádřeno v Kč Ceny 2012 (Eurostat 11/2012) - porovnání s průměrem EU Průmysl - o 11% vyšší Domácnosti - o 20% nižší OZE - 2013 při platbě 583 Kč/MWh: Meziročně: Odebraný zisk 9,6%, nárůst ceny o 7% Absolutně: Odebraný zisk 27,5%, nárůst ceny o 30%, OZE = 23,3% z ceny Povinný meziroční eskalačního faktor OZE = 2% (tj. v 2030 + 40%) Náklady na POZE v roce: 2013: 44,6 mld. Kč 2030: 55 mld. Kč; celkem do 2030 cca 940 mld. Kč

148 Co se hodí vědět (2) Cena pro průmysl (Kč/MWh): - 2012: silová 1360, celková 2170 - 2013: silová 1308 (-4,24%), celková 2271 (+4,74%) 1 mld. Kč v elektroenergetice = cca 18 Kč/MWh Průměrné osobní náklady na zaměstnance = cca 438 000 Kč/rok tj. 1 mld. Kč odebraná z průmyslu potenciálně ohrožuje cca 2000 pracovních míst Častý názor: Průmysl požaduje zvýhodnění a podporu Skutečnost: Nechceme podporu, pouze odstranění diskriminace! Průmysl je zcela soběstačný, nepotřebuje dotace, platí daně do SR. Nelze mu ale sebrat úplně všechno a učinit z něj jediného plátce politických rozhodnutí (podpora OZE, EU ETS, REACH,...)

149 Jak pokračovat? Aktivita všech postižených: Velké průmyslové firmy Svazy, sdružení a asociace: - SCHP, HŽ, skláři, výrobci cementu,... - SVSE - vlastní aktivita + podklady pro argumentaci Rozhodující role: SP ČR + HK ČR Nutno spojit síly!

150 150 Děkuji za pozornost! Asociace Energetických Manažerů Sdružení velkých spotřebitelů energie http://www.aem.cz e-mail: svse@aem.cz Ing. Luděk Piskač +420 266 753 534; +420 737 727 835