Nářečí Slovácko Autor : Erik Chalupa. Úvod Nářečí neboli dialekt je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Obor,

Prezentace na téma: "Nářečí Slovácko Autor : Erik Chalupa. Úvod Nářečí neboli dialekt je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Obor,"— Transkript prezentace:

1 Nářečí Slovácko Autor : Erik Chalupa

2 Úvod Nářečí neboli dialekt je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Obor, který se zabývá vědeckým studiem nářečí, se nazývá dialektologie. Nářečí v češtině vznikala přibližně od 12. století jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících. Nářečí se uplatňuje především v běžné, neformální ústní komunikaci. Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka, omezené na určité oblasti Česka. Jednotlivá nářečí jsou si navzájem většinou srozumitelná. Vlivem médií a obecné češtiny se rozdíly mezi nimi stírají. Přechod mezi českými a slovenskými nářečími je plynulý.

3 Historie Nářečí češtiny se dělí do skupin zejména podle rozdílů a změn v hláskosloví, které proběhly, případně neproběhly v jednotlivých regionech historických českých zemí. Od 15. století probíhaly v Čechách změny, které především výrazně odlišily češtinu od slovenštiny. Tyto změny však nezasáhly mnohé oblasti Moravy a Slezska. Nářečí na těchto územích se vyvíjela izolovaně. Uchovala si mnohé historické prvky, na druhou stranu se v nich objevily i inovace, které neměly větší územní přesah. V Čechách a na západě Moravy probíhal vývoj nářečí obdobně. Tato nářečí se vyznačují mnohými společnými prvky. Tato skupina vzájemně blízkých nářečí se označuje jako obecná čeština. Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí, užívaná na východní a jihovýchodní Moravě a části střední Moravy.

4 Hlavními znaky této nářeční skupiny jsou např.: změna ou na ú (například nesú místo nesou) krátké samohlásky ve slovech jako prah, blato, rana dlouhé ó před j a zčásti před ň (dójí, hnójí, hóňí) nestažené podoby při skloňování slov můj, tvůj, svůj (mojeho, tvojeho, svojeho) ve 3. osobě plurálu slovesa chtít je tvar chcú Místo spojky i se používá slovo aj

5 Nářečí východomoravské nářeční skupiny se dělí do následujících podskupin: Valašská podskupina Kopaničářská nářečí Kelecké nářečí Hranické nářečí Starojické nářečí Slovácká podskupina se vyskytuje na Moravském Slovácku. Typickým rysem je absence tvrdého y (je vždy nahrazováno za měkké), zakončování tvarů všech sloves v 1. osobě množného čísla na - me a ve 2. osobě singuláru minulého času slovesa je pomocné sloveso být zásadně ve staženém tvaru -s.

6 Veselské nářečí Z veselského dialektu pozvolna mizí tvrdé L, vyslovené jako polosamohláskové U (Když sem šua z poua, sedua sem z koua, ověžiua mě kokakoua). Ve veselském nářečí se dosud vyskytuje nepřehlasované A: jatelina, vajco, jačmeň, kuřa, čučal, držal.