Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek ETF, 2015.

Prezentace na téma: "Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek ETF, 2015."— Transkript prezentace:

1 Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek ETF, 2015

2 Poslanci, uklízečky, ministři, kněží, sekretářky a novináři jsou povolání, která mají v očích lidí nejmenší prestiž. Nejvíce si veřejnost váží lékařů, vědců, zdravotních sester a učitelů na vysokých a základních školách. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2

3 INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 12/2012 CÍRKVE POVAŽUJE ZA UŽITEČNÉ INSTITUCE 36 % LIDÍ A JEN NECELÁ TŘETINA OBČANŮ JIM CHCE VRÁTIT MAJETEK 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 3 Je to však jen otázka NÁZORU ??? Je to však jen otázka NÁZORU ???

4 Kvůli restitucím jsou desítky soudních sporů, Duka vyzývá ke smíru Zákon o církevních restitucích umožňuje jednat o vydání zhruba 30 000 nemovitostí a také movitého majetku církvím. Spory vznikly asi u 1 000 položek, přičemž jedna třetina z nich je podle Duky nekonfliktní a tedy i dobře řešitelná. Dvacet z 31 soudních sporů se týká majetku v Praze. Zákon o církevních restitucích umožňuje jednat o vydání zhruba 30 000 nemovitostí a také movitého majetku církvím. Spory vznikly asi u 1 000 položek, přičemž jedna třetina z nich je podle Duky nekonfliktní a tedy i dobře řešitelná. Dvacet z 31 soudních sporů se týká majetku v Praze. Do konce roku 2015 bylo na církve převedeno asi 70% požadovaného majetku, konkrétně 62.000 pozemků o rozloze přesahující 135 000 hektarů, a 400 staveb. Do konce roku 2015 bylo na církve převedeno asi 70% požadovaného majetku, konkrétně 62.000 pozemků o rozloze přesahující 135 000 hektarů, a 400 staveb. Stát má podle zákona církvím vrátit pole, lesy či rybníky v hodnotě 75 miliard a během 30 let (od roku 2013) jim zaplatí 59 miliard Kč. Většina majetku má připadnout katolické církvi. Stát má podle zákona církvím vrátit pole, lesy či rybníky v hodnotě 75 miliard a během 30 let (od roku 2013) jim zaplatí 59 miliard Kč. Většina majetku má připadnout katolické církvi. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 4

5 Tříkrálová sbírka 2016 Diecéze nebo arcidiecéze Počet evidovaných pokladniček Aktuální výnos [Kč] +Arcidiecéze olomoucká5 26224 795 760 Kč +Arcidiecéze pražská1 5585 782 457 Kč +Diecéze brněnská4 53222 168 813 Kč +Diecéze českobudějovická1 5156 018 508 Kč +Diecéze královéhradecká3 63414 593 793 Kč +Diecéze litoměřická8462 167 561 Kč +Diecéze ostravsko-opavská2 81214 920 585 Kč +Diecéze plzeňská1 0724 300 914 Kč Koleda celkem21 23194 748 391 Kč Tříkrálový koncert38 686 DMS1 102 551 Kč Celkem 95 850 942 Kč 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 5

6 1 6 Základní otázky Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést?

7 Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání obyvatel 2001, 2011) ČR ČR Obyvatelstvo celkem Obyvatelstvo celkem v tom podle náboženské víry v tom podle náboženské víry věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti z toho z toho věřící nehlásící se k církvi, NS věřící nehlásící se k církvi, NS bez nábož. víry bez nábož. víry neuvedeno neuvedeno Církev řím.katol. Církev řím.katol. CČSH CČSHČCE 2001 10 230 060 3 288 088 2 740 780 99 103 117 212 6 039 991 901 981 2011 10 562 214 1 467 438 1 083 899 39 276 51 936 707 649 3 612 804 4 774 323 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 7

8 1 8

9 1 9 Česká společnost a náboženství Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko- uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí.Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko- uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu.Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy.Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy. Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989.Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality.Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality.

10 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 10 Věrohodnost křesťanských církví Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech,rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě,souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům,dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.

11 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 11 1. Církve a náboženské společnosti registrované podle zákona č. 308/1991 Sb. 1. Církve a náboženské společnosti registrované podle zákona č. 308/1991 Sb. Č. Název církve, náboženské společnostiDatum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum registrace, resp.recepce (rok 1991) 1.Apoštolská církev__1989 2.Bratrská jednota baptistů__1951 3.Církev adventistů sedmého dne__1951(1952-56 odňato) 4.Církev bratrská__1951 5.Církev československá husitská __1920 6.Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni)__1. 3. 1990 * 7.Církev řeckokatolická__ recepce z Rakouska- Uherska(1950-68 odňato) 8.Církev římskokatolická__recepce z Rakouska-Uherska 9.Českobratrská církev evangelická__recepce z Rakouska-Uherska 10.Evangelická církev a. v. v ČR__recepce z Rakouska-Uherska 11.Evangelická církev metodistická__1951 12.Federace židovských obcí v ČR__recepce z Rakouska-Uherska 13.Jednota bratrská__recepce z Rakouska-Uherska 14.Křesťanské sbory__1956 15.Luterská evangelická církev a. v. v ČR19. 1. 1995(č.j. 360/95)19. 1. 1995 16.Náboženská společnost českých unitářů__1930 17.Náboženská společnost Svědkové Jehovovi1. 9. 1993(č.j. 8475/1993)1. 9. 1993 18.Novoapoštolská církev__1956 19.Pravoslavná církev v českých zemích__recepce z Rakouska-Uherska 20.Slezská církev evangelická a. v.__recepce z Rakouska-Uherska 21.Starokatolická církev v ČR__recepce z Rakouska-Uherska

12 2. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 3/2002 Sb. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 12 Č. Název církve, náboženské společnostiDatum rozhodnutí MK, (č.j.)Datum registrace 22.Církev Křesťanská společenství19. 6. 2002(č.j. 4563/2002-22)20. 6. 2002 23.Obec křesťanů v České republice3. 9. 2002(č.j. 8213/2002-23)4. 9. 2002 24. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna 21.11.2002(č.j. 11830/2002-24)21.11. 2002 25.Česká hinduistická náboženská společnost25.11.2002(č.j. 11597/2002-25)25. 11. 2002 26.Ústředí muslimských obcí30. 8. 2004(k č.j. 4874/2004)17. 9. 2004 27. Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice 2. 5. 2007(k č.j. 15996/2006)26. 5. 2007 28.Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü16. 5. 2007(k č.j. 12449/2006 OC)8. 6. 2007 29.Višva Nirmala Dharma25. 6. 2007(č.j. 13654/2006)14. 7. 2007 30.Církev živého Boha27. 11. 2007(k č.j. 8009/2007)15. 12. 2007 31.Církev Nová naděje12. 8. 2009(č.j. MK 5577/2009 OC)3. 9. 2009 32.Církev Slovo života15.7. 2010 č.j. MK 11623/2010 OC6.8. 2010 33.Církev víry30.4. 2012 č.j. MK 24865/2012 0C22. 5. 2012 34.Církev Svatého Řehoře Osvětitele6. 3. 2013 č.j. MK 12485/2013 OC27. 3. 2013 35.Armáda spásy4. 9. 2013 č.j. MK 40633/2013 25. 9. 2013 36.Církev Nový Život3. 10. 2013, č.j. MK 39252/2013 OC25. 10. 2013 37.Církev Oáza48963/2014-3711. 10. 2014 38.Společenství Josefa Zezulky63861/2014-3819. 12. 2014

13 4. Podané návrhy na registraci církve/náboženské společnosti/svazu církví a náboženských společností 4. Podané návrhy na registraci církve/náboženské společnosti/svazu církví a náboženských společností 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 13 Č. Název církve, náboženské společnostiDatum podání návrhu, (č.j.) 1.Ukrajinská pravověrná řecko – katolická církev25.5.2011 (č.j. MK 28574/2011 OC) 2.Křesťanská církev svobodných řeholníků28. 1. 2013 (č.j. MK 7159/2013) 3.Řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého3. 5. 2013 (č.j. MK 22143/2013 POD) 4.Církev husitská Jana Žižky z Trocnova11. 9. 2013 (č.j. MK 41513/2013) 5. Církve a náboženské společností, které nebyly registrované podle zákona č. 3/2002 Sb. Č. Název církve, náboženské společnostiDatum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum nabytí právní moci rozhodnutí MK 1. Ekumenická církev svatého Jana Jeruzalémského, řádu rytířů Rhodosu a Malty 23. 10. 2002(k č.j. 4059/2002)25. 10. 2002 2.Ukrajinská řeckokatolická církev 26. 5. 2004 (rozhodnutí ministra kultury o zamítnutí rozkladu)(k č.j. 8843/2004) 3. 6. 2004 3.Židovské Centrum Chai30. 8. 2004(k č.j.7240/2004)20. 9. 2004 4.Arménská apoštolská pravoslavná církev12. 9. 2006(k č.j.3038/2006)20. 6. 2006 5.Církev Nový Život16. 2. 2010(č.j. MK 1696/2010 OC)27. 2. 2010 6.Církev husitská17. 10. 2011 (č.j. MK 51556/2011 OLP)26. 10. 2011 7.Pivní církev28. 6. 2012 (č.j. MK 42335/2012 OC)19. 7. 2012 8.Církev husitská 1. 11. 2012 (č.j. MK 66214/2012 OLP)zamítnutí návrhu na registraci 22. 11. 2012 9.Církevní združení Jednota sv. Klimenta8. 3. 2013 (č.j. MK 12683/2013 OLP)21. 3. 2013

14 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 14 PRAKTICKÁ TEOLOGIE PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další.

15 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 15 Celkový obraz předmětu Praktická teologie I: Praktická teologie I: Pastorační dimenze sociální práce Pastorační dimenze sociální práce III. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouškaIII. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouška III. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočetIII. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočet 2 hod. předn.2 hod. předn. Praktická teologie II: Praktická teologie II: Křesťanské církve v občanské společnosti Křesťanské církve v občanské společnosti III. roč. ETF LS, povinný předmětIII. roč. ETF LS, povinný předmět 2 hod. předn., zkouška2 hod. předn., zkouška

16 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 16 Témata přednášek Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Historické místo církví v české společnosti Historické místo církví v české společnosti Právní postavení a financování církví Právní postavení a financování církví Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR Specifika katolické církve Specifika katolické církve Dialog křesťanských církví se současnou společností Dialog křesťanských církví se současnou společností Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia Martyria – šíření a podpora křesťanství Martyria – šíření a podpora křesťanství Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství

17 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 17 Povinná literatura  II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě.  CODEX IURIS CANONICI (CIC).  FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001.  OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006.  TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.

18 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 18 Doporučená literatura  AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002.  DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001.  DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.  KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000.  KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s.  NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997.  Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000.  OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001.  OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko Praha 2000  OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996.  PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996.  SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Karolinum, 1998.  SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.  SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000.  SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991.  ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997.

19 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 19 Požadavky ke zkoušce Kombinované studium: Kombinované studium: Zpráva z pastorační praxeZpráva z pastorační praxe Osobní pohovorOsobní pohovor Prezenční studium: Prezenční studium: Znalostní testZnalostní test Do výsledné známky se započítává známka z testu a ze seminární práce z prvního semestru (Praktická teologie I)Do výsledné známky se započítává známka z testu a ze seminární práce z prvního semestru (Praktická teologie I)

20 Tematické okruhy k závěrečné zkoušce 1. Základy konfesního práva – vztah mezi církvemi a státem, financování církví 2. Pojem církev, realizační funkce církve 3. Ekumenická teologie: hlavní křesťanské církve v ČR, jejich historie, nauka, organizace, ekumenické hnutí 4. Specifika katolické církve: fenomén Vatikán, kanonické právo, problém laiků a kléru 5. Dialog křesťanských církví se současnou společností: Druhý vatikánský koncil, teologie osvobození, další pastorační koncepty 6. Martyria: evangelizace jako křesťanský závazek, teologie náboženství, kázání, katecheze, média 7. Liturgika: historie, symboly, svátosti 8. Manželství: teologie, liturgie, manželské právo katolické církve 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 20

21 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 21 CÍRKEV Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost

22 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 22 Vznik církve Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii.

23 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 23 Dvě dimenze církve Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. „Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku.“ (LG 8) „Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku.“ (LG 8) Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná.

24 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 24 Pastorace a praktická teologie Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce.

25 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 25 Vývoj pojetí pastorace Konec 18. století – polovina 19. stol.: Konec 18. století – polovina 19. stol.: Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace.Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace. Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace.Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace. Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod.Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz.Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. Od poč. druhé poloviny 20. stol.: Od poč. druhé poloviny 20. stol.: Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících.Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících. Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní.Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní.

26 Průvodce ČCE Církev je společenství lidí, kteří byli osloveni Bohem, jsou spojeni vírou v Ježíše Krista a přijímají posilu a různá obdarování z Ducha svatého. Církev je společenství lidí, kteří byli osloveni Bohem, jsou spojeni vírou v Ježíše Krista a přijímají posilu a různá obdarování z Ducha svatého. Církev je společenství, ve kterém se vyprávějí (biblické) příběhy. Lidé vyprávějí (zvěstují) o tom, jak k nim Bůh mluvil. Vyprávějí si navzájem a také jsou jim příběhy vyprávěny. Církev jsou ti, kteří potvrzují, že boží příběhy jsou k životu, ti, kteří dál vyprávějí, co Bůh udělal, dělá a co také jednou udělá. Církev jsou lidé, kteří tato vyprávění shledali (zaslechli) jedinečnými. Vyprávíme-li o něčem, co nás změnilo, co je pro nás tím nejdůležitějším na světě, svědčíme-li pro takový příběh (historii), je to třeba také garantovat, ručit za to, třeba i životem. Církev je společenství, ve kterém se vyprávějí (biblické) příběhy. Lidé vyprávějí (zvěstují) o tom, jak k nim Bůh mluvil. Vyprávějí si navzájem a také jsou jim příběhy vyprávěny. Církev jsou ti, kteří potvrzují, že boží příběhy jsou k životu, ti, kteří dál vyprávějí, co Bůh udělal, dělá a co také jednou udělá. Církev jsou lidé, kteří tato vyprávění shledali (zaslechli) jedinečnými. Vyprávíme-li o něčem, co nás změnilo, co je pro nás tím nejdůležitějším na světě, svědčíme-li pro takový příběh (historii), je to třeba také garantovat, ručit za to, třeba i životem. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 26

27 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 27 Realizační funkce církve MARTYRIA - svědectví (služba slova) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace PreevangelizaceEvangelizaceKatechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení LEITURGIA - slavení (bohoslužba) Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Večeře Páně – mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba DIAKONIA - slu ž ba (sociální práce, zdravotnictví,školství) Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče KOINONIA- společenství (budování obcí a správa církve) Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18- 22) Skutky:zakládání církevních obcí Různé modely organizace církve Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů) Pastorace sociálních skupin Ekonomika Organizace a management

28 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 28 Cíl činností církve Sláva Boží a spása člověka. Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální.

29 Historie praktické teologie Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 29

30 Historie praktické teologie Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 30

31 Vznik pastorální teologie Štěpán Rautenstrauch: opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, od 1774 rektor TF ve Vídni, pověřen zakládat tzv. generální semináře. Štěpán Rautenstrauch: opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, od 1774 rektor TF ve Vídni, pověřen zakládat tzv. generální semináře. Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl dělat. Odpovídá to smyslu PT (činnost církve), ale omezuje pastor. pracovníky pouze na biskupy a faráře. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl dělat. Odpovídá to smyslu PT (činnost církve), ale omezuje pastor. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Nabízí přesnou metodiku a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu; vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. Nabízí přesnou metodiku a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu; vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 31

32 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 32 Praktická teologie jako věda Až do 20. stol. spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) Až do 20. stol. spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče). Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče).

33 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 33 PT v různých církvích Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality.