Pozitivní opatření a kvóty Kvóty jako nástroj pozitivní diskriminace Praha 22. května 2013.

Prezentace na téma: "Pozitivní opatření a kvóty Kvóty jako nástroj pozitivní diskriminace Praha 22. května 2013."— Transkript prezentace:

1 Pozitivní opatření a kvóty Kvóty jako nástroj pozitivní diskriminace Praha 22. května 2013

2 Obsah Filosofické koncepce rovnosti Rovnost de facto a prostředky k jejímu dosažení Právo EU a pozitivní opatření Kvóty jako problém implementace práva EU

3 Jako dosáhnout rovnosti de facto? Prostřednictvím rovnosti příležitostí – zajistit, aby měli všichni rovné startovní podmínky. Cílem je rozlišit handicapy, vyrovnat je a postavit všechny na stejnou startovní čáru. Zvláštní zacházení k zajištění rovnosti příležitostí typicky zahrnují sociální programy, které se snaží jednotlivce ze znevýhodněné skupiny dostat na úroveň na níž se pohybují zástupci většinové společnosti. Opatření k rovnosti příležitostí se realizují na náklady celé společnosti.

4 Rovnost výsledků jako základní princip pozitivních opatření Není rozhodující, zda byl jednotlivec znevýhodněn v důsledku konkrétního postupu a kým. Rozhodující je rovnoměrné zastoupení příslušníků znevýhodněné skupiny v určitém sledovaném vzorku. Typicky se uplatňuji opatření k dosažení rovnosti výsledků ve společnostech, kde nedochází ke společenské redistribuci statků prostřednictvím sociálních systémů nebo daní (např. Spojené státy americké, Indie) Nejčastěji distribuovanými statky jsou vzdělání, pozice ve veřejné správě, politické zapojení apod.

5 Pozitivní opatření jako prostředek k dosažení rovnosti de facto Prostředek k odstranění strukturální diskriminace v situaci, kde nelze dovodit odpovědnost konkrétního subjektu. Může sloužit k 1.nápravě předchozích křivd, 2.redistribuci statků 3.zvýšení reprezentace menšinových skupin (dosažení diverzity), 4.zvýšení sociální soudržnosti, 5.snižování společenského napětí. Odpovědnost je svěřena veřejným orgánům nebo zaměstnavatelům, kteří mají k dispozici prostředky k dosažení změny. Není přitom důležité, kdo nebo co je či byl příčinou či viníkem znevýhodnění.

6 Pozitivní opatření jako prostředek k dosažení rovnosti de facto Různé formy pozitivních opatření: 1.odstraňování systémové a nepřímé diskriminace přijímáním právních předpisů (např. odstraňování nerovnosti zaměstnanců na zkrácený úvazek proti zaměstnancům v plném úvazku, apod.) 2.nepřímá pomoc sociálně znevýhodněnému nebo jinak problémovému obyvatelstvu, kterému stát poskytuje konkrétní statek (např. policejní asistenti jejich ž hlavním úkolem je pomoc proti lichvářům obyvatelstvu v konkrétní lokalitě). 3.Inkluzivní programy určené k přímé podpoře znevýhodněných skupin 4.Měkké preference příslušníků znevýhodněných skupin 5.Střední preference příslušníků znevýhodněných skupin 6.Tvrdá forma preferencí – většinový kandidát je ze soutěže již předem vyloučen a místo je rezervováno menšinovému kandidátovi (rezervace a kvóty).

7 Právo EU a pozitivní opatření Čl. 157 odst. 4 SFEU Čl. 2 odst. 4 Směrnice 76/207/EHS dovoluje přijímat opatření k podpoře rovných příležitostí prostřednictvím odstraňování existujících nerovností. Čl. 3 směrnice 2006/54/ES, (tzv. Recastová směrnice): „Pozitivní kroky“ V právu EU představuje pozitivní opatření výjimku z principu rovného zacházení.

8 Právo EU a pozitivní opatření - může být přípustným cílem pozitivních opatření v evropském právu také dosažení rovnosti výsledků? C-184/83, Hofmann v. Barmer Ersatzkasse [1984] : čl. 2 odst. 4 směrnice může být základem zvláštních opatření zvýhodňujících ženy; to ale neopravňuje k obecné pozitivní diskriminaci. C- 450/93, Kalanke v. Freie und Hansestadt Bremen [1995] ECR I-3051: Pozitivní opatření je derogací obecného práva na rovné zacházení a proto musí být vykládána úzce. Neumožňuje přijímání pravidel které zajišťují absolutní a bezpodmínečnou přednost ženám. C-409/95, Marschall v. Land Nordrhein-Westfallen [1997] ECR I-06363 : pozitivní opatření na základě pohlaví ve smyslu čl. 2 odst. 4 Směrnice lze realizovat za předpokladu, že taková pravidla umožňují objektivní posouzení situace jednotlivce, kde za určitých okolností existuje prostor pro nepřiznání výhody ženě.

9 Kvóty k zajištění rovného zastoupení žen v legislativě členských států EU Numerické požadavky na zastoupení žen se vyskytují v oblasti volebního práva a ekonomické činnosti (v obou případech jde o zajištění podílu žen na rozhodování v politických stranách, státních organizacích a veřejných podnicích nebo podnicích se státní účastí) Povinnost v oblasti ekonomické činnosti je obvykle stanovena ve vztahu ke státem ovládaným společnostem, státním orgánům a orgánům samosprávy, státním podnikům a dalším subjektům napojeným na veřejné rozpočty Nejedná se o tvrdé formy preferencí, ale o tzv. „targets“ (goal–setting objectives) tzn. obvykle procentuálně vyjádřené veličiny (např. 40% zastoupení) které mají povahu cíle určeného k dosažení pokud nejsou objektivní překážky.

10 Kvóty jako problém implementace práva EU Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady na zvýšení genderové vyváženosti mezi představiteli nevýkonných orgánů společností obchodovaných na finančních trzích a související opatření Členské státy zajistí nejpozději do 1. ledna 2020 alespoň 40% zastoupení žen v nevýkonných orgánech společností prostřednictvím aplikace předem stanovených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Členské státy zajistí přednost kandidáta méně zastoupeného pohlaví, pokud je stejně kvalifikovaný jako kandidát druhého pohlaví pokud jde o jeho vhodnost, schopnosti a profesionální výkon práce. Tato přednost se neuplatní, pokud by objektivní hodnocení specifických okolností jednotlivých kandidátů vychýlilo rovnováhu ve prospěch kandidáta neupřednostněného pohlaví. Musí být zavedeny účinné, přiměřené a odrazující sankce, které mohou zahrnovat především pokuty a prohlášení neplatnosti jmenování soudem, pokud bylo provedeno v rozporu s touto směrnicí.

11 Kvóty jako problém implementace práva EU Jak může v praxi působit legislativa stanovící numerické cíle (targets), jichž má být dosaženo nejsou-li zde objektivní překážky? Kde bude taková legislativa působit obtíže – ve společnostech s většinovou účastí státu, v soukromých akciových společnostech?