Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_ INOVACE_26-07 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorMgr.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_ INOVACE_26-07 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorMgr."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiáluVY_32_ INOVACE_26-07 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorMgr. Jolana Strejčková Tematický celekČeský jazyk a literatura Ročník3. ročník Datum tvorby24.09.2013 Anotace Výklad nové látky doplněný o cvičení s klíčem Metodický pokyn Určeno jako podpora výkladu do hodiny i k samostudiu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Digitální učební materiál

2 nauka o stavbě věty a souvětí

3  jednoduchá myšlenka  jednoduchý větný celek JEDNOČLENNÁ : Obsahuje jen jeden základní větný člen Rozdělení : 1.jmenná- nápisy, oslovení aj. Př. Velké slevy. Milí přátelé! 2.slovesná- přírodní jevy, duševní a tělesné stavy apod. Př. Prší. Stýská se mi. 3.infinitivní- infinitiv slovesa Př. Stát! Nevstupovat! 4.citoslovečná- city, zvuky apod. Př. Hurá! Prásk!

4 Větu jednočlennou může tvořit také příslovce nebo sponové sloveso. ( Zpátky! Je už pozdě.) DVOJČLENNÁ : Můžeme ji rozdělit na část podmětovou a přísudkovou. Pozor ! Patří sem i věta s nevyjádřeným podmětem i s podmě- tem všeobecným. Př. Pracuje. Říkali to v rozhlase. Rozdělení : 1. běžná- obsahuje jednu základní skladebnou dvojici Př. Rodiče odešli do kina. 2. se slovesem v určitém tvaru Př. Učil se. 3. s více slovesy- v případě několikanásobného přísudku Př. Potok zurčí a klokotá.

5 4. se sponovým slovesem- jmenný přísudek se sponou Př. Bratr byl veselý. 5. neslovesná- jmenný přísudek beze spony Př. Mladost radost.

6 Rozdělení : 1. holý- nezávisí na něm žádný jiný větný člen Př. Lidé … 2.rozvitý- závisí na něm jiný větný člen Př. Mladí lidé … 3. několikanásobný- více slov souřadně spojených Př. Matka, otec, děti … 4. postupně rozvíjející- pouze u přívlastku shodného Př. Naše moderní zahraniční auto …

7 Pozor ! Samostatnými větnými členy nejsou : předložky; spojky; částice; sponová, způsobová a fázová slovesa, zvratné „ se“ u zvratného slovesa Větný člen neurčujeme ani u podstatného jména či zájmena v 5. pádě. Větné členy vytvářejí větné, skladební dvojice. ZÁKLADNÍ = podmět a přísudek ROZVÍJEJÍCÍ = všechny ostatní dvojice, obsahující vždy alespoň jeden rozvíjející větný člen

8 Druhy větných členů : podmět : vyjadřuje původce, nositele nebo zdroj aktivity, děje, činnosti, stavu : je základním větným členem : ptáme se na něho 1. pádem : může být vyjádřen všemi druhy slov : je vyjádřený ( Ty tam doběhneš.) nebo nevyjádřený ( Doběhneš tam.) Př. Učitel látku vysvětlil. Sytý hladovému nevěří. My s vámi nesouhlasíme. Hned druhý odpověděl správně. Milovat je krásné. Kromě je předložka. Každé proč má své proto. Ale je spojka souřadící. V uších nám znělo jeho kéž. Z rybníka se ozývalo kvák.

9 přísudek : vypovídá vždy něco o podmětu; vyjadřuje, co podmět dělá, co se s ním děje : ptáme se na něj podmětem věty : nejčastěji bývá vyjádřen slovesem ( ve tvaru určitém ) nebo jménem se sponou Př. Matka uklízela. Matka by uklízela. Otec chtěl malovat. Bratr se stal inženýrem. Sestra je veselá. Bratr je můj. Přísudkem může být i : citoslovce ( Liška hop do nory.) příslovce + je ( Stařec je zpátky.)

10 předmět : je rozvíjející větný člen, rozvíjí přísudek : závisí na slovese i přídavném jméně : ptáme se na něho pouze pádovými otázkami (2.,3.,4.,6.,7. pádu) : bývá vyjádřen podstatným jménem, zájmenem, infinitivem Př. Nesu vodu. Napsal svému kamarádovi. Mluvil o mně dobře. Neuměl správně číst. Někteří lidé se bojí upřímnosti.

11 přívlastek : je rozvíjející větný člen, rozvíjí podst. jm. : závisí na podstatném jméně : ptáme se na něj- jaký? který? čí? kolikátý? : může být shodný nebo neshodný Př. Můj silný svetr. Druhá a třetí porada. Cesta lesem. Studenti z Prahy. Touha pracovat. přístavek : větný člen blízký přívlastku : jeho základem je podstatné jméno : může být těsný (neodděluje se čárkami) nebo volný ( odděluje se čárkami – lze jej vypustit, aniž by byl změněn význam věty)

12 Př. Lidé píšící levou rukou mají většinou horší písmo. Frantík, píšící levou rukou, byl hotov s úkolem jako poslední. příslovečné určení : rozvíjí nejčastěji sloveso, někdy příd. jm. nebo příslovce : ptáme se na ně členem řídícím a řadou tázacích slov ( kde? kam? kudy? odkud? proč? kdy? kolik? jak? apod.) Druhy : PU místa - Bydlím v Praze. Šel lesem. Jdu domů. času - Přišel včera. Vrátí se večer. způsobu - Běžel rychle. Pěkně oblečený. příčiny - Kvůli zpoždění autobusu přišel pozdě.

13 Cvičení : 1.Určete věty jednočlenné a dvojčlenné : Kotě je hravé. Život není jen práce. Stále ještě prší.Bolí mě v zádech. Jede se na hory. Nekuřte. Bolí mě zub.Stmívá se. 2.Přísudek slovesný nahraďte jmenným se sponou : Jablka dozrávají. Náš soused trénuje mladé plavce. Obloha před bouřkou zmodrala a zčernala. Nižší důstojník velel četě. 3.Určete podtržené větné členy : Po osmi zápasech jsem byl nejlepším hráčem mužstva. Velmi rádi se učíme chemii. Obraz představoval strom života.

14 To tvé ale mě nesmírně rozčiluje. Žák psal úkol perem. Koruny stromů se zazelenaly.Měl jsi včas hotový úkol? 4.Určete větné členy : 1. Děti donesly domů čerstvě natrhané květiny.2. Pohotový reportér hovořil před zahájením výstavy s návštěvníky. 3. Stromy a květiny se zazelenaly po jarním dešti. 4. Úklid sněhu v pražských ulicích se někdy setkává s obtížemi. 5. Kompoty z jahod jsou vyhledávanou pochoutkou dětí. 6. Dosud jsme nedocenili všechny krásy staré Prahy. 7. V obuvi měli značkové sportovní boty. 8. Alois Jirásek, rodák z Hronova, je náš známý spisovatel historických románů.

15 Klíč ke cvičením : 1.VD, VD,VJ, VJ, VJ, VD,VD, VJ. 2.Jablka už budou zralá. Náš soused se stal trenérem mladých plavců. Obloha byla před bouřkou modrá a černá. Nižší důstojník se stal velitelem čety. 3.Po osmi – přívlastek, chemii – předmět, života – přívlastek, ale – podmět, perem – PU způsobu, stromů – přívlastek, včas – PU času. 4.1. Děti ( PO ) donesly (PŘ ) domů ( PUM ) čerstvě (PUZ) natrhané ( PKS ) květiny (PT ).2. Pohotový (PKS) reportér (PO)

16 hovořil (PŘ) před zahájením (PUČ) výstavy (PKN) s návštěvníky (PT). 3. Stromy a květiny (PO) se zazelenaly (PŘ) po jarním (PKS) dešti (PUČ). 4. Úklid (PO) sněhu (PKN) v pražských (PKS) ulicích (PKN) se (PŘ) někdy (PUČ) setkává (PŘ) s obtížemi (PT). 5.Kompoty (PO) z jahod (PKN) jsou (PŘ) vyhledávanou (PKS) pochoutkou (PŘ) dětí (PKN). 6. Dosud (PUČ) jsme nedocenili (PŘ) všechny (PKS) krásy (PT) staré (PKS) Prahy (PKN).7. V obuvi (PUM) měli (PŘ) značkové (PKS) sportovní (PKS) boty (PT).8. Alois Jirásek (PO), rodák z Hronova (PŘÍSTAVEK), je (PŘ) náš (PKS) známý (PKS) spisovatel (PŘ) historických (PKS) románů (PKN).

17 Zdroje : Dolejší, Pavel: Nebojte se češtiny! JAS, Humpolec 1995 Kobr, Jaroslav: Skladba – Syntax. LINX, Praha 1994