Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Řízení rizik Stanovení přijatelnosti rizika Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: 973 443 170,e-mail: frantisek.bozek@unob.cz

2 Úvod Stanovení přijatelnosti rizika -fáze managementu rizika následující po odhadu rizik; -je definována verbálním hodnocením jako výstup kvalitativní analýzy, vyhodnocením bodových indexů při semikvantitativní analýze a konkrétních hodnot rizika v případě realizace kvantitativní analýzy; -výstupy jsou srovnávány s referenční úrovní rizika; -pro srovnání slouží matice a mapa rizik.

3 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika Význam referenčních úrovní rizika: -údaje získané odhadem rizik jsou ve fázi stanovení přijatelnosti rizik porovnávány s referenčními (mezními) úrovněmi rizik pro jednotlivé druhy nežádoucích událostí. -srovnání je podkladem pro přijetí rozhodnutí, zda riziko je či není akceptovatelné a zároveň slouží pro stanovení priorit v relaci k zavádění protiopatření s cílem zvýšení bezpečnosti systému.

4 Filosofie posuzování rizikovosti ve vztahu k bezpečnosti Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 81. ISBN 978-80-7231-259-7.

5 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika Zdroj: Scheirich, P. et al. Hvězdářská ročenka 2002. 1. vyd. Brno: Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, 2003, s. 57. ISBN 80-85882-17-5.

6 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika Při stanovení hodnot referenčních úrovní rizika je třeba zvažovat pravděpodobnost vzniku a dopady nežádoucí události. Dosažení „nulového rizika“ je v praxi nereálné. Platné hodnoty referenčních úrovní rizika ovlivňují: -ekonomické aspekty; -současný stavu vědeckých a technických poznatků; -významnou roli mohou sehrávat i loby velkých společností.

7 Náklady [Kč] Referenční úroveň rizika Růst nákladů v závislost na minimalizaci rizika ◄ Nákladově únosná referenční úroveň rizika závislá a ekonomice státu Zdroj: vlastní.

8 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika -referenční úroveň rizika vyjadřuje rozhraní mezi nepřijatelným a přijatelným rizikem dané společnosti, společenské skupiny nebo individua; -podkladem pro definici referenční úrovně rizik by mělo být maximum dostupných a dostatečně věrohodných informací; -referenční úrovně by se měly stanovovat s využitím nejnovějších poznatků a metod získávání vstupních dat.

9 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika -zajištění bezpečnosti je vyžadováno zákazníky, ekonomickými subjekty, organizacemi s formální i neformální odpovědností za bezpečnost, veřejností a dalšími stakeholders; -bezpečnostní požadavky se vztahují k zaměstnancům, produktům, procesům, činnostem, projektům, systémům aj.

10 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika Priorita respektování referenčních úrovni rizika v praxi: a)direktivy EU a v návaznosti na ně limity přijaté legislativou ČR; b)standardy ISO a v návaznosti na ně standardy ČR; c)oborové standardy; d)podnikové normy a předpisy; e)speciální odborná literatura f)expertní týmy, není-li referenční úroveň rizika stanovena.

11 Příklady stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika A)Přístup jednotlivců dle vztahu k riziku -včelaření Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 82. ISBN 978-80-7231-259-7.

12 Hodnotu referenčních úrovní lze stanovit z rizik, jimž jsou vystaveni lidé v běžném životě z přirozených příčin. B)Úmrtnost z přirozených příčin Statisticky bylo zjištěno, že nejnižší úmrtnost z přirozených příčin je pro děti věku 10-15 let dána hodnotou 10 -4 osoba -1 rok -1. Od této úrovně bývají derivována kritéria přijatelnosti rizika pro posuzování orgány státu. Případně se zahrnují jiné faktory, jako podmínky a vnímání přijatelnosti rizik v různých zemích aj.

13 C)Interní stanovení hodnoty referenční úrovně Aplikuje se, absentují-li hodnoty referenční úrovně rizika stanovené legislativou, standardy apod. Norská armáda stanovila referenční hodnotu pro individuální riziko R In závažného zranění či úmrtí pro různé kategorie osob v relaci k výcviku ve střelbě a skladování munice takto následovně: a)R In = 4  10 -5 rok -1 osoba -1 pro zaměstnance, aktivně se účastnící provozované aktivity; b)R In = 3  10 ‑ 6 rok ‑ 1 osoba -1 pro zaměstnance instituce organizující a provozující tyto aktivity; c)R In = 2  10 -7 rok -1 osoba -1 pro osoby, jež nejsou zaměstnanci armády.

14 C)Interní stanovení hodnoty referenční úrovně Referenční hodnotu společenského rizika R So odvodila norská armáda výcvik ve střelbě od referenční úrovně společenského rizika NASA. Jako maximální tolerovatelný limit rizika pro civilní obyvatelstvo vyžaduje NASA hodnotu R So = 10 -3, což odpovídá pravděpodobnosti p = 10 -6, tj. úmrtí jednoho obyvatele ze skupiny 10 3 ohrožených osob. Pro jeden výcvik byl přijat standard R So = 10 -5, který akceptuje jak standard NASA, tak rozsah cvičení v počtu cca 100 střeleb ročně (NODEA, 2006).

15 D)Dřívější legislativa České republiky a)Roční frekvence ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí existujících objektů nebo zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami hodnotou R In = 10 -5. Pro nově budované objekty a zařízení byla stanovena referenční úroveň individuálního rizika R In = 10 -6. b)Referenční úroveň frekvence společenského rizika F p : stávající objekty (1) nové objekty (2) kde Po je počet ohrožených osob.

16 E)Standardy US EPA: Nekarcinogenní riziko je dáno hodnotou kvocientu nebezpečí HQ a)Je-li HQ  1, považuje se riziko za akceptovatelné; b)Když HQ  (1; 4 , pokládá se riziko za tolerovatelné; c)Jestliže HQ  4, má se zato, že riziko je neakceptovatelné. (3) pro ingesci polutantu (4) (5)

17 E)Standardy US EPA: Genotoxické riziko je dáno hodnotou navýšení rizika na průměr ELCR: a)Je-li ELCR  10 -6, považuje se riziko pro 101 a více ohrožených osob za akceptovatelné; b)Když ELCR  (10 -6 ; 10 -5 , pokládá se riziko pro skupinu 11- 100 ohrožených osob za akceptovatelné; c)Jestliže ELCR  (10 -5 ; 10 -4 , má se zato, že riziko je pro supinu 1-10 ohrožených osob akceptovatelné. (6) pro ingesci polutantu (7)

18 F)Referenční úroveň rizika pro pojišťovny je dána hodnotou frekvence f j : a)f j reflektuje frekvenci poškození či zničení nemovitosti j- tým zdrojem nebezpečí jež se zjišťuje pomocí zákona velkých čísel; b)znalost výskytu nežádoucích událostí z předchozích období dovoluje odhadnout frekvenci zničení nebo poškození i-té nemovitosti a znalecký posudek odhadu ceny i-té nemovitosti pak její hodnotu H i ; c)výše pojistného S i, i-té nemovitosti se při započtení nákladů provozu a zisku pojišťovací společnosti dané koeficientem  vypočte podle vztahu (8): (1)

19 Závěr Referenční úroveň rizika je zvolená, široce akceptovatelná hranice úrovně rizika zakotvená buď legislativně ve standardech nebo v oborových normách. Referenční úroveň rizika je bází posouzení, zda zbytkové riziko je či není akceptovatelné, resp. tolerovatelné, a to na národní, či regionální úrovni, oborově. anebo aspoň pro širší skupiny stakeholders. Porovnáním rizika s referenční úrovní se rozhodne, zda je nebo není nutné implementovat preventivní opatření. Referenční úroveň může reflektovat regionální poměry, může se různit pro regiony, popř. lokality a mění se s časem.

20 Závěr Hodnota referenční úrovně rizika by měla být stanovena tak, aby dopad nebezpečí byl natolik malý, že jej lze vzhledem k pravděpodobnosti výskytu nežádoucí události zanedbat. Současně by měla hodnota referenční úrovně rizika akceptovat princip předběžné opatrnosti.

21 Studenti nastudují a seznámí s místem a rolí managementu rizik a s odlišnostmi obsahu termínů krizové řízení a řízení rizik versus krizový management a management rizik. Součástí cvičení bude diskuze o významu výše zmíněný pojmů a místu a úloze jednotlivých složek managementu rizika v procesu krizového managementu. Požadavky pro cvičení