Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilLubomír Pešan
1
Sněm předsedkyň a předsedů sekcí a regionů Česká asociace sester Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
2
2 České nemocnice Vyhláška 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb = z minima je maximum obecná praxe – jedna sestra na směně na 30 pacientů zdravotní péče poskytovaná pacientům na lůžkách následné lůžkové péče je v pracovních dnech v době od 16.00 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek zabezpečena minimálně, však vždy, jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacienty na 40 lůžkách,
3
3 České nemocnice Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o platu, je 92 611 Toto číslo zahrnuje i pracovníky Zdravotnických záchranných služeb Průměrný plat je dle ÚZIS 30 147 Kč Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o mzdě, je 57 434 Jde pouze o zaměstnance v lůžkové péči Průměrná mzda je dle ÚZIS 25 314 Kč
4
4 České nemocnice Průměrný tarif všeobecné sestry18 316 Kč Zaručený tarif všeobecné sestry14 700 Kč Průměrný plat všeobecné sestry 30 147 Kč Průměrná mzda všeobecné sestry 25 314 Kč TOP nabídka tarifu v soukromé nemocnici 14 000 Kč
5
5 Všeobecná sestra Vyšší odborné, nebo vysokoškolské vzdělání Povinnost celoživotního vzdělávání Ošetřovatelství jako vědní obor Akreditační procesy v nemocnicích
6
6 Všeobecná sestra stresující pracovní podmínky, snižují se počty zaměstnanců ve službách nedostatečné finanční ohodnocení špatné pracovní zařazení – zaměstnavatelé chtějí levné zaměstnance, zhoršené pracovní vztahy, zvyšující se % případů násilí od spolupracovníků a také od pacientů a jejich blízkých nedostatečné uznání veřejnosti nízká prestiž povolání - sestra je děvče pro všechno
7
7 Proč to tvrdíme? Dotazníkové šetření OSZSP ČR k personální situaci v nemocnicích Realizace dvou dotazníkových šetření 2014, 2015 Přibližně stejný počet respondentů Stejně formulované dotazy o kolik pacientů se stará jedna sestra? pracujete souběžně na více odděleních? změnilo se u vás personální obsazení? můžete se o své pacienty starat, jak byste chtěli, a měli? je vás na vaši práci dostatek? mají finanční úspory vliv na kvalitu péče a počet zaměstnanců? můžete v průběhu pracovní směny čerpat přestávky v práci? je vaše práce vyčerpávající?
8
8 Počet sester pečujících o pacienty Z dotazníku vyplývá: nejčastěji se setry na lůžkách intenzivní péče starají o 2 – 3 pacienty, a to v každé směně, výsledek je srovnatelný při směně ve svátek o víkendu a na noční směně v roce 2015 roste procento udávající péči o 4 pacienty (12 – 17% v letošním roce a to oproti 11 – 14% v loňském roce). Snížil se počet respondentů, kteří pečují o 5 nebo 5 a více pacientů. V r. 2014 toto udávalo až 13%, letos pouze 1 – 5% sestry na lůžkách standardní péče se ve všech směnách nejčastěji starají o 11 – 15 pacientů. I zde je vidět vzrůstají počet pacientů při práci ve svátek nebo na noční směně na nočních směnách mají sestry nejčastěji na starost 16 – 20; 21 - 30 a dokonce více než 31 pacientů. Tyto výsledky jsou téměř shodné s těmi předešlými V roce 2015 však více (32%) respondentů odpovědělo, že na noční směně pracuje na lůžkách standardní péče pouze 1 všeobecná sestra (příp. pouze 1 porodní asistentka), přičemž vloni jich bylo 24% na lůžkách následné péče se sestry na denní směně nejčastěji starají o 16 – 20 pacientů (27 a 28%) a o 11 – 15 pacientů, na nočních směnách nejčastěji pečují o 31 a více pacientů (37%). více než 30% respondentů uvedlo, že na noční směně pracuje pouze jedna všeobecná sestra anebo jen zdravotnický asistent!
9
9 Souběh práce zaměstnanců na jiných odděleních a srovnání personálního obsazení na otázku, zda vykonává nějaký zaměstnanec souběžně práci na jiném oddělení, odpovědělo v roce 2014 kladně 28% respondentů, v r. 2015 to bylo již téměř polovina (46,5%) nejčastěji vykonávají souběžně práci zaměstnanci lůžek intenzivní péče (58%), lůžek následné péče (54%), lůžek sociální péče a porodních sálů (50%), nejméně pak zaměstnanci laboratoří (29%). Oproti předcházejícímu roku tak došlo k výraznému nárůstu 44% dotazovaných uvedlo snížení počtu personálu, a to zejména na lůžkách standardní péče (49%), v kategorii „jiné“ 48% a na lůžkách intenzivní péče (42%) S ohledem na zřizovatele lze říci, že u všech zřizovatelů došlo k poklesu počtu personálu přibližně ve stejném procentuálním zastoupení (43 - 49%) Celkově nejvyšší pokles zaměstnanců byl zaznamenán stejně jako předcházející rok u profese všeobecných sester (89%), a to na všech pracovištích kromě laboratoří
10
10 Mohou se zdravotníci starat o pacienty jak by měli a chtěli? Většina respondentů (70%) odpověděla, že se nemohou o pacienty postarat tak dobře, jak by chtěli, nebo měli. Nejčastěji to byli sanitáři a ošetřovatelé (83% a 82%), dále zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (71 – 74%). Tuto skutečnost uvedli všichni pracovníci (100%) na lůžkách sociální péče a většina zaměstnanců (71 – 82%) léčeben, lůžek následné a lůžek standardní péče. To, že se o své pacienty mohou postarat, uvedlo pouze 18% zdravotníků. V porovnání s dotazníkovým šetřením v roce 2014 se situace na všech pracovištích (mimo laboratoř a ambulanci) zhoršila Při hodnocení dostatečnosti počtu personálu většina respondentů (75%) uvedla, že je nezbytné okamžité navýšení personálu.
11
11 Vliv objemu financí na kvalitu zdravotní péče a počet zaměstnanců Většina dotazovaných (72%) udává, že finanční úspory mají dopad na kvalitu poskytované péče, a to v přibližně stejném procentuálním zastoupení u všech zřizovatelů a na všech typech pracovišť. Při specifikaci respondenti nejčastěji uváděli dopad na odměňování zaměstnanců (85%) a na zdravotnický materiál (66%). Na rozdíl od roku 2014 se většina respondentů (83%) domnívá, že finanční úspory mají vliv na počet zaměstnanců, púvodně uvedlo pouze 21%. Dále respondenti upozorňovali na nabírání méně kvalifikovaných a tudíž „levnějších“ zaměstnanců.
12
12 Přestávky v práci, pocit vyčerpání, vztahy Přestávku na jídlo a oddech čerpá pravidelně pouze 23% dotazovaných. Nepravidelně (ne v každé směně) čerpá přestávku 42% respondentů. Přestávku nečerpá, ale formálně ji vykazuje 33%, a to nejčastěji zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (34 – 43%). Vyčerpání po práci pociťuje 98% dotazovaných, přičemž 60% často a 38% občas. Odpověď „ano, často“ označilo 99% zaměstnanců na lůžku sociální péče, 65% zaměstnanců na lůžku standardní péče, 64% zaměstnanců na lůžku následné péče a 60% pracovníků psychiatrie, operačních a porodních sálů, sterilizace apod. Položku „ano, občas“ označilo 63% zaměstnanců v laboratoři a 51% zdravotníků v léčebnách. Oproti předcházejícímu roku došlo převážně k mírnému nárůstu častého pocitu vyčerpanosti Porovnáním dotazníkových šetření z obou let lze bohužel říci, že ke zhoršení vztahů mezi kolegy došlo na všech pracovištích (s výjimkou laboratoří a léčeben) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek). Rovněž vztahy s nadřízenými se oproti roku 2014 zhoršily téměř na všech odděleních (mimo lůžek soc. péče a laboratoří) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek a laborantů).
13
13 Co dalšího trápí zdravotníky Respondenti nejčastěji poukazovali na velmi náročnou administrativu, nedostatek personálu, málo odpočinku, či nízké finanční ohodnocení. Sestry mají minimální čas na pacienty a komunikaci s nimi, jelikož na mnoha odděleních je na prvním místě řádné vedení dokumentace a audity, nikoliv řádná péče o pacienty. Mnohé trápí také atmosféra na pracovišti, špatná komunikace s vedením a neúcta k sesterskému povolání jako takovému. Personál vyčerpává nadmíra stresu a pocit demotivace. Mnoho zdravotníků kritizuje špatně nastavený systém vzdělávání sester. Celkově převládá pocit, že se situace ve zdravotnictví neustále zhoršuje.
14
14 PROČ? Ekonomické a právní důvody Podfinancování zdravotnictví Změny v DPH Opatření ČNB Restriktivní úhrady nemocnicím za poskytovanou zdravotní péči mezi lety 2010 až 2013 Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
15
15 Nízké počty zaměstnanců Praktické dopady snížení bezpečí zaměstnanců i pacientů stresující pracovní podmínky, zvyšující se % případů násilí od pacientů, ale také od spolupracovníků – šikana odchody stávajících zdravotníků, noví nenastupují PERSONÁLNÍ KRIZE V NEMOCNICÍCH
16
16 Nízké počty zaměstnanců Současná personální krize není primárně způsobená systémem vzdělávání. Hlavním důvodem nedostatku personálu je fyzické a psychické přetěžování zdravotníků, stresující pracovní prostředí a nízké finanční ohodnocení. Propastné rozdíly v odměňování zaměstnanců, podle právních forem nemocnic, způsobují regionální rozdíly při zajišťování zdravotní péče a odliv zdravotníků z některých nemocnic.
17
17 Řešení Ministerstva zdravotnictví Změna systému vzdělávání Studium všeobecné sestry 4 + 1 ?
18
18 Novela zákona 96/2004 Sb. Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole po získání způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), kdy uchazeč byl v souladu s § 95 odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přijat do vyššího ročníku než prvního,
19
19 Připomínky odborů k novele z. 96/2004 Sb. OS zásadně nesouhlasí s novým návrhem MZ k definování odborného dohledu. Požadujeme odborný dohled redukovat pouze na adaptační proces Vzhledem k tomu, že je v materiálu MZ ze dne 7. ledna, který byl připraven pro jednání PT RHSD pro zdravotnictví uvedeno, že MZ připravuje materiál, který by umožnil dovzdělat zdravotnického asistenta/praktickou sestru na všeobecnou sestru formou akreditovaného kvalifikačního kurzu oznamujeme, že tento návrh zásadně odmítáme
20
20 Zásadní kroky pro personální stabilizaci – návrhy odborů Zvýšení objemu financí do zdravotnictví: zvýšení počtu personálu v nemocnicích sjednocení, dnes diskriminačního, systému odměňování – novela zákoníku práce zvýšení odměn za práci Tvrzení, že se personální situace – nedostatek zdravotníků, vyřeší změnou systému vzdělávání je naivní.
21
21 Spolupráce s Českou asociací sester Účast na společných jednáních na MZ Práce ve skupině pro novelu zákona 96/2004 sb. Práce ve skupině pro změnu personální vyhlášky Účast předsedkyně ČAS na akcích OS Účast předsedkyně OS na akcích ČAS Výměna informací a stanovisek, prosazování společných cílů
22
22 Děkuji za spolupráci a pozornost děkuji za pozornost a pomoc
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.