Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_19 Název materiáluŠtěpení.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_19 Název materiáluŠtěpení."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_19 Název materiáluŠtěpení atomových jader AutorMgr. Pavel Lintner Tematická oblastFyzika Tematický okruhJaderná fyzika Ročník4 Datum tvorbyúnor 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Štěpení těžkých atomových jader

3 Štěpná jaderná reakce je jaderná reakce, při níž dochází k rozštěpení původního atomového jádra na nejméně dvě nová lehčí jádra. Štěpná reakce je vyvolána vnějším zásahem – interakcí štěpeného jádra s jinou částicí (např. neutronem, protonem, částicí α, fotonem). Jaderné štěpení probíhá při běžných teplotách a nízkých aktivačních energiích. Jaderné štěpení je v současné době jediný typ jaderné reakce, u kterého je zvládnut proces řízené řetězové reakce. Exoenergetické štěpné reakce mohou probíhat pouze pro jádra těžší než jádra železa a niklu. Vyplývá to z průběhu závislosti vazebné energie na jeden nukleon na počtu nukleonů – pro Fe a Ni je tato energie maximální.

4

5

6 Graf závislosti zastoupení štěpných produktů na nukleonovém čísle při štěpení jader U235, Pu239 a U233 [1]

7 Štěpení jádra uranu 235 pomocí pomalého neutronu [3] [2]

8 Aparatura O. Hahna a F. Strassmana z roku 1938 [4]

9 Lise Meitnerová (1878 – 1968) rakouská jaderná fyzička fyzikálně objasnila štěpení jader U235 předpověděla řetězovou štěpnou reakci [5]

10 Otto Hahn (1879 – 1968) německý jaderný chemik a fyzik považován za zakladatele jaderné chemie společně s Fritzem Strassmannem objevil a uskutečnil štěpení jader uranu 235 r. 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev jaderného štěpení těžkých atomových jader [6]

11 Použité zdroje: ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro gymnázia – Fyzika mikrosvěta. 1. vydání. Praha: Galaxie, 1993. 183 s. ISBN 80-85204-19-3. SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, 2006. 515 s. ISBN 80-7196-307-0. Použité obrázky: [1] JWB. Wikimedia Commons [online]. 14. 2. 2008. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ThermalFissionYield.svg [2] FASTFISSION. Wikimedia Commons [online]. 3. 5. 2010. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nuclear_fission.svg [3] HULLERNUC. Wikimedia Commons [online]. 19. 5. 2010. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stdef2.png [4] BREW, J. Wikimedia Commons [online]. 28. 5. 2006. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nuclear_Fission_Experimental_Apparatus_1938_- _Deutsches_Museum_-_Munich.jpg

12 [5] Smithsonian Institution. Wikimedia Commons [online]. 1946. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lise_Meitner_(1878- 1968),_lecturing_at_Catholic_University,_Washington,_D.C.,_1946.jpg [6] Nobel Foundation. Wikimedia Commons [online]. 1944. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Otto_Hahn_(Nobel).jpg