SVĚT MOLEKUL A ATOMŮ. Fyzikální těleso reálný objekt konečných rozměrů látkové skupenství – pevné – kapalné – plynné – Plazmatické spojité a dále dělitelné.

Prezentace na téma: "SVĚT MOLEKUL A ATOMŮ. Fyzikální těleso reálný objekt konečných rozměrů látkové skupenství – pevné – kapalné – plynné – Plazmatické spojité a dále dělitelné."— Transkript prezentace:

1 SVĚT MOLEKUL A ATOMŮ

2 Fyzikální těleso reálný objekt konečných rozměrů látkové skupenství – pevné – kapalné – plynné – Plazmatické spojité a dále dělitelné 1/14

3 Meze dělení oko – úhlové zvětšení 0 – velikost 0,07 mm optický mikroskop – úhlové zvětšení 2000 – velikost 2. 10 -7 m elektronové a iontové mikroskopy – úhlové zvětšení 100 000 – velikost 2. 10 -10 m 2/14

4 Atom atomisté – antičtí filosofové látku nelze dělit do nekonečna  atom („atomos“ = nedělitelný) - Démokritos atomismus chemický – zpřesnění představy o atomu – chemické sloučeniny 3/14

5 4/14 Makroskopická tělesa nejsou spojitá, ale mají přetržitou strukturu. Skládají se z molekul, jako nejmenších částic chemických sloučenin. Molekuly se skládají z atomů, jako nejmenších částic chemických prvků.

6 Chemický atomismus relativní atomová hmotnost prvku A r relativní molekulová hmotnost molekul M r atomová hmotnostní konstanta m u (1/12 klidové hmotnosti nuklidu uhlíku ) látkové množství n -> jednotka SI Avogadrova konstanta 5/14

7 Rozměr atomu helia jeden mol plynného helia osahuje N A atomů objem hustota → zkapalníme a necháme ztuhnout při -272°C → hustota → 6/14

8 Rozměry molekuly vody jeden mol vody má hmotnost, kde a při hustotě činí molární objem na jednu molekulu vody připadá 7/14

9 Hmotnosti atomů atomová hmotnostní konstanta je vynásobením této veličiny relativní atomovou (molekulovou) hmotností dostaneme hmotnost libovolného atomu či molekuly 8/14

10 Náboj iontu elektrolýza dusičnanu stříbrného vyloučení 1 molu stříbra přenesením elektrického náboje určuje Faradayova konstanta jeden ion pak nese náboj 9/14

11 Energie chemické vazby spálením 1 kg vodíku reakcí 2H 2 + O 2 →2H 2 O vznikne energie asi 12∙10 7 J M r = 2,016 → 1 kg vodíku je reakcí proběhne celkem 1,49∙10 26 energie uvolněná při jedné reakci je 10/14

12 Představa o počtu atomů v makroskopických tělesech kapka vody o objemu 1 mm 3 → odpařujeme milion molekul za sekundu → budeme odpařovat přes milion let atomy v 1 kg železa → seřadíme těsně vedle sebe do řady → délka řady bilion kilometrů 11/14

13 do oceánu 1 litr označených molekul vody → důkladně promícháme → v každém litru 30 miliard našich molekul motýlí sameček → vypustí 1 mg feromonu do vzduchu o objemu 1 km 3 → samička najde v každém litru vzduchu milion molekul této látky 12/14

14 Opakování makroskopická tělesa jsou tvořena molekulami složených z atomů klíčová je Avogadrova konstanta – odhad rozměrů, hmotností a vazebných energií 13/14

15 POUŽITÉ ZDROJE 1.Štoll I.: Fyzika pro gymnázia/ Fyzika mikrosvěta, Prometheus, Praha 2008. 2.http://fyzika.jreichl.comhttp://fyzika.jreichl.com 3.http://cs.wikipedia.orghttp://cs.wikipedia.org 4.http://slovnik-cizich-slov.abz.czhttp://slovnik-cizich-slov.abz.cz 5.http://www.aldebaran.cz/glossaryhttp://www.aldebaran.cz/glossary 6.http://www.freedigitalphotos.nethttp://www.freedigitalphotos.net Grafická úprava a ilustrace: Marie Cíchová 14/14