Problematika uprchlíků. Právní podklady pro problematiku 325/1999 Sb., zákon o azylu 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území ČR (cizinecký zákon)

Prezentace na téma: "Problematika uprchlíků. Právní podklady pro problematiku 325/1999 Sb., zákon o azylu 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území ČR (cizinecký zákon)"— Transkript prezentace:

1 Problematika uprchlíků

2 Právní podklady pro problematiku 325/1999 Sb., zákon o azylu 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území ČR (cizinecký zákon) mezinárodní Úmluva o právním postavení uprchlíků (přijata Valným shromážděním OSN v Ženevě v roce 1951)- závazně přijata i vládou ČR

3 Důležité pojmy Migrace – proces přemisťování osob přes oficiálně uznávané hranice, spojený se změnou bydliště. Emigrace – vystěhování ze země Imigrace – přistěhování do země Exodus - hromadná migrace Nedobrovolná migrace – zahrnuje vyhoštění, evakuaci

4 Dle příčin, migrace rozlišujeme: Uprchlíky – Podkategorií jsou Vnitřně přemístěné osoby Přistěhovalce

5 Uprchlík osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti.

6 Vnitřně přemístěná osoba uprchlík přemístěný v rámci vlastní země (příkladem je přemístění v rámci národnostních konfliktů např. v Kosovu). Uprchlíci mají možnost požádat v naší zemi o azyl.

7 Přistěhovalec obvykle opouští zemi svého původu dobrovolně, ve snaze lepší životní úrovně může využít účinné ochrany vlády země svého původu, uprchlík ne. Přistěhovalci u nás mohou pobývat na základě víza a povolení krátkodobého či dlouhodobého pobytu. Musí se prokázat fin. prostředky k pobytu. O azyl mohou požádat, ale nebývá jim udělen.

8 Modrá a zelená karta Modrá karta – pro vysoce kvalifikované cizince, usnadňuje jim získání práce. „Příliv mozků.“ Zelená karta – usnadňuje zisk práce cizincům z vybraných zemí (např. Bulharsko, Ukrajina).Usnadňuje přistěhovalectví lidem z podobnou kulturní zkušeností.

9 Ministerstvo vnitra Problematika azylu spadá do jeho kompetence Zřizuje: – Odbor azylové a migrační politiky (dále OAMP) - orgán rozhodující ve správním řízení o žádosti o azyl – Správu uprchlických zařízení (dále SUZ) - zřizuje a spravuje většinu uprchlických středisek a poskytuje základní sociální služby.

10 Azylová procedura 1. Oznámení úmyslu – cizinec musí sdělit záměr na policii (kdykoli, ideálně na hraničním přechodu) 2. Podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu – v přijímacím středisku (Vyšní Lhoty, Ruzyně) – karanténa a vstupní procesy (identifikace, odebrání dokladů, uložení dat, lékařská prohlídka, pohovor – důvod k udělení azylu). Středisko nelze volně opustit. K dispozici jsou sociální i psychologické služby, volnočasové aktivity, výtvarné dílny,..seznámení s právy a povinnostmi

11 Práva žadatele o azyl jednat při řízení ve svém jazyce bezplatná zdravotní péče, ubytování, strava, kapesné, žít mimo pobytové středisko, nechat zastupovat během řízení, nahlížet do svého spisu a pořizovat si z něj výpisy požádat o pomoc fyzickou či právnickou osobu zabývající se poskytováním pomoci uprchlíkům, možnost kontaktovat kancelář Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) či nevládní organizace, které poskytují právní a sociální poradenství. Tyto služby jsou poskytovány bezplatně.

12 Povinnosti žadatele o azyl strpět ubytování v přijímacím středisku, strpět pořízení obrazového záznamu, Strpět sejmutí otisků prstů, písemně oznámit vedoucímu pobytového střediska opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin, dodržovat ubytovací řád střediska, dostavit se po předvolání k pohovoru s pracovníkem Ministerstva vnitra ve stanovené lhůtě.

13 Čekání na vyřešení žádosti – většinou pobyt v pobytovém táboře (lidově uprchlický tábor)– ten už může opustit, najít si práci, jiné bydlení….Nejblíže v Kostelci nad Orlicí. Poskytované služby jsou podobné jako v přijímacím středisku s důrazem na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity. Žadatel má také možnost pobytový tábor kdykoli opustit, pobývat v soukromí.

14 Táborový syndrom soubor psychosomatických příznaků, které se mohou vyskytnout při dlouhodobém pobytu v uprchlických zařízeních po počátečním období relativní spokojenosti k tomu, že lidé začnou nepříznivě reagovat na omezení osobní svobody, izolaci od okolního světa, nejistotu doprovázející azylové řízení, těžce nesou ztrátu svých tradičních rolí, uvědomují si obtížnost současné situace nebo se vracejí k prožitým traumatům.

15 Projevy táborového syndromu deprese, apatie, bolesti hlavy, bolesti žaludku jiné tělesná obtíže, projevy agrese vůči sobě či ostatním.

16 Rozhodnutí o přidělení či nepřidělení azylu Dle zákona do 90 dní, ale může se protáhnout (často trvá roky) Lze přerušit či pozastavit (ze zákonných důvodů) Zažádat znovu lze po 2 letech Rozhodnutí platí pro celou EU

17 Důvody k přidělení azylu pronásledování žadatele z důvodů uvedených v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (z náboženských, politických, rasových, národnostních důvodů či příslušnosti k nějaké sociokulturní skupině). Rodinná příslušnost k osobě azylanta (manžel, manželka, děti do 18 let, rodič azylanta mladšího 18 let) humanitární důvody (v případě těžké nemoci, vysokého věku atd.)

18 Důvody neudělení azylu ve zkráceném řízení uvádí-li žadatel pouze ekonomické důvody, uvádí-li úmyslně nesprávné údaje, pochází ze státu, který je považován za tzv. třetí bezpečnou zemi či bezpečnou zemi původu.

19 Vyřízení žádosti o azyl – neúspěšné osoba může: – požádat a pracovní či podnikatelské vízum – dostat dlouhodobý pobyt, pokud např. svědčí v případě trestného činu – dobrovolně opustit republiku – nechat se vyhostit do země původu (repatriace) Zařízení pro zajištění cizinců - k zajištění cizincům, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění.

20 Vyřízení žádosti o azyl - kladné udělení statusu azylanta stejná práva a povinnosti jako český občan s výjimkou práva volebního a branné povinnosti. azylant může pracovat či být evidován na úřadu práce, může studovat, podnikat a podstupovat jakékoliv právní úkony, musí stejně jako čeští občané platit daně, zdravotní pojištění a nést odpovědnost za jakékoliv protiprávní jednání

21 Státní integrační program Pro snadnou a rychlou integraci Bezplatný kurz ČJ (do 1 měsíce po získání azylu, v Chrudimi 1. soukromá škola jazyků) Pomoc při zajištění práce Nabídka pobytu v integračním středisku (např. Jaroměř – max. 18 měsíců) Integrační byty – místo pobytu v integračním středisku

22 Centrum pro integraci cizinců v PK Nabízí: – jazykové kurzy, – kurzy sociokulturní adaptace, – poskytuje poradenství a právní pomoc.

23 Dočasná ochrana pro osoby, které sice nemají důvody pro udělení azylu, nicméně situace v jejich vlasti je natolik nebezpečná, že je dočasně nelze do této země vrátit V minulosti užit u osob z Bosny a Hercegoviny, Kosova a Čečenska.

24 Statistka rok 2010 833 žádostí (v roce 2003 11 000 osob) 125 žádostí bylo kladně vyřízeno, 104 byla uznána dočasná ochrana Nejvíce úspěšných žadatelů bylo z Myanmaru (Barmy), dále z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

25 NNO věnující se dané problematice Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Poradna pro uprchlíky (PPU), Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), Poradna pro integraci (PPI), Centrum pro integraci cizinců (CIC) Česká katolická charita. Most pro lidská práva (v Pardubicích)

26 Mezinárodní organizace UNHCR (Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN) Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

27 Zdroje: GUNTEROVÁ, T. : Uprchlíci a žadatelé o azyl v České republice, v rámci projektu varianty společnosti Člověk v tísni (dostupné na www.varianty.cz) www.varianty.cz www.unhcr.cz www.epolis.cz http://www.czechkid.cz/