Co je péče? Jiří Šimek ZSF JU České Budějovice. Otázka péče teoreticky filosofie + sociologie + psychologie rozvíjí pojem péče teprve pár desetiletí.

Prezentace na téma: "Co je péče? Jiří Šimek ZSF JU České Budějovice. Otázka péče teoreticky filosofie + sociologie + psychologie rozvíjí pojem péče teprve pár desetiletí."— Transkript prezentace:

1 Co je péče? Jiří Šimek ZSF JU České Budějovice

2 Otázka péče teoreticky filosofie + sociologie + psychologie rozvíjí pojem péče teprve pár desetiletí

3 Dominance lékařů? Cure - care  Fyziologie + patologie  Problém rozhodování  Vážná témata: hodnota lidského života právo na sebeurčení genom

4 Dominance lékařů? Věda (i filosofie) zužuje, redukuje svět na jednoduché části Každou část podrobně popíše Věří, že když vše dáme dohromady, porozumíme celku Filosofie holismu upozorňuje, že celek je vždy víc než části

5 Problém celku Celek se hůře popisuje – mnohoznačnost Co je ctnost? (stav celého člověka) Péče se též týká celého člověka Základem je vztah (E. Levinas) Vyžaduje si jiný slovník

6 Lawrence Kohlberg – 6 stádií morálního vývoje Prekonvenční úroveň  orientace na trest  orientace na odměnu Konvenční úroveň  orientace na shodu mezi lidmi  orientace na zákon a řád Postkonvenční úroveň  orientace na společenskou smlouvu  stadium univerzální etiky

7 Carol Gilligan Proč ženy zůstávají ve druhém stádiu? Vývoj v oblasti vztahů, péče  péče o sebe  péče o druhé  rovnováha mezi péči o sebe a o druhé

8 Carol Gilligan The morality of nonviolence – morálka nenásilí Základem je odmítnutí  působení bolesti  ubližování (hurt)  zneužívání Nejen druhým lidem, ale i sobě

9 Martin Heidegger Člověk je bytí, kterému jde o jeho bytí samo Proto se „stará“, „pečuje“ Bytí je v základě spolubytí Starost, péče o druhého je základní

10 Martin Heidegger Člověk může převzít péči o druhého Dvě extrémní možnosti ‚starost‘ druhému odnímat a stavět se v obstarávání na jeho místo, zaskakovat za něho za druhého nezaskakovat, dopomáhat mu, aby se stal ve své starosti sám sobě průhledným a pro ni volným

11 To be is to care L. Vanlaere, Ch. Gastmans Biologické mechanizmy i morální apely Postoj i aktivita Dává smysl lidskému životu

12 Berenice Fisher a Joan Tronto Péče je aktivita živočišného druhu, která zahrnuje vše, co činíme, abychom uchovali, udržovali a vylepšovali náš „svět“ tak, abychom v něm mohli žít tak dobře, jak je to možné. Tento svět zahrnuje naše těla, nás jako osoby a naše prostředí, a to vše se snažíme vzájemně propojit do komplexní, život udržující sítě.

13 Berenice Fisher a Joan Tronto „Caring about“ – starost o někoho či něco, rozpoznávání potřeby péče „Caring for“ – péče o někoho, něco, již obsahuje zodpovědnost „Care giving“ – poskytování péče, tedy vykonání skutečné práce pečujícího. „Care receiving“ – přijetí péče, reakce na poskytovanou péči

14 Joan Tronto – morální rozměry První fáze – pozornost a rozpoznávání potřeb Druhá fáze – zodpovědnost Třetí fáze – způsobilost k poskytování péče Přijmout péči není mravní povinností, ale je nutné si klást otázku, jak kvalitně proces péče probíhá / proběhl

15 Deborah Fingfeld-Connett Rešerše 534 textů kvalitativní metodologie Podrobněji 49 kvalitativních výzkumů a 6 konceptuálních analýz

16 Deborah Fingfeld-Connett Péče je interpersonální proces charakterizovaný oborným ošetřováním interpersonální citlivostí důvěrnými vztahy

17 Péče jako proces Příjemce – předchází  potřeba péče  otevřenost péči Poskytovatelé - podmínkou je  profesionální zralost  morální základ

18 Péče jako proces Profesionální zralost  odborná způsobilost  schopnost se vyrovnávat s nároky profese Morální základ  úsilí jednat v zájmu dobra ošetřovaného, svědomitým a zodpovědným způsobem

19 Péče jako proces Nezbytným předpokladem péče je i pracovní prostředí  Vedoucí pracovníci by měli oceňovat péči jako něco navíc  Dost materiálních zdrojů a času

20 Výsledky péče Pacienti zažívají  zlepšenou tělesnou i duševní pohodu Sestry hovoří o lepší duševní pohodě ve smyslu  spokojenosti  duševní obrody  osobnostního růstu

21 Ctnost péče Není důležité jen to, co sestra udělá, ale také jaká je

22 Stan van Hooft Ctnost je etická orientace self (já) směrem ke světu. Neprojevuje se pouze v chování ctnostných osob, ale je také stránkou jejich vnitřních životů. Zahrnuje naše emoce a motivace, stejně jako naše rozvažování a ostatní formy myšlení. Je to projev nebo orientace celku našeho vnitřního života, ať již emočního nebo racionálního a našich intencionálních aktů.

23 Stan van Hooft Rozumím ctnosti jako etické formě dynamické orientace směrem ke světu a k lidem, orientace, která vede k činům, které společnost popíše jako dobré nebo správné.

24 Děkuji za pozornost