Politický systém ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Charvátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN.

Prezentace na téma: "Politický systém ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Charvátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN."— Transkript prezentace:

1 Politický systém ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Charvátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Politický systém Č R ČR je svrchovaný (nezávislý na moci jiného státu), jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Nejvyšší zákon státu = Ústava ČR. Podrobný výčet práv a svobod – ústavní zákon Listina základních práv a svobod. Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran. Politické strany musí respektovat základní demokratické principy a vzdát se násilí jako prostředku k prosazování svých zájmů. Zdroj veškeré moci ve státě jsou občané – nevykonávají tuto moc přímo, ale prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny.

3 Státní symboly Č R Pro žáky: Zkuste přiřadit názvy symbolů k obrázkům (velký a malý státní znak, standarta prezidenta republiky, státní hymna, státní pečeť, státní barvy, státní vlajka).

4 Ústava = nejvyšší a základní zákon státu; Představuje záruku, že státní moc bude vykonávána v souladu se zákonem a že budou respektována práva a svobody lidí. Stojí nad všemi ostatními zákony a dalšími právním předpisy – ty s ní musejí být v souladu. Dodržování ústavy a zachování lidských práv kontroluje Ústavní soud. První novodobou ústavou nové republiky byla Ústava Československé republiky z roku 1920. Podle této ústavy byl československý stát demokratickou parlamentní republikou (ústava platila do vzniku protektorátu Čechy a Morava).

5 1945 – nová ústava: Ústava 9. května – lidová demokracie (komunismus); 1960 – přijata socialistická ústava (nový název Československá socialistická republika); 1968 – přijat ústavní zákon o československé federaci (z Československa se stal stát složený); Po pádu komunistického režimu se Československo stalo parlamentní demokratickou republikou. Po rozdělení ČSFR byla přijata Ústava České republiky (od 1. 1. 1993), která je platná dodnes. Nejužší základ ústavního pořádku je Ústava + Listina základních práv a svobod.

6 D Ě lení politického systému v Č R Moc zákonodárná (parlament); Moc výkonná (vláda a prezident); Moc soudní.

7 Moc zákonodárná – Parlament Parlament je rozdělen na komory: Poslaneckou sněmovnu (PS, dolní) a Senát (S, horní). Základním úkolem parlamentu je vytvářet a přijímat zákony. Parlamentní volby rozhodují o obsazení obou komor (volební právo všeobecné, rovné, přímé, tajné hlasování). PS má 200 míst a funkční období poslanců jsou 4 roky. S má 81 míst a funkční období senátorů je 6 let (volby se konají každé 2 roky, 1/3 se vždy obmění).

8 PS vypracovává nové zákony (na základě obdržených návrhů), podílí se na ustavování nové vlády a následně kontroluje její činnost (př. Vyslovení nedůvěry vládě), hlasuje o návrhu státního rozpočtu ad. S funguje jako,,pojistka“ kvality zákonů přicházejících z PS. V případě rozpuštění PS prezidentem, funguje S dočasně tak, že přijímá zákonná opatření. Obě komory přijímají také řadu dalších rozhodnutí, například vyhlašují válečný stav, schvalují mezinárodní smlouvy, … Poslanci a senátoři jsou zástupci lidu a měli by své rozhodování řídit zájmem všeho lidu.

9 Moc výkonná – vláda Výkonná moc má poslání zákony vykonávat (uskutečňovat). Vláda tvoří nejvyšší organizační a řídící prvek soustavy správních orgánů a úřadů. Je vrcholným orgánem výkonné moci. Vláda je kolektivní orgán, který se skládá z předsedy vlády (premiér organizuje činnost vlády, řídí schůze a vystupuje jménem vlády), místopředsedů vlády a ministrů (vedou úřady, které jim byly svěřeny – většinou ministerstva). Rozhodnutí jsou přijímána kolektivně, k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády.

10 Vláda má na starosti široký resort, například zahraniční věci, obranu státu, obchod, dopravu, zdravotnictví, školství atd. Nová vláda se vytváří vždy po volbách do PS. Na ustanovení vlády se podílí PS a prezident. Nově jmenovaná vláda musí požádat PS o vyslovení důvěry (bez tohoto vyjádření nemůže vykonávat svůj úřad, podpora nadpoloviční většiny přítomných poslanců). Délka funkce vlády je jako u PS 4 roky. Vláda je z výkonu svého úřadu odpovědná PS. Opozice v PS (politické strany, které se nepodílejí na vládě) má za úkol kontrolovat činnost vlády.

11 Moc výkonná – prezident Prezident republiky je hlava státu, je jedním ze dvou nejvyšších orgánů výkonné moci. Může jím být člověk, jemuž je minimálně 40 let, maximálně na 2 volební období. Dříve byl prezident volen parlamentem, nyní je volen přímou volbou občanů. Každý občan starší 18 let může navrhnout kandidáta na prezidenta, ale musí sehnat 50 000 platných podpisů od voličů. První a druhé kolo volby prezidenta: V prvním kole vyhraje kandidát, který získá nadpoloviční počet platných hlasů. Pokud není, postupují do druhého kola 2 kandidáti s nejvyšším počtem platných hlasů. Prezident by měl ztělesňovat hodnoty politického systému naší země – demokracie, svoboda, spravedlnost.

12 Prezident je hlavním politickým reprezentantem ČR. Pravomoci prezidenta republiky se dělí na základní pravomoci (samostatná působnost prezidenta) a na pravomoci vázané na součinnost vlády (nemá úplnou volnost jednání). Základní pravomoci prezidenta jsou např.: svolávání zasedání a rozpouštění PS, jmenování soudců Ústavního soudu, jeho předsedy a místopředsedů, podepisování zákonů, jmenování a odvolávání předsedy vlády a ministrů, právo veta aj. Pravomoci vázané na součinnost vlády jsou např.: zastupování státu v zahraničí, výkon funkce vrchního velitele armády, propůjčování a udělování státních vyznamenání, právo udělovat amnestii, jmenování soudců obecných soudů.

13 Moc soudní Moc soudní (justice) má za úkol chránit spravedlnost ve společenských vztazích tím, že zákonem stanoveným způsobem poskytuje ochranu právům. Ústavní soud + systém soudů. Systém soudů: Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (Brno), vrchní soudy (Praha, Olomouc), krajské soudy, okresní soudy. Okresní soudy (řeší občanskoprávní, pracovní, rodinné, obchodní a hospodářské vztahy), krajské soudy (rozhodují o věcech právně složitých a společensky významných, př. autorská práva), vrchní soudy (vykládají zákony a jiné právní předpisy), Nejvyšší soud (sleduje rozhodnutí vrchních soudů a zajišťuje zákonnost v jejich obvodu).

14 Ústavní soud chrání Ústavu ČR a lidská a občanská práva. Ústavní soud naplňuje kontrolní funkci, zkoumá právní předpisy přijaté parlamentem nebo vládou (zda nejsou v rozporu s ústavními zákony), neústavní předpisy ruší. Ústavní soud se skládá z 15 soudců, jsou jmenováni na 10 let prezidentem (se souhlasem Senátu). Základní pravomoci Ústavního soudu jsou zejména rozhodování o: žalobě Senátu proti prezidentu republiky, ústavní stížnosti proti rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do základních práv a svobod, rušení právních předpisů, zákonů a ustanovení, pokud jsou v rozporu s ústavním zákonem, běžným zákonem nebo mezinárodními smlouvami na ochranu lidských práv a svobod.

15 Úkoly nakonec Pro žáky: Rozdělte se do skupinek po čtyřech. V každé skupince zkuste přemýšlet nad těmito otázkami. Každý z nejlepšího týmu dostane 2 plusové body do nadcházejícího testu. (5 minut). 1)Znáte nějaké ministry? O jaký sektor se starají? 2)Na kolik let jsou voleni poslanci a na kolik let senátoři? V kolika letech člověk může být zvolen poslancem a v kolika senátorem? 3)K čemu slouží Ústavní soud? (Učitel pak získává odpovědi a vyhodnocuje je.) Diskuse na závěr: Zkuste se zamyslet nad tím, co byste v našem politickém systému změnili a co se Vám naopak líbí.

16 Pou Ž Ité zdroje DUDÁK, Vladislav. Občanská nauka pro střední odborná učiliště: Vladislav Dudák... [et al.]. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2003, 279 s. ISBN 80-723-5237-7. EMMERT, Krausová. Odmaturuj ze společenských věd: Průvodce středoškolským učivem společenských věd. Příprava k maturitě (i k nové podobě maturity). 1. vyd. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. Odmaturuj!. ISBN 80- 86285-68-5. [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Czech_Republic.svg [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tricolour_of_the_Czech_Republic.svg [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_president_of_the_Czech_Republic.svg [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Seal_of_the_Czech_Republic.png [cit. 2013-11-22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skroup-Anthem.jpg MAREK, Vlastimil. Něco v síti: fejetony, které vycházely od roku 1997 [online]. [cit. 2013-11-14]. Dostupné z WWW: http://svet.namodro.cz Volba Prezidenta. [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z www: http://www.volba-prezidenta.cz/podminky_prime_volby_prezidenta